Dějiny politického myšlení – maturitní otázka

 

   Otázka: Dějiny politického myšlení

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): lili

 

 

 

 

Starověk

Orientální systém-Egypt+Mezopotámie

  1. 1.       Egypt

– 3000 př.n.l.

-vznik jednotné teokracie

– moc panovníka dána bohem nebo bohy

-faraon byl představitelem duchovní i světské moci

teokracie-panovník hlavou i církve

-od faraona odvozeno přirozené právo to spravoval on sám, nebo jeho intendanti

-přirozené právo je právo platné pro určitou oblast

 

  1. 2.       Mezopotámie

-kolem 3000 př.n.l.

-Nový a starý Babylon, Chetité, Akaďané, Asyřané

-pluralita -připuštění většího množství názorů nebo stanovisek

-vznikají první kodexy (první je zákoník krále Uranua 2100 př.n.l. hovoří o majetkovém odškodnění, další kodex je Chammurrapiho zákoník)

zákoník krále Uranua-průlomový zákoník, protože hovoří o tom, že pokud zemi nějakého zemědělce postihne pohroma (stane se tam přírodní katastrofa, přežene se tam válka…atd.) panovník ho musí odškodnit, přirozené právo-člověk má právo na majetek a jeho nedotknutenost

-zachovala se z něj hliněná deska (zachovalo se zhruba patnáct odstavců)

Chammurrapiho zákoník-zásada odplaty (oko za oko, zubu za zub), vychází z něj šária

-oddělení duchovní světské moci

 

  1. 3.       Starověká Indie

-mladší než egyptská a mezopotamská-cca 2 tis.př.n.l.

-1941 se nalezly pozůstatky z 2. tis. př. n. l. měst dvou civilizací Mohedžodaro, Harrappa

-jazyky nebyly rozluštěny

-v těchto dvou městech existovala tzv. sociální rovnost- neexistují rozdíly mezi domy

-podle archeologických pozůstatků tu neexistovala třídní rovnost

-možná proto skončili a jsou převálcovány Árijskou civilizaci (1000 př.n.l.)-Árijci ovládli města-védská civilizace

védy a

-základním zdrojem Árijské civilizace

-jsou to posvátné texty, které mají náboženský charakter, literární charakter, ale především mají politický charakter

-jsou zdrojem přirozeného práva

-na základě véd vznikl v Indii kastovní systém (třídní uspořádání)

-jsou napsané v Sánskrtu

-4 kasty, vrstvy=vareny

  • ·         kněží=bráhmani -ústa, bílá barva
  • ·         bojovníci/politici=kšatrijé -paže, červená
  • ·         obchodníci/řemeslníci/zemědělci=vaisové -stehna, žlutá
  • ·         sluhové/dělníci/bezzemci=šúdrové -chodidla, černá

-nemohly mezi nimi být uzavřené sňatky

-brahmaismus a hinduismus

-brahmaistické knihy-Mahabharáta, Ramajáma

-hinduistická kniha-Bhagavagíta

-džinismus a džinové=vyvolení, předurčeni k duchovnímu vůdcovství

-askeze (odříkání) amorálka, skromnost, hladovka

-systém, který založil Muhavira, existuje tzv. džin = vyvolený

-poslední džin – Ghándí – usiloval od začátku 20. století o vyhlášení nezávislosti Indie, bez ohledu na náboženství, dokázal je stmelit, držel hladovku, bojoval proti anglické nadvládě, celá Indie ho následovala, protože ho všichni tak milovali, pasivní rezistence-tím donutil celý civilizovaný svět, aby se za něj postavil, o rok později, co byla vyhlášena nezávislost Indie, byl zastřelen muslimským fundamentalistou

-buddhismus-náboženský směr

-zakladatelem je princ Siddhárta (celé dětství žil v přepychu, poté prozření, když vyšel z paláce-hlad, bída, smrt, odešel z paláce a osvícení)

-stal se z něj Buddha (osvícený)

-směr, který usiluje o mír, souznění s přírodou, askezi, odmítá kastovní systém (ideál rovnosti)

-hlavní chrám Angor (Kambodža)

-zadní Indie

a)      moderní buddhismus (zadní Indie)

b)      lámaismus (Tibet)

c)       zen neboli šintoismus (Japonsko)

 

  1. 4.       Čína

konfuciánství– životní, politický směr

-Konfucius (Kchung Fu-C, 6.stol.př.n.l. azlomové století ve vývoji lidských dějin)

-revidoval „Knihu proměn“ („I-Ťing“-čínsky)

abipolarita Jin-Jang (vyrovnanost) a úsilí o rovnováhu, harmonii

-čtyři základní hodnoty-úcta k autoritě, rodině, vzdělání, skromnost, úcta k tradicím, pracovitost

-Lao-c (žák Konfucia) a taoismus a jin-jang kombinuje s několika dalšími principy a tao (= cesta, náboženství, jednotící princip-něco co propojuje člověka s bohem, odmítá válku, zbraně, luxus, navrhuje pacifismus, antimilitarismus, askezi)

– Muo-Ti a mohismus a přebírají konfuciánské myšlenky, hlavní pojem je obecné blaho, stát by měl usilovat o to, aby se obyvatele měli dobře a sociální princip

legismus a legisté (legs)-první zastánci parlamentarismu, odsuzovali korupci a sdílení moci mezi panovníkem a a nějakým zákonodárným parlamentem

 

 

Antika

-časový a geopolitický prostor starého Řecka a Říma -10. stol.př.n.l. až 476-pád Říše římské, 529-zrušení platonské akademie

-základním rozdílem mezi Řeckem a Římem je teorie (Řecko) a praxe (Řím)

aHomér-Ilias, Hesiodos-Theogonie a polyteismus, lidé jsou loutkami bohů

-7.st.př.n.l.-vzniká  moderní pojetí  antické  společnosti

-polis-městský stát- propracovaná demokratická struktura-dělba moci(nahraz.monarchie)

-vzniká nový směr-filozofie (filein-milovat, sofia-moudrost)-Pythágoras-použil pro sebe tento pojem

aPythágorás(6.stol.př.n.l.)-odmítl polyteismus, nazval poprvé sám sebe filosofem, představitel starořeckého anarchismu (odmítání státu)

aXenofanes-vysvětlil odmítnutí polyteismu, odmítá egoismus antického Řecka-odmítnutí řecké antropomorfizace (bohové vypadají jako Řekové, sídlí na Olympu atd.)

transcendence-něco co přesahuje lidské smysl

aParmenides-odmítání fatalismu-kritika „Krále Oidipa“

 

Sokrates (4. / 5. stol. př. n. l.)

-sochař, urozený, představitel athénské aristokracie, měl ženu Xantipu (první ztělesnění ženského feminismu)

-kritika demokracie [507 př.n.l. Kleisthénes přijímá první athénskou ústavu, která dává moc svobodným občanům-přímá demokracie], Sokrates kritizuje tuto demokracii, tvrdí, že je zneužitelná populisty

-střepinový soud (=ostrakismus) ho uznal vinným pobuřování, dal mu trest smrti (vypití číše bolehlavu) nebo nucený odchod do exilu

-nikdy své myšlenky nesepsal

 

Platón

-inspirace pro středověkou patristiku

-navázal na Sokratovu tvorbu, sepsal Sokratovy myšlenky „Obrana Sokrata“

-založil akademii-1.vzdělávací instituce ve středověku (r.529-zrušena Justiniánem)

-příznivec aristokracie (vláda urozených)

-kritik demokracie

-nejvýznamnější dílo „Ústava“ a

-správný stát by měl mít ideální podobu, podobenství o jeskyni

u-topos– utopie- „nemísto“-ideál správy věcí veřejných

-největší lidská ctnost je spravedlivost

-podle Platóna se ideální společnost dělí na tři vrstvy:

  1. vládnout by měli filozofové
  2. strážci (armáda, policie) ti, kteří dohlížejí na pořádek
  3. pracující (svobodný lid), kteří vytvářejí hodnoty, ale mohou zasahovat do správy věcí veřejných a volit si filosofy, kteří budou vládnout, poslušnost a respekt

-vyvolalo to kritiku-na ní Platón tvrdí, že by filosofové měli mít etické hodnoty

-zakládá odbornou politickou terminologii a

-vztahuje se ke způsobu vlády, rozlišuje několik způsobů vlády

  1. timokracie-vláda ctižádostivých
  2. oligarchie-vláda nemnoha (de facto vláda bohatých, nebo armády[=junta-čte se chunta-až dnešní pojem])
  3. demokracie-vláda lidu (tvrdí, že je zneužitelná)
  4. tyranida-vláda krutého panovníka

Aristoteles

-žák Platóna, vychovatelem Alexandra Makedonského, šíření Sokratových a Platonových myšlenek, zakladatelem Lykeionu-peripatetická forma výuky=výuka za chůze

-inspirace pro nominalisty

-dílo: „Politika“ -hovoří tam o tzv. Zóon politikon =člověk, tvor společenský, politický-podle Aristotela má každý člen společnosti zájem o chod státu [pojem modifikovali podle svých ideologií K.Čapek a T.Akvinský]

složky společnosti

1)      rodina-nejzákladnější jednotka, základní hospodářská složka, zajišťuje obživu i reprodukci

2)      obec-polis-má zastřešovat a ne příliš zasahovat do chodu této společnosti, nositelkou spravedlnosti

a pravice, zakladatel liberální tendence

dobré formy vlády

1)      aristokracie-vláda vznešených

2)      monarchie-vláda moudrého panovníka, jedinec ve prospěch ostatních

3)      politea-ideální stát, právní stát, podílí se všichni občané

špatné formy vlády

1)      demokracie-přímá (athénská), populisté  a vláda lůzy=ochlokracie

2)      oligarchie-ve svůj prospěch obohacují se na ostatních

3)      tyranie-tyran vládne ve svůj prospěch

-jako první použil pojem mezon =mezipatro=střední vrstva obyvatel, ta je podle Aristotela nejdůležitější, protože vytváří hodnoty a bohatství

[Tři druhy mezonu: jablko, hruška, rozevřené nůžky, mají sektory-nejbohatší, mezon, nejchudší] a

LEVICE

– rovnostářství

-největší je mezon

 

PRAVICE

co nejvíce bohatých

(rozevřené nůžky)

 

OLIGARCHIE

málo bohatých

nulová střední vrstva

nejvíce chudých

 

ČR

rostoucí množství nejbohatších

největší je střední vrstva

minimum nejchudších (8%)

ČR je 70 let země s nejmenší chudobou

 

Helénské politické myšlení

-čtyři základní proudy, které charakterizují helénské období

  1. Eklektický-kombinace předchozích teorií a vytváření nových závěrů, nevytváří nic nového (Řím-republika s aristokratickým systémem)
  2. Stoický (stoia=sloup)-klidný proud, neměnit, užívat klidu
  3. Skeptický (skepse=pochybnost)-svět je nepoznatelný (agnósiaaagnostici)
  4. Epikureismus (souvisí hédonismem)-užívat života (Carpe diem), ale největší blaženost je vzdělání

 

 

Římské politické myšlení

-původně království (tedy monarchie), která se později přeměnila na republiku (ale s aristokratickými rysy-na správě se mohli podílet pouze urození, ti byli soustředěni do senátu, něco jako parlament)

-zabývají se především právem a teorií války

-senát, konzulové, lidová shromáždění, tribun lidu (ombudsmani)

Codex Justinianus-6.st.n.l.-zachoval ústavu starého Říma

-čtyři základní vrstvy a

  • Podle urozenosti

a)      Patricijové-svobodní občané, potomek urozeného otce, aristokracie

b)      Plebejové-svobodní občané, neměli předky mezi starou rodovou šlechtou (Patricii), pracující občané

c)       otroci

  • Politické rozdělení

a)      Optimáti-„ti nejlepší“, konzervativci, dodržování zásad

b)      Populárové-reformisté

Polybios

-ve druhém století př.n.l.

-dílo: „Historiare“ -popisuje vznik římského ústavního systému

-fungování Říma chápe jako dokonalé spojení monarchie (konzul a senát), aristokracie a demokracie (lidová shromáždění a tribun lidu)

-cílem každého státu by měla být stabilita

Cicero

-optimát

-požaduje dodržení římského ústavního systému

-soupeř Ceasara

-zakladatel římské rétoriky

-studium práva

a)      přirozené právo-dáno Bohy

b)      lidské právo-měli by ho dodržovat úředníci (reprezentováno ústavou a úředníky), rovnováha věcí

-dílo:„O státu“

Ceasar

-dílo:„Zápisky z války galské/občanské“

-populár (reformista)

-je pro reformu římské republiky (Impérium)

-základním cílem bylo centralizovat moc

Marcus Aurelius

-dílo:„Hovory k sobě“

-kompromis-ústavní náboženské

-křesťanské uvažování (stoické)

-tvrdí, že všichni jsou si rovni před zákonem

-příznivcem ústavní rovnosti-všichni lidé jsou si rovni před zákonem

 

Středověk

Křesťanské politické myšlení

-křesťanství vzniká z judaismu

-vychází ze zásad monoteismu, rovnosti (před bohem, nikoli sociální)

-institut osobního boha-svobodný v rozhodování o víře

-náboženská pluralita-patristika a na ní navazuje scholastika

-bible

-313 a edikt milánský-zrovnoprávnění křesťanství (Constantin)

-325 a Nikájský koncil-stanovení základních křesťanských dogmat (vybrali evangelia)

-395 a rozdělení Říma na východo- a západo- římskou říši

-1054 a schizma a  rozdělení na pravoslavnou církev a katolictví

-15.století a protestantství a kalvinisté, luteráni, jednota bratrská, puritáni, baptisté (Amerika)

Sv.Augustin

-č.-5.stol., pocházel ze severní afriky, jeho rodiče byli jiného náboženského vyznání, studoval v Miláně, sv. Ambrož ho velice ovlivnil

-zakladatel patristiky

-dílo:„O obci Boží“

[Bůh-píše věřící × bůh-píše nevěřící]

predestinace (=předurčenost) a kdo není křesťan, nebude spasen

-církev stojí nad světskou mocí

a spor dvou mečů (=spor o investituru) „Kdo je víc papež, nebo císař?“ Augustin říká, že papež, protože i císař se musí zpovídat (Augustin použil aristoteovskou logiku) -vytvořil filozoficko-politickou koncepci: duchovní moc je nadřazena moci světské

-křesťanství je třeba šířit pomocí misií (svatá válka-proti nevěřícím), na konci života dodává i pomocí násilí

-s „De civitate Dei“ se vracel Mohamed ze studií, založil na základě jeho nové křesťanství (a také džihád)

-tato doktrína (=pevné učení či nauka) se udržela až do středověku, kdy křižáci podnikali výpravy na blízký východ

Řehoř Veliký

-6.stol, papež

-pokračovatel Augustina

-z „obce Boží“ udělal křesťanské dogma

-hlásal, že moc světská podléhá moci církevní

investitura=právo jmenovat církevní hodnostáře

-zvítězila Řehořova koncepce-že investituru provádí papež (jen někde opak např.:galikanismus ve Francii)

Arnold z Brescie

12.st.kritizoval svatokupectví, navazuje na husitskou revoluci v Čechách

-Člověk=svobodný občan.1.středověký pojem -by neměl být odpovědný státu ani církvi

Bernard z Clairvaux

-zakladatel Templářského řádu (zničil Filip IV. Sličný) a ochrana poutníků ve Svaté zemi (Judea=Izrael), měli ochraňovat svatý hrob Ježíše Krista

-tvrdí, že by moc církve a státu měla být v rovnováze (mají se doplňovat)

Dílo: „Spis uvážlivosti“

-vyzívá církevní hodnostáře, aby usilovali o církevní čistotu a aby nezasahovali do politiky

-role církve a duchovní vyzýval ke křížovým výpravám

-kritika rozmařilosti církve-pobízí k pokoře a skromnosti

(Sv.Augustin-Svatá válka)

John ze Salisbury (12. století)

Dílo: „Státník“-rady církevním hodnostářům, jak má fungovat společnost, používá pojem zneužití moci a následné právo na revoltu (panovník sesazen a zabit-potrestání)

-přebírá antickou věrouku a nazývá panovníka, který zneužije moci tyranem

13. století

-přeměna společnosti a rostou města a růst měšťanské moci, rozvoj obchodu, třetí stav začíná bohatnout a vzniká stavovská společnost

Magna charta-první středověká ústava, ve VB, právní ochrana obyvatel

-populační expanze

-3 vrstvy stavovské společnosti-šlechta, duchovenstvo, měšťanstvo

-vznik nového kapitalistického systému-vznik moderního bankovnického systému

-v Itálii, Švýcarsku (kalvinisté=bohatství není hřích), Holandsku-v souvislosti s velmi početnou židovskou populací-půjčování na úrok (=lichva)

-křesťanství zakazovalo půjčovat na úrok

-první dohody mezi stavy-Tomáš Akvinský-společenská smlouva

-roste třetí stav, stávají se konkurencí šlechty a církve

-ve 13. a 14. stol. vznikají univerzity-roste vzdělanost, vznik renesance

14. století

-moc aristokracie musela ustupovat přežilým lidem a  vznik regionálních parlamentů

a růst obchodu, globalizace a bankovní systém (první tržní)

scholastika-vliv antiky (větší svoboda, prosazuje se Platón, Aristoteles …)

-morové epidemie-hospodářský úpadek, populační deprese

-renesance a humanismus-obrat k člověku-lidská práva, důstojný život, rovnoprávnost

Alighieri-kritika papeže, Petrarca -bojovali se zažitým způsobem života

Tomáš Akvinský (13. století)

-stojí na pozadí vzniku renesance

-překládal antické spisy

Dílo: „Suma proti pohanům“-ideální uspořádání společnosti (suma=souhrn)

zoón politicon-chápe člověka jako bytost spojující světskou a církevní moc

-člověk by měl mít 4 antické hodnoty:rozumnost, statečnost, uměřenost, spravedlnost + 3 duchovní:víra, láska, naděje

[obstrukce-pokus o oddálení a nechválení nějakého daného záměru, většinou v poslaneckých sněmovnách na celém světě, nejdelší obstrukční projev v 50. letech v USA 24 hodin v jednom kuse]

-hierarchie státu-církev a stát jsou si rovni, spravedlnost-obecná platnost práva, právo má být respektováno všemi

-dobré a špatné formy vlády -přejímá od Aristotela

-za nejsprávnější formu vlády považuje monarchii s křesťanskými prvky- v rámci monarchie by měla být v rovnováze moc církevní a moc světská

-společnost dělí na tři základní skupiny a

1)      optimáti-představení světské a duchovní moci, nepracují, žijí z renty

2)      počestný lid-vlastní majetek a živí se prací na tomto majetku

3)      chudý lid-nemajetní, nevolníci, žijí s milosti ostatních, z toho co vyrobí, musí vše odevzdat, smí si nechat jen přebytek, pro zrušení nevolnictví=mají svá práva, pracují na dvě předchozí vrstvy

-cílem je mír+blaho lidu-lid má právo na odpor pokud jsou porušována práva, mohou svrhnout panovníka

-pacifistické tendence -odmítání boje jako politického prostředku

-základní jednotka-jednotlivec poté rodina-tvoří společnost

-odpovědnost jednotlivce-je odpovědný za chod celku

-teoretikem práva (právní stát-dodržují se zákony, tresty jsou vymahatelné)-čtyři druhy práva:

1)      věčné (transcendentní)-představitelem je bůh, hodnotitelem je církev, apriorní záležitosti, akořeněno hluboko v lidech

2)      božské-dohlíží na něj pouze církev, aplikace věčného práva

3)      přirozené-záležitostí regionalismů, liší se, je to právo pochopitelné lidským rozumem v dané lokalitě, vychází z tradic a zvyklostí

4)      lidské-formuluje jednotlivé právní vztahy mezi lidmi, nebo skupinami, občanské, trestní

-ekonomická politika-teorie hospodaření státu

-základním cílem státu je dát kvalitní životní úroveň (=standard), stát by měl podporovat zemědělství, podnikání (mantinely)-měly by pomáhat nikoliv brzdit a  počátek MERKANTILISMU (Colbert, Mirabeau)

-stát respektuje soukromé vlastnictví

William Ockham (14. století)

-britské politické myšlení

-františkán

Dílo: „O moci císařů a papežů“

-kritizuje schizma

-církev není mocenským prostředkem-sjednocuje

-právo zvolit si svého papeže by měl celý katolický lid-mělo by existovat referendum, kde by mohli všichni katolíci hlasovat o svém papeži

konciliarismus-dogmata musí vydávat koncil (=křesťanské shromáždění), ne papež

NOVOVĚK

-přelom 15. a 16. stol.

-na počátku novověku stojí renesance a humanismus-kladou důraz na člověka, lidská práva, důstojný život, rovnoprávnost

 

15.století

Machiavelli-„Vladař“-může se zdát, že jde o dílo utilitaristické „účel světí prostředky“, ale zas tak úplně tomu není, jsou to rady vladaři Lorenzovi Medičejskému, vladař by se měl chovat tak, aby existoval nějaký všeobecný prospěch společnosti-prospěch celku-tomu se musí obětovat cokoliv, odklání se od křesťanství, Machiavelli byl křesťan, ale jeho rady jsou účelové (=teleologie-účelovost)-úspěch, ekonomika, stabilita-v čele by měl být silný vládce, který bude respektovaný většinou

utilitarismus = člověk, aby něco vykonával, musí mít z dané věci nějaký prospěch

 

16.století

Jean Bodin

„Šest knih o republice“-konec 16.století, Francie, objevuje se tam princip jednotykoncepce národního státu

-pojem: přirozené právo-specifické pro určitou oblast, vychází z lokální specifikace, tradice, místní morálky -např.: dnes je to Šária (Saudská Arábie, Írán …), z přirozeného práva vychází všechny zákoníky, Desatero

-je příznivcem absolutistické vlády-silný vládce

-prosazuje náboženskou toleranci (reakce na Bartolomějskou noc=vyvraždění hugenotů)

 

Thomas Hobbes

-Brit, na přelomu 16.-17.stol., první z empirických politických myslitelů

-hovoří o autoritativním státu-budí respekt, nepřipouští odpor, menšina se musí podrobit pod hrozbou trestu

  • demokracie-demokratické volby, občanská společnost, připouští se více názorů ústavnost, parlamentarismus, pluralita
  • autoritativní stát-silný vůdce, stát, je přijímán většinovou společnost, i za cenu toho, že jsou určitým způsobem omezeny demokratické svobody, mezinárodně respektovaný stát-např.: postsovětské republiky-Ázerbajdžán, Rusko, Bělorusko (Lukašenko)
  • policejní stát-neexistuje nezávislé soudnictví, političtí vězni, nejpřesněji popsal Zbigniew Brzezinski (polsko-americký politolog)
    • totalita-jsou tam porušována lidská práva, moc je vynucována násilím, neexistuje svoboda slova, policejní stát, nejsou tam nezávislé soudy, političtí vězni
  • despocie (tyranie)-vojenské režimy, které jsou nebezpečné dovnitř, ale i navenek]
  • [občanská společnost-mimostátní sektor založený na dobrovolnosti, systém občanských sdružení, nadací, neziskových organizací-svépomoc uvnitř státu-junák, pionýr, vize 27, sportovní organizace …]

 

„Homo homini lupus“-„člověk člověku vlkem“ (tedy nepřítelem), takhle prý funguje kapitalismus, zvítězí silnější a úspěšnější, vzniká vrstva vládnoucích a ovládáných-pokud je to v rovnováze tak dobře, jinak je to špatné-např.: revoluce

-měla by existovat společenská smlouva mezi vládnoucí elitou a lidem-nepsaná smlouvou-kompromis „modus vivendi“(= V přeneseném smyslu slova označuje tento výraz způsob soužití, jenž není založen na právním podkladě, ale na realitě společného života či práce),

Dílo: „Leviathan“(=démon)

Hugo Grotius

-holandský právník, představitel školy přirozeného práva, filozof, křesťanský apologeta, dramatik, básník a jeden z prvních představitelů politické geografie

-přelom 16.-17.stol

přirozené právo-podle něj je univerzální (Desatero), blíží se Ressauovi, v každém člověku je něco, co je dáno od boha a to je to přirozené právo, na základě tohohle práva by měla fungovat spravedlnost

-ochrana vlastního života-pro svou ochranu může člověk udělat cokoliv

 

John Locke

-pochází z VB,  17.století (sestavovala se vláda, poprava Stuarta, anglická revoluce)

-směr, ke kterému ho řadíme – empirismus (ve VB od 13.stol.) = co člověk nemůže pojmout svými smysly, tak neexistuje

-zabývá se právem, rozděluje moc na dvě složky:

  1. Zákonodárná-zdrojem je lid, zákony by měl schvalovat lid

a)      Přímo-plebiscit

b)      Nepřímo-parlament

  1. Výkonná-vychází z předpokladů, že by měla existovat dohoda mezi lidem a výkonnou mocí
    a společenská smlouva
    -soudnictví – panovník, popřípadě vláda soudí (soudy jsou podřízeny exekutivě)

-i dnes propojenost exekutivy a soudní moci, pořád nejsou zcela nezávislé-ministr spravedlnosti nebo prezident jmenuje soudce

-předchůdce liberalismu -základním cílem státu by mělo být zajistit svobodu a ochránit majetek

-navazuje na něj Ch.L.Motesquieu

Charles Louis Montesquieu

-18.století, 1. výrazný osvícenec

-osvícenství ve Francii, ale původně přišlo z VB (Voltair-Ch.L.M. ho navštěvoval)

-podstatou osvícenství vytlačována dogmata církve, pouze duchovní doménou, prosazuje se poznání, encyklopedické znalosti

-r.1727 návštěva Londýna -chce se setkat s Isaakem Newtonem (gravitační síla)

teismus nahrazen deismem

teismus = víra (theo) v boha -stvořil nás, provází nás životem a po smrti nás spasí a odnese do nebe, bůh nastolil hierarchii × deismus = úvaha, že bůh je pouze základním hybatelem, svobodná vůle člověka, nezávislost na bohu, příroda a živly

-základním cílem státu – svoboda jednotlivce

-osvícenství -aby byla svoboda-musí být deismus ! Bůh jen svět stvořil, co se děje záleží na nás a na bohu je nezávislé!

trojí dělba moci:

  1. Výkonná = exekutiva
  2. Zákonodárná = legislativa
  3. Soudní = jurisdikce

-tyto pilíře by na sobě měly být nezávislé (absolutní nezávislost ale není možná)

-hovoří o přirozeném právu-součástí přirozeného práva by měly být psané zákony, cílem ale není nastolit řád (jak to vnímáme dnes), on hovoří o tom, že zákony by měly společnosti umožnit spravedlivý život

na základě jeho myšlenek byla r.1787 sepsána americká ústava, která platí teoreticky dodnes

-soudce má velmi silné pravomoci

Dílo: „O duchu zákonů“

-kritika francouzského absolutismu

-rozbor fr. legislativy

-vzbudilo demokratický ohlas u fr.intelektuálů-encyklopedisté

-panovník by měl podléhat kontrole (demokratické kontrole místních parlamentů, které v této době postupně vznikaly)

Dílo: „Perské listy“

-hlavní postavy jsou fiktivní Peršané, kteří navštěvují Evropu, jsou velmi naivní a poznávají evropský způsob myšlení, popisují politiku, mravnost, peněžní morálku a to kritickýma očima-prohnilost evropské společnosti, především francouzské

 

Encyklopedie

Denis Diderot, nakladatel D’Alanbert, Ch.L.M. přispíval na vzniku encyklopedie

Malesherbes -cenzor Ludvíka XV.-bez něj by žádná encyklopedie nebyla

-byl velice starý, přijal nabídku obhajovat Ludvíka XVI. a nakonec byl sám popraven

-encyklopedie začala vycházet v 50.letech 18.století

-něco bylo ale velice kritické vůči francouzské monarchii, panovník nechal zabavit všechny předlohy a výtisky atd.

-vše mělo být zničeno, úkryt u cenzora (Malesherbes), veliký vliv cenzora

Voltaire

-dílo „Cantide“

-kritika vůči křesťanství

-směr vycházející v souvislost –antiklerikanismus = Zrušme vliv církve a teprve poté budeme svobodní

agnosticismus = nepoznatelnost reálného světa, i nereálného, nepoznatelnost skutečnosti, z řeckého a=ne + gnosis=poznání

-dokažte, že bůh je, dokažte, že není a NEPOZNATELNOST

ateismus = vychází z nenávisti vůči církvi, pokud je víra postavena na lži (víme z minulosti) abůh neexistuje, materialistická koncepce, odmítnutí víry

teodicea = argumentace, ospravedlnění zla ve společnosti a ve světě

-v 18.století jedna katastrofa za druhou, např. zemětřesení v Lisabonu, kde bylo hodně mrtvých (i věřících v kostelích)a  vznikaly pochybnosti, jak bůh tohle může dopustit-na jedné straně, že to je zamýšlené a druhá cesta, že bůh není

 

J.J. Rousseau

-osvícenec – svoboda základním cílem každé společnosti

-preromantik, romantik, snílek – sní o lepším světě

-skrze různé tendence dospěje k víře

-víra odosobněná a nejvyšší bytost

-dílo „Společenská smlouva“

-ústavní dokument, který stanovuje vztah mezi panovníkem a lidem, zabývá se nerovností a přináší sociální aspekt, nerovnost je špatná, všichni by si měli být rovni

-Co rozděluje lid? amajetek  -první reálný osvícenský socialista, chtěl by odstranit sociální nerovnost

-dílo „Emil čili o výchově“

obecná vůle = hovoří se jako o vůli lidu, měl by ji prosadit – revoluční myšlenka, neboli většinová vůle, se může projevit i násilně, revoluce = „upgread“ společnosti

 

Negativní reakce na VFR

-osvícenství z VB, kontrarevoluce – reakce na revoluci právě na britských ostrovech

-britský parlament, kontrarevoluční myslitel E.Burke napsal „Úvahy o revoluci ve Francii“

-Burke byl parlamentarista, evoluce > revoluce

– předzakladatel konzervativní ideologie

-revoluční změny vedou k násilí, záměr dobrý, výsledky špatné, revoluce neuspějí

-individualista

-poslanec dolní sněmovny

-navštívil Francii

 

Imanuel Kant

-také kritizoval VFR

-politika vede ke korupci a do politiky patří morálka

(Danton-kordeliér- odsouzen za korupci)

-revoluce je špatná, měli bychom si věci ověřovat

Utilitarismus

-vzniká za VFR

-směr hovořící o tom, že v politice by mělo vše spět k prospěchu či užitku

-mezi nejvýznamnější představitele patřili otec a syn Millovi (Stuart a James)

-ti tvrdí, že každý politický cíl by měl být posuzován podle toho, jak prospěje společnosti nebo státu

J.Bentham

-upozorňuje na fakt, že tohle může vést k populismu

-prospěch celku může být pojat populisticky

John Stuart a James Mill(-otec a syn)

-utilitarismus-každý politický cíl by měl být posuzován podle toho, jak prospěje společnosti nebo státu

Francouzská revoluce (1789-1815) (1815-Bonaparte na Elbu)

14.červenec 1789 pád Bastily

5.srpen 1789 zrušení privilegií

Jakobíni, Kordeliéři

Jakobíni první politickou stranou, parlamentní i mimoparlamentní struktura – odtud do voleb do národního shromáždění

Kordeliéři byli radikálové-Danton, Marat – radikálnější, byl na něj spáchán atentát, zabila ho Šarlota (Marat a jeho smrt-J.L.David)

Thermidoriáni-dnes jako zrádci, zradili myšlenku revoluce

Montagnardi– zástupci levice, hnutí

Girondini-zástupci pravice

 

Bikamerismus

kamerus – komora

-systém parlamentního rozdělení na dvě komory

-G.E.Sieyes -1795-rozdělil konvent na dvě komory: „Rada pětiset“ a „Rada starších“-ústava

-aby nebyla nastolena hrůzovláda (viz jakobínský teror), obrana proti radikálům

-v dnešní době je běžný

-funguje proto, aby byla zajištěna kontrola

-inspirovaly se ostatní země (Amerika, VB…)

-„Rada starších“ (jakoby senát)-ohraničeno věkem, starší jsou klidnější a méně radikální, chtějí poklidnější vývoj-kontrola

-volební cenzus=majetková nebo věková podmínka

 

Spiknutí rovných

-1. komunistická revoluce-G. Babeuf-1796-krátce po termidoru-pokus o nastolení sociálního míru-přemisťují rovnost před zákonem do rovnosti sociální

-od liberální revoluce k revoluci sociální

 

Revoluční kalendář

-Brummaire (říjen a listopad)

-11.Brummaire=18.listopad

-roku 1793 zaveden revoluční kalendář-rokem jedna byl rok 1792-založení francouzské republiky (pryč s Kristem)-autorem revolučního kalendáře byl Fabre d´Eglentine

-Napoleon uskutečnil státní převrat = puč = coup d´Etas

-když nový systém nahradil starou konzervativní vládu, říká se jí „starý režim“ („ancienne régime“)

 

James Madison

-politický myslitel, politik, 18./19. století, inovátor americké ústavy, myšlenky VFR převtělil do americké ústavy (věkový cenzus, bikamerismus), přinesl myšlenky VFR do Ameriky, i prezident

 

Thomas Jefferson

-politik, na Medisona navazuje, také inovuje americkou ústavu a přizpůsobuje ji VFR

 

Bejamin Franklin

-vynálezce bleskosvodu, veškeré spisy VFR přenesl do Ameriky a přeložil je

 

Alexis de Tocauville

-zakladatel kontinentálního (Evropa bez VB) liberalismu-kritikem konzervativních hodnot, tvrdí, že z VFR  a období 18./19.stol. je důležité vzíti si to dobré (to o se osvědčilo)-bez teroru, srovnání americké a francouzské demokracie, dílo: „Starý režim a revoluce“

 

René Chateaubriant

-časopis „Coservateur“, zakladatel novodobého konzervativismu, „Paměti ze záhrobí“, navštívil Prahu za Karla X.-vtipný pohled na Prahu

 

Karel Marx

-zakladatelem moderního socialismu a komunismu

– díla: „Kapitál“, „Komunistický manifest“, „Teorie nadhodnoty“

-Němec z města Trevír

-1848-musel emigrovat do Paříže, pak musel až do Londýna (tam umírá)

-v Londýně zakládá první internacionálů-první organizace pracujících, stává se tajemníkem

-financoval ho Engels

 

teorie:

  1. společenská (sociální) základna-tvoří ji výrobní prostředky-s těmi pracují dělníci a rolníci-ty tvoří proletariát (80% populace)-lidé bez majetku, pobírají mzdu, nevlastni skoro žádný majetek, ale vytváří základní hodnoty-výrobky co nás obklopují (jídlo, nábytek, domy …), nemají žádná politická práva, protože existuje cenzus  -to by se mělo změnit podle Marxe
  2. společenská nadstavba-lidé , kteří vytvářejí duchovní prostředí-filosofové, učitelé (intelektuálové), nevlastní výrobní prostředky, žijí také za nějakou mzdu
  3. rentiéři-mimo tyto dvě skupiny, které vytvářejí základy společnosti, vlastní majetek a z toho majetku žijí-za nečinnost mají rentu-ti by měli předat část svých kompetencí proletariátu a dělit se rovným dílem-ze začátku tedy hovoří až o znárodnění, později to zmírnil, uvědomil si, že podnikatelé jsou taky potřeba

 

dialektický materialismus a historický materialismus a

dialektický materialismus = dialektika – teorie vývoje, dialektika předpokládá, že svět není neměnný, výrobní prostředky také procházely několika stavy

-podle Marxe prošlo lidstvo několika etapami vývoje:

  1. Výrobní prostředky patřily všem – absolutní rovnost
  2. Starověk – se starověkem nové státy, vznik teokracie, tyranské režimy – vzniká otrokářství – rozštěpení společnosti podle výsad a privilegií na dvě části – otrokáři a otroci
  3. Středověk – feudální společnost, vzniká třístavová společnost – privilegovaná aristokracie, duchovenstvo, měšťanstvo – bez politických práv
    – nevolnictví
  4.  Kapitalistická společnost – v ní žije Marx, popisuje, funguje základna, nadstavba a rentiéři

 

historický materialismus

-popírá náboženství, víru a církev

-zdrojem celého vývoje lidstva je matérie – pevná látka a z toho vše vzniklo

-Marx přijímá Darwinovu teorii evoluce

-člověk se vyvinul z matérie, ale i ideje se vyvinuly z materiálních hodnot, tedy i filozofie, myšlenkové směry

-veškeré ideje jsou závislé na vlastnictví výrobních prostředků

-výrobní prostředky = stroje, nářadí, továrny, pole a statky

 

leninismus (=bolševismus)-radikální

socialismus-má demokratické kořeny

-revoluční teorie-maoismus (čínská cesta), trockismus (Trockij)






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: