Otázka: Novověká filozofie
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): tercahavlu
-začátek v17. století- to politicky rozbouřené, z filozofie ale relativně jednotné s plynulým vývojem
-základní problém učenců-otázky-poznání=gnozeologie či noetiky, -ideálem filozofie-matematika
jako věda-jasná s všeobecnou platností (ty samé vlastnosti žádány od filozofie), matika každému
přístupná, dává důkazy
Jak a co mohu poznávat? – Empirismus odvozuje původ a platnost poznání ze smyslové zkušenosti,
podle empiriků-člověk se rodí jako „tabula rasa“ –v průběhu života na nepopsanou desku zap. zkušen.
-emp. preferuje metodu indukce=spočívá v postupu od jednotlivého k obecnému, důležitý experiment,
opačně-obecné hypotézy k jednotlivostem=metoda dedukce
– Racionalismus- zárukou správnosti našeho poznání je racionální myšlení (rozum), vyzdvihuje
rozumové schopnosti člověka……àstanoviska rec. i emp. spojil Immanuel Kant zkuaenostní i
racionální poznání mají stejnou platnost
Empirismus- Anglie – T. Hobbes, J. Locke, D. Hume, G. Berkeley, těžiště-analýza empirického,
pramen poznání-smyslovost, východisko-počitek
Racionalismus- kontinentální Evropa, R. Descartes, B. Spinosa, G.W.F. Leibniz, těžiště-racionální
odvozování, pramen poznání-rozum, východisko-vrozené ideje
Osvícenství- (počitek i vrozené ideje)- Kant: transcendentální reflexe, názory bej pojmů jsou slepé a
myšlenky bez obsahu jsou prázdné
ANGLICKÝ EMPIRISMUS
Francis Bacon (1561-1626) zakladatel empirismu, vědecké poznání chápe jako předpoklad pro rozvoj
společnosti, základ poznání ve zkutečnosti, poznání omezeno překážkami, chybami v našem myšlení
A co nám brání ve správném myšlení? (Bacon překážky označuje jako idoly (předsudky, iluze)
1)idoly rodu- omyly zapříčiněné lidskou povahou, předpokládáme, že věci lépe uspořádány než ve
skutečnosti, podléháme vášním, afektům, které brání správnému úsudku
2)idoly jeskyně- omyly vycházející z individuality člověka, každý jiná povaha, vychování, hodnoty
3)idoly tržiště- omyly pocházející ze vzájemných kontaktů lidí, vzájemné nepochopení=nedorozumění
4)idoly divadla- omyly pocházející od filozofů, každý z nich má svou pravdu, lidem uniká skutečná pr.
-1.krok ke správnému myšlené- očistit rozum od idolů, 2.krok použít správné vědecké metody indukce
-nedokončení spis Nová Atlantida- navazuje na Platonovu myšlenku ideálního státu řízeného učenci
-nejvýznamnější díla: Nové organon, Nová Atlantida
Thomas Hobbes (1588-1679) – otázky státu a práva, „člověk člověku vlkem“, spolutvůrce teorie
společenské smlouvy, před vytvoření společnosti člověk žil v přirozeném stavu- lidská přirozenost=
touha vlastnit, člověk egoista, chce vlastní výhodu, to vede k válce proti všem àtento stav
neuspokojuje potřebu jistoty, tu získáme jen vytvořením smlouvy o nadřazené moci, tedy státu=
stát lidský vynález-umožnuje mír, války mezi státy jsou pozůstatkem přirozeného stavu
(3. příčiny sporů- soutěžní, nedůvěra, touha po slávě, vede to k napadání pro zisk, bezpečí, čest,
použitím násilí, aby se bránili, aby ztrestali maličkosti)
-nejvýznamnější dílo: Leviathan
John Locke (1632-1704) – zakladatel liberalismu, esej o lidském rozumu-otázka poznání, člověk se
podle něj rodí jako nepopsaný list papíru (tabula rasa) na který se zapisuje zkušenost ze smyslů=
senzualismus
-všechny myšlenky získáváme zkušeností, nejdříve jako jednoduché vjemy (zrakem, sluchem,..) ty pak
tvoří obrazy, tedy myšlení, víra,.. à zkuaenost tedy vnjaí a vnitYní à
a)vnější zkušenost- pomocí ní jednoduché ideje, je 1. činností člověka, seznamujeme se tak se světem,
do našeho vědomí tak jdou ne věci samotné, ale pouze kvality věcí (kvality primární (neměnné, tvar,
rozloha, pevnost…) a sekundární (stálé, mění se ve vztazích, barva, vůně, teplota,..)
b)vnitřní zkušenost- vzniká tak, že se vědomí obrací samo k sobě, jednoduché ideje=nejjednodušší
elementy myšlení-skládají se do složených idejí)
-politická teorie- zabývá se i společenskou smlouvou, přirozeným stavem a přirozeným právemà
přirozený stav, kde platí přirozené právo je stav svobody, podle něj to byl nejlepší stav, poté stav
narušen se vznikem vlastnictví- uzavřela se spol. smlouva a vzdali se části svobody ve prospěch celku
-nejvýznamnější díla: Esej o lidském rozumu, Dvě pojednání o vládě
RACIONALISMUS
René Descartes (1596-1650)
-otázka kterou si pokládal: Co je v našem poznání jisté?
-nejdříve nepovažuje za jisté vůbec nic, pochybovat musíme o všem, o tom, co jsme se naučili, přečetli
co nám říká svět, který nás obklopuje, protože smysly klamouàkdy~ jsme schopni této pochybnosti,
jsme schopni i myšlení à Cogito ergo sum“ (Myslím, tedy jsem) -1. neotřesitelné východisko a vše
co poznáváme se stejnou zřejmostí musí být rovněž nepochybné, Existuje něco, co odpovídá tomuto
požadavku? – Bůh, ideje boha nezávisí na zkušenosti, je nekonečná a dokonalá bytost
-nejvýznamnější díla: Rozprava o metodě (přijímat jen to, co se mi samo představuje tak jasně a
zřetelně, že o tom nemohu pochybovat, každý problém rozdělit na co nejjednodušší části, které lze
bezpečně poznat, postupovat od jednoduchého ke složitému v pořadí, sestavit úplné seznamy a
obecné přehledy, aby bylo jisté, že jsme na nic nezapomněli), Meditace o první filozofii,
Principia phylosophiae
Benedikt (Baruch) Spinoza (1632-1678)
-filozofie musí mít matematickou jednoznačnost, „svoboda je poznaná nutnost“
-ztotožňuje boha s tvořící přírodou a substancí, opakem substance (něčeho nepodmíněného) je
modus (to, co je podmíněno něčím jiným), člověk se rodí jako bytost nesvobodná a svobodným se
stane tak, že pomocí rozumu ovládne (pozná) to, co jej činí nesvobodným, tedy své pudy a vášně
-nejvýznamnější díla: Teologicko-politický trakták, Etika vyložená způsobem užívaným v geometrii
Gotfried Wilhelm Leibniz (1646-1716)
-podstatou světa je nekonečné množství malých, jednoduchých substancí – monád- ty jsou věčné,
nedělitelné, individuální, vzájemně se spojují, -každá monáda obrazem celého vesmíru (univerza),
àmonády nehmotné, mají duai, pohyb monád vychází z nich samých, monády se nemohou navzájem
ovlivňovat, pracují na základě předzjednané harmonie, ta je dána Bohem
-nejvýznamnější díla: Monadologie, Nová soustava přírody, Principy přírody a milostí,
Nové úvahy o lidském rozumu
