Myšlení, vnímání, představy, sny, řeč

 

   Otázka: Myšlení, vnímání, představy, sny, řeč

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Žabule

 

 

 

 

Myšlení

–        hledáme souvislosti, vztahy

–        proces řešení problémů a chápání, uspořádání vztahů, hledání způsobů jak dosáhnout cíle

–        operace se znaky = mentální reprezentace světa – myšlení v obrazech/pojmech

–        vytváření a ověřování hypotéz, domněnek

–        používáme ve chvíli, kdy máme cíl, ale neznám prostředky k jeho dosažení

–        vzniká ve spojitosti s řečí

–        dělení podle Guilforda:

  1. konvergentní
  • známé cesty k řešení
  1. divergentní
  • tvořivé, originalita, přináší spoustu nápadů jak problém řešit
  • brainstorming (na jedno téma skupina lidí vymyslí co nejvíce nápadů – nesoudí se, odbourání cenzury – hodnotí se až zpětně)
  • tvořivost – podmínka: myšlenka musí být užitečná, prospěšná a použitelná

x funkční fixace – nějaká věc se na něco používá a nás ani nenapadne využít ji jinak, brání v kreativitě (omezujeme sami sebe v uvažování)

–        myšlenkové operace:

  1. analýza (rozklad na jednotlivé části) x syntéza (slučování, dávání do souvislostí)
  2. abstrakce (zobecnění) x konkretizace (popis jednotlivostí)
  3. indukce (z obecného na konkrétní) x dedukce (z konkrétního na obecné)

–        vnitřní řeč/monolog

 

Představy

–        představa založená na minulé zkušenosti

–        představa x vjem

–        druhy:

  1. podle smyslů (zrakové, čichové, …)
  2. vzpomínkové – založeny na minulých zážitcích, jedinečnost okamžiku
  3. denní snění = plánovací
  • v adolescenci
  • ♂: výkony, hrdinství, sex. úspěchy
  • ♀: mezilidské vztahy, pečovatelské sklony, zpracování pocitu viny
  • staří lidí spíše vzpomínají, mladší plánují do budoucna
  • lidé se středním vzděláním mají realistické představy, y nižším vzděláním spíše nerealistické – vede k frustraci
  1. eidetické
  • v dětství (období zvýšené představivosti)
  • blíží se vjemům, hodně živé (ostrost, jasnost)
  • především u umělecky nadaných lidí nevymizí
  1. 5.      následné obrazy
  • př.: dlouho se učím, pak jdu spát a sešit stále vidím před očima
  1. synestezie
  • propojování jednotlivých smyslových kvalit

a)      fotismy = barevné slyšení (sluchové vjemy provázané s barevnými představami)

b)      fonismy – barva doprovázena zvukem

–        asociační zákony:

  1. primární
  • zákon současnosti – při vyvolání jedné představy se automaticky vybaví i druhá, s ní spojená
  • z. podobnosti – vyvolá druhou podobnou představu
  • z. kontrastu – vyvolá jinou kontrastní představu
  1. sekundární
  • novost – čím novější, tím snáze se vyvolá
  • častosti – čím častěji, tím snáze
  • živosti – souvisí s emočním nábojem – jak je pro nás živá

–        asociační experiment (Jung)

–        fce: nástroj tvořivosti, nástroj k myšlení (co se stane, když…), nástroj k získání odstupu od reality v tíživých situacích

–        obsahy fantazie i archetypální (Freud, Jung)

 

Sny

–        teorie o latentním a manifestním obsahu

–        z denních zbytků

–        opadají obranné mechanismy, cenzura, kterou máme přes den

–        2 fáze spánku (William Dement):

  1. REM (Rapid Eye Movement) – rychlé pohyby víček, 20% spánku
  2. N-REM /nonrem/
  • první hodina po usnutí – největší hloubka spánku
  • hypnagogické halucinace – nevím, jestli něco opravdu je, nebo se mi to zdá

 

Vnímání

–        schopnost přijímat a zpracovávat informace

–        2 cesty – obraz vnějšího/vnitřního prostředí

–        proces zprostředkovaný senzorickými procesy

–        pomocí smyslových orgánů (oči, nos, …)

–        fce: orientace v prostředí, vyhodnocování informací, adaptace

–        jednotkou vnímání je vjem = to, co v danou chvíli působí na naše smysly a je to mimo naší mysl (x představa)

–        charakteristika:

  • celostnost – vjem vnímám v rámci celku – už i minulou zkušenost (př.: vidím cihlu a vím, že je těžká)
  • výběrovost – projev vlivu motivace a očekávání, vybírám si pro mě důležité věci, určované i aktuálním stavem potřeb
  • významovost – subjekt vnímání pro nás nese význam

–        iluze – působí jako činitele, mění se nám předmět vnímání (př.: v noci místo keře vidíme tmavou postavu – zhmotní se strach), vzniká na základě vnějšího podnětu

–        klam – smyslová iluze (př.: optické klamy)

–        iluze x halucinace – nevzniká na základě vnějšího podnětu, je výsledkem patologického procesu

–        Wertheimer, Köhler, Koffka – gestaltisté, kteří zkoumali druhy vnímání (tvar, velikost, vzdálenost)

–        Gibsonekologická teorie vnímání – šetříme energii ve vnímání – jen ty objekty, co nám mohou něco poskytnout → svět se neodráží jako objektivní realita

 

Řeč

–        tvořena systémem znaků

–        verbální/neverbální

–        vnitřní monolog






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: