Naše státnost

 

   Otázka: Naše státnost

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Hawkin

 

 

 

 

citáty     1. „Státy existují na těch ideálech, z kterých vznikli.“      Masaryk

                2. „Demokracie je buď pro všechny, nebo pro nikoho.“    Erazim Kohák

                3. „Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě

 

k právům a svobodám člověka a občana.“ (Ústava ČR – hlava první; článek 1) – právní stát = stát založený na politickém systému, ve kterém je právnímu řádu podřízena i státní moc (včetně vlády)

 

vývoj státu a práva v českých zemích

1. Obyčejová forma práva – první forma práva postavená na zvycích a morálce

právní partikularismus = „roztříštěné právo“ – v zemi není jednotné právo

personalita práva = právo je fixováno na původ nositele práva – Římské právo – římané, Germáné – Leges Barbarorum (=barbarský zákoník) – 1.zákoník àSálský zákoník

– ordál = boží soud – když nebyl svědek, tak obviněný podstoupil ordál (ortel) ànapř. chůze po rozžhaveném uhlí, vhození do vody v zavázaném pytli -> když přežil, tak byl nevinný

Břetislavova dekretea (1039) – Břetislav I.; vyhlášena v Chrudimi, 1. právní kodex; snaha o potlačení pohanských zvyků, které se mísily s křesťanskými

 

2. zvláštní právo pro jednotlivé společenské vrstvy (13. stol.)

a) zemské právo – zpracováno v zemských deskách (zapsána majetková držba půdy)

– zemské desky byly rozděleny na české a moravské (moravské zachovány původní; české jsou kopie)

– snaha panovníků sjednotit zemské právo (1. panovník – Karel IV. měl připraven právní kodex Majestát z Karolína, ale neprošel)

– snaha šlechty sjednotit zemské právo (Kniha Rožmberská, Knihy devatery – Viktor Kornel ze Všehrd, Kniha Tovačovská – Ctibor Tovačovský z Cimburka, Kniha Drnovská) à nepodařilo se jim to

Vladislavské zřízení zemské (1500) – 1. panovník Vladislav II. Jagelonský sjednotil zemské právo; došlo k omezení moci panovníka

Moravské zřízení zemské (1575)

b) zvláštní právo

1. městské – vychází ze dvou zdrojů:               magdeburské (Magdeburg – centrum otonského umění)

norimberské (lépe zpracováno)

Práva městská království českého (1571) – Pavel Kristián z Koldína (soupis měst. správ)

 

2. horníCodex iuris metelici (1300-1305)  – Václav II. àhorní zákon + ražba mincí àgroše

 

     3. poddanské (emfyteutické, purkrechtní) – upraveny majetkoprávní vztahy (pronájem půdy)

lenní vztahy ve středověku: prekarium – držba půdy fixovaná na držitele; beneficum – držba církve; feudum – dědičná držba

– poddanské právo – katastr statků a usedlostí – je zpracováno v urbářích (soupis poddanské půdy)

– Berní rule (Soupis daňových povinností; Čechy;1654); na Moravě: Lánové rejstříky

tereziánský katastr – reforma zpracovávající poddanskou držbu pro daňové účely (raabizace)

josefínský katastr – je radikálnější než tereziánský katastr; zdanil i panskou půdu

 

3. centralizované právo; ústavní proces Rakousko-Uherska

Rakouský občanský zákoník (1811) – 1.občanský zákoník vytvořil Napoleon – Codex Civil – CC; CIC – Corpus iuris civilis – Justiniánův zákoník

kabinetní list (1848) – vydán během revolučního roku 1848, císař slibuje českému lidu nápravu

Stadionova oktrojovaná ústava (1849); Živnostenský řád (1859) – konec cechů

říjnový diplom (1860) – císař slibuje ústavu a federalizaci Rakouska

Schmerlingova únorová ústava (1861) – vytvořen parlamentní systém – Říšská rada: panská + posl. sněmovna; volební systém: omezen daňovým cenzem, obyvatelé rozděleni do kurií

prosincová dualistická ústava (1867) – Rak-Uh vyrovnání; federativní stát s konfederativními prvky

federace = dobrovolné rozdělení země, kdy kompetence vycházejí od vrchu

konfederace = jednotlivé země vždy jednají mezi sebou – kompetence od spodu

fundamentálky (1871) – pokus o česko-rak. vyrovnání – posílení pravomocí zemského sněmu

punktace (1890) – dohoda mezi staročechy a německými liberály o budoucnosti Zemí Koruny České

– úprava veřejné správy

moravský pakt (1905) – punktace na Moravě

– r.1907 – Všeobecné volební právo pro muže (pro ženy r. 1919)

 

4. Právo v ČSR, ČSSR, ČSFR, ČR

1918 – recepční právo – převzato od Rak-Uh (stát nemůže zrušit celé právo; hlavně občanský zákoník)

1920 – Ústava ČSR – parlamentární systém – Národní shromáždění: PS + senát; virilní hlasy (rektoři, církevní hodnostáři)

1945 – Košický vládní program – upravena Ústava z r. 1920 (během 2. SV)

1948 – Ústava ČSR – lidově-demokratický stát

1960 – Ústava ČSSR – ústava socialistického státu

– 1968 – federalizace – ústava pouze upravena novelizačním zákonem

– 1989 – zrušení vedoucí úlohy KSČ a ČSFR (novelizace)

1993 – Ústava ČR (schválena r. 1992; platí od 1. 1. 1993)

 

politický pluralismus

– označuje moderní přesvědčení, že svobodná společnost se může udržet jen tehdy, pokud v ní o výkon státní moci soutěží více rovnoprávných uchazečů (více politických stran)

– volná soutěž politických stran završena (fungující na základě Zákona o politických stranách a politických sdružení) volbami

 

volební systémy

– znaky voleb – svobodné, všeobecné, rovné, přímé, tajné

– zajišťují rovnost – každý občas může být vyhlášen do každé funkce a má rovnocenný hlas

– zaručují pluralitu – občan má možnost výběru mezi různými politickými stranami

– dočasnost – volení zástupců pro určité volební období

– kontrola – moc ve státě získává strana s nejvíce hlasy (koalice s většinou hlasů)

– v parlamentu tvoří protiváhu opozice

– většinový program – platí to, co rozhodne většina

systémy voleb

1. většinový systém

– volí se jednotliví kandidáti a vyhrává ten, kdo získá nadpoloviční většinu

– dvoukolově àz prvního kola 2 kandidáti (pokud nezíská v prvním kole kandidát nad 50%) àpak se rozhodne

 

2. systém proporcionálního zastoupení

– volí se listiny politických stran àvyužití preferenčních hlasů (kroužkování na kandidátce)

– jednokolové volby

 

volby v ČR

Poslanecká sněmovna

– dle proporcionálního zastoupení; volí se 200 poslanců na 4 roky

– zvolen může být každý občan starší 21 let

– 14 krajů a 81 obvodů

– minimálně 5% hlasů, aby strana vstoupila do Poslanecké sněmovny – uzavírací klauzule

 

Senát

– dle většinového principu; 81 obvodů – za každý 1 senátor

– 6leté funkční období; 1 x 2 roky se obmění 1/3 senátu

– senátorem se může stát kdokoliv starší 40 let

– kandidáty do senátu připravují registrované politické subjekty àstrany + hnutí

– nezávislí kandidát se přihlašuje sám + petice aspoň 1000 hlasů z obvodu, kde kandiduje

– kandidát skládá kauci 20000,- Kč à při zisku alespoň 6% je mu vrácena

 

zastupitelstva krajů

– dle poměrného zastoupení na 4leté období

– počet zastupitelů je odvozen od počtu obyvatel v kraji

– 1 hlasovací lístek à na něm 4 preferenční hlasy

– postupují strany, nebo koalice aspoň s 5% platných hlasů

– kandidáti, kteří získají aspoň 1/10 hlasů jsou zvoleni přednostně do mandátu

 

zastupitelstva obcí

– počet členů do zastupitelstva určuje předešlé zastupitelstvo podle počtu obyvatel

– stejný systém jako v kraji

– !!! počet preferenčních hlasů tolik, kolik je voleno zastupitelů!!!

 

prezidentské

– dle většinového principu (2013 poprvé)

– kandidáta musí navrhnout 10 senátorů, 20 poslanců, nebo 50 000 (petice) občanů

– kandidát má na svoji kampaň maximálně 40 milionů + 10 milionů pro postupující do 2. kola volby

 

přímá a zastupitelská demokracie

přímá

referendum – hlasování voličů o závažných politických událostech – ano x ne

– občané starší 18ti let, trvalý pobyt na daném území, ke kterému se referendum stahuje

– platné: účast ¼ občanů v daném území; nadpoloviční většina rozhodně o výsledku

– jediné celostátní referendum se konalo 2003 o vstup ČR do EU ->77% voličů řeklo ano

 

plebiscit – celostátní význam

– hlasování občanů tohoto území o připojení, nebo odtržení od jiného státu

 

iniciativa – právo občanů navrhovat, nebo iniciovat nějaký návrhy k referendu

– podloženo petici s minimálním počtem 1000 podpisů

 

odvolání – občané mohou žádat odvolání svého zástupce

– podloženo peticí s důvody a podpisy

 

zastupitelská (nepřímá)

– občané se podílí na politických rozhodnutích zprostředkovaně, a to že svůj podíl moci přesunou dál na svého reprezentanta, zástupce – poslanci, senátoři, prezident, …

 

ekonomický pluralismus

– stát podporuje všechny formy vlastnictví

 

1. soukromé

2. veřejné           a) akciové

b) družstevní

c) státní

d) komunální

 

joint ventures = domácí podnik spolu s další zahraniční firmou či organizací vytvoří novou společnost

– cílem je spojit přednosti či zkušenosti obou partnerů, napři. zahraniční firma přinese kapitál / prověřenou značku a domácí firma znalost místního trhu

 

leasing = využívání hodnoty výrobku dříve, než ho celý zaplatíme (např. auta pro firmy, stroje, ..)

– nulový leasing – zaplatíme pouze hodnotu věcí; bez úrokových procent

 

franchising = firma mající pobočky po celém světě

– každá pobočka má jiného vlastníka – získává značku, technologii, kulturu

– majitel firmy má z každé pobočky podíl ze zisku – př. Lidl, Mc Donalds

 

outsourcing = firma zadává práci do jiné země, která vyrábí levněji / firma využívá služeb jiné firmy na práce, na kterou se nespecializuje (úklid kanceláří, zahradní práce, atd.. ) – může se tak lépe věnovat své původní náplni práce

 

barter =  směnný obchod (zboží/služby za zboží/služby)

 

právní stát

– právně-filozofický koncept, který označuje stát založený na politickém systému, ve kterém je právu (právnímu řádu) podřízena státní moc àstát jedná v souladu s vlastním právem

– předpokladem je právní jistota, jednoznačnost a vymahatelnost práva, suverenita lidu, odvolatelnost práva, zákaz retroaktivity práva, přístupnost vzdělání, pluralita vzdělávacích prostředků, přístupnost informací

– ústavní a zákonné normy jsou v souladu s mezinárodním právem

– princip:

– výkon státní moci je omezen zákonem, tj. orgány veřejné moci smějí činit jen to, co jim

zákon výslovně dovoluje

– občan smí činit vše, co zákon výslovně nezakazuje (nikdo nesmí být trestán a omezován,

pokud neporušil zákon)

 

OSN (RB) – Organizace spojených národů

vznik:    – předcházející organizace – Společnost národů – sídlo v Ženevě – neplnila svoji funkci

– v době 2. SV dohoda protihitlerovské strany o vytvoření nové organizace

– r. 1943 – Teherán à deklarace o vzniku OSN

– r. 1945 – vznik OSN v San Franciscu

 

– hlavní dokument: Charta OSN – ustavující dokument světové organizace, který ustanovuje práva a povinnost členských států a stanoví orgány a postupy fungování OSN (r. 1945 v San Franciscu, 50 zakládajících členů)

– 24.10. – den OSN

– 193 členů (červenec 2011 – Jižní Súdán)

– 3 sídla: New York, Vídeň (dostanou se sem i lidé napsaní na seznamu teroristů), Ženeva – symbol mezinárodní spolupráce

 

 

RADA BEZPEČNOSTI

– jediné mezinárodní sdružení, které může legálně vyhlásit válku (díky mezinárodnímu právu – pokud vyvolám válku, aniž by ji posvětila Rada Bezpečnosti, a není to válka obranná, jsem agresor a všechny náklady hradím – připočítávají se i lidské životy)

– vyhlášení války:             1. Rada Bezpečnosti se dohodla, že povede válku a vytvoří vojsko

2. pověření organizace, která může vyhlásit válku

– tvořena: 5 stálých členů-USA, Francie, Rusko, Čína, Velká Británie (vítězové 2. SV) – mají právo veta

10 nestálých členů – původně volení dle bipolárního světa (nyní z Z, V, rozvoj. země); jednou za dva roky se obměňuje 1/3 členů; právo kolektivního veta (pokud minimálně 8 členů použije právo veta – není nic přijato

 

VALNÉ SHROMÁŽDĚNÍ – sdružuje všechny členské státy, schvaluje nové členy na doporučení RB

HOSPODÁŘSKÁ A SOCIÁLNÍ RADA – vznik IMF a GATT (Světová obchodní organizace)

PORUČENSKÁ RADA – zodpovídala za dekolonizaci planety – dnes má pozastavenou činnost à splnila svůj účel

MEZINÁRODNÍ SOUDNÍ DVŮR (ICJ) – fungoval již před vznikem OSN – sídlo: Haag

– řeší spory mezi státy a podává posudky o právních otázkách na žádost oprávněných subjektů

Haagská konvence – mezinár. právo, které spravuje vedení války (osvobozování válečných zajatců)

válečný zajatec = 1. má vojenské distinkce (hodnosti), 2. je součástí vyšší jednotky 3. součástí vojenské akce (dlouhodobého plánu), 4. nosí otevřeně zbraň

– soud převzat do OSN -> arbitrážní soud (státy, které před tento soud s tím musí souhlasit)

MEZINÁRODNÍ TRESTNÍ SOUD (ICC) – soudí zločiny proti lidskosti, zločiny nelze promlčet, USA a ČÍNA na něj nepřistoupili, ale finančně ho podporují

MEZINÁRODNÍ SOUDNÍ DVŮR PRO BÝVALOU JUGOSLÁVII (ICTY) – OSN má právo založit soud v místě konfliktu (například i Rwanda)

SEKRETARIÁT OSN – generální tajemník – pan Ki-Mun, korejec

– každý světadíl má svého zástupce; mění se podle světadílů

 

org. spojené s OSN

UNESCO = Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu

– sídlo: Paříž

– r. 1972 – Úmluva o ochraně světového, kulturního a přírodního dědictví

– r. 2003 – Úmluva o ochraně nehmotného kulturního dědictví (zpěvy, tance, svátky, rituály)

– v ČR je 12 kulturních památek: Žďár n. S. – Zelená hora, Třebíč – bazilika a židovské město, Telč – historické centrum, Litomyšl – zámek, Lednicko-valtický areál, Holešovice – vesnická památková rezervace, Kutná Hora – chrám sv. Barbory, Praha – historické jádro, Brno – vila Tugenhad, Kroměříž – zámek se zahradami, Olomouc – sloup Nejsvětější trojice, Český Krumlov – Historické centrum

 

UNICEF = dětský fond OSN

 

WHO = světová zdravotnická organizace

 

ILO = mezinárodní organizace práce

 

FAO = organizace OSN pro výživu a zemědělství

 

UNIDO = organizace OSN pro průmyslový rozvoj

 

UNCTAD = organizace OSN o obchodu a rozvoji

 

ICC = mezinárodní trestní soud

– založen radou bezpečnosti, nebyl uznán USA

– zabývá se nepromlčitelnými zločiny; zločin proti míru, lidskosti a zločiny genocidy

– obsahuje kodexy jednotlivých zemí – upravují právo ve státu

– princip komplementarity – pokud stát není schopen (ochoten) zločiny stíhat, udělá to za něj ICC

– stíhání může zastavit RB, stát, prokurátor

 

– tribunály v Haagu:       mezinárodní soudní dvůr (ICJ)

mezinárodní trestní soud (ICC)

mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY)

mezinárodní trestní tribunál pro zločiny ve Rwandě (ICTR)

 

– presumpce nevinny –k obžalovanému přistupujeme jako k nevinnému, dokud se mu vina neprokáže

Brain – Kellogův pakt – zákaz retroaktivity práva – římský princip; nejde zpětně vytvářen zákony a použít je na staré zločiny; neplatí pro nepromlčitelné zákony

 

IMF (WB) – Mezinárodní měnový fond + Světová banka

– sídlo: New York; nejvyšší finanční instituce této planety; snaha o stabilizaci ekonomiky ve světě

– r. 1947 – Bretton-woodský systém àv duchu Keynesiánství àsnaha ovlivňovat ekonomiku státu

– podm. člen.:   1. členem může být každý stát, který přijme smlouvu a její parlament ji ratifikuje

2. členský stát musí poskytovat veškerou databázi o financích

3. rozhodnutí organizace je závazné

4. u WB vytvoří členský stát vklad (může později získávat výhody na úvěrech)

SDR = jednotka speciálního čerpání; měna světové banky – určena pouze pro účtování

IBRD = organizace pro rozvoj a obnovu

IDA = mezinárodní sdružení pro rozvoj (půjčky na 20 – 50 let bez úroků) à podpora rozvojových zemí

rating – hodnocení země, jak je schopná splácet dluhy a vytvořit prostředí pro podnikatele

– hodnocení ekonomického prostředí země

 

WTO – Světová obchodní organizace

– vznik v roce 1955 jako nástupce Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT)

– 1955 – Uruguayské kolo – založena WTO

– snaha uspořádat spravedlivě světový obchod, zrušit cla, státy si nemají konkurovat skrze

dumping

– zakládá pravidla mezinárodního obchodu skrze konsenzus členských států

– součástí je soud WTO à(s předvoláním k soudu může souhlasit pouze jedna strana (na rozdíl od ICJ)

– řeší mezinárodní obchodní spory mezi členskými státy

– sídlo: Ženeva (Švýcarsko)

– 157 členů

– generální ředitel – Pascal Lamy

 

OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

– sídlo: Paříž, 34 nejrozvinutějších států na světě, které přijali principy demokracie a tržní ekonomiky

– tvoří: 19% lidstva, 71% světového obchodu, 58% zahraničních služeb, 91% internetových služeb

– projekt PISA – zabývá se vzdělaností států OECD (ČR dobrá v M a přírod. vědách; špatná v práci s fakty)

 

EU – Evropská unie

sídla: Brusel, Štrasburk

– hymna: Óda na radost (slova: Friedrich Schiller; hudba: Ludwig van Beethoven)

– vlajka: 12 hvězd (12 apoštolů)

– logo: „Sapere aude!“ – „Měj odvahu!“

– vznik:

1951/1952 – Pařížská smlouva (6 západoevropských států) à vznik: Evropské společenství uhlí a oceli (Montánní unie, ESUO); uhlí a ocel jsou strategické suroviny; dohled nad dalším zbrojením Německa a prevenci hrůz 2. SV

1957 – Římské smlouvy àvznik Evropského hospodářského společenství (EHS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom); ESUO se osvědčilo -> nově vzniklé organizace fungují na stejném principu

1. červenec 1965-7 – sloučení 3 společenství à vznik Evropských společenství (ES); v době ropné krize dochází poprvé k rozšíření členské základny; společný trh

1985 – 1. Schengenská dohoda o pustupném odstraňování kontrol na společných hranicích

1987 – Jednotný evropský akt (JEA) à odstranění překážek obchodu, aby mohl vzniknout společný trh Evropských společenství; posílit roli Evropského parlamentu; lepší usnášení schopnost Rady à přerozdělení hlasů; změna celního sazebníku

1990 (platnost 1995) – 2. Schengenská dohoda (Schengenská prováděcí úmluva) à společně s první dohodou vytváří Schengenský prostor à volný pohyb zboží a osob (v zásadě bez omezení)

1992 (1. 11. 1993 – platnost) – Smlouva o Evropské unii (Maastrichtská smlouva) àvznik EU à má tři pilíře:    1. pilíř = Stávající Evropská společenství (hospodářský pilíř)

2. pilíř = Společná zahraniční a bezpečnostní politika

3. pilíř = Spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí (justice,..)

vznik jednotného trhu

1997 (1999) – Amsterdamská smlouva – začlenila Schengenskou smlouvu do právního systému EU;   + změny ve stávajících smlouvám

2001 (2003) – Smlouva z Nice (Niceská smlouva) – smlouva pozměňující smlouvu u EU (Maastrichtskou smlouvu) a Římské smlouvy; Agenda zaniklého ESUO byla převedena na ES

2007 (2009) – Lisabonská smlouva à prohlubuje integraci; diskutabilní; místo Ústavy pro Evropu; pozměnila stávající smlouvy

 

–              společný trh                                                                                   jednotný trh

                – vysoký stupeň ekonomické integrace                                               – vyšší stádium společného trhu

– členské státy odbouraly cla; užití společného                 – státy zavedly společné technické

celního sazebního vůči státům třetích zemí                        a jiné normy na výrobky a vnitřní

– zabezpečený volný pohyb zboží, služeb, práce                              hranice mezi členskými státy

a kapitálu                                                                                          neexistují

– Evropské společenství v 80. letech                                      – EU od 1. 1. 1993

 

– jednotná měna: EURO (navázalo na ECU -> Evropská měnová jednotka à sloužila k zúčtování mezinárodních operací v ES)

Hospodářská a měnová unie – ekonomiky jsou zapojené do jednotného vnitřního trhu a

přenášejí část svých pravomocí na nadnárodní instituce (mohou rozhodovat například o obchodní politice, soc. sféře, nebo rozpočtových deficitech členských zemí)

– r. 1999 -> Centrální evropská banka (sídlo: Frankfurt n. Mohanem); jediná banka, která může vydávat euro; emisní banka – centrální banka – banka bank – cedulová banka

– r. 2002 -> bankovky a mince eura; euro je opřeno o marky (50%) a franc. frank (18 %)

Eurozóna – členské státy užívají stejnou měnu jako zákonné platidlo (17 zemí EU)

– podmínky k přijetí EURA: Maastrichtská kritéria

– průměrná míra inflace země v období jednoho roku před prověřením o vstupu do

závěrečného stádia nesmí převýšit 1,5 procentního bodu průměrnou míru inflace tří

zemí s nejnižší mírou inflace

– dlouhodobá nominální úroková míra nesmí v roce před prověřením země o

možnosti vstupu do závěrečného stádia převýšit o více než 2 procentní body průměrnou úrokovou míru tří zemí s nejnižší mírou inflace

– deficit veřejných financí nesmí převýšit 3% HDP a státní dluh nesmí převýšit 60% HDP v době, kdy bude EU prověřovat vstup do EMU

– měnový kurz členské země nesmí překročit rozpětí dané Evropským měnovým systémem (ERM II) a alespoň dva roky před prověřením možnosti vstupu do závěrečného stádia nesmí členská země devalvovat svou měnu oproti měnám ostatních členských zemí EU

– zákonodárství EU à Acquis communautaire [aki kɔmynotɛr] àprávní řád EU

– souhrn všech právních pravidel v jakékoliv formě a dokonce i právně nezávazné dokumenty, které se vztahují k činnosti EU

– zavedeno Maastrichtskou smlouvou

– členství:            Evropská rada – 1993 à Kodaňská kritéria

politická kritéria: kandidátská země musí mít stabilní instituce zajišťující

demokracii, právní stát, dodržování lidských práv a menšin

ekonomická kritéria: země musí mít fungující tržní ekonomiku schopnou se vypořádat s konkurenčními tlaky uvnitř Unie

kritérium přijetí acquis communatutaire: země musí být schopná přijmout závazky vyplívající z členství, včetně cílů politické, hospodářské a měnové unie

 

– pojmy:              aproximace = sjednocování

implementace = přímé přejímání textů

transpozice = uplatnění evropského práva v legislativě členského státu

 

– programy EU: Phare = podpora vzdělávání, dopravy, veřejných institucí, energetiky, zemědělství, sociální a hospodářské soudržnosti, harmonizace s evropským právem, atd…

Erasmus = studentský program pro vysoké školy

                                               Sokrates = studentský program

 

– příjmy:              – cla na zemědělské produkty z nečlenských zemí EU

– cla na další zboží z nečlenských zemí

– stát odevzdává určité procentu z DPH (1-1,4%)

– při vyčerpání společné kasy – plán na zatížení států

 

– výdaje:              – dotace do zemědělství (až 48%)

– příspěvky EU do infrastruktury členských zemí, strukturální fondy (31%)

– programy (Phare, Sokrates, …)

 

struktura EU:

Evropská rada – nejvyšší orgán; schází se minimálně 2x za rok

– předsednická funkce rotuje mezi státy každého půl roku (ČR – ½ 2009)

– k rozhodnutí potřebuje absolutní souhlas všech států à právo veta

– fce: rozhodnutí o přijetí nového členy; udává politické směrnice; volí Evropský účetní dvůr

 

Evropská komise – vláda; každý stát má jednoho komisaře na 5 let

– fce: připravuje legislativu; podává návrhy zákonů

 

Rada EU – nejvyšší zákonodárný sbor; ministři se sházejí 1x týdně; předseda se střídá

– platí právo kvalifikované většiny -> výhody malých států (ČR – 12 hlasů)

 

Evropský parlament – má 785 poslanců volených na 5 let; jeho pravomoci se posilují

– fce: schvaluje rozpočet EU a návrhy zákonů podané od Rady EU; hlasuje o Evropské komisi;

spolupracuje v legislativě; přijímá nové členy EU; poslanci se volí do evropských politických stran

ELS – Evropská lidová strana (konzerv.); SES – Socialistická evropská strana; ELS – Evropská liberální strana, zelení, komunisté

 

Smírčí výbor – dojde-li k nesouladu mezi Radou EU a Evropským parlamentem, sjednává kompromis

 

Evropský soudní dvůr – sídlo: Lucemburk; 25 soudců a 8 generálních advokátů volených na 5 let

 

hlasování:          kvalifikovaná většina

                                – odhadem (pokud jediný poslanec stornuje, hlasuje se dle jmen – dle kvalifikované většiny)

změny v EU od r. 2014

1. hlasování – do r. 2014 zůstává stejné hlasování dle smlouvy z Nice; návrh: místo kvalifikované většiny bude stačit 55% členských států, ve kterých žije více než 65% obyvatel EU

2. kompetence národních parlamentů – mohou zpochybnit kompetenci EU, pokud to bude zasahovat do parlamentu státu

3. „stálý prezident“ – měl by stát v čele Evropské rady místo rotujícího předsednictví

4. zeštíhlená Evropská rada pouze na 18 členů

5. komisař pro vnější otázky – zastupuju EU ve světě

6. Občanská práva – pro všechny kromě Velké Británie – odmítla sociální otázky (Charta

základních práv EU)

 

koncert velmocí – střetávání zájmů jednotlivých evropských zemí; neváhali obětovat zájmy menších států; měnili koalice podle toho, jak jim to vyhovovalo (Vídeňský kongres – po napoleonských válkách)

 

změny v EU přicházející s Lisabonskou smlouvou od ledna 2010

– funkce: předseda Evropské rady („prezident“ EU, zastupuje ji) – Herman von Rompuy

vysoký představitel pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU („ministr zahraničních věcí“) – C. Ashtonová

-> postoj veřejnosti k těmto funkcím je skeptický; byly zvoleny nevýrazné osoby àpouze figurky -> může být z důvodu získání větší moci v Evropě pro Německo a Francii

– posiluje se pravomoc Evropského parlamentu – spolurozhoduje a schvaluje legislativu

– možnost vystoupit z EU (trvá 2 roky)

– evropský soudní dvůr dostal možnost pro občany EU odvolání od národních parlamentů, protože součástí Lisab. smlouvy je Charta základních práv (Polsko, VB, ČR – uděleny výjimky)

– předsednické státy: Francie – ČR – Švédsko – Španělsko – Řecko

– Španělsko je předsedou Evropské rady i se zvolenou osobou à dualita

– Řecko již nebude předsedou Evropské rady

 

NATO – Severoatlantická aliance

– sídlo: Brusel (dřív Paříž, ale Francie odstoupila)

– vznik: podepsáním Washingtonské smlouvy r. 1949 – bezpečnostní organizace západních demokracíí

– článek č. 5 – jestliže je jedna z členských zemí napadena, ostatní země jsou ji zavázány pomoci

– případná vojenská aktivita musí být schválena všemi zeměmi – právo veta

– smlouvy NATO s nečlenskými státy:

Partnerství pro mír – r. 1994 – restrukturalizace ozbrojených sil

– zapojení do mírových organizací vedených NATO, i když státy nejsou členy

Středomořský dialog – r. 1995, NATO + 7 států Středoz. moře (Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordán,

Mauritánie, Maroko, Tunisko

– regionální bezpečnost a stabilita -> souvisí s mírem v Evropě

Ruská federace – Rada NATO; dohoda r. 2002 v boji proti terorismus; řešení krizových

situací; Rusko chtělo právo veta, ale nedostalo ho

 

OBSE – Organizace pro bezpečí a spolupráci v Evropě

– sídlo: Vídeň; vznik v r. 1995; po pádu bipolarity ztratila svůj původní význam

– původně: Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě – r, 1975 v Helsinkách podepsán Závěrečný akt

– 1. odzbrojení – náhled do zbrojního potenciálu členských zemí

– 2. mezinárodní obchod – na V se měla vyvážet výpočetní technika

– 3. humanitní otázky – spolupráce v oblasti vzdělávání, lékařství

– podmínkou bylo, že Německá Spolková republika bude uznaným státem

– nulita Mnichova – Mnichov byl neplatný od samého začátku

– uvolňování – končí 1. období studené války (politika „detente“ – uvolnění napětí; používán v mezinárodní politice)

– zakládající členové – USA, Kanada, evropské státy (kromě Albánie – vazba na Čínu – vojenské vzdělání, snaha o 3. SV)

– měla převzít vývoj v Evropě, ale selhala – Jugoslávie (nestabilizovala Balkán)

Konverze – splynutí západu a východu

 

systém státní správy a samosprávy

správa

1) vláda – je vrcholný orgán státní moci, oprávněný regulovat práva a povinnosti

– složení: předseda, místopředseda, ministři (ministr bez portfeje – bez resortu; ministerstva)

2) krajský úřad – 14 krajů (13 + 1 (Praha))

– hejtman – zastupuje kraj; je volen zastupitelstvem

– zastupitelstvo – poč. zastup. je určen počtem obyv. v kraji; volení ve volbách; „zákonodárná moc“

– rada – „výkonná moc“; členové: hejtman, náměstek hejtmana a radní; připravuje a projednává návrhy pro zastupitelstvo

samospráva – může zastupovat v určitých oblastech práva státu

obec –   obecní zastupitelstvo (dáno počten obyv; volí obecní radu)

obecní rada (5 – 13 členů podle počtu obyv.; volí starostu)

starosta – předsedá obecní radě; zastupuje veřejně obec

obecní úřad: tajemník (správně obecního úřadu) – je přijímán starostou do zaměstnan. poměru

Žďár nad Sázavou – 27 zastupitelů; 9 radních (7+2)






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: