Kořeny moderní sociologie – maturitní otázka ZSV (2)

 

   Otázka: Kořeny moderní sociologie

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Nikki

 

 

 

 

Charakter sociologie, založení a struktura sociologie

  • (lat. societas = společnost, řec. logos = věda)
  • Vznikla v 19. st.
  • Věda o společenských jevech, vztazích a procesech, snaží se tyto jevy popsat a vysvětlit (věda o společnosti a člověku v ní)
  • Je to věda teoreticko – empirická a má multidisciplinární charakter = musí spolupracovat s různými jinými vědami
  • Multidisciplinární věda
  • Snaží se studovat společnost a postavení člověka v ní

 

  • Předmět
    • Společnost
      • makrosociologie – věnovali se jí dříve než mikro
        • zabývala se na začátku otázkami moci, rozvrstvení společnosti apod. …
      • mikrosociologie
    • Cílem
      • Snaží se porozumět dění ve společnosti, snaží se to uměl popsat, vysvětli proč se to tak děje, snaží se předvídat, snaží se nabídlout nějaká řešení, ovlivnit, regulovat

 

Typické znaky sociologie:

  • Zabývá se celou společností
  • Zabývá se takovými jevy ve společnosti, kterými se žádná jiná věda takto podrobně nezabývá
  • Využívá poznatků jiných věd (např. psychologie, ekonomie, filozofie, politologie, historie, ekologie, geografie)
  • Má vlastní metodologii
  • Je to teoreticko-empirická věda
  • Sociologie vznikla jako věda evropská, až v 2. fázi se stala evropo-americkou a 3. fáze je celosvětová

 

  • Názorový pluralismus
    1. Sociologické školy (skupina soc., kteří pracují v 1 lokalitě, zabývají se stejnými nebo podobnými problémy, v čele stojí psychologická autorita, např. Pražská škola – J. Král, Brněnská škola – J. A. Bláha, Chicagská škola) a sociologické směry (širší pojem, někdy ze soc. školy může vzniknout soc. směr, jestliže soc. škola expanduje)
    2. Národní sociologie – každý stát má trochu jinou sociologii
    3. Disciplíny (je jich kolem 100)
    4. Dělí se na mikro, makro a mezzo

 

Tři verze vzniku sociologie:

  1. založil ji August Comte – nejuznávanější teorie (ve spise Kurz pozitivní filozofie)
  2. vznikla ještě před Comtem; zakladatelé: Giambattista Vico, Alexis de Toqueville
  3. vznikla až po Comtovi; zakladatelé: Emile Durkheim

 

Období vývoje sociologie:

PROTOSOCIOLOGIE

  • období předcházející vzniku sociologie, zatím neexistuje potřeba ustanovit sociologii jako vědu
  • byly formulovány základní sociální problémy (moci, výchovy, spravedlnosti, svobody) a základní vztahy mezi soc. jevy (př. vztah mezi společností a prostředím)
  • asi před 2500 lety začala otázky sociologie řešit filozofie

 

  • OD 40. LET 19. STOLETÍ DO 20. LET 20. STOLETÍ

= OBDOBÍ VELKÝCH JMEN A VELKÝCH TEORIÍ

Karel Marx – teorie beztřídní společnosti a třídního boje (revoluce, NE rozdílům mezi lidmi, rovnost), říkal, že základem vývoje společnosti je konflikt

Emile Durkheim – teorie sebevraždy (sociologická a psychologická témata), základem vývoje společnosti je spolupráce

Wilfredo Pareto – teorie elit = v každé společnosti musí být nějaká elita (jestli existují, jak je definovat, čím jsou definovány, aj.)

Georg Simmel – role peněz, teorie módy, masové umění

Herbert Spencer

Max Weber – teorie moci, také politolog (moderní uvažování v politice),

  • rozdělil moc podle toho, kde má zdroj
    • buď v charismatu člověka
    • legitimní
    • tradiční – je zvykem ve společnosti si jistých lidí vážit (prezident)
  • 20. LÉTA 20. STOLETÍ
  • na americkém kontinentě změna charakteru
  • poprvé zrealizovány velké výzkumy
  • přechod od teorie k praxi
  • přispěla k tomu hospodářská krize, velká kriminalita, prohibice, mafie
  • studium konkrétních problémů, dotazování konkrétních lidí
  • zkoumají všechny oblasti společenského života, jevy normální i patologické (kriminalita, prostituce, alkoholizmus, nezaměstnanost, atd.)
  • začal je zabývat všední život lidí
  • empirické výzkumy (školy, podniky, hodnoty mladé generace)e
  • zde se trochu specifikuje (mění) předmět sociologie, zabývají se:
    • sociální organizace (podnik, škola,…)
    • sociální instituce (rodina, pol. Strana,…)
  • používají zde jiné metody (anketa, experiment,…)

 

  • A 70. LÉTA 20. STOLETÍ
  • objevují se pochyby o napodobování přírodních věd
  • a 60. léta
    • Začínají se vracet k makrosociologii
    • Objevují se 2 koncepce:
      • Strukturálně funkcionalistická
        • Jakým způsobem se ve společnosti uplatňuje řád
      • Konfliktualistická
        • Vychází z Marxe
        • Zkoumá jak se společnost vyvíjí à příčiny vývoje
        • Hlavní příčina je konflikt – mezi názory, mezi skupinami
      • sociologie se už nebuduje od celku k jednotlivci ale naopak – od jednotlivce k celku
      • tématem je všední každodenní život à VYSKYTUJÍ SE DALEKO DŘÍVE
      • vznikají studie o imigrantech, o sexuálním chování (boom antikoncepce = ženy nejsou tak závislé na mužích), o městech, o veřejném mínění à VYSKYTUJÍ SE DALEKO DŘÍVE

 

  • LÉTA
  • Interpretativní sociologie – jak lidé reagují na dané podmínky
  • Objektivistické paradigma – sociologové si myslí, že se lidé rodí do určitého systému, kde platí určité normy a člověk na ně může jen reagovat
  • Interpretativní paradigma – člověk se do jistých daností rodí, ale může si je přizpůsobovat

 

Vývoj české sociologie

Historie české sociologie

  • Česká sociologie je ve světě neznámá, zakladatel Tomáš Garigue Masaryk, ačkoliv nebyl sociolog jako první ji přednášel na KU, když se ucházel o místo učitele na KU, napsal habilitační práci na téma sebevražda. Pokračovatel E. Beneš.
  •  Silná meziválečná generace: Josef Ludvík Fischer, Josef Král, Emanuel Chalupný, Inocenc Arnošt Bláha
  • Česká sociologie dvakrát zakázána: 1944 fašisty a 1949 komunisty, nechtěli, aby lidi informovali o skutečném stavu společnosti
  • 60. léta 20. st. oživení sociologie: Sociologická společnost, Sociologický ústav při ČSAV (Československá akademie věd), sociologický časopis, katedry sociologie na VŠ.
  • Po roce 1969 byla sociologie znovu omezována, ale nebyla zrušena.
  • K rozvoji u nás dochází až po roce 1989:
  • Jiřina Šiklová (1935) gender studies, zakladatelka Centra a kliniky Gender Studies, přednáší na KU
  • Jan Keller (1955) environmentalista, témata: ekologie, trvale udržitelný rozvoj; Ostravská univerzita
  • Václav Bělohradský (1944) profesor na univerzitě v Janově a Terstu, fakulta sociálních věd KU Praha, sociologie kultury, multikulturalita, krize kapitalistické společnosti
  • Ivo Možný (1932) Prostějov, sociologie rodiny, fakulta sociálních studií Brno
  • Tomáš Halík (1948) katolický teolog, žák Jana Patočky, téma: sociologie náboženství
  • Jiří Siostrzonek (1954) působí na Slezské univerzitě v Opavě, slezský sociolog a kulturní pracovník
  • Jiří Buriánek






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: