České filozofické myšlení a jeho osobnosti – otázka ZSV

 

   Otázka: Osobnosti českého filozofického myšlení

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): silvie.s

 

 

 

Základní znaky:

  • chybí velký filozofický systém
  • nepřinesla nic nového
  • odmítá spekulativní filozofie
  • českých filozofů je málo
  • zaměřena na filozofii praktickou, často propojena s pedagogickými, teologickými, naučnými i beletristickými díly
  • je neoriginální

 

Historie:

  • Počátky filozofování už na Velké Moravě – kníže Rostislav pozval v roce 863 Konstantina a Metoděje – přinesli vědění a písmo, byli to Řekové, Konstantin byl filozof a odborník na filozofii jazyka, 1. spisovný jazyk, povznesení kulturní úrovně, šíření vzdělanosti do okolních zemí
  • 4. 1348 – založení Karlovy univerzity v Praze, filozofie se cíleně pěstovala, filozofická fakulta, počátek české filozofie vůbec (společně s fakultou teologickou, lékařskou a právnickou)

 

Jan Hus

  • kazatel, teolog, spisovatel, univerzitní učitel, děkan, rektor pražské univerzity
  • navazuje na Johna Wycliffa
  • největší reformátor za celou historii, jen díky němu proběhla reforma mnohem dříve než v jiných zemích
  • v učení se zajímal o oblast sociálně-politického myšlení (nesouhlasil s dobou, ve které žil)
  • kritizoval církev
  • byl odsouzen, nemohl kázat v Betlémské v kapli, neodvolal své názory
  • zavedl pojem Boží pravda -> tj. pravda zjevená v Bibli, má silnější váhu než pravda, kterou káže církev-> Hlavou církve není papež, ale Kristus
  • Po důsledném studiu Bible došel k poznání, že život církve neodpovídá životu v Kristu
  • 7. 1415 upálen za kacířství a kritiku církve v knize O Církvi v Kostnici, nechal ho upálit bratr Václava IV. (zastával se Husa) Zikmund
  • „Zákon boží je plně přístupný lidskému rozumu.“
  • Knihy o svatokupectví
  • Výklad viery, desatera a páteře
  • Listy z Kostnice

 

Petr Chelčický

  • Samouk, ovlivněn Husem, četl Husovy spisy, nebyl absolventem žádné univerzity, pouze poslouchal kázání Husa a dalších starších filozofů
  • Jeho názory ovlivnily vznik Jednoty Bratrské – prvním biskupem byl Jan Blahoslav; zasloužili se o překlad Bible do češtiny = Bible Kralická; posledním biskupem byl Jan Ámos Komenský
  • Byl proti Táborskému radikalismu – odmítal boj, byl pacifistou

Říká, že „Každé zlo, plodí další zlo.“

Dílo:

O boji duchovním-předchůdce pacifismu, propaguje nenásilí, odsuzuje husitské revoluční hnutí

O Trojím Lidu – kritizuje duchovenstvo, poddané a šlechtu

Sieť Viery Pravé – v tomto díle přirovnává svatého Petra, který je podle něj zakladatelem církve, k rybáři, který do své sítě chytá ryby – největšími rybami jsou papež a císař, kteří jsou příliš velkým úlovkem a rybáři přetrhají síť a za sítě utíkají spolu s dalšími rybami = přívrženci

 

Jan Ámos Komenský

  • Teolog, filozof, pedagog, „učitel národa“
  • Narodil se v Nivnici na jižní Moravě
  • Vystudoval Bratrskou organizace, studoval po celé Evropě
  • Po roce 1620 (bitva na Bílé Hoře) emigroval do Švédska (potkal se zde s Déscartem), Polska a Nizozemí (zde zemřel); v emigraci žil 40 let
  • Je považován za největšího myslitele novověku
  • Ve své filozofii se snaží vytvořit ucelenou jednotku tzv. Pansofický plán (pansofie je univerzální věda-chtěl, aby všichni měli možnost se vzdělávat ve všech odvětvích. Když bude pansofie, vznikne panharmonie – trvalý mír. Čím více bude vzdělaných lidí, tím bude na světě lépe)
  • Vědění má být podle něj jednotné, chtěl zavést jednotné vzdělávání v celé Evropě
  • Jeho oblíbenci byli: M. Kusánský (ekumenista) a Francis Bacon
  • Neuznává racionalismus

 

  • Díla: Labyrint světa a ráj srdce – je to největší dílo českého písemnictví; je to o poutníkovi,
    který se ubírá různými světy, ale neví, který směr je správný

Všeobecná porada o nápravě věcí lidských – v tomto díle se objevuje pansofie,

Z pansofie vznikne výchovou a reformou společnosti=trvalý mír na světě

-vědění o přírodě, člověku a Bohu; je to jeho hlavní filozofické
dílo, ale je nedokončené; vyslovil zde názor, že cílem života je
globální reforma světa a náprava lidských věcí ve všech
oblastech, reforma se má týkat vzdělání, výchovy a má být
prováděna v duchu pansofie; všeobecná náprava má být ve:
vzdělání, náboženství a politice

  • Jeho přezdívka je učitel národů, protože jeho díla přinesla zákon dnešního školství a škola se postupně stává hrou

 

Bernard Bolzano

  • „český Leibniz“
  • Jeho otec byl Ital, matka pocházela z Pražské Německé rodiny, on sám se považoval za Čecha, ale psal německy
  • Vystudoval filozofii, teologii a matematiky
  • Působil na Karlově univerzitě, mezi studenty byl velmi oblíbený pro své přednášky, přednášel teologii

tzv. exhorty = přednášky na různá témata, která byla odlišná od názorů katolické církve; měl moderní myšlenky

  • V r. 1819 byl za své reformátorské názory suspendován, odešel do důchodu
  • Vědosloví – kniha o logice, snaží se zde vytvořit návod, jak využít veškeré vědění pro pokrok společnosti

Staví se kriticky ke Kantovi, protože Bolzano usiluje o hledání objektivní pravdy, kdežto Kant tvrdil, že poznat můžeme jen věci o sobě a zbytek poznat nemůžeme

Logiku chápal jako tzv. „koření vědy“ a je podle něj základem všech věd

 

  • O nejlepší státě – je to utopické dílo, představuje, jak by měl vypadat ideální stát, tvrdí, že lidé by měli pracovat celý den, neměli zneužívat děti k práci, předběhl dobu

Hovoří zde o majetkové rovnosti mezi lidmi, o ideálním státě

  • Svými názory ovlivnil T. G. Masaryka, E. Husserla a J. Patočku

 

Další osobnosti 19. a 20. století

Pozitivizmus: František Krejčí, I. A. Bláha, Josef Tvrdý, Josef Král

Pragmatismus: Karel Čapek (Hordubal, Povětroň, obyčejný život)

Iracionalismus: Ladislav Klíma, M. Tyrš

Protestantismus: Emanuel Rádl, J. B. Kozák

 

Tomáš Garrigue Masaryk

  • Narodil se v Hodoníně na jižní Moravě r.1850
  • Vystudoval univerzitu ve Vídni a získal doktorát filozofie
  • jeho žena Američanka (Charlotta Garrigue – francouzské příjmení)
  • působil na UK
  • Přezdívka: Tatíček Masaryk (zapříčinil se o vznik legií), prezident osvoboditel
  • Roku 1918 se stal prezidentem Československé republiky, byl zvolen 4X za sebou (1918, 1920, 1927, 1934)

(zasloužil se o založení ČSR) a abdikoval v roku 1935 ze zdravotních důvodů po mozkové mrtvici, za 2 roky zemřel

  • Do r. 1918 Masarykovi nikdo nevěřil->pak se stává legendou
  • Zastával filozofii pragmatismu (základem je užitečnost) a pozitivismu (základem je smyslové poznání a fakta)
  • Zastával názor, že rukopisy jsou podvrhy (Královédvorský, Zelenohorský)
  • Své filozofické myšlenky se snažil využít a uplatnit v praxi, politice
  • Byl zastáncem humanity, odmítá spekulace, filozofie má být zaměřena na praktické otázky, nebál se stát otevřeně proti většině
  • Byl šéfredaktorem časopisu Athenaeum
  • Má hodně blízko k pragmatismu
  • Roku 1899 probíhala tzv. Hilsnerova aféra = Hilsneriáda – bylo to období obrovského projevu antisemitismu (nenávist vůči Židům)
  • Příčinou byla smrt mladé české dívky, kterou údajně rituálně zavraždil židovský muž jménem Hilsner; Masaryk se ho na rozdíl od ostatních zastal a měl pravdu, protože obvinění bylo staženo a Hilsner byl propuštěn
  • Masaryk byl morální člověk, má hodně blízko k pragmatismu, podílel se na vzniku Ottova slovníku naučného

 

  • Dílo:
  • Moderní člověk a náboženství – pokus o analýzu
  • Otázka sociální
  • Česká otázka
  • Ideály humanitní
  • Hovory s TGM – pátečníci ->scházeli se u Čapka každý týden

 

Masaryk jako filozof:

  • Navazuje na Bolzána, preferuje řešení praktických problémů (morálka, politika, náboženství)
  • Nepřinesl nic nového
  • Filozofii propojil s vírou, etikou, sociologií
  • Dílo: Spor o smyslu českých dějin

– zde hovoří o tom, že podle něj byly české dějiny ovlivňovány
především hlavními náboženskými otázkami a názory

– využívá zde 2 pohledy na víru a to:

  1. Katolicismus
  2. Protestantismus
  • zastáncem byl například Jan Hus (a jeho Jednota Bratrská), J. Á. Komenský
  • protestanté uctívají Boha stejně jako katolíci, ale nepřejí si, aby církev oblbovala lidi a aby byla církev plná bludů a výmyslů; nesouhlasí s církví té doby; Boha vidí jak člověka
  • Masaryk se negativně staví ke katolicismu a je zastáncem protestantismu
  • Říká, že Kristus není mýtickou představou ale, že je to obyčejný člověk
  • Odmítá mýtické představy; náboženství má pomoci překonat skepsi a stres dnešní doby

 

Masaryk jako sociolog:

  • Dílo: Sebevražda jako sociální masový jev současnosti

– zjistil, že v jeho době je mnoho sebevražd a bádal po příčinách, které
našel v krizi moderního člověka

  • Důvodem sebevražd je společnost a především krize náboženství,
    protože člověk bez víry nemá smysl života (nemluví jen o víře v Boha); jestliže člověk v nic nevěří, přivádí ho to k nihilismu

 

Karel Čapek

  • Příznivec a přítel Masaryka, Hovory s T.G.M.
  • Jeden z nejuznávanějších českých spisovatelů
  • Měl odmítavý postoj ke komunismu – napsal fejeton Proč nejsem komunistou a vyslovil zde názor, že velké ideály komunismu nám říkají, že se musíme obětovat, a pak teprve přijde náš úspěch
  • Byl hlavním představitelem skupiny Pátečníku, kteří se scházeli v jeho vile a probírali politické události, kulturu, literaturu, filozofii a na vše nahlíželi ze všech úhlů

 

Ladislav Klíma

  • Představitel iracionalismu

 

Emanuel Rádl

  • Byl filozofem přírody a náboženství
  • K filozofii se dostal až v době, kdy vážně onemocněl
  • Dílo: Dějiny filozofie – usiluje o spojení vědy s vírou

 

Jan Patočka 1907-1977

-jeden z nejznámějších filozofů 20.století

– témata – fenomenologie, filozofie dějin, filozofické dílo

-navazuje na Komenského, Masaryka a Husserla

-výrazně ovlivnil české myšlení, mezi jeho žáky patří např. V. Bělohradský, L. Hejdánek, Petříček, J. Sokol

 

-lidský život chápe, jako pohyb-hovoří o třech základních momentech pohybu existence

  1. Zakotvení ve světě (člověk se narodí, vyvíjí se, vyrůstá, najde si místo, prostor na vymezení se vůči okolí, doma-ve škole, někde zakotví)
  2. Sebezbavení prodloužením (praxe, obstarávání člověka, stále se musí starat o sebe-blízké..)
  3. Sebenalezení („péče o duši“, ve stáří si uvědomujeme, že to nejdůležitější co máme je duše, výrazná návaznost na Platona)
  • Narodil se v Turnově
  • Působil na Karlově univerzitě, pocházel ze 3 dětí, vystudoval Sorbonnu a zde se také seznámil s Husserlem, který ho ovlivnil svojí fenomenologií
  • V r. 1934 se podílí na založení Pražského filozofického kroužku
  • Po 2. světové válce působí na UK v Praze, jen 4 roky, protože nebyl pro komunismus v r. 1968 se na UK zase vrátil, ale byl zde pouze 4 rok ze stejných důvodů (byl penzionován)
  • V 50. Letech působil na ústavu TGM
  • Věnoval se editorské práci Komenského, na akademii věd
  • Byl však vyhledáván studenty a vedl „bytové semináře“ v 70. letech u někoho doma
  • Studoval spisy Komenského na akademii věd
  • Byl odpůrcem fašismu a později komunismu; nemohl publikovat; žil v domácí emigraci během normalizace
  • Byl jedním ze zakladatelů Charty 77 spolu s Václavem Havlem a Jiřím Hájkem
  • Byl vyhozen z Karlovy univerzity; v jeho bytě se scházela pražská smetánka filozofů a myslitelů, kteří měli zakázáno veřejně cokoliv hlásat a publikovat
  • Knihy vychází v exilu a samizdatu
  • Umírá při jednom z mnoha výslechů komunistů (11 hod) na infarkt – jeho pohřeb byl rozehnán policisty, protože se do Prahy sjely osobnosti z celého světa

 

Dílo:

  • Přirozený svět jako filozofický problém
  • Úvod do Husserlovy fenomenologie
  • Aristoteles jeho předchůdci a dědicové – toto dílo je považováno za největší filozofické dílo celé české filozofie

-V tomto díle navázal na Husserla a hovoří o třech základních momentech pohybu existence

–     Kacířské eseje a filozofie dějin –jeho poslední kniha

–     Vznik a konec Evropy

–      Platon a Evropa

 

Současná filozofie

Ferdinand Peroutka-filozof poúnorové emigrace roku 1948

 

Ivan Sviták-působil na univerzitě v Kalifornii po celou dobu vlády KSČ v České republice

 

Václav Bělohradský – filozof, sociolog, představitel postmoderny, žák Patočky

  • Působil na univerzitě v Janově
  • Vrátil se z exilu, publikuje dodnes

 

Josef Šafařík – pochází z Brna; stoupenec postmoderny a existencionalismu

 

Milan Machovec – zabývá se problematikou dějin, otázky náboženství a etiky

  • Byl signatářem Charty 77

 

Zbyněk Fišer – jeho pseudonym byl Egon Bondy

 

Jan Sokol – zeť Patočky

  • Po revoluci se stal ministrem školství
  • Zasloužil se o ekumenický překlad Bible
  • Navázal na Patočku

 

Miroslav Petříček

Václav Černý

Ladislav Hejdánek






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: