Německá klasická filozofie – maturitní otázka ZSV (3)

 

   Otázka: Německá klasická filozofie

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): anonymní

 

 

 

 

  • předkritické a kritické období – I.Kant, Fichte, Schelling
  • Hegel – filozofie vývoje absolutní ideje, triády, názor na stát
  • starohegelovci a mladohegelovci
  • materialistické koncepce 19. – 20. století
  • Feuerbach – antropologický materialismus
  • marxismus – 3 směry vývoje

Německá klasická filozofie
Immanuel Kant

  • 1724-1804, německé osvícenství, pod vlivem Descartese
  • pochází z Köninsbergu (Prusko) ⇒ Kaliningrad (Královec) – nikdy jej neopouští
  • univerzitní profesor (metafyzika, přírodní vědy, logika, matematika)

1. období předkritické

  • zabývá se především přírodními vědami
  • teorie vzniku sluneční soustavy (⇒ Laplaceova teorie)
  • Všeobecné dějiny přírody a teorie nebes

2. období kritické – od roku 1770

  • 3 otázky ve filozofii – filozofie na ně má umět odpovědět
    • co mohu vědět? – gnozeologie, episteniologie
    • co mám činit? – etika (nejpodstatnější)
    • v co mohu doufat? – filozofie náboženství
  • Kritika čistého rozumu
    • gnozeologie, existují dvě formy poznání
      • apriorní – předem dané, schopnost myslet, rozumové poznání (vliv Descartese, Leibnitze)
      • aposteriorní – dodatečně dané, smyslovost – receptivita

 

  • Kritika praktického rozumu
    • etika (forma kategorického imperativu) ⇒ německý romantismus Schiller a Goethe
    • rozum
      • teoretický – poučky, zásady, ideje, tak to jest
      • praktický – tak máš jednat, imperativ – všeobecně daný
        • hypotetický
          • podmíněno vůlí jedince (podmíněný)
        • kategorický
          • nepodmíněný = etika, tři zásady etiky
  1. “Jednej tak, aby maxima tvé vůle mohla platit jako princip všeobecného zákonodárství.”
  2. “Jednej tak, aby lidství v tobě bylo účelem, nikoliv prostředkem.”
  3. zásada autonomie neboli povinnosti – vnitřní svobodné rozhodnutí člověka

 

  • Kritika soudnosti (estetika)
    • transcendentní – přesah, nelze vše poznat ⇒ agnosticismus
    • transcendetální – před zkušeností, stav našeho vědomí
      • estetika
        • jevy – fenomény, ⇒ fenomenologie (19.stol.)
        • jevy jsou poznatelné, protože jsou v prostoru a čase ⇒ ukládají se do vědomí
        • můžeme je empiricky přijmout – poznat
        • synteticky apriorní a aposteriorní
        • věci o sobě – nepoznatelné, nelze empiricky ověřit, základy agnosticismu
        • “koperníkovský obrat”
          • doposud předmětem zkoumání pouze objekty ⇒ nyní subjekty
        • logika (vliv Aristotela)
          • analytika
            • analytické soudy
              • subjekt – predikát (predikát obsažen v subjektu)
              • pouze popisují skutečnost
            • syntetické soudy – rozšiřující soudy
          • dialektika
            • úloha rozumu, vývoj (⇒ Hegel)
            • tři základní ideje
              1. nesmrtelnost duše – psychologická
              2. svoboda – kosmologická
              3. nekonečnost Boha – teologická
  • mají transcendentální idealitu, nemají empirickou realitu
  1. pokritické období
  • vědy, ⇒ vliv na romantismus, pozitivismus, fenomenologii
  • kritizován iracionalisty (Nietzche)

 

Johann Gottlieb Fichte
– vliv Kanta
– Vědosloví

  • filozofie činné stránky
  • “Filozofii si volíme takovou, jací jsme sami.” – etika autonomie
  • materialismus
    • sensualismus – objekt zkoumání – věci, pasivní stránka
  • idealismus – představa věcí, myslící subjekt – Já, činná stránka
  • vztah mezi materialismem a idealismem je iracionální

Friedrich W. Joseph Schelling

  • žák Fichteho
  • Systém transcendentálního idealismu
  • idea polarity (filozofie polarity)
    • subjektivní ideový princip X objektivní hmotný svět
    • ⇒ sloučení ⇒ filozofie identity

⇒ přírodovědci (Purkyně, Humbold)

Georg Wilhelm Friedrich Hegel

  • žák Schellinga, objektivní idealista, pruský filozof
  • zakladatel novodobé dialektiky – vývoj ve společnosti
    • chápán logicky (myšlení) i ontologicky (společnosti)
    • prostřednictvím úspěšného jedince (lest rozumu)
    • změna ve skocích (kvantita ⇒ kvalita ⇒ kvalita se později stává kvantitou)
    • světový duch vládne dějinami
  • dialektická triáda
    • vývoj filozofie
    • teze – počátek myšlení, základ bytí
    • antiteze – částečná negace teze (pozitivní část zůstává)
    • syntéza – negace negace, zpochybnění toho, co jsme vyjádřili
  • filozofická triáda – vývoj absolutní ideje
    • logika (teze)
      • absolutní idea ve stavu bytí pro sebe, abstraktní idea
    • filozofie přírody (antiteze)
      • stav jinobytí (absolutní idea se nevyvíjí)
    • filozofie ducha (syntéza)
      • rozvoj sebe sama, proces sebenalezení
      • objektivní – rodina, právo, dějiny filozofie
      • subjektivní – psychologie
      • absolutní – umění, filozofie, náboženství
    • absolutní idea
      • základ, čistá idea, pohyb neosobní
      • vývoj = změny ve skocích ⇒ stupňovitý vývoj

Díla

  • Logika
  • Fenomenologie ducha
  • Dějiny filozofie

Pokračovatelé

  • starohegelovci – rozšiřování myšlenek v oblasti náboženství, konzervativní
  • mladohegelovciradikální, kritika, odsouzení absolutní ideje, materialisté

Ludwig Feuerbach

  • empirický antropologický materialismus (zaměřeno na člověka – 2 části duševní a tělesná)
  • vliv Hegela, od 30 let mladohegelián
  • Myšlenky o smrti a nesmrtelnosti
  • Podstata křesťanství
  • 1841, kritika náboženství
    • lidé si své bohy vytvořili – odpor k náboženství
      • egoistické důvodu (nikoliv láska k Bohu, ale k člověku)
      • potřeba se navrátit k smyslově konkrétnímu člověku
      • zakladatel Filozofického antropologismu
      • láska člověka k člověku je důležitější, než láska k bohu
    • ⇒ vliv na marxismus

19. století – dělení filozofie

  • politika – pravice X levice (marxismus)
  • noetika – racionalismus X irracionalismus
  • ontologie – materialismus X idealismus

Marxisté

  • eklektická (vybírá ze zdrojů)
    • německá klasická filozofie (Hegel – triády),
    • Feuerbach
    • anglická politická ekonomie
  • Smith, Richardo, Mathus – teorie nadhodnoty
    • utopičtí socialisté
      • Fourier – výrobně-spotřební celky (falangy), výměnný obchod
      • Saint Simon – řízená plánovaná ekonomika, beztřídní společnost
      • Owen – vize továren, New Harmony (Anglie), Harmony Hall (USA)
    • znaky
      • materialismus, monismus, eklekticismus
      • optimistická ⇒ dokonalá společnost
      • evolucionistická ⇒ dokonalá společnost (socialismus předstupněm komunismu)

představitelé:
Karl Marx

  • 1818 – 1883, marxismus
  • 1842 – redaktor Rheinoche Zeitang = Rýnské noviny – poté zakázány
  • Paříž – Brusel – Londýn, Brusel – zárodek komunistické strany – 18 členů
  • díla
    • Komunistický manifest
    • Kapitál – kritika vykořisťování
    • Ke kritice politické ekonomie

Bedřich Engels – dialektický materialsimus

Vladimir I. Lenin – doplnění marxismu o leninismus

Josef V. Stalin – rozdělení marxismus – 2 části

 

  • dialektický materialismus
    • vývoj myšlení, společnostii, vývoj v protikladech a skocích (Hegel)
    • zákony dialektické
      • zákon jednoty a boje protikladů
      • zákon přechodu kvantity v kvalitu ⇒ nová kvantita
      • zákon dvojí negace (Hegel)
    • historický materialismus
      • kritika kapitalistického výrobního způsobu
      • základna
        • výrobní způsob
          • výrobní prostředky
            • vlastní kapitalisté
            • pracovní předměty (to, co vyrábíme)
            • pracovní prostředky (to, čím vyrábíme)
            • kapitalisté žijí na úkor dělníků
          • výrobní vztahy – v procesu výroby (rozdělování, směny, spotřeby)
        • nadstavba
          • odrazem základny
          • společenské vědomí
          • filozofie, etika
          • náboženství
          • právní, politické vědomí
        • politická ekonomie, vědecký komunismus

3 směry vývoje marxismu:

  • socialistický marxismus
    • ČSSR – č.4 ústavy 1960, KSČ
  • komunistický
    • Lenin, Stalin, SSSR do roku 1991
    • ideál do budoucna, beztřídní společnost, pouze jedna = dělnická
  • neomarxismus
    • před 2. světovou válkou
    • prvky anarchismu, psychoanalýzy, existencialismus
    • rozpor s marx-leninským učením
    • Německo, Francie, 50.léta USA, Pražské jaro
    • 1923 – Frkafurktská škola kulturní kritiky
      • Erihh Fromm
      • “Mít nebo být”
      • přirozená forma existence – vlastnictví
      • Marcus Haberbaus

Marxistická filozofie – zásadní nedostatky

  • přeceňování ekonomické základny
  • nad ní vědomí – odrazem ekonomiky – výrobní způsob
  • nadstavba – politika, právo, psychologie, náboženství
  • podceňována osobnost člověka – duchovní fenomén
  • podceňována forma osobního vlastnictví
  • špatná prognóza vývoje společnosti
  • přeceňování plánovaného hospodářství
  • cenzura – vznik samizdatu

 

Frankfurt. škola kulturní kritiky:

  • Erich Fromm “Mít nebol-li být” – úloha vlastnictví x existence (vlastnin – přiroz.)
  • Markus
  • Haberbans

 

 






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: