Motivace osobnosti – maturitní otázka ZSV

 

   Otázka: Motivace osobnosti

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): stella360

 

 

 

 

Motivace osobnosti

  • patří k zrání osobnosti, tedy do psychologie osobnosti
  • souhrn všech skutečností, které podporují nebo tlumí jedince = vše, co nás nutí k nějakému konání nebo nám k tomu brání
  • Nikdy si nemůžeme dovolit posuzovat člověka aniž bychom znali jeho motiv! (nezamýšlené důsledky jednání)
  • Motivy dělíme na :
    1. vnější motivy→společnost, např.: peníze úspěch, moc, prospěch
    2. vnitřní motivy→sám, např.: pocit radosti z dobře vykonané práce, strach, svědomí, žízen, hlad
  • existují samozřejmě také motivy na pomezí vnějších a vnitřních
  • motivace (motivy) vycházejí z potřeb.
  • potřeba je základní vrozená složka osobnosti; je to stav nedostatku nebo nadbytku, který nás vede k činnostem, kterými tuto potřebu uspokojujeme.

 

  • potřeby:
  1. Nižší = biologické = primární (vrozené), máme je společné se zvířaty, např. potřeba spánku, dýchání, potravy…
  2. Vyšší = psychické, sociální = sekundární (získané), má je pouze člověk, např. sociální – společenský život, psychické – radost, štěstí, láska…
  • samozřejmě opět existují nezařaditelné potřeby, které jsou na pomezí- např. potřeba sociálního styku

 

  • Vertikální dělení:
    • potřeba jistoty a bezpečí nižší – v okamžiku krize, nebezpečí
    • potřeba podnětů, změny a činnosti – v okamžiku nedostatku podnětů nebo při monotónní činnosti nastává nuda – potřeba něco dělat, např.: novorozenec chce, aby na něho stále někdo mluvil (chce být tzv.: středem pozornosti, světa)
    • potřeba sociálního styku – vyšší – schopnost řeči
    • potřeba výkonu – člověk se chce stále zdokonalovat
    • potřeba poznávací – poznání pro poznání – chceme poznávat i když nám to třeba nic nedá
    • potřeba estetická – smysl pro krásu
    • potřeba cíle – nejvyšší potřeba, teleogická potřeba (z řečtiny telos=cíl), člověk jako bytost potřebuje vidět, mít smysl, cíl, ke kterému vede svojí činnost i život vůbec, jinak není odhalitelný smysl života, z této potřeby vzniká zejména náboženství (víra) jako specificky lidská činnost, která dává všemu jasný cíl a určení

 

  • na těchto základních principech motivace osobnosti se vytvářejí další stránky motivace (jsou tedy získané) – tzv. Vyšší motivy:
  • zájmy – získané motivy; vyjadřují kladný vztah člověka k nějaké skutečnosti
  • cíle – činnost člověka vede k cíli, rozlišujeme:
    • krátkodobé
    • střednědobé
    • dlouhodobé – měly by být nejdůležitější

 

  • postoje – vyjadřují vztah člověka k určité skutečnosti (kladný i záporný), subjektivnost, dané citovým vztahem, nikoli racionálním zhodnocením, vznik postojů: poznání objektu → citové zhodnocení → vytváření postoje

 

  • hodnoty – postoj jedince k hodnotám uznávaných společností (např.: vlast, vlastenectví, souhlas s demokracií, humanita, světový mír, pomoc potřebným, mravní hodnoty), dobová i místní podmíněnost hodnot (jiné hodnoty platily např.: v antice, jiné ve středověku, v arabském světě, v Číně). Každý jedinec si určuje svou hodnotovou orientaci – tedy svůj postoj. Hodnoty nejsou objektivní ani subjektivní → jsou intersubjektivní (vznikají společnou prací jednotlivých členů společnosti)

 

Hodnoty dělíme na:

  • hodnoty sociální – vztah k rodině, přátelům, láska, obětavost, soužití → chování člověka jako společenské bytosti
  • hodnoty morální (mravní) – čestnost, upřímnost, pravdomluvnost, poctivost, odpovědnost
  • hodnoty ideové – nejvýše postavené – svoboda, mír, pokrok, demokracie, spravedlnost, vlastenectví
  • jiné – zdraví, vzdělání, úspěch v zamestnání, zájmy, klid, zábava
  • věda zkoumající hodnoty se nazývá axiologie (z řečtiny axiá=hodnota)
  • hodnoty ve starověku = ctnosti, 4 základní : statečnost, spravedlnost, moudrost, uměřenost → zaměřené na jednotlivce
  • hodnoty ve středověku se již začaly dělit na vyšší ( = duchovní, např. víra, láska…) a nižší ( = občanské – přejaté z antiky) → zaměřené na spolenost

 

  • Horizontální dělení potřeb ( = rozdělení potřeb, které mají stejnou hodnotu) → 8 potřeb ke kvalitnímu životu člověka :
    • Potřeba rekreace → člověk si musí odpočinout
    • Potřeba kompenzace → změny, náhrady, např. režimu
    • Potřeba edukace → vzdělávání se, např. kontakt s okolím
    • Potřeba kontemplace → zamyšlení
    • Potřeba komunikace
    • Potřeba integrace → začlenění, např. do nějaké skupiny, do rodiny
    • Potřeba participace → účasti, např. účastnit se rozhodování
    • Potřeba enkulturace → začlenění do společnosti, např. hrdost na stát






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: