Ekonomie a závěr sociologie – maturitní otázka ZSV

 

   Otázka: Sociologie a ekonomie

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Tereza Horníková

 

 

 

 

Poznámky ze zsv – Tereza Horníková,

 

Domácí násilí

= chování, které u jednoho z účastníků způsobuje strach z druhého

– z velké části problematické

– velmi často se vyskytuje v několika formách současně

– vzrůstající tendence (!)

 

Formy násilí

1. fyzické – fyzické útoky, bití, facky, ohrožení zbraní …

 často útočník může fyzicky ubližovat nejbližším lidem osoby

2. psychické – nadávání, vyhrožování, znemožňování, zesměšňování …

 ne vždy je doprovázeno fyzickým

a. sexuální  – znásilnění, nucení k sexu

b. ekonomické – odstřihuje druhou osobu od peněz, bere výplaty, zakazuje chodit do zaměstnání

c. sociální izolace – brání v návštěvách přátel i rodiny, neustále pronásleduje  nebo si někoho najme

 

Specifika násilí

1. „Za zavřenými dveřmi“ – doma, bez svědků a navíc je to mezi osobami blízkými

– pachatelé domácího násilí mají dvojí tvář – navenek se chová normálně – společensky oblíbený, přátelský, bavič, atraktivní – násilně se chová pouze doma (ovšem tohle neplatí ve všech případech!)

– násilí má vždy svojí historii – začíná zpravidla nenápadně (často si prvních příznaků oběť nevšimne, přehlíží je, omlouvá)

– násilí není neustále – střídání období násilí a období relativního klidu (usmíření, omlouvání)

– oběť pořád k partnerovi lásku cítí – cítí naději – věří (i několik desítek let), že se partner změní

vystupňování násilí – samotný akt – relativní klid, „líbánky“ – stále dokola

– násilí nemůžeme (!) zaměňovat s hádkou

– nejčastějšími obětmi jsou: ženy, děti, muži, senioři

 

Mýty o násilí

1. týká se jen lidí sociálně slabších

2. není běžné – týká se jen několika málo rodin

3. častou příčinou je alkoholismus člověka

4. ženy si za násilí mohou sami – dávají mu k tomu příčinu

5. ženy mají násilí rády

6. oběť násilí a násilník

 

– ve chvíli, kdy člověk ví, že se u někoho jedná o týrání – tak je povinen (!) nahlásit toto jednání

 

Stalking

– většinou se týká bývalých partnerů – neustále pronásledování, prozvánění, neustálé psaní sms, mailů, obtěžování rodiny …

– v roce 2010 začal oficiálně existovat jako trestný čin

– aby člověk mohl být obviněný ze stalkingu musí:

 stalker činí proti vůli oběti

intenzivně pronásleduje oběť

dlouhodobě pronásleduje oběť (minimálně 4 týdny)

ROSA              

DONA – zkratka domácí násilí

 obě dvě jsou linky na pomoc při domácím násilí

Bílý kruh bezpečí – organizace pro všechny oběti trestného činu poradna při jakémkoliv trestném činu, i lidská pomoc (mají psychology)

 obě dvě jsou linky na pomoc při domácím násilí

 

Násilí na dětech

– nejméně 20 tisíc dětí v ČR je týráno rodiči a ve většině ani není odhaleno

rodiče nebo nový partneři – nejčastěji kombinace fyzického, psychického nebo sexuálního

– týrané děti často nechodí ven, nechodí do škol, školek

– často pomáhá všímavost okolí (např. doktorka při preventivní prohlídce)

– často si sami neumějí přivolat pomoc

a) psychopatičtí rodiče – často jim je dítě sebráno

b) pod pohružkou stíhání jsou ochotni se jít léčit

 

EKONOMIE

 ekonomika               =               věda o hospodářství

oikos              =              „dům, domácnost, okolí domu“

nomos              =              „jméno, slovo, popis“

– zřejmě poprvé se ekonomika objevila na přelomu 5. – 6. století – Xenofón – ekonomické poznatky – „Oikonómikos“ (jak zpravovat otrokářskou domácnost, zemědělství, obchodování, trh)

– dalším, kdo s zabývali ekonomií byli: Platón, Aristoteles

– zlomem je 14. století a renezance zámořské objevy, vynálezy, kolonie, přímořská města – Janov, Benátky

– k osamostatnění ekonomie až mezi 18. – 19. Století – základy položil Adam Smith

Neviditelná ruka trhu = Adam Smith tvrdil, že trh nepotřebuje žádné větší zásahy, že trh si vyřeší vše sám

Mikroekonomie = část ekonomické vědy; zkoumání jednotlivých ekonomických subjektů (= zkoumá, jak e chovají firmy, domácnosti, státvztahy mezi podniky, firmami, motivy proč někdo vyrábí to,  co vyrábí)

Makroekonomie  = část ekonomické vědy; zkoumá hospodářství jako celek (= inflace, nezaměstnanost, růst DPH)

 

Tržní subjekty

1. Firma

 na straně poptávky (poptávají pracovní sílu, nabízejí pracovní místo) i na straně nabídky

subjekty, které podnikají

 jejich hlavním cílem je maximalizace zisku

2. Domácnost

 vyskytují se a trhu jako kupující na straně poptávky – chtějí uspokojit své potřeby

 vystupují i na straně nabídky, jako nakupující

jejich cílem je maximalizace užitku

Výrobní faktory:

a. půda               – přírodní zdroje

b. práce               – cílevědomé působení člověka

c. kapitál peníze a kapitálové statky (= stroje, budovy)

3. Stát

 vystupuje jako kupující (prostřednictvím státních zakázek – oblast dopravních komunikací, obrany …) i jako prodávající (státní firmy, státní podniky)

specifický subjekt

zvláštní postavení – stát určuje podmínky trhu, má právo do něj zasahovat, reguluje trh

 

Potřeby

– každý člověk má jiné potřeby z ekonomického hlediska

= pociťovaný nedostatek něčeho nezbytného

– naše potřeby jsou nekonečné – uspokojíme jednu a chceme další

Dělení:

a) hmotné – př. mám hlad, najím se

b) nehmotné – svobod, přátelství, vzdělání

a) zbytné

b) nezbytné                                                                      

– k uspokojení potřeb patří statky a služby

 

Statky

= v ekonomice označuje cokoliv, co zvyšuje užitek

a) hmotné – věci, které uspokojují

b) nehmotné – znalosti nebo duševní výtvor člověka

a) volné– nemusí se za ně platit a je jich nekonečné množství (např. kyslík, písek na Sahaře, sluneční paprsek)

b) vzácné (ekonomické) – statků je omezené množství, spotřebitelé jsou ochotni za něj platit (většina statků)

 

Služby

= hospodářské činnosti uspokojující určitou potřebu

– jejím výsledkem je užitečný efekt a ne hmotný statek

a) věcné – práce spojené s obnovením funkce výrobku – př. opravny, čistírny

b) osobní – obohacují duševní stránku člověka – př. kadeřník, lékař, masér, divadlo, knihovny …

 

Ekonomické sektory

a) primární – zahrnuje veškerou prvovýroba (zemědělství, lesnictví, těžba surovin); využívá přírodních zdrojů

b) sekundárnízpracovatelský průmysl, stavebnictví, výroba elektřiny a plynu

c) terciální –  odvětví poskytující hlavně služby, vzdělání, státní instituce

 

Kvartérní sektor

= soubor činností služeb, které souvisejí s výzkumem, vědou, informace, vzdělávání

– zahrnuje služby typicky veřejného charakteru – veřejná správa, justice, armáda, policie

 

Ekonomické systémy

– Nobelova cena za ekonomii – Paul Samuelson – ekonom – definoval ekonomii jako vědu, která musí odpovědět na tři základní otázky:

1. CO – určuje, jaké statky se budou vyrábět a v jakém množství (druh výrobku, jestli se mají vyrobit pouze drahé a kvalitní v malém nebo nekvalitní ve velkém množství…)

2. JAK – jakým způsobem budou dané statky vyráběny (s jakými technologiemi a výrobními faktory)

3. PRO KOHO – pro koho se budou dané statky vyrábět

1) Zvykový systém

 fungovalo v jednotlivých kmenech – založen na tradicích země (předávání řemesla a znalostí z generace na generaci)

 veškerá děla práce se odehrávala uvnitř kmenu

náčelník (nebo rada starších; ti nejmoudřejší) rozhodoval o tom, co se bude vyrábět a kolik se toho vyrobí

 pro větší společnost nemůže fungovat (!)

 můžeme se s ním i dnes někde setkat – jihoamerické, africké kmeny – ale je to skoro překonaná záležitost, vyskytuje e nejvíce v zaostalých společnostech

2) Příkazový – centrálně řízený

 založený na moci úzké skupiny lidíkteří stojí v čele státu

 v nedemokratické společnosti, v totalitní společnosti

neřídí se zdravým rozumem – rozhodují, diktují a nakazují, co se bude vyrábět jak se daný produkt rozdělí

neefektivní, nevýhodný – obrovským mínusem je subjektivnost – buďto je nedostatek nebo nadbytek věcí

 může mít výhodu z krátkodobého hlediskanapříklad při nějaké krizi, a nebo při přírodní katastrofě nebo po válce – výhoda je v tom, že se rychle a efektivně mohou zmobilizovat všechny zdroje

3) Tržní systém

 funguje v západních státech

 využívány určité zásahy státu do hospodářství

o ekonomických otázkách rozhoduje trh a konkurence

 předpokládá, že hospodářství se řídí pomocí trhu a tržních zákonů

 řídí se díky tržním zákonům

 plusem je, že funguje bez subjektivních lidských rozhodnutí – funguje neviditelná ruka trhu – efektivní využití zdrojů

 

Hospodářský proces

= souhrn výroby, rozdělení, směny a spotřeby v návaznosti na sebe

1. výroba

2. rozdělení + přerozdělování

3. směna

4. spotřeba

 

Výroba

– je zapotřebí výrobních faktorů – může to vyrábět i jednotlivec (např. živnostník) nebo celé firmy a státní podniky

= činnost, při které člověk přetváří přírodu ve statky

– potřeba přírodních zdrojůpůda + kapitál

informace – řadí se také mezi výrobní faktory – velká řada informací velmi rychle zastarává, ztrácí na své hodnotě, musí být nahrazeny informacemi novými

Práce = cílevědomá lidská činnost, kterou se vytváří statky

Mzda = cena za práci

Renta = cena za půdu

Kapitál = peníze jsou to hlavní, čím myslíme kapitál – peníze přinášejí další peníze

 rozumí se tím stroje, budovy

 cenou za kapitál je zisk, případně úrok z peněz

Hranice produkčních možností – souvisí s problematikou výroby

– něco, co je mimo křivku – varianta, kam se ekonomika není schopna dostat, jelikož v danou chvíli nemá dostatek zdrojů

 jedinou možností že by se firma někam jinam mohla dostat jsou nové vynálezy, technický pokrok, nález peněz, přeorganizovat práci

 

Rozdělování a přerozdělování

– vyrobilo se a všichni, kdo se na tom podíleli, očekávají svojí odměnuza práci mzdu, ti, kdo vložili kapitál, tak se snaží o zisk a z půdy očekáváme rentu = rozdělování

– každých peněž jdou daně, zdravotní a sociální pojištění a sát tyhle peníze přerozdělí těm, kteří se na tom procesu nepodílelinezaměstnaní, ženy na mateřské, nemocní, děti, důchodci

 

Směna

– proces, kdy hledáme vhodné statky a služby

– nabízející hledají poptávající

= proces, při kterém nabízející (výrobci, obchodníci) hledají kupce (poptávající) na své zboží a služby, aby mohli realizovat svůj zisk

– jde jim hlavně o maximalizaci zisku – o to jde každému

– právě v této fázi se ukáže, jestli výsledky fáze rozdělování a přerozdělování byly oprávněné

– existuje také možnost, že výrobek svého kupce nenajde – v tento moment podnikatel prodělá

 

Fáze spotřeby

= proces uspokojení potřeb

a) konečnáuspokojení potřeb jednotlivých lidí – např. koupím si knížku, přečtu si jí

b) výrobníuspokojení potřeby firem, aby mohli dále vyrábět a podnikat – např. firmy si nakoupí součástky a z nich něco vyrábějí

 

Trh + tržní zákony

Trh = místo, kde se střetává nabídka a poptávka, kde dochází ke směně zboží a služeb

– zboží je podmnožinou celé množiny všech statků a služeb

Peníze = v ekonomii brány jako zvláštní druh zboží – používají se především k usnadnění směny

a) barter = směnnývýměnný obchod

 často u států, u kterých se neví, jestli by e peníze vrátily – naturálie

b) zbožové peníze = speciální druh zboží, který sloužil jako platidlo

 např. funkci peněz splňoval čaj, víno, plátno …

obrovské nevýhody – krátká trvanlivost, špatná dělitelnost, špatné uchovávání a skladování

c) drahé kovy =               vždy dostatečně vzácné; dobré dělení, uchovávání, skladování, neměli dobu spotřeby, snadná přeprava

d) mince              =              jeden z nejdéle trvajících prostředků směny

 

Funkce peněz

1. prostředek směny – peníze lze volně směňovat za zboží a služby – měření různých statků a služeb

2. jednotka zúčtování – slouží jako univerzální měřítko ceny zboží a služeb; lze jimi vyjádřit dluh – zprostředkovává obchod a vzájemnou výměnu

3. uchovatel hodnoty – slouží jako forma majetku a prostředek pro hromadění – uchovávají hodnotu do budoucnosti

 

Měna

= peněžní soustava určitého státu

– základem každé měny je peněžní jednotka

– v dnešní ekonomice je nutné převádět na měny cizí – měnový kurz = cena měnové jednotky jedné země vyjádřena v peněžní jednotce jiné země (měnový kurz je pohyblivý, každý banka ho má jiný – abych zjistila, kolik právě měna je, tak se podívám do kurzovního lístku)

Kurzovní lístek: soupis kurzů měn určitého data (oficiální kurzovní lístek vydává u nás ČNB a vydává ho každý pracovní den)

Valuty: bankovky a mince cizího státu

Devizy: pohledávky (např. cenné papíry v cizí měně), které znějí na cizí měnu

Devalvace: oficiální snížený kurzů měny určitého státu vůči všem ostatním měnám

Revalvace: oficiální zvýšení kurzů měny určitého státu vůči všem ostatním měnám

 devalvaci a revalvaci může ovlivňovat jenom centrální banka státu

 

Konkurence

– jedna ze základních podmínek, za kterých probíhá obchod

– může být a straně poptávky (mezi zákazníky, když usilují o nějaké zboží) nebo na straně nabídky (- zajímavější)

= soupeření, boj o zákazníka

– je několikero typů konkurencí:

cenová konkurencekonkuruje se cenou – firmy se snaží snížením ceny získat větší podíl na cenu

necenová konkurencefirmy se snaží jiným způsoben než snížením ceny (kvalita, účinná cílená reklama, tradice firmy, značka, ekologicky šetrné výrobky, bylnebyl testován na zvířatech, estetické hledisko, koupím si věc a něco dostanu zdarma

dokonalá konkurence: v praxi se téměř nenajde, trh spočívá v tom, že všichni nabízející mají rovné podmínky přístupu na trh a stejně tak všichni kupující mají na trh stejný přístup = rovné podmínky vstupu na trh; kvalita je stejná u všech zboží – nerozlišují se značky, neexistuje žádná reklama (zboží je stejně kvalitní), žádné bonusové akce; jediné, podle čeho já jako zákazník se budu rozhodovat je cena

nedokonalá konkurence: realita

Monopol = existuje jeden, který má výsadní postavení na trhu; např. administrativní monopol (má jako jediný povolení od státu), nebo podnik, který zná jediný recept na jednu surovinu (Coca-Cola, Becherovka …)

Monopson = výsadní postavení, na straně kupujícího (zbraně, technologie); výhradním nakupujícím je stát

Oligopol = na straně nabídky existují dva velké subjekty

Monopolistická konkurence: firmy s dominantním postavením, ale i malé konkurenční firmy

– v nedokonalé konkurenci dochází k selhání trhu:

1.) Vznik monopolu

samotný vznik monopolu trestní není, ale stát musí stanovit určitá pravidla – zákony na ochranu hospodářské soutěže, kde se specifikuje, co je a není trestné

– porušení je zneužití výsadního postaveníneprávně ustanovená cena (kdyby byla pro odběratele třeba likvidační)

2.) Existence veřejných statků

– statky, o kterých není žádoucí, aby byli v rukách soukromého sektoru

zdravotnictví, školství, státní správa

3.) Externality trhu

= vedlejší účinky trhů na subjekty, které se daného tržního vztahu neúčastní

– mohou být jak negativní, tak i pozitivní

– poškozenými jsou lidé, kteří žijí v průmyslových oblastech






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: