Novověká tržní ekonomika

 

   Otázka: Novověká tržní ekonomika

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Vrsi

 

 

 

 

citáty:  

1. Vymáhat daně znamená škubat husu tak, abychom získali co nejvíce peří s co nejmenším syčením. J.B. Colbert

2. Převážná většina lidí má přirozený a nepotlačitelný zájem na zlepšení svého materiálního postavení. Když tato přirozená touha dostane prostor, dojde k hospodářskému vzestupu. A.Smith

– každý člověk když dostane příležitost, tak se snaží být úspěšný

3. Největší důraz kladu na zvyšování kupní síly státu, jež vyplývá z vládních výdajů financovaných půjčkami. J. M. Keynes

 

dějiny ekonomického myšlení

Protovědecké období

1. počátek již v antice – Platón, Aristoteles; středověk – Tomáš Akvinský (teorie přiměřeného zisku – peníze jsou přirozeným produktem směny a není proti Bibli s nimi pracovat), Hugo Grotius

• fyziokratismus

– základ ekonomiky je půda, z ní všechno vychází

– „laissez faire“ – stát by neměl zasahovat do zemědělství, jenom tak může zemědělství uživit obyvatele státu

– představitelé: F. Quesnay, P. de Boiquilbert

•merkantilismus (=colbertismus)

absolutistická Francie, ČZ: doba Marie Terezie – raabizace (F.A. Raab)

– představitel: J.B. Colbert

– akceptuje průmysl a obchod

– etatistický – pod silným vlivem státu

– pravidla:  1. státní rozpočet (měl by být přebytkový)

2. aktivní obchodní bilance (větší vývoz než dovoz)

– vysoká dovozní cla

– zákaz vývozu drahých kovů – základ státního pokladu

3. podpora domácího průmyslu

– bajonet, parfémy

– podpora vzdělání

 

Vědecké období (19. století)

1. anglická klasická škola

A. Smith – formování základních ekonomických zákonů – zákon hodnoty (hodnotové relace musí vždy odpovídat směnným relacím – cena by neměla být pod hodnotou výrobku = dumping)

– základem hodnoty je práce

– laissez faire

– trh bez přívlastků může fungovat tam, kde funguje morálka

– jeho knihy: Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, Teorie mravních citů

D. Ricardo – použil Smithovy teorie na mezinárodní obchod

T. R. Malthus – „malthusiánská smyčka“  – dojde  nárůstu obyvatel – obyvatelstvo roste geometrickou řadou, potraviny matematickou -> bude hladomor (vynález hnojiv zvětšil výrobu)

– řeší otázku nabídky a makroekonomie

r. 1823 – VB – krize z nadvýroby

r. 1873 – Vídeň – krize z nadvýroby

 

2. neoklasická škola

– po krizích museli přijít reformy, které na trh doplňují i poptávku

– řeší otázku mikroekonomie

rakouská škola: její představitel: K. Menger přišel s teorií mezního užitku – doplnění poptávky na trh (člověk na poušti bez vody za první kalíšek zaplatí vše, co má o dalším už smlouvá a další kalíšek prodává jinému); vliv na klasickou školu

A. Marshall– napsal knihu Mikroekonomie, teorie mezních nákladů – jestli je vhodné rozšířit výrobu, aby to bylo ziskové

V. Pareto    – teorie poptávky

teorie elit – elita je vládnoucí třída uzavřená do sebe -> může přestat komunikovat s ostatní společností, stát se příliš konzervativní a odmítat aktuální názory, až může být nahrazena kontra-elitou („cirkulace elit“ – dva druhy elity, které se v průběhu celé historie lidstva střídají)

•L. Walras teorie celkové rovnováhy mezi 4 faktory na trhu (spotřební statky, služby výrobních faktorů, peněz, výrobní faktory, meziprodukty a materiály)

•J. A. Schumpeterteorie inovací – důležité je vědět, kdo je vlastník – ten je zodpovědný za firmu a zaměstnance; průhledný vlastník bude reinvestovat

 

3. marxistická ekonomická škola

– její představitel byl K. Marx, který napsal knihu Kapitál

– problémy nejde vyřešit pouze ekonomickými změnami, musí se změnit politika a celá společnost

– vychází ze 3 zdrojů:  anglická ekonomická škola – ekonomický vývoj společnosti

filozofická německá škola (Hegel) – v každé společnosti jsou lidé, kteří mají a kteří nemají majetek – jejich vztahy jsou antagonistické -> vládnout má většina

utopický socialismus

 

Vědecké období (20. století)

– během 1.SV války mají v ekonomice silné intervence státy

•intervence – vnější zásah do procesu za účelem jej ovlivnit nebo změnit

– po 1. SV se řeší, co bude dál, nastává patová situace, které dospěla až k hospodářské krizi

keynesiánská ekonomie (fiskální ekonomie)

– měla to být taková ekonomie, která svět vytáhne z hospodářské krize (New deal – byl soubor ekonomických a sociálních reforem, kterými chtěl F. Roosevelt dostat USA z hospodářské krize)

– během táto ekonomické teorie zažil svět největší konjunkturu (1945 – konec 2. SV až 1973 – první ropný šok)

– představitel: J. M. Keynes – napsal knihu Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz

– fiskální ekonomie (fiskum – rozpočet)

– keynesiánství říká, že:

1. stát je garantem větší jistoty než banky, protože má více informací pro řešení společenských otázek a má také pravomoc od lidí

2. státní rozpočet může být deficitní, ale pouze v krizi a ne za každou cenu, aby se podpořila spotřeba a zachoval sociální smír

3. může být inflace – vychází z Philipsovy křivky: pokud stoupá inflace, klesá nezaměstnanost, pokud klesá inflace, stoupá nezaměstnanost (musí to být ale řízená inflace, max. do 30%)

– další představitelé: P.A. Samuelson – napsal knihu Ekonomie, J. Stiglitz – představuje dnešní keynesiánství

•monetaristická ekonomie (chicagská škola)

– trvala do roku 1973 – 1. ropný šok až do roku 1997/1998 – asijská finanční krize

– způsoby vlády, které se podle ní řídily: reaganomika, tchacherismus

– představitel: M.Friedman – napsal knihu Kapitalismus a svoboda

– monetarismus říká, že:

1. největším garantem jistoty jsou banky, protože ony mají nejlepší vzdělání a informace o ekonomických zájmech a vědí, jak nakládat s penězi, navíc stát nesleduje pouze ekonomické zájmy, ale i zájmy politické

2. inflace je špatná, nemá žádný vztah k nezaměstnanosti a státní rozpočet by měl být přebytkový, protože jenom tak mohou mít banky všechny informace, které potřebují

3. sociální smír je nastaven vhodnějšími půjčkami, aby si mohli půjčovat i chudší lidé a dostat se tak k více penězům (x nepředpokládá ekonomickou negramotnost lidí a jejich obrovské zadlužení)

– vychází z monetaristické rovnice: M.V=P.Y

M… masa oběživa-množství peněz na trhu

V… rychlost oběhu peněžní jednotky

P… ceny

Y… růst hrubého domácího produktu

-> při finanční krizi růst hrubého domácího produktu se zmenšuje, množství peněz na trhu se zvětšuje, rychlost jejich oběhu je konstantní a zákonitě musí stoupat ceny -> banky omezují množství peněz na trhu a tím zabraňují vysoké inflaci

– další představitelé: F.A. von Hayek – napsal knihu Cesta do otroctví

– navazuje na rakouskou školu, pracuje s nabídkou i poptávkou

– aplikuje tyto záležitosti na finanční trhy a průmyslový cyklus

-> zákon fungování tržní ekonomiky: konjunktura -> krize -> deprese (řešení situace) -> oživení

– do komerčních bank si lidé ukládají svoje peníze a banky si mohou  od nich půjčovat, také si mohou půjčovat od centrální banky, pokud je ekonomický zřetel nahrazen politickým a komerční banky špatně odhadnou situaci, mohou prodělávat a znehodnotit tím peníze svých zákazníků – občanů, lidé by měli mít právo emitovat svou vlastní měnu – pokud mají pocit, že je znehodnocena, nepřijímat ji

J. Buchanan – zabývá se teorií veřejné volby (stát nemůže nikdy v demokracii používat pouze ekonomické axiomy, protože v demokracii jsou volby a zasahuje do toho politika)

•axiom – tvrzení, které se předem pokládá za platné a tudíž se nedokazuje

 •institucionální ekonomie

– ekonomické směry, které spatřují v institucích (soukromé vlastnictví, peníze, zisk, tradice, zákony, zvyky) základ ekonomického vývoje, říká, že by se nemělo ignorovat neekonomické prostředí, protože zde se jednotlivec rozhoduje

– představitelé: J.K. Galbraith – napsal knihu Společnost hojnosti

– přišel s teorií vyvažující síly (zajišťuje vyvážení vztahu stát – zaměstnavatelé – odbory), teorií společenské rovnováhy (vybírání daní, tak aby se vytvářela solidarita), teorií strategického plánování (stát by měl garantovat marketingové informace pro malé a střední podniky, protože jsou drahé; dává prognózy do 15 let vývoje)

•neoinstitualismus – představitel:  D.North – požaduje průhlednost vlastnictví a vymahatelnost práva

 

•Česká ekonomická škola

– vychází z rakouské

– zakladatel: Albín Bráf

Josef Kaizl – ministr financí Rakouska-Uherska

– české země měly v té době silnou ekonomiku

– vznik 1. republiky – ministr financí Alois Rašín – kolkování peněz: rychle oddělit naši měnu od rakouské

– nostrifikace: naše podniky musí být na Pražské burze a jejich akcie musí vlastnit československá občan

– česká měna byla silná, opřená o švýcarský frank, Rašín chtěl zlatý standard -> to bylo nevýhodné: při vyvážení naše výrobky byly moc drahé a tedy konkurence neschopné (-> byl zastřelen nějakým anarchistou)

– další čeští ekonomové: Karel Engliš – kniha: Hospodářské soustavy, J. Macek, Ota Šik – kniha: Třetí cesta, F. Vencovský, L. Mlčoch – institucionální teorie

 

aktuální situace v české politice: 1. pravice (monetarismus) – Friedman, Buchanan

                                                      2. levice (keynesiánství) – Stiglitz, Paul Krudgman

 

ekonomie (oikos=dům, nomos=řídit)

– je vědní disciplína zkoumající nejobecnější souvislosti ekonomického života společnosti, (zkoumá využívání vzácných postupů ve výrobě ekonomických statků a rozdělování vyrobených statků mezi ekonomické subjekty k uspokojování jejich potřeb)

– je interdisciplinární věda – věda, která používá poznatky z jiných vědních disciplín

– jejím předmětem je ekonomika

 

ekonomika

– vědní disciplína, která zkoumá hospodářskou činnost v určitém úseku nebo odvětví

– zahrnuje výrobu, rozdělování, změnu a spotřebu statků a služeb

– základní úkoly ekonomiky: 1) určuje strukturu výroby, množství jednotlivých statků, předchází krizi z nadvýroby

2) určuje způsob a zdroje výroby, aby náklady nebyly vyšší než zisk -> aby výroba byla rentabilní

3) provádí průzkum trhu, vybírá spotřebitele a určuje koupěschopnost obyvatelstva (rovnováha nabídky a poptávky)

 

makroekonomie

– zkoumá chování ekonomie jako celku

– zabývá se: mezinárodní a národní ekonomikou, hospodářskou prosperitou zemí, inflací, nezaměstnaností, HDP

 

mikroekonomie

– zkoumá chování jednotlivých ekonomických subjektů a vztahy mezi nimi

– tvorba cen, služby, fungování trhu, konkurence, rozmístění ekonomických zdrojů, chování a změny ekonomických subjektů

 

OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

– sídlo: Paříž

– G30 – 30 nejbohatších států světa

– tvoří: 19% lidstva, 71% světového obchodu, 58% zahraničních služeb, 91% internetových služeb

– projekt PISA – zabývá se vzdělaností států OECD (ČR je dobrá v matematice a přírodních vědách, ale špatná v práci s fakty a propojování informací)

– ČR JE ČLENEM (G 26)

 

základní výrobní faktory

1) půda

– typy: zemědělská, k těžbě, k zástavbě

– za užití půdy se platí daň = pozemková renta (její výše závisí na tom, jak je půda úrodná a k čemu je určena)

2) práce

– je to účelná, cílevědomá činnost člověka

-přetváří přírodní látky na statky

– množství práce je limitováno počtem obyvatelstva, pracovní dobou, odměnou za práci

3) kapitál

– soubor prostředků, které nebyly spotřebovány a slouží k další výrobě

– zisk z původního kapitálu se nazývá kapitálová výnosnost

•peněžní kapitál

• produktivní kapitál – budovy, stroje

•komoditní kapitál – zboží určené k prodeji

•porfolijní kapitál – cenné papíry

 

ekonomický statek

předměty, které jsou užitečné a slouží k uspokojování lidských potřeb

– rozdělení:  1) užitečné statky

– uspokojují aktuální potřebu člověka

•hmotné užitečné statky – jednotlivé věci

•nehmotné užitečné statky – duševní výtvory člověka (služby, hudba)

2) vzácné statky

– to znamená, že vzhledem k výši jeho potřeby je tohoto statku nedostatečné množství, statek je dostupný pouze při určité námaze, člověk musí být ochoten se při spotřebě tohoto statku vzdát něčeho jiného

3) volné

– statky volně dostupné v množství, které převyšuje potřebu (voda, vzduch…)

 

vliv státu v ekonomice

– legislativní proces – hospodářská politika (stanovuje daně, mzdy, antimonopolní zákony,…)

•hospodářská politika – soustava konkrétních pravidel a opatření, jimiž stát usměrňuje vývoj ekonomiky; stanoví základní cíle a k jejich dosažení používá odpovídající nástroje (cíle: ekonomický růst, zaměstnanost, stabilita cen, vnější rovnováha)

– fiskální politika – regulace sociální a ekonomického vývoje

– regulace negativních dopadů ekonomiky (nezaměstnanost, inflace, chudoba)

•fiscum = státní rozpočet

– vyrovnaný (příjmy a výdaje jsou v rovnováze)

– schodkový = deficitní (výdaje převažují nad příjmy)

– přebytkový (příjmy převažují nad výdaji)

– poskytování veřejných statků

•veřejné statky – jde o takové statky nebo služby, které jsou nezděditelné a jejich množství se spotřebou jednotlivce nezmenšuje (obrana země, bezpečnost)






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: