Klasická řecká filosofie – maturitní otázka ZSV

 

   Otázka: Klasická řecká filosofie

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Marky96

 

 

 

 

KLASICKÁ ŘECKÁ FILOZOFIE

Sofisté – Sofistika

  • od slova sofia = moudrost
  • skupina myslitelů v Antickém Řecku, profesně učitelé, nazývali sami sebe učitelé moudrosti – nakonec většina z nich se usadila v Athénách – centrum kultury
  • vyučovali různé obory a předměty (gramatika, gymnastika, matematika, poznatky o přírodě, rétorika = umění řečnit – byl to požadavek v politické sféře, eristika = obor, který učí lidi vést spor a spor i vyhrát -> umění toho druhého porazit, umění tance, hudba,…)
  • dialektik = umění vést rozhovor a dopracovat se nějakého výsledku – nalézt i kompromis
  • Sofisté byli žádaní a velmi dobře placení -> začali vést okázalý život, dávali bohatost najevo
  • filozof Sókratés prošel vzděláním sofistů, ale jejich učení odmítal
  • byl velmi chytrý a skromný
  • kritizoval Sofisty za to, že se považovali za vyučující moudrosti -> moudří jsou pouze Bohové

 

  • Sofistů bylo velké množství – nejznámnější:
  • Protágorás
  • Gorgiás
  • obrátili pozornost na filozof. antropologii
  • do popředí se dostává člověk
  • člověk bude určovat, co je pravdivé, co není, co je špatné
  • gnoseologický relativismus = poznání a pravda jsou relativní (každý má svoji pravdu, co je pro jednoho dobré, může být pro jiného špatné a naopak)
  • mravní relativismus = dobro a zlo jsou relativní
  • subjektivismus = vše určuje člověk, přecenili člověka
  • „člověk je mírou všech věcí, jsoucích, že jsou a nejsoucích, že nejsou“
  • neexistuje žádná absolutní pravda (pravda je relativní) – Protágorás
  • „Neexistuje nic, a i kdyby něco existovalo, nemohli bychom to poznat. I kdybych něco mohl poznat, nemohl bych to sdělit jiným lidem.“ Gorgiás
  • zpochybňování věcí a lidí = skepse
  • zpochybnění, že i kdyby něco existovalo, nemohli bychom to poznat = gnoseologická skepse
  • absolutizovali člověka, nic není objektivní
  • do sofistiky patří tzv. sofismata = odpovídaly logice, ale ne realitě

 

Sókratés

  • nejznámější filozof, stal se známým kvůli svému životnímu osudu
  • filozofii miloval, vyučoval ji zadarmo, musela se o něho starat jeho žena Xantypa
  • celý život žil velmi skromně
  • na jedné straně spousta lidí, kteří ho obdivovali, ale na straně druhé měl i nepřátele, protože kritizoval poměry – miloval Athéňany a ctil, ale vytýkal jim jejich styl života (jejich zájem o moc, slávu,…)
  • byl stoupencem aristokracie
  • zřídil tribunál, kde byl veřejně obviněn
  • obhajovací řeč pronesl sám (Platón nám ji zachoval)
  • prohrál, byl obviněn, že kazí mládež
  • kritizuje demokracii a zavádí nové bohy
  • byl odsouzen k trestu smrti, který na sobě musel učinit on sám (vypil číši s jedem)
  • jeho přátelé mu dávali šanci, aby z Athén utekl, ale on odmítl, nechtěl ztratit svou důvěryhodnost, stál si za svými názory, byl ochoten kvůli nim zemřít
  • jeho nejvlivnější žák byl Platón – zachytil většinu jeho myšlenek
  • Sókratés nenapsal nic

 

Sókratovy filozofické názory

  • vyučoval pomocí dialogů – dialektika
  • odsuzoval sofistický relativismus (v oblasti pravdy i morálky)
  • zajímaly ho gnoseologické otázky a otázky morálky
  • „Vím, že nic nevím.“
  • čím více víme, tím se nám otevírají pořád další otázky k řešení
  • svět je podle něj absolutně nepoznatelný, nemůžeme znát vše
  • „Moudří jsou pouze bohové.“
  • vnitřní hlas = daimonion (je dán člověku od Boha)

 

Platón (428 – 374 př. n. l.)

  • ačkoliv se chtěl původně věnovat hudbě a poezii – nakonec se rozhodl pro filozofii
  • byl žákem Sókratovým – v mnoha věcech se lišili
  • dožil se slávy a obdivu
  • nejvýznamnější představitel idealismu v Antice
  • představitel objektivního idealismu (zdůrazňuje vědomí mimo subjekt – duchovno existuje objektivně)
  • Platón si pod duchovnem představoval svět ideí – vytvořil svět ideí
  • proti němu stojí atomisté (= důsledný a nejvýznamnější materialistický směr – nepřipouštěli v podstatě žádné duchovno)

 

  • historikové tvrdí, že ve vývoji Platónova života existovaly 3 etapy:
  1. etapaobdobí sókratovského idealismu (20 – 40 let)
  • Platón velmi obdivoval svého učitele Sókrata
  • napsal dílo Obrana Sókratova = zachytil Sókratovu řeč před Athénským tribunálem – dílo psané v monologu
  • napsal celou řadu dialogů

 

  1. etapa – období vlastní filozofické tvorby (40 – 60 let)
  • již se začíná odpoutávat od Sókrata, vytvořil vlastní učení o ideích
  • utváří učení o lidské duši a učení o ideálním státě
  • v tomto období často cestoval (navštívil Syrakusy – zde vládl Dionýsos – stoupenec tyranie – Platón mu popsal své názory o ideálním státě -> Dionýsos ho uvrhl do otroctví, ale následně se pomocí svých bohatých přátel dostal zpět z Athén)
  • založil filozofickou školu Akademii
  • velmi významná, i po smrti Platóna
  • měla tisíce žáků, fungovala až do 6. st. n. l.
  • vyučovalo zde mnoho myslitelů, ale nemohli zde vyučovat atomisté (neměl rád atomisty a nejspíše jeho žáci spálili spisy Démokrita)

 

  1. etapa = období pythagoreismu (pythagorejská filozofie)

 

  • napsal velké množství děl, velká část se zachovala – Platón se zasloužil i o to, že se zachovaly Sókratovy názory
  • napsal velké množství dialogů – Faidon, Faidros -> zmiňuje se v nich o nejvýznamnějším ontologickém učení – teorii ideí

 

  • dílo Politeia = ústava
  • také význam jako forma vlády – vláda více lidí
  • pracoval na něm celý život

 

  • nejdůležitější Platónovy názory:
  • teorie ideí
  • učení o lidské duši
  • učení o ideálním státě

 

  • lidská duše má 3 části:
  • rozumová
  • citová (volní)
  • žádostivost (později označováno jako pudovost, biologičnost)

 

  • lidé se liší tím, jaká část duše u nich převládá
  • lidská duše je nesmrtelná – věřil ve stěhování lidských duší – v reinkarnaci
  • je obohacena o předchozí poznatky (již z předchozích bytí)
  • jedná se o apriorní proces – lidské poznání (a priori = dané předem)
  • člověk má v sobě něco daného a poté to poznává během života
  • mnoho myslitelů na Platóna navázalo v novověku př. Descartes (17. -18. století)
  • lidská duše předurčuje člověku, jaké postavení bude mít v životě

 

Platonova teorie ideí (viz papír)

Ideální stát

  • Platón stál u zrodu teorie elity – vládnout ve státě má elita (ne lid)
  • vládnout ve státě by měli být ti nejmoudřejší – filozofové = strážci (neměli by být majetní)
  • existence tří přirozených stavů:
  • řemeslníci = výrobci – mají právo na majetek
  • strážci = válečníci = obránci
  • vládci = filozofové
  • rovné podmínky v dětství pro všechny
  • zastáncem celoživotního vzdělávání
  • demokratičnost a aristokracie
  • vládnout by měli ti nejvzdělanější, ale musí prokázat i praktické dovednosti
  • duše člověka předurčuje jeho schopnosti
  • v novověku navázali na Platóna někteří myslitelé – vzniklo několik teorií elity (skupina lidí, kteří převyšují svými schopnostmi běžný průměr)
  • Akademia působila v Athénách
  • další filozofická škola vznikla také v Athénách – Lykeion

 

dnes pojem lyceum pochází z Lykeion – založena Aristotelem

 

Aristoteles (384 – 322 př. n. l.)

  • zakladatel psychologie, logiky, přírodních věd
  • zajímal se o lidskou duši a její péči – spisy O duši
  • považován za nejvšestrannějšího filozofa (zaujímal se o humanitní i přírodní vědy)
  • stál u zrodu vědeckého myšlení a metod – „filozof vědy“
  • pocházel z lékařské rodiny – jeho otec byl osobní lékař Filipa Makedonského (byl zavražděn) – otec Alexandra Makedonského
  • byl to žák Platóna – vstoupil do Akademie (následně zde i vyučoval)
  • osobním vychovatelem a učitelem Alexandra Makedonského – poté, co se stal Alexandr vojevůdce – Aristoteles se vrací do Athén
  • věnoval se cestování, patrně se oženil, měl syna
  • založil svou akademii – Lykeion
  • měla tisíce žáků, velmi významná škola
  • začala se zde uplatňovat vědecká metodika – bylo zde mnoho sbírek spisů, rostlin, zvířat,…
  • vedl své žáky k vědeckému postupu
  • řešilo se zde kromě filozofie i poznání přírody (hvězdy, nebe,…)
  • po smrti Alexandra se vytvořila protimakedonská skupina -> Aristoteles byl obviněn z bezbožnosti -> uprchl na ostrov Euboia (řecký ostrov) – rok zde žil a poté zemřel
  • jeho žáci se rozhodli, že nezapomenou na jeho odkaz – zachránili Aristotelovy spisy (utřídili je)
  • nejvýznamnější skupinou spisů se stal Organon (organon = nástroj) = soubor logických spisů
  • on sám pojem logika nepoužíval – to jeho žáci

 

  • pro pojem logika používal pojem analytika -> logické spisy = analytika (později název Organon)
  • nepoužíval logiku za vědu, nýbrž jako nástroj myšlení
  • nejznámější britský filozof Francis Bacon – Nové Organon
  • navázal na Aristotela – polemizoval s ním o logice a snažil se najít novou metodu lidského myšlení
  • dále se zabýval přírodovědou
  • označoval ji jako fyziku – napsal dílo Fyzika neboli spisy fyzické (o přírodě)
  • spadají do toho mnohé úvahy (o nebi, o hvězdách, o rostlinách, o zvířatech, …) -> kosmologické úvahy
  • tvrdil, že nejprve vznikaly jednodušší organizmy -> poté se postupně vytvářely složitější organizmy a na vrcholu stojí člověk (existence vývoje)
  • dílo Metafyzika
  • spisy
  • to, co stojí za fyzikou je filozofie
  • nejznámější A. filozofické dílo
  • zachytil nejstarší filozofické názory o světě (v podobě zlomků)
  • metafyzika zahrnuje samotné ontologické a gnoseologické úvahy o světě
  • nejvíce jeho filozofických úvah v tomto díle
  • není jednoznačně ani idealista ani materialista
  • dílo Etika Nikomachova
  • pojmenoval ji po svém synovi
  • rozsáhlé dílo, otázky etiky
  • dílo Politika
  • různé politické úvahy
  • podobně jako Platón se zabýval otázkami uspořádání společnosti
  • v Antice chápali politku jako správu věcí veřejných
  • na rozdíl od Platóna svou teorii ideálního státu nedokončil (ale řešil, které formy státu jsou dobré, a které ne)
  • dílo Poietika
  • kniha, která zkoumá umění, oblast poezie
  • řemesla zařazoval také do umění – do oblasti kultury
  • -> široký rozsah (čím se zabýval)
  • měl velký respekt, získal slávu a uznání
  • založil se i o metodologii vědy (na Lykeionu)
  • jako první se pokusil o rozdělení – utřídění vědeckých poznání -> pokusil se rozdělit vědy
  • hovořil o vědách:
  • teoretických (filozofie, částečně fyzika,…)
  • poietických = uměnovědných (kultura, literatura,…)
  • praktických (ekonomika, politka,…)
  • nezařazuje logiku do věd (ani nepoužívá tento název) – analytika

 

Aristotelovy ontologické názory

  • podstata světa ontologie = nauka o bytí
  • byl uznávanou a respektovanou autoritou (stejně jako Platón) ve středověké křesťanské filozofii
  • ontologické názory byly ovlivněny jeho názorem na kosmos
  • aithér = éter (nekonečný prostor)
  • kolem země je jakýsi obal ohně, vody a vzduchu (pouze do dráhy měsíce)
  • vymyká se naší představivosti
  • náš svět je materiální, tvoří jej 5 podstat: voda, země, vzduch, oheň a éter
  • v oblasti éteru – mimo nás, existuje Bůh (nejvyšší bůh, nejvyšší duchovno)
  • uvádí náš svět do pohybu (zemi, měsíc, hvězdy,…)
  • Bůh je hybatelem světa -> proto byl respektován ve středověku
  • víra v Boha
  • země je střed vesmíru = geocentrický názor potvrzovali i ve středověku (nejdříve Mikoláš Koperník) – Telemaios (ve středověku)
  • v renesanci se tento názor vyvrátil -> heliocentrický model = slunce je středem vesmíru
  • další učení:
  • učení o látce a formě (abstraktnější filozofická teorie)
  • látka – materiálno je základ světa, ale představuje pouze možnost (látka sama o sobě nic není)
  • k tomu, aby látka vytvořila realitu, potřebuje formu (formou myslel nějaké uspořádání = myslel tím nějakou duchovní sílu)
  • nejvyšší forma = duchovní síla – Bůh
  • z toho důvodu nebyl důsledným materialistou
  • spravedlnost je pro něj základ ve státě (fce: obecné blaho všech občanů)
  • Aristoteles byl kritikem Platónovy teorie ideí (ale A. duchovní formy jsou pouze jinou formou teorie ideí)
  • úmrtím A. se hovoří o konci klasické řecké filozofie
  • v Athénách existovalo mnoho škol (nejvýznamnější byly Akademie a Lykeion)
  • nazývaly se Malé školy Sókratovské (navazovaly na Sókrata)
  • Kynická škola (kynos = pes)
  • představitel Diogenes ze Sinope
  • znám svým extravagantním způsobem života -> pohrdal všemi vymoženostmi lidstva (žil v sudu)
  • člověk by se měl přiblížit životu, jako žijí psi
  • byl šťastný a skromný – věřil, že majetek (bohatství) člověku nepřinese štěstí
  • škola Kyrenejská
  • logika a život je někdy odlišný
  • kyrenejská otázka: Když lhář tvrdí, že lže lže nebo mluví pravdu?

-> logicky lhář lže, ale ve skutečném (reálném) životě nikdo není 100% lhář, není to tedy řešitelné (může zároveň mluvit pravdu a zároveň být lhář)






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: