Charitativní a humanitární činnost, dobrovolnictví – maturitní otázka

 

   Otázka: Charitativní a humanitární činnost, dobrovolnictví

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): anett

 

 

 

 

– základní pojmy, formy a typy humanitárních intervencí, neziskové organizace, nejvýznamnější světové, české a regionální humanitární organizace. Typy dobrovolnictví, dobrovolnická centra, zásady práce s dobrovolníky, působení dobrovolníků, organizace v Chrudimi a okolí využívající pomoc dobrovolníků.

 

Humanitární (charitativní) činnost:

Charita – křesťanská láska k bližnímu (pomoc v nouzi)

Charitativní – založený na dobročinnosti, lidumilnosti, charitě

Humanita – láska k člověku, lidskost, lidství

Humanitární – zaměřený na základní potřeby a zájmy člověka, zaměřený na pomoc lidem,

 

Porovnání Humanitární x charitativní:

Humanitární – novější, moderní pojem

Charitativní – dnes se používá:

  • A)jako synonymum k „humanitární“ (používalo se hl. dříve, ale není „korektní“ protože je propojeno s křesťanstvím)
  • B) pro soc. práci propojenou s křesťanskými zásadami
  • C) pro organizace, které vybírají příspěvky na dobročinné účely

 

Mimořádná událost – v tomto kontextu situace, která se vymyká běžnému stavu, je obtížně zvladatelná a často vyžaduje pomoc prostřednictvím humanitární intervence

 

Humanitární krize – následek mimořádné události, situace, ve které jsou běžné prostředky lidí, které jim garantují důstojný život, narušeny v důsledku přírodní katastrofy nebo lidmi zaviněné krize“

 

Humanitární intervence:

  • zásah z vnějšku, který pomáhá zmírnit následky mimořádných událostí, odstraňuje či zmírňuje dopad humanitární krize, eventuel. jí i pomáhá předcházet.
  • lze je poskytovat a přijímat k uspokojování zákl. životních potřeb obyvatelstva a k obnově území postižených mimořádnou událostí
  • může být  poskytována jak pro obyvatele ČR, tak do zahraničí.

 

Formy humanitární intervence:

  • Věcné prostředky (materiální pomoc – potraviny, léky, deky…)
  • Finanční prostředky (peníze z rozpočtových rezerv státu, ze sbírek, z DMS – dárcovské SMS….)
  • Služby (např. vyslání zdravotnických týmů, vojenských týmů, pomoc při vzdělávání)
  • Speciální práce  ( např. pomoc při dekontaminaci  území zasažených radiací, pomoc při identifikaci obětí po tsunami – DNA testy…..)

 

Nejdůležitější potřeby člověka:

  • Možnost žít dlouhý a zdravý život
  • Možnost získávat vědění
  • Možnost přístupu ke zdrojům nutným pro zajištění důstojného života

 

Dělení mimořádných událostí:

Živelné katastrofy – zemětřesení, tsunami,

Katastrofy způsobené člověkem – chemické havárie, jaderné katastrofy, hromadná neštěstí

Ozbrojené konflikty – války, převraty, etnické čistky

Strukturální krize – krize „od základů“, postihuje celou společnost, zahrnuje celou řadu problémů, je náročné ji řešit.

 

Důvody k poskytnutí humanitární intervence:

  • Etické a náboženské
  • Politické a pragmatické

A)Etické a náboženské důvody k poskytnutí humanitární intervence:

  • Čerpají z  nábožensko-kulturních tradic světa,
  • V Evropě tradice křesťanství, osvícenství a humanismu.
  • Podle tohoto principu je morálně a eticky správné poskytovat pomoc lidem, kteří se ocitnou v nouzi.
  • „Pomáhám, protože je to správné“

 

B)Politické a pragmatické důvody k poskytnutí humanitární intervence:

  • Je ekonomicky i politicky výhodné investovat do pomoci chudým zemím, protože se tím v dlouhodobém horizontu ušetří prostředky, které by stát musel vynakládat na zajištění vlastní bezpečnosti a prosperity (nelegální migrace, prevence terorismu..).

 

  • „Pomáhám, protože tím předcházím škodám v budoucnosti a ohrožené svého bohatství a bezpečnosti“

 

4 základní principy, jimiž se má řídit humanitární intervence:

  • lidskost:- zásadním cílem je záchrana životů a snížení utrpení lidí;
  • nestrannost:-  poskytuje se výhradně na základě identifikovaných potřeb (tj. tomu kdo ji potřebuje bez ohledu na rasu, náboženství, pohlaví)
  • neutralita:- v konfliktech se pomoc nepřiklání k žádné ze sporných stran;
  • nezávislost:- cíle pomoci nejsou pod vlivem politických, ekonomických či jiných zájmů dárce ani příjemce.

 

Rozlišujeme humanitární a rozvojovou pomoc:

1.Humanitární pomoc:

  • je vázána na určitou živelnou či lidmi způsobenou katastrofu
  • trvá v bezprostředním čase po této události
  • max. po dobu 1 – 2 měsíců
  • likvidace následků katastrofy

2.Rozvojová pomoc:

  • není vázána na živelnou katastrofu (ale může event. navazovat na humanitárnípomoc)
  • trvá v délce několika let
  • je zaměřena na celkovou pomoc dané oblasti, národu
  • zlepšení životních podmínek, zdravotní péče, vzdělání

 

1)Humanitární pomoc:

-je poskytována dle norem Sphere Standards těchto v základních sektorech:

  • voda a hygiena (zajištění nezávadné vody, odvodu splašků, bezpečné toalety – bez hrozby šíření infekce…. )
  • potraviny, výživa (řeší zásobování potravinami, strategie při přikrmování kojenců – trend nedávat hned umělé mléko, pokud stres sníží tvorbu mateřského mléka , protože infekce ze špatně připraveného UM zabije více dětí než nedostatečný příjem mat. mléka, řeší se dostatečný příjem vitamínů…),
  • obydlí a non food položky (nejídelní položky- tj. domácnost, lůžkoviny..)
  • zdravotní péče,
  • (psychosociální pomoc)

 

Formy humanitární pomoci:

a) záchranářská pomoc (vyslání záchranářských týmů)
b) materiální pomoc (dodávky potravin, balené vody, stanů, oblečení)
c) finanční pomoc ,
d) poradenská a technická pomoc (hl. vyslání odborníků, pomoc při řešení složitých situací)
e) kombinovaná pomoc (kombinace předchozích druhů pomoci)

 

2)Rozvojová pomoc – témata:

  • Populační exploze (prudký nárůst populace – často je potom nedostatek zdrojů – tj. nedostatek potravin apod.)
  • Ekonomická nerovnováha (problém bohatého severu (země na severu zeměkoule – Evropské státy, Severní Amerika) a chudého jihu (země Jižní Ameriky, Afriky), v rozvojových zemích často chybí střední vrstva – tj.- buď jsou lidé boháči nebo úplně chudí
  • Životní prostředí a energetické zdroje –  problém ochrany přírody v rozvojových zemích, šetrné čerpání nerostného bohatství (ropy, kovů, drahokamů), problematika získávání zdrojů energie – bezpečné jaderné elektrárny, problém vysychání řek při nadměrném odběru vody na zavlažování, problém kácení stromů, které vede k rozšiřování pouští…

 

Realizovaná témata rozvojové spolupráce

  • Boj s bezprostřední chudobou (např. poskytnutí prostředků k obživě – jídlo, voda, přístřeší)
  • Podpora vzdělávání (např. stavba škol, vyškolení nových učitelů, poskytnutí školních pomůcek)
  • Podpora zdravotnictví (např. poskytnutí zdr. materiálu, školení zdr. personálu, stavba nemocnic…)
  • Rozvoj podnikání (podpora podnikání jako zdroje obživy a k rozvoji země, např. programy podporující podnikání žen poskytnutím šicích strojů zdarma, výhodné nízkoúročné půjčky pro začínající podnikatele, zaučení zdarma…)
  • Fyzická infrastruktura (tj, to co propojuje různá města, oblasti země… – budování cest, silnic, železnic, telefonních sítí)
  • Životní prostředí (ochrana životního prostředí)
  • Energetické zdroje (zajištění dostatečného přívodu el. energie…)
  • Gender a demokratizace, good governance (rovnost mezi pohlavími, dobré vládnutí – tj. podpora vlád, které se chovají demokraticky, dohled nad spravedlivým výsledkem voleb)

 

! Kvalita pomoci je důležitější než její bezprostřední poskytnutí:

  • bez průzkumu potřeb a bez koordinace mezi dárci lze jen těžko efektivně pomoci.
  • Špatně naplánovaná a realizovaná pomoc je nejen málo účinná, ale může způsobit i okamžitě či dlouhodobě negativní následky.

 

Plánování a koordinace pomoci:

  • V první fázi si lidé vždy pomáhají sami (nepodceňovat tuto pomoc!)
  • Po příjezdu na místo vždy průzkum potřeb – náročné tlak veřejnosti na akci
  • Ideální je, pokud pomoc koordinuje 1 organizace (OSN, Červený kříž)
  • Při obnově obzvlášť promyslet dopady pomoci
  • (metoda logického rámce)

 

Špatně plánovaná a organizovaná pomoc:

  • Škodí (rozhazovaní pomoci a peněz vede ke konfliktům mezi lidmi, vyvolává závislost, pocit nespravedlnosti, ponižuje, kvůli nulové evidenci bývá zneužívána a rozkrádána)

 

  • Je neefektivní nebo nesmyslná (toalet. papír do Íránu, balené vody místo čištění studen)
  • Ponižuje a vytváří závislost  (vepřové muslimům, závislost na potravinách – nejsou schopni si je sami vypěstovat, rifle do zemí, kde nosí oblečení zahalující celé tělo)

 

Příklad témat humanitární intervence v ČR:

  • Živelné katastrofy a jejich následky
  • Sociální integrace

Formy pomoci:

  • sbírky a následná finanční podpora potřebných (stipendia na studium, pomůcky a léčba pro OZP)
  • Práce se sociálně vyloučenými osobami (Romové, uprchlíci, bezdomovci)
  • Služby, které chybí v systému – podpora pěstounů, obětí tr. činů

 

Nejvýznamnější české humanitární organizace:

  • Člověk v tísni o.p.s
  • ADRA o.s.
  • Charita
  • Český červený kříž
  • Bílý kruh bezpečí
  • Fond ohrožených dětí
  • Natama
  • Nadace Charty 77 – konto bariéry,

Nejvýznamnější světové humanitární organizace:

  • OSN a jeho organizace (UNICEF atd)
  • Červený kříž (Červený půlměsíc)
  • ADRA
  • Armáda spásy
  • Lékaři bez hranic

 

Nestátní neziskové organizace:

  • Církevní právnické osoby – církev jako taková nesmí poskytovat soc. či zdravotní služby, proto zřizuje finančně a právně oddělené organizace, které tyto služby poskytovat mohou.

Církevní organizace v Chrudimi:

  • Farní charita Chrudim, Školní náměstí 56
    • Spadá pod Arcidiecézní Charitu HK
    • Občanská poradna – zdarma
    • Osobní asistence
    • Charitní ošetřovatelská a pečovatelská služba – zdr. sestry, rhb sestra i domácí hospicová péče
    • Půjčovna kompenzačních pomůcek
    • Další činnosti: Adopce na dálku, Tříkrálová sbírka

 

Ostatní církevní organizace:

Církev českobratrská evangelická – Diakonie

  • 33 středisek věnující se sociální oblasti a
  • 8 speciálních škol
  • Nejbližší středisko Diakonie je středisko Čáslav – provozují denní a týdenní stacionář, dílny pro zrakově postižené a sociální poradenství

 

  • Nadace, nadační fondy  – poskytují hl. fin. příspěvky – např. formou stipendia, příspěvky na nákup pomůcek pro OZP apod. Zatímco nadace má základní majetek ve výši min. 500 000 Kč na který nesmí sáhnout (přispívá např. z úroků), nadační fond může „rozdat“ veškerý svůj majetek.

Příklady nadací:

  • Nadace Naše dítě – věnují se péči o děti, NRP
  • Nadace Via – investuje do rozvoje neziskovek
  • Nadace Terezy Maxové – rodinné péči, NRP, výchova matek v azylových domech..
  • Nadace Charty 77 – konto bariéry – 18 let, 231 mil. Kč…
  • Nadace Táta máma – podporuje DD,KÚ, NRP
  • Nadace Vize 97 – sociální programy – Fond porozumění
  • Nadace Olgy Havlové – Výbor dobré vůle – soc. programy: cesty k integraci – raná péče, denní stacionáře, chr. bydlení,
  • Obyčejný život – projekty soc. práce na ulici, domy na půl cesty

 

Občanská sdružení  – cílem je prosazování zájmů členů, založení je administrativně snadné, nemusí psát výroční zprávu, nemusí vést podvojné účetnictví

O.s. v Chrudimi a okolí:

  • Bílý kruh bezpečí – pomoc obětem trestných činů v ČR
  • Fond ohrožených dětí – Klokánek s 12 lůžky, poradenství
  • Laxus  – služby a pomoc pro drogově závislé klienty
  • Amalthea – NRP, pěstounská péče, program zdravá rodina
  • Centrum pro zdravotně postižené Pardubického kraje
  • Šance pro Tebe – nízkoprahová zařízení pro děti
  • Tichý svět – pro sluchově postižené, besedy, poradenství
  • Smíření – provozuje Hospic Chrudim
  • Křižovatka handicap centrum- soc. služby pro zdr. postižené
  • Péče o duševní zdraví – asistence, poradenství, podporu

 

  • Obecně prospěšné společnosti – cílem je obecný zájem (tj. hlavně soc. oblast, zdravotnictví, školství), založení je složitější než u o.s., musí mít správní radu, vést podvojné účetnictví, vydávat výroční zprávu). Z hlediska dotací se dá snadněji vysledovat, jak organizace s penězi naložila – jsou transparentnější. Tj. snáze dosahují na vysoké dotace, kde chce mít stát kontrolu, jak budou využity)

 

O.p.s. v Chrudimi a okolí:

  • SKP Centrum – lidi v tísni a ohroženým sociálním vyloučením
  • J. J. Pestalozzi – krizová pomoc, terénní programy, domy na půl cesty, telefonická krizová pomoc, nízkoprahová zařízení
  • Momo – sociálně terapeutická dílna
  • Rytmus – sociální rehabilitace, podporované zaměstnání, tranzitní program ze školy do práce
  • Tyflocentrum – průvodcovské a předčitatelské služby, sociálně aktivizační služby, sociální rehabilitace
  • Svítání – pro osoby s men. a komb. postižením poskytují vzdělání, sociálně aktivizační služby, zákl. a spec. školu, denní centrum – stacionář

 

Dobrovolnictví

Dobrovolnictví – neplacená a nekariérní činnost, kterou lidé provádějí proto, aby pomohli svým bližním, komunitě nebo společnosti

– svobodně zvolená činnost, konaná ve prospěch druhých bez nároku na odměnu

Dobrovolník je člověk, který bez nároku na finanční odměnu poskytuje svůj čas, svoji energii, vědomosti a dovednosti ve prospěch ostatních lidí či společnosti.

Dobrovolnictví není oběť, ale přirozený projev občanské zralosti. Přináší konkrétní pomoc tomu, kdo ji potřebuje, ale zároveň poskytuje dobrovolníkovi pocit smysluplnosti, je zdrojem nových zkušeností a dovedností a obohacením v mezilidských vztazích.“

Druhy dobrovolnictví:

  • Vzájemně prospěšné – zájmové skupiny sdílející osobní zájmy, počátečním impulsem dobrovolné aktivity je tedy příslušnost k zájmové skupině, spolku, případě partě přátel (organizace Junák, Sokol…)
  • Veřejně prospěšné – souvisí s potřebou být užitečný svému okolí, své komunitě, např. dobrovolná činnost v neziskové organizaci3

 

 

Z hlediska časového vymezení dobrovolnictví:

  • Dobrovolné zapojení při jednorázových akcích – sbírky, benefiční koncerty, kampaně, akce pořádané několikrát do roka. Vhodná forma k získání nových dobrovolníků. Forma dohody o pomoci dobrovolníka je většinou ústní.
  • Dlouhodobá dobrovolná pomoc – poskytována delší dobu, opakovaně a pravidelně, např. tři hodiny jedenkrát týdně po dobu celého roku. Jedná se o častou formu dobrovolného závazku, který je splnitelný pro dobrovolníka a užitečný svojí pravidelností pro organizaci. Mezi dobrovolníkem a organizací je sepsaná dohoda o spolupráci – upraveny závazky, práva a povinnosti obou stran. Organizace obvykle dobrovolníka zaškolí a hradí pojištění za škody.
  • Dobrovolná služba – dobrovolný závazek se dlouhodobě, po dobu několika měsíců či let, věnovat dobrovolnické práci obvykle mimo svoji zemi. Významná role přípravy dobrovolníka na misi, včetně nákladů spojených s cestou, výdaji (sociální a zdravotní pojištění). Dobrovolná služba je profesionálně organizována.

 

Činnost dobrovolníků může být:

  • Formální – dobrovolník uzavírá smlouvu s agenturou, prochází zaškolením, supervizí, jeho činnost je hodnocena
  • Neformální – spočívá na osobních kontaktech, osobních domluvách – vztah k organizátorovi je neformální (nebývá písemná dohoda)

 

Motivace k dobrovolnické činnosti

  • Konvenční – jedinec se stal dobrovolníkem protože, protože to od něj okolí očekává, oceňuje ho za to (že ho k tomu vedly morální normy buď svého nejbližšího okolí, anebo obecná neformální pravidla chování v dané společnosti.
  • Reciproční – jedinec se stal dobrovolníkem protože je to užitečné pro něj i pro druhé (hledá v dobrovolné činnosti prvky, které by byly užitečné i pro něho samého). Typický je pro ně zájem o získání nových zkušeností, navazování nových vztahů a snaha uplatnit svoje schopnosti.
  • Nerozvinutá –např.: důvěra v organizaci, pro niž by měli pracovat, přesvědčení o smysluplnosti dobrovolné práce v konkrétním případě a pocit, že se prostřednictvím dobrovolnictví mohou podílet na šíření dobré myšlenky.

 

 

Motivy, které jsou nevhodné pro práci dobrovolníka

Zvýšenou opatrnost by každá organizace měla projevit vůči následujícím 9 motivům uchazeče o dobrovolnickou práci:

  • Soucit vedoucí k degradaci klienta
  • Nepřiměřená a zbytečná zvědavost
  • Služba pramenící z pocitu povinnosti
  • Skutkaření, snaha něco si zasloužit
  • Touha obětovat se, osobní neštěstí, se kterým si uchazeč neví rady, a proto chce ve službě hledat vlastní duševní rovnováhu
  • Osamělost a z ní pramenící touha po přátelství
  • Pocit vlastní důležitosti, nenahraditelnosti
  • Nedostatek sebeúcty a s ním spojená touha potkat ještě ubožejší lidi
  • Panovačnost, touha ovládat jiné a uplatnit svůj vliv

 

Deklarovaná snaha pomoci zde zakrývá skutečnou touhu po moci nad někým jiným, po uznání…Pokud je nebezpečný motiv velmi silný, nebo je kombinován s některým z dalších negativních motivů, může nerozeznán silně poškodit klienta a vztahy mezi členy dobrovolnického týmu.

Vzhledem k současnému stavu, kdy je prestiž dobrovolníka malá, se téměř neobjevují lidé s nebezpečnými mocenskými motivy, ti nacházejí uplatnění hlavně v politice…Spíše se občas objeví člověk s nepřiměřenou mírou soucitu a pomáhání za každou cenu. Také přibývají lidé, kteří potřebují nejprve porozumět sami sobě, než budou schopni pomáhat jiným.

 

Bariéry rozvoje dobrovolnictví

  • Pasivita při vyhledávání a získávání dobrovolníků (dá se zlepšit koordinátorem dobrovolníků)
  • Nedostatečné řízení činnosti dobrovolníků
  • Nezájem domovů o dobrovolníky
  • Obavy z rizika úrazu
  • Obavy ze zneužití klienta dobrovolníkem
  • Nedůvěra v čestné motivy dobrovolníka
  • Nedostatek informací o dobrovolnictví
  • Názor, že u nás není o dobrovolnictví zájem

 

Co dobrovolníky podporuje:

  • Mají pocit, že jsou oceňováni
  • Uvědomují si, že jejich přítomnost něco znamená
  • Mají naděje na změnu, postup ve své činnosti
  • Dostává se jim uznání na veřejnosti i soukromě
  • Mají pocit, že dokážou zvládnout předepsané úkoly
  •  Mají pocit sounáležitosti a týmové práce spolupracovníků
  • Podílejí se na řešení problémů, na rozhodování i stanovování cílů organizace
  • Uvědomují si, že v důsledku jejich činnosti se děje něco podstatného
  • Jejich osobní potřeby jsou uspokojovány

 

Co dobrovolníky brzdí:

  • Zjistí velký rozdíl mezi jejich očekáváním a skutečnou činností
  • Mají pocit, že jejich pomoc je k ničemu
  • Nedostanou žádnou zpětnou vazbu, ani pochvalu či ocenění
  • Úkoly jsou příliš rutinní, žádná rozmanitost
  • Cítí nedostatečnou podporu spolupracovníků
  • Úkol či tým nepřináší téměř žádnou prestiž
  • Činnost jim nedává možnost osobního růstu
  • Mají příliš malé možnosti projevit iniciativu či tvořivost
  • Cítí napětí mezi spolupracovníky

                                                    

Charakteristické oblasti dobrovolnictví

Nejčastěji se s dobrovolníky setkáváme v nestátních neziskových organizacích (občanská sdružení, o.p.s., církevní organizace, nadace)

  • Ochránci životního prostředí – nejlépe organizovaní, mezinárodní přesah

(hnutí DUHA, Děti země, Tereza, Greenpeace, Pražské a Jihočeské matky, Český svaz ochránců přírody)

 

  • Humanitární organizace  a organizace na ochranu lidských práv – země s válečných konfliktem, období rekonstrukcí země,

(ADRA, Člověk v tísni..), podílejí se i na pomoci při lokálních záplavách u nás

 

  • Sociální a zdravotní oblast – nejpočetněji zastoupená, dobrovolné práce i přebírání služeb, které nejsou garantovány státem.  (Česká katolická charita, Pražská organizace vozíčkářů, život 90, Naděje, Nadace Olgy Havlové..)

 

  • Kulturní oblast – ochrana a revitalizace kulturních památek,  realizace alternativního umění (Jazzová sekce, Art fórum, symposium…)

 

  • Sportovní a vzdělávací oblast – volnočasové aktivity, zájmové kroužky, turistické, doučovací (Šance pro Tebe)

 

  • Zahraniční dobrovolná služba – vysílání dobrovolníků do zahraničí (EDS, humanitární organizace)

 

Právní úprava dobrovolnictví – Zákon č. 198/2002Sb. O Dobrovolnické službě. V něm jsou rozlišeny organizace vysílající dobrovolníky a organizace přijímacím dobrovolníky. Vysílající organizace musejí mít akreditace MV, musí uzavřít s dobrovolníkem i s přijímací organizací písemné smlouvy. Zákon rovněž zakotvuje povinnost dobrovolníka pojistit – pojištění kryje škody na majetku a zdraví, které dobrovolník způsobí, případně sám utrpí.

 

Výhody dobrovolnictví (zajištěné zákonem)

  • Dlouhodobé dobrovolnictví umožňuje zažádat o hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti (min 20 hodin/týden)
  • Minimální finanční výdaje – vysílající org. hradí cestovné, stravné, ubytování, kapesné
  • Hrazené zdravotní pojištění od státu při přesahu 20/ týdně
  • Poskytnutí kvalitní přípravy na dobrovolnictví, případně pracovních ochranných pomůcek
  • Pojištění proti škodám na zdraví a majetku, vám osobně či klientovi
  • Dlouhodobé dobrovolnictví v přesahu 20/týdně se započítává jako relevantní doba pro účely důchodového pojištění

 

Práva dobrovolníka

  • Úplné informace o organizaci a činnosti organizace, ve které chcete jako dobrovolník působit
  • Vykonávat činnost naplňující vaše očekávání
  • Kontakt s koordinátorem dobrovolníků
  • Supervize – individuálně či ve skupině (setkání, kde můžete sdělit své pocity, zkušenosti, problémy)
  • Být za svou činnost pojištěni
  • Dostat vyčerpávající informace o činnosti, kterou byste měli vykonávat
  • Odmítnutí činnosti, která nebude vyhovovat vašim zájmům a schopnostem
  • Účastnit se hodnotícího procesu a zjistit, zda vaše vykonávaná práce byla efektivní
  • V případě neuspokojivé spolupráce máte možnost kontaktovat dobrovolnické centrum se žádostí o nabídku dalších dobrovolných aktivit
  • Zaškolení, výcvik, trénink

 

Povinnosti dobrovolníka

  • Dodržovat zákon o dobrovolnické službě a podmínky výkonu dobrovolnické činnosti dohodnuté s vysílající organizací ve smlouvě
  • Absolvovat přípravu k dobrovolnické činnosti
  • Předložit zdravotní a jiné doklady (výpis z rejstříku trestů, doklady o vzdělání) podle požadavků vysílající organizace
  • Splnit úkoly, ke kterým jste se zavázali
  • Spolehlivost
  • Nezneužívat projevené důvěry
  • Požádat o pomoc, kterou při své činnosti potřebujete7

 

Dobrovolnická centra

Dobrovolnické centrum – organizace, která zájemcům v ČR zprostředkovává příležitosti k dobrovolné práci a vyhledává dobrovolníky pro organizace, které je potřebují.

Např:

HESTIA – národní dobrovolnické centrum, je v Praze

Organizace v okolí:

Dobrovolnické centrum při nemocnici Chrudim

Dobrovolnické centrum při Šanci pro tebe

Dobrovolnické centrum Pardubice, o.s.

Dobrovolnické centrum Hlinsko

Dobrovolníky přijímá i Farní charita Chrudim, Oblastní charita Pardubice, Dětské centrum Veská, Domov se zvláštním režimem v Chrudimi i většina domovů pro seniory v Chrudimi, DSS Slatiňany….






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: