Filosofie – maturitní otázka ZSV (2)

 

   Otázka: Filosofie

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Anet

 

 

 

 

– na počátku soubor veškerého vědění – příroda, astronomie, geologie, matematika, architektura, umění, …

– dnes – věda o obecných otázkách bytí a jsoucna

– obory:

• ontologie (metafyzika)

• gnozeologie (noetika)

• hermeneutika

• etika

• filosofická antropologie

• dějiny filosofie

 

A) ONTOLOGIE:

podstata bytí

– onto = bytí, meta = za, physis = příroda, lotos = poznání

– řešení:

1. materialismus

◦ hmotná podstata

◦ hmota – něco hmatatelného, složená z částic, síla nebo energie

◦ př. živelný, atomistický

2. idealismus

◦ nehmotná podstata, ale ne Bůh

◦ Platon – idee = vzory

◦ podstata je mimo dosah jedince → objektivní idealismus

◦ podstata je spojená se subjektem nebo v něm existuje → subjektivní idealismus

▪ solipsismus – podstata je spojená s konkrétním vědomím člověka

– další pojmy:

• transcendentní – podstata světa existuje mimo dosah vědomí člověka → je nepoznatelná

• imanentní – podstata je v blízkosti člověka → je poznatelná

• teismus – podstata má božské vlastnosti

• ateismus – podstata nemá božské vlastnosti – popírání teismu

• predestinace – náš život je předurčený, žádná možnost ovlivnit vlastní osud

• dualismus – podstata je hmotná i nehmotná

• panteismus – nehmotná podstata bytí je všude kolem nás

• deismus – na počátku byl Bůh, ale dál se vše odvíjí podle zákonů přírody

 

B) GNOZEOLOGIE – NOETIKA:

– noesis = myšlení, gnosis = poznání, epistéme = vědění

– otázka: Je podstata bytí poznatelná?

– řešení: ano, ne, částečně

◦ agnosticismus → ne

◦ gnosticismus → ano

– doplňující otázka: Co je pro poznání nejdůležitější?

◦ empirismus → zkušenost

◦ senzualismus → smysly

◦ racionalismus → rozum

 

verifikace – ověření poznatků

hermeneutika – poznatky se mají předávat jako informace

C) ETIKA:

– otázka: Co je dobro, co je zlo?

– co je chápáno jako obecné zlo a dobro

Lidská svoboda, statečnost, spravedlnost, …

– obený mravní zákon: pravidlo, které by měli všichni respektovat, aby zlepšili mezilidské vztahy

 

D) FILOSOFICKÁ ANTROPOLOGIE:

– otázky: Šance člověka na přežití (jeho vývoj do budoucna)

Osudovost – je člověk skutečně tím, kdo řídí svůj osud?

Postoj člověka k tradicím, …

 

VZTAH FILOSOFIE A …

… mytologie:

– otázka o podstatě všeho

– liší se – mytologie vše vysvětluje nadpřirozenými příčinami → víra

– filosofie hledá podstatu v něčem přirozeném → poznatky; skepse – přijímá poznatky, ale nevěří jim úplně

tabu = zákazy, příkazy

– porušení → trest

– základy morálky

 

… věd:

– řeší konkrétní otázky, které se týkají jejich oboru

– poskytují filosofii dílčí poznatky

 

… světového názoru:

– představa člověka o světě (jak*, proč*, …) → věda X víra

– filosofie ovlivňuje představy o světě

 

INDICKÁ FILOSOFIE:

– 3000 př. n. l.

– z eposů, náboženských spisů (Védy)

– podmínky * – osady – u moře, Indus, Ganga

– 2000 př. n. l. – zotročení původních obyvatel

– Áriové → prameny z arské kultury

– obsah Véd, hinduismus

– VÉDY:

• 4 základní spisy

• každý spis se dále dělí na 4 oddíly

A) Mantry = náboženské písně a modlitby

B) Bráhmy – bráhmán – duchovní

– obsahují „návod“ pro duchovní → souhrn duchovních obřadů

C) Aranjáky = písně lesních mužů (poustevníků)

D) Upanišády = základ hinduistického náboženství (výklad světa, smyls života)

= tajné nauky

– přístupné pouze bráhmánům

– VÝCHODISKA FILOSOFIE:

• podstata – bráhma = podstata vesmíru a světa jako celku

átmán = podstata jedince (člověka)

• stěhování duší = reinkarnace

                                 – záleží na chování člověka v jednom životě → duše bude potrestána nebo pochválena (vyvanutí z cyklu reinkarnace)

– smysl života:

• člověku by se mělo díky dobrému životu podařit splynout s duší světa → duše vysvobodí z koloběhu života

• vysvobození = mókša

• jak? – žít v souladu s pravidly (řádem) = dharma

→ smířit se s životní poutí a přijmou karmán

             – životní cesta (karma) – odříkání (askeze) → člověk by měl žít v chudobě a nemít žádné touhy

POVÉDSKÁ FILOSOFIE:

– 500 př. n. l. – současnost

– změny – nové představy o výkladu světa

 

VÉDSKÁ FILOSOFIE POVÉDSKÁ FILOSOFIE
Nositel Bráhmán (vyvolený) Autoři (zakladatelé) směrů
Autor Neznámý Konkrétní osoba
Jazyk Vzdělaných Prostého lidu
Množství učení 1 výklad Více směrů

 

– 3 směry:

(a) Materialismus čarváka:

– podstata = hmota

– hmota = 4 elementy

– morálka – omezuje člověka v normálním životě, pro materialisty neexistuje

– bráhmán – zloděj, lotr, blázen a šašek

– X obětování – podle nich je zbytečné (protože bráhmáni si obětiny nechávají)

– smysl života – po smrti nic není

– záleží na pozemském životě

– nejsou duše

(b) Džinismus:

– zakladatel – Mahávíra (velký hrdina)

– podstata bytí: – džíva = duše světa, božská podstata

= symbol dokonalosti, dobra, spravedlnosti, …

adžíva = hmota, symbol nedokonalosti a zla

– adžíva znehodnocuje džívu ← spojení džívy a adžívy

► projev zla ve světě, v člověku a v životě

– je možné odstranit zlo? → cesta nápravy = askeze

– áhimsá = nečiň zla ničemu živému

(c) Buddhismus:

– zakldatel – Buddha (Osvícený, Sithártha)

– tradiční – Indie

– dnešní – různé podoby

– podstata: – přístup k životu – samsára = koloběh = převtělování

nirvána = rovnováha duše, klid

– vyhasnutí – duševní klid

– 4 pravdy:

i) život je utrpení

ii) příčinou utrpení jsou naše požadavky

iii) odprostit se od žádostí

iv) pro zbavení se žádostí se musíme vydat (podstoupit) na osmidílnou stezku života (dodržování mravních pravidel) – žít mravně – nelhat, nekrást, …

– žít moudře – přemýšlet o tom, co dělám

– ovládání své mysli (emocí)

► nirvána (vyvanutí) – meditace, logická negace

(uvědomělé rozhodování)

 

ČÍNSKÁ FILOSOFIE:

– 400 př. n. l. – do Evropy, Čína do té doby izolována od světa

– 2. – 3. tisíciletí př. n. l. – 1. společnosti

– etapy: 600 – 200 př. n. l. = starověk – konfucianismu

200 – 1000 n. l. = středověk – buddhismus

1000 – současnost = novověk – novokonfucianismus

– filosofie zaměřená na etiku

– Konfucius – asi 555 př. n. l.

– velmi vzdělaný, podílel se na státní správě, sbíral veškeré poznatky a vědomosti tehdejší společnosti → zachoval čínské myšlení

– písmo – sjednocující prvek tehdejší kultury

 

1. výklad světa:

– 1. kniha (z 5 spisů) Kniha proměn

– vychází z úvahy, že svět a jeho podstata jsou založeny na dvou protichůdných principech jing a jang

jang = světlo a dokonalost, symbol duševna

– mužský princip

jing = hmota a tma

– ženský princip

– kombinací čar jing (přerušovaná) a jang (plná) vznikají trigramy (trojice čar)

– každý trigram něco symbolizuje

2. úvahy o morálce

– člověk by měl být vzdělaný a usilovat o blaho ostatních

– měl by být spravedlivý, ušlechtilý a mít smysl pro zodpovědnost

– mravní zákon – aurea regula (zlaté pravidlo)

→ NEDĚLEJ DRUHÝM TO, CO NECHCEŠ ABY ONI DĚLALI TOBĚ






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: