Osobnost a její znaky

 

   Otázka: Osobnost a její znaky

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): danculkah

 

 

 

 

Osobnost a její znaky

-> Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti, vztahově postojové a seberegulační vlastnosti.

 

  • Osobnost a její znaky

ü  osobnost je nejčastěji definovaná jako celek duševního života

ü  je to souhrn vlastností, procesů, stavů, návyků, postojů apod., které tvoří celistvou strukturu a dynamiku, individualitu konkrétního člověka

ü  každá osobnost má své jedinečné psychické, biologické a sociální vlastnosti

ü  Psychické vlastnosti (dispozice)osobnosti

  • Temperament
    • soubor převážně vrozených psychických vlastností, které určují dynamiku celého prožívání a chování osobnosti (např. způsobem reagování)
    • projevuje se zejména způsobem reagování člověka a zvláště tím, jak snadno reakce vznikají, jak jsou silné a jak rychle se střídají
    • Schopnosti
      • jsou vlastnosti osobnosti, které jsou předpokladem pro úspěšné vykonávání určité činnosti
      • jsou ukazatelem toho, jaký rozdíl bude v kvalitě, rychlosti a snadnosti osvojení si určitého výkonu u různých lidí za stejných vnějších podmínek
      • schopnosti se vyvíjejí na základě anatomické-fyziologických dispozic člověka, které nazýváme vlohy
    • Charakter
      • souhrn psychických vlastností osobností, které se projevují v mravní stránce jejího chování a jednání
      • projevují se ve vztahu člověka k ostatním lidem, k práci, k přírodě
    • Motivy a postoje
      • motivy jsou pohnutky, psychologické příčiny reakcí, činností a jednání člověka zaměřené na uspokojování určitých potřeb
      • Postoje jsou sklony člověka reagovat ustáleným způsobem na předměty, osoby a situace
        • odrážejí hodnotící vztah člověka k určité skutečnosti

 

ü  Psychické procesy osobnosti

  • Poznávací (kognitivní procesy)
    • vnímání, fantazie, myšlení, řeč, představy
    • Procesy paměti
      • zapamatování, uchování, vybavení
    • Motivační procesy
      • citové a volní

ü  Psychické stavy osobnosti

  • stavy pozornosti, citové stavy

 

  • Motivace

ü  aktivita člověka vyvolaná motivem a končící realizací (uspokojením) motivu

ü  pod pojem motivace zahrnujeme ty uvědomované i neuvědomované psychické faktory, na jejich základě se uskutečňuje naše chtění a jednání

ü  motivace se v nejširším smyslu chápe jako:

  • příčina pohybu, aktivity
  • psychický stav organismu a následnost změn, které, směřují k optimálnímu stavu organismu
  • determinanta zaměřenosti chování na určitý cíl
  • příčina rozhodování

ü  Aktivace je uvedení osobnosti do pohybu

 

ü  Potřeby:

  • potřeba se vymezuje jako nedostatek nebo nadbytek něčeho
  • stav jednotlivce, který se odchyluje od jedincova životního optima
  • tento stav charakterizuje zejména celkové napětí se záporným emocionálním zabarvením a příprava na činnost
  • potřeba působí aktivačně do doby, pokud není uspokojena, nutí nás vykonávat činnosti, které slouží k jejímu uspokojení (síla potřeby může být různá)
  • Potřeby můžeme rozdělit na:
  • Biologické
    • vrozené
    • vznikají při nedostatku nebo nadbytku něčeho bez čeho, anebo s čím by nebylo možné zachování jedince nebo rodu
    • utvářejí se především ve vztahu jedinec – příroda
    • jsou to tyto potřeby:
      • dýchání (kyslík), světlo, teplo, poloha, pokrm, voda, vyprazdňování, aktivita (činnost), odpočinek, bezpečí, rozmnožování, bydlení, informace
    • Psychické
      • vznikají se vznikem lidské psychiky, lidského vědomí, se společenským životem člověka
      • jsou vlastní pouze člověku
      • existují u všech lidí ve všech etapách historického vývoje lidstva, i když se utvářejí individuálně
      • vznikají ve vztahu člověk – člověk (resp. člověk – sociální prostředí)
      • na základě dvou zásadních vztahů součinnosti a soutěže vzniká potřeba:
        • pomoci (jejího poskytování i přijímání)
        • společenské prestiže (významu, důstojnosti, uznání, důležitosti, úspěchu),
      • při jejich trvalém neuspokojování nastává stav psychické deprivace (duševního nedostatku)
    • Kulturní
      • vznikají během individuálního vývoje a to v závislosti na individuálně kulturních podmínkách života jedince
      • vznikají ze vztahu člověk – kultura
      • mají individuální charakter a lidé je nevlastní ve stejné podobě ani míře, nelze je tedy ani přesně vymezit
        • potřeba vzdělávat se, poslouchat hudbu, pravidelně číst noviny
      • uspokojování kulturních potřeb není pro existenci člověka nevyhnutelné
    • Psychické a kulturní
      • potřeby někdy souhrnně nazýváme potřebami sociálními

 

ü  Pud:

  • je vrozená hnací síla k činnosti
  • vztah mezi pudy a potřebami není jednoznačně vyřešen
  • někteří autoři ztotožňují pudy s biologickými potřebami
  • podle jiných obsah pudu určuje charakter potřeby
    • potřeba péče a opatrování se zvýrazňuje v mateřském pudu
    • potřeba bezpečí v pudu ochrany proti škodlivým vlivům
    • Mezi základní pudy patří:
      • pud hladu, žízně a bolesti – projevuje se úsilím uniknout jí
      • pud sebezáchovy – vyhýbat se škodlivým, ohrožujícím vlivům
      • mateřským resp. rodičovský pud – projevuje se péčí, pomocí starostlivostí
      • pohlavní pud
      • pud závislosti – výrazný je u dětí nebo některých manželských partnerů, kteří očekávají pomoc, jistotu, bezpečí od osoby, na kterou je váže závislost
    • síla pudu může být rozmanitá
      • síla mateřského pudu může mít rozpětí intenzity od téměř nulového bodu až po úplné sebeobětování, i vlastního života)
    • pro charakteristiku osobnosti je významná zejména intenzita a dominance některého pudu nad ostatními
      • pudu prosazování se, pohlavního pudu, pudu závislosti, zvídavosti) a stupeň ovládání pudů

ü  Zájem:

  • trvalé úsilí člověka zabývat se předměty nebo činnostmi, které ho upoutávají z poznávací nebo citové stránky
  • vyznačuje se výběrovým vztahem k předmětům a činnostem
  • člověk mu připisuje subjektivně zvláštní význam
  • projevuje se:
    • úsilím o aktivní střetávání se s předmětem zájmu
    • úsilím o dokonalejší poznání a ovládání předmětu zájmu
    • silným aktivačně-motivačním činitelem
    • vyvíjejí se v činnosti z potřeb, vloh, schopností a citových vztahů (koníček + relaxace)
    • Záliba – je vyhraněný, ústřední zájem

ü  Životní zájem:

  • představují systém cílů, kterých chce člověk v budoucnosti dosáhnout
  • obsahem životních plánů je
    • uskutečnit změny ve světě i v sobě samém
    • vykonat činy zásadního významu pro vlastní život nebo život jiných
    • odrážejí chápaní smyslu života, jeho plánované náplně a jsou výsledkem vývoje, dozrávání a zkušeností jedince i poznání světa
    • v dětství se často mění, v adolescenci se relativně ustalují, což předznamenává ukončení dospívání a zformování relativně ustálené, vyhraněné osobnosti

 

  • Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti

ü  Postoje

  • sklony, člověka reagovat ustáleným způsobem na předměty, osoby a situace
  • odrážejí hodnotící vztah člověka k určité skutečnosti
  • postoj zahrnuje 3 složky:
    • kognitivní – poznání objektu, názory na něj
    • emotivní – citové hodnocení objektu, (sympatie – antipatie)
    • behaviorální – pobídka k jednání či chování

 

ü  Rozdíl mezi motivy a postoji:

ü  motivy aktivizují chování, postoje se projevují v jeho obsahu

  • např. motiv mateřské péče je aktivizován křikem dítěte, způsob reakce matky závisí na jejím postoji k dítěti

ü  každý člověk má individuální systém postojů a v něm rozlišujeme:

  •  postoje centrální (důležité) a periferní (méně důležité)

ü  utváření postojů je ovlivněno mnoha okolnostmi:

  • zkušenostmi člověka, sociální komunikací, přebíráním postojových schémat od rodičů, vlivem institucí a médií

ü  postoje se neustále vyvíjejí

  • konverze => zvrat kladného postoje v záporný a naopak)
    • např. rok 1968 a reakce na pád vojsk => z komunistů se stávají odpůrci režimu

 

ü  Charakter

  • souhrn psychických vlastností osobností, které se projevují v mravní stránce jejího chování a jednání
  • projevují se ve vztahu člověka k ostatním lidem, k práci, k přírodě i k sobě samému
  • formuluje se především působením výchovy a dalších společenských jevů
  • charakter je část osobnosti, která kontroluje a reguluje jedincovo chování podle společenských (zejm. morálních) norem a požadavků
  • je těstě spjat s temperamentem, motivací a intelektem člověkem

ü  Charakter popisují různí psychologové různě:

  • Hippokratova typologie – sangvinik, cholerik, melancholik, flegmatik
  • Kretschmerova typologie – astenik (leptosom), pyknik, atlet
  • Jungova typologie – introvert, extrovert
  • Eysenckova typologie – kombinace Hippokratovy a Jungovy typologie

 

ü  Sebeuvědomování:

  • vědomí vlastní individuální existence
  • prvním předpokladem autoregulace

ü  Sebepoznávání

  • uvědomování si zejména vlastních kladů a nedostatků
  • dochází k němu při sociální interakci člověka

ü  Sebepojetí

  • představa, kterou si lidé o sobě vytváří a která se týká postoje k sobě, svému tělu, svým schopnostem, sociálním rolím

ü  Sebereflexe

  • úvahy nad vlastním chováním a činy
  • vede k analýze příčin a jeho důsledků
  • může vést až ke změně postojů

ü  Svědomí

  • „hlas svědomí“
  • vnitřní proces, který odráží konflikt mezi zvnitřněnými zásadami člověka a jeho aktuálním chováním, jednáním
  • zásada činnosti svědomí je u všech lidí stejná – obsah svědomí je různý
  • nutnost „výchovy svědomí“






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: