Konkurence

 

   Otázka: Konkurence

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Petan

 

 

 

 

=soutěž

-jde o to, jak uspokojovat zájem jednoho nebo několika subjektů na úkor jiných

 

Podoby konkurence

Podle podoby konkurenčního boje:

 

CENOVÁ

  • Nástrojem je snižování ceny s cílem získat, co nejlepší pozici na trhu
  • Pomocí snižování nákladů, efektivnější technologie

 

NECENOVÁ

  • Založená na kvalitě zboží, na dostupnosti, reklamě, internetovém prodeji, doprovodných služeb (+ něco zdarma), značce výrobku, disainu

 

DOKONALÁ

  • Nejvíce se k ní blížilo v kapitalismu (počátek 19.století)
  • Historická forma konkurence
  • Dnes už neexistuje v pravém slova smyslu
  • Na straně nabídky je mnoho firem, ale z celkové nabídky zaujímá každá pouze nepatrný podíl
  • Předpokladem je stejnorodé zboží (kvalita uhlí byla stejná)
  • Ideální stav
  • Vstup nových firem do odvětví není omezen

 

NEDOKONALÁ

  • Těžký vstup firem do odvětví
  • Začínají být heterogenní výrobky (liší se )
  • Dochází k differenciaci mezi výrobci
  • Záležitost až 20 .století
  • Výrobci si nejsou rovnoceni z hlediska kupní síly

 

–          Podoby

  • Monopolistická konkurence
    • Nejvíce se blíží k dokonalé konkurenci
    • Velké množství podobného zboží
    • Velká skupina výrobců a nabízí z pohledu zákazníka výrobky s odlišnými vlastnostmi (cena, technologie, design, rozměry)
    • Velké množství malých a středních firem
    • Důležitá reklama – spotřebitel si připlatí za značku, kterou zná
    • Monopol
      • Na straně nabídky je jediný producent odvětví (-> má naprostou kontrolu nad cenou výrobku)
      • Je ovlivňován pouze poptávkou a ne konkurencí
      • Výrobek nemá dobré substituty
      • Může vzniknout legálně nebo nelegálně
      • (přírodní podmínky)
      • Zásah státu- stát má podíl -> dřív zápalky
      • Oligopol
        • Několik málo firem v odvětví
        • Má rozhodující podíl na nabídce

a)     S dominantní firmou (1 nebo 2 firmy diktují podmínky, ostatní se přizpůsobují)

b)     S kartelovou dohodou – nelegální (dohoda především o cenách a množství ->není určeno trhem; proti tomuto vystupuje antimonopolní politika)

 

INFLACE

–          Zvyšování hladiny průměrné úrovně cen (zdražuje se)

–          Je to důsledek ekonomické nerovnováhy

–          Deflace = opak, snižování

–          Důsledky :

  • Snižování kupní síly peněz (koupíme míň než dřív)
  • Zhoršuje se schopnost peněz plnit fci uchovatele hodnot v čase
  • Snižování reálných mezd (nominální – vyjádření v penězích x reálná – kolik si toho za to doopravdy koupím)
  • Prohlubování ekonomické nerovnováhy (nestability)

–          Inflaci měříme různými cenovými indexy:

  • CPI – index spotřebitelských cen
    • Založen na spotřebním koši statků a služeb
    • Vyjadřuje velikost změn výdajů průměrné domácnosti na nákup spotřebního koše (základní výrobky v průměrné domácnosti)
    • Měří se meziměsíčně nebo meziročně (leden 2010 a leden 2011)

 

Druhy inflace:

1)       Zjevná – Jde vidět, je viditelná

2)      Potlačená – Bývá potlačena administrativními nařízeními, která ji tlačí dolů

–          Důsledkem toho pak existence nedostatku zboží (za komunismu)

3)      Skrytá – Zboží, které nebývá zařazeno do spotřebního koše

 

Druhy inflace podle kvantity:

  1. MÍRNÁ INFLACE (plíživá)
  • Pohybuje se do několika procent za rok
  • Bez závažných ekonomických důsledků
  1. PÁDIVÁ INFLACE
  • Už je to nezdravý jev ekonomie
  • Desítky až stovky procent
  1. HYPER INFLACE
  • Úplná porucha ekonomiky
  • Peníze přestávají plnit fci peněz
  • Tisíce i desetitisíce procent ročně i miliony
  • Začíná se platit zlatem, uměleckými díly, cizí měnou, které se to netýká
  • Pr. Německo po 1. Světové válce

–          My se řadíme do mírné inflace

 

Politika zaměstnanosti

–          Realizuje se na trhu práce

–          Záměrná a cílevědomá lidská činnost, která slouží k uspokojování lidských potřeb

–          Jedem z výrobních faktorů

–          (cena práce), odměna za práci je mzda nebo plat(pouze u státních zaměstnanců)

Formy mezd:

1)       Nominální mzda (částka, kterou zaměstnanec dostává-dnes elektronicky)

2)      Reálná mzda (objem, který si můžu za mzdu koupit)

3)      Hrubá mzda (nezdaněná a není zde odvedeno sociální a zdravotní, před zdaněním)

4)     Čistá mzda (peníze, které přijdou na účet)

 

Super hrubá mzda: bude se rušit !!!

–          Není oficiální ekonomický pojem

–          Je to hrubá mzda + sociální pojištění 26% + zdravotní pojištění 9% …to pojištění musí odvádět zaměstnavatel (zaměstnanec 6% a 4%) ?

 

Druhy mezd:

1)                   Podílová mzda (podíl ze zisku, podíl z tržby za určitý čas)

2)                  Časová mzda (daná počtem odpracovaných hodin; hodinová mzda, max 8 hodin denně)

3)                  Úkolová mzda (je za splnění nějaké normy)

4)                 Smíšená mzda = kombinovaná (časová a úkolová dohromady)

 

–          Stát by měl podporovat podnikatele, kteří vytváří nové pracovní příležitosti (nebo kteří zaměstnávají hendikepované)

 

Nezaměstnanost:

–          Jeden z ukazatelů stavu národní ekonomiky (když roste, tak negativní výsledky)

Obyvatelstvo           

– ekonomicky aktivní (pracující + nezaměstnaní, kteří si aktivně hledají práci=registrace na úřadě, inzeráty)

– ekonomicky neaktivní (důchodci, studenti, děti, dobrovolně nezaměstnaný)

–          Politické důsledky

–          Zatížení pro státní rozpočet (když dostaneme výpověď)

–          Vyrobí se méně statků a služeb

–          Sociální důsledky

–          Roste kriminalita

–          Klesá životní úroveň občanů

–          Negativní na psychiku (obrovský nápor na lidskou psychiku člověka – hlavně u mladých, stres)

–          Nezaměstnanost se měří pomocí míry nezaměstnanosti (9,7% v ČR v roce 2011 a na Vysočině 11% za rok 2011)

 

m = počet nezaměstnaných aktivních     * 100%

ekonomicky aktivní obyvatelstvo

Druhy nezaměstanosti

a) dobrovolná – ti, co si nehledají práci, nechtějí

b) nedobrovolná – hledají, protože potřebují

 

Časové hledisko

a)  krátkodobá (do 3.měsíců)

b) střednědobá (3. – 12.měsíců)

c) dlouhodobá (déle než 1 rok)

 

  • Co nezaměstnanost způsobilo
  • Frikční
    • Normální jev v tržní ekonomice
    • Plynule přecházejí z jednoho do druhého zaměstnání
    • Kratší doba, rychle si nacházejí novou práci
    • Nedokonalá mobilita pracovních sil (neschopnost dojíždět)
    • Neostatečné znalosti o pracovních příležitostech (jsou, ale nevíme o tom, absolovent vysoké školy – nenachází práci, změna bydliště)

 

  • Strukturální
    • Vyplývá ze změn ve struktuře národního hospodářství
    • Příčiny:

 

–  Vyvolán technickým pokrokem

–  Změny v preferencích zákazníků

–  Působí i změna ve struktuře světové ekonomiky

–  Př. Příchodem traktorů skončili kováři

–  Často posiluje celá odvětví (hutnictví, oděvnictví)->velký problém

–  Může být dlouhodobá, obrovská

–  V ČR souvisí s transformací ekon. -> přechod z centrálně plánované na tržní

–  Problém u starších lidí

 

  • Cyklická
    • Spojeno s tzv. hospodářským cyklem v tržní ekonomice

ü  Hospodářský cyklus = ek. roste -> na vrcholu ->ek. padá (recese)

  • Vzniká v období hospodářské recese = závažné ekonomické důsledky

(nezaměstnanost výrazně roste v období hospodářské recese (jde dolů), mizí, když ekonomika roste – konjunktura)

 

  • Sezónní
    • Důsledku absence sezónních prací
    • Hlavně v zimě
    • zmrzlinář, instruktor lyžování, sbírání jahod

stavebnictví – přes zimu zedníky propustí; pracovníci v zemědělství






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: