Hospodářská politika – maturitní otázka ZSV

 

   Otázka: Hospodářská politika

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): mara

 

 

 

 

Hospodářská politika

  • týká se makroekonomie
  • konkrétní pravidla a opatření, jimiž stát usměrňuje vývoj ekonomiky
  • hospodářství a politika spolu úzce souvisí
  • hospodářská politika ČR musí reagovat na celosvětový vývoj

 

Subjekty hospodářské politiky:

  • parlament – schvaluje hospodářské zákony, rozpočet
  • vláda – základní tvůrce hospodářské politiky

-připravuje návrh rozpočtu

  • ČNB – centrální banka, snaží se střežit množství peněz v oběhu, když je hodně peněz v oběhu, hrozí inflace

– měla by být nezávislá na vládě

 

Nástroje hospodářské politiky:

  • právní systém – vymezuje pravidla pro hospodářskou politiku (např. zákon o bankrotu)
  • monetární systém – představuje peněžní a úvěrovou politiku, ČNB
    • diskontní sazba – úrok, za který si půjčí komerční banky od centrální banky peníze, aby ČNB snížila množství peněz v oběhu, zvýší diskontní sazbu
    • povinné minimální rezervy – komerční banky složí v ČNB určitou část peněz – depozitum, ze kterých se v případě krachu vyplácí, výši určuje ČNB
    • operace na volném trhu – když chtějí snížit množství peněz v oběhu, prodají akcie
  • fiskální politika-rozpočtová politika, odvíjí se od rozpočtu, kalkuluje se s příjmy a výdaji

-veřejné rozpočty = rozpočty státu, obcí, krajů

-rozpočty:

a) vyrovnaný – příjmy = výdaje

b) schodkový – příjmy < výdaje, stát se zadlužuje, když dochází k expanzivní politice

c) přebytkový – příjmy > výdaje, cílem je udělat zásobu, vede k restriktivní politice

 

4)   důchodová a cenová politika – řeší příjmy obyvatel, zda je stát bude regulovat (jen ve státním sektoru, 1/5 lidí)

– do důchodů se promítají mzdy, zisky, renty

– cenu statků určuje trh, ale něco reguluje i stát (nájemné, vodu, plyn) – obrana

proti negativním jevům

 

5)   zahraničně obchodní politika – vytváření, stanovení měnových kurzů, ochranná opatření (CLA,dovozní kvóty)

– 4 faktory: mezinárodní obchodní smlouvy, konzulát, kurzy, ochranářská opatření

 

Funkce státu z hlediska hospodářské politiky:

  • musí vytvářet právní jistotu
  • sociální funkce – přerozdělování, péče o veřejné statky, podpora neziskového sektoru
  • hospodářská funkce – stát hospodaří, musí vytvářet podmínky pro hospodaření firem, zisk jde do státního rozpočtu

 

Hodnocení národního hospodářství:

  • na základě magického čtyřúhelníku

1) sleduje velikost a tempo růstu celkového produktu

– konkrétní ukazatelé jsou HDP, HNP

2) sleduje stabilitu cen, měny

– ukazatel – míra inflace

3) vyrovnanost vývozu a dovozu

– ukazatel – bilance zahraničního obchodu

4) velikost a struktura nezaměstnanosti

– ukazatel – míra nezaměstnanosti

 

Celkový produkt:

  • je to souhrn statků a služeb, které vyprodukovala ekonomika za určité období

HDP  -hrubý domácí produkt, makroekonomický agregát – ukazatel

-souhrn statků a služeb, vyjádřený v penězích, vytvořený za určité období výrobními faktory na území státu (v

Evropě)

(i zahraniční výrobní faktory na našem území)

HNP  -hrubý národní produkt

-souhrn statků a služeb, vyjádřený v penězích, vytvořený za určité období výrobními faktory ve vlastnictví občanů

příslušné země (v USA)

 

výpočet HDP:

  • zbožová (produkční) metoda – počítá se podle výroby a následné spotřeby
  • výroba a spotřeba finálních (koncových) statků
  • započítáváme:

a) spotřebu domácností (3/4 HDP)

b) investice soukromých firem (stroje, budovy, technologie)

c) vládní nákupy

d) čistý vývoz (export – import)

 

  • důchodová metoda
  • počítá se z hlediska vlastnictví výrobních faktorů a zisků z výrobních faktorů
  • nemůžeme počítat platby firem jiným firmám
  • započítáváme:

a) mzdy

b) renty

c) úrok

d) zisk

e) nepřímé daně (DPH+spotřební daň)

f) opotřebení investic -fyzické x morální (technologie)

 

HDP– slouží k porovnávání vyspělosti států

– sledujeme vývoj domácího hrubého produktu, sledujeme jak se vyvíjí ekonomika

nominální HDP – když srovnáme HDP za určitá léta a nezahrnujeme do toho inflaci (sledujeme v běžných cenách)

reálný HDP – pokud chceme srovnávat adekvátně, musíme přepočítat na tzv. stálé ceny (jeden rok se vezme za základ a ty ostatní roky přepočítáme podle základu)

dělení HDP:

potenciální HDP – při produkčních možnostech ekonomiky, jaký mohl být nejvyšší HDP

skutečný HDP – jaký jsme opravdu dosáhli

  • v USA používají ukazatel NEW (net economic welfare) = HNP + produkty šedé a černé ekonomiky – záporné externality

šedá ekonomika – porušují se běžné etické normy, pravidla

černá ekonomika – přímé porušování zákonů dané země, hospodářská kriminalita

 

Hospodářský cyklus:

– zabývá se vývojem ekonomiky státu

– 4 fáze: 1) expanze – dochází k rozvoji, vzestupu

2) vrchol – je zde vysoká nabídka, dojde k přebytku a snižování cen

              3) krize – poptávka se zabrzdila a firmy krachují

4) sedlo – ekonomika klesne na dno, krachlo moc firem, došlo k vyprodání přebytku a minimalizaci cen a nastane zase vzestup

– opakuje se po určitých obdobích

 

Inflace:

  • proces znehodnocování peněz, souvisí s růstem cen
  • lidé přikládají penězům větší hodnotu než je hodnota skutečná, dojde k růstu cen a dochází k inflaci
  • opakem inflace je DEFLACE – zhodnocování peněz
  • jsou to makroekonomické agregáty – ukazatelé
  • je běžná v určité míře (ČR 2-3%)
  • inflační spirála
  • dělíme: 1) inflace tažená poptávkou  – zvýší se platy, zvýší se ceny, inflace

-zvýší se ceny, zvýšení platů – inflační spirála

2) inflace tažená nabídkou – zdražení materiálů, zdražení výrobků

míra inflace – můžeme vyjádřit matematickým vzorcem

 

i = [P(t)-P(t-1)] * 100/P(t-1)

 

P-cenová hladina=indexy, můžeme dostat 3 způsoby:

1) CPI  -index spotřebitelských cen, průměr cen spotřebovaných výrobků a služeb

-co člověk ke svému životu potřebuje – spotřební koš (i pro výpočet životního minima)

2) PPI – index cen výrobců

3) deflátor HDP – poměr HDP v běžných cenách a HDP ve stálých cenách

 

druhy inflace:

  • mírná (plíživá) – jednociferná inflace (0-9 %), lidé nepřestávají věřit domácí měně
  • pádivá – dvouciferná inflace (10-99 %), lidé přestávají věřit domácí měně, investují do nemovitostí, cizí měny, drahých kovů…
  • hyperinflace – troj a více ciferné inflace, peníze přestávají plnit svou funkci, nastává BARTER, ekonomika se rozpadá

 

Daňový systém

daň – příjem veřejných rozpočtů, který ze zákona odčerpává část důchodu subjektu na nevratném principu

– v praxi – vypočítaná částka, kterou plátce odvádí finančnímu úřadu

– upravují zákony

– výše daní – je otázkou politického rozhodnutí (stát se snaží o co nejvyšší daně, občané chtějí co nejnižší)

 

POPLATNÍK – osoba z jehož peněz je daň placená

PLÁTCE – fyzická nebo právnická osoba, která má ze zákona povinnost daň odvést státu

ZÁKLAD DANĚ – částka, ze které se určitým procentem vypočítává odváděná daň

SAZBA DANĚ – procentem vyjádřený poměr daně k základu daně

UNIVERZÁLNÍ DAŇ – daň, která je vybírána při prodeji všeho zboží a všech služeb

SELEKTIVNÍ DAŇ – pouze u určitých druhů zboží (spotřební daň u cigaret)

DŮCHODOVÁ DAŇ – poplatníci platí podle výše příjmů

MAJETKOVÁ DAŇ – podle druhu a velikosti nemovitého majetku a při využívání silničních vozidel při podnikání

 

základní rozdělení:

  • přímá daň – poplatník a plátce je jedna osoba
  • nepřímá daň – poplatník a plátce je jiná osoba (odvádí plátce, platí poplatník)

 

Přímé daně

Daň z příjmu fyzických a právnických osob:  

poplatník – fyzická osoba, která má na území ČR trvalé bydliště a má nějaký příjem (peněžní i nepeněžní)

plátce – podnikatelé platí sami za sebe

-zaměstnavatel odvádí z našich peněz

– vyúčtovaní období je kalendářní rok

– my platíme měsíčně z každé mzdy – platíme zálohu

– daňové přiznání – přeplatky nebo nedoplatky

 

Daň z nemovitosti:

– majetková daň – platí se každý rok

 

Daň dědická, darovací, z převodu nemovitosti

– daň majetková

– určena podle příbuznosti – přímí dědici – nejmenší daň

– z převodu nemovitosti – 5 % – z vyšší ceny (buď odhadní nebo prodejní), platí se jednorázově

 

Daň silniční

– majetková daň, platí se za silniční vozidla, která jsou používána k podnikatelské činnosti

 

Nepřímé daně

DPH – daň s přidané hodnoty, platí každý co přidává hodnotu

– univerzální daň, platí se ze všeho druhu zboží (kromě pošty)

– poplatník – ten, kdo kupuje

– plátce – prodávající

– platí se podle obratu – 3 měsíce u obratu, většího jak 750, musí se platit DPH

– 5%, 15%

 

Spotřební daň – selektivní daň, na určité zboží

  • líh, lihoviny
  • pivo
  • víno
  • tabák + tabákové výrobky
  • uhlovodíková paliva a maziva






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: