Otázka: Německá filozofie
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): bára
Utopičtí socialisté
-chtěli změnit společnost- např. změnit morálku, majetkovou rovnoprávnost, společné rozhodování
Claude Henry Saint- Simon– šel přes morálku
Robert Owen- šel přes společné rozhodování- začal stavět veřejné školy atd..
New Harmony( dům)- první tam přišli zloději, vrazi a prostitutky
Charles Fourier– Myšlenka „zasednout ke kulatému stolu“ a o všem si popovídat
Pohořeli, ale díky nim se podobných myšlenek chytl Marx a Engels
Německá filozofie
– 1. POLOVINA 19. STOLETÍ
Immanuel Kant
- Lze považovat za osvícence
- zaměřil se na etiku člověka a rozum
- přišel s kategorickým imperativem– základ přirozené morálky, mravní řád- náš vlastní
- Jednej podle zásady, o které bys chtěl, aby se stala obecným zákonem.“
- „Nečiň druhým to, co nechceš, aby oni činili tobě“
- „kritika čistého rozumu“- vztah rozumu a poznání- v našem poznání jsou věci, které jsou předem dány (=apriori- nezávislé na zkušenosti) –žijeme v nějakém prostředí je dáno, že jsou 4 roční období, aposteriori– poznání ze zkušenosti, dodatečné zjišťování
- -> poté kritika praktického rozumu – zkoumá předpoklady etiky-> poté kritika soudnosti
- Jeho předchůdci používali rozum aby kritizovali-> Kant podrobil rozum kritice
- Lze považovat za osvícence
- klade důraz na vnitřní aktivitu
- Zkušenost má svůj pramen v Já
- Myslíme tak jací jsme
- Existují apriori, ale nemůžeme pasivně čekat, až nám někdo aposteriori předloží-> musíme být sami aktivní
- Nesdílel Kantovo představu o vztahu mezi Aposteriemy( odvozeninami) a priorami( předem danými)-> buď jedno nebo druhý
- Musíme aktivně vytvářet svět v idejích
- Nelze považovat za osvícence , objektivní idealista
- Přišel s dialektikou (= zákonitost vývoje)
- Zajímal se o svět, jako celek (nerozděloval to na přírodní vědy, historii…)-> proč je svět jaký je? Svět se neustále vyvíjí- existují na to zákony
Johan G. Fichte
G. W. F. Hegel
- Co je příčinou existence světa? Není to ani hmota, ani vědomí- prvotním principem je absolutní idea– něco co existuje mimo náš prostor a mimo náš čas
- 3 zákony
- Přechod kvantity v kvalitu( ZŠ -> gympl, v ekonomice firmy – některé se uplatní, některé ne)
- Jednota a boj protikladů- jedna událost nemůže proběhnout bez druhém- efekt mávnutí motýlích křídel- vyjadřuje citlivou závislost vývoje systému na počátečních podmínkách, jejichž malé změny mohou mít za následek velké variace v delším průběhu. např. v Argentině je nemoc šílených krav-> není hovězí po celém světě
- Negace negace – Dalším vývojem přechází znovu negovaný obsah do vyšší jednoty- jednoty protikladů – vždy něco je, pak se to změní a znovu to přijde- např. styly oblékání (- AI-J-AI´- počátečním principem je absolutní idea- je tvůrčí- prochází procesem jinobytí( příroda-svět-člověk)->
- 3 zákony
- Zabýval se filozofickou antropologií, myšlením lidí v dobách minulých až do současnosti
- Vysvětluje náboženství antropologicky a materialisticky- Člověk je tělesná a smyslová bytost-> lidská smyslovost umožňuje prožívat svět-> v nejhlubších emocích se skrývá podstata člověka- člověk měl své nejlepší emoce vtělit do boha, vtáhnout ho do svého života-> základ nového náboženství- náboženství člověka
- Za vše co se děje je zodpovědný člověk
Antropologický materialismus
L. Feuerbach
2. POLOVINA 19. STOLETÍ
– Je pro ně důležité individum ( jedinec)- Arthur Schopenhauer
– Iracionalismus, voluntarismus, filozofie života
– Schopenhauer, W. Wundt, Nietzche X Karl Marx, F. Engels-> marxismus
Marxismus
-Karl Marx a Engels-> nedožili se marxismu v praxi
– dění ve společnosti střet mezi buržoazií a dělnictvem
Podmínkou změny je revoluce(změnění společnosti)-> po revoluci- politické procesi=diktatura proletariátu-> odstraňování nepřátel-> podnikání protestů-> socialismus-> až proběhne socialismus, pak nastoupí plně komunismus
