Pamět a psychické vlastnosti – maturitní otázka ZSV

 

   Otázka: Pamět a psychické vlastnosti

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): lukisek

 

 

 

 

Pamět

  • Je to soubor procesů, které umožňují osvojení informací, jejich uchování a vybavení.
  • Základní procesy paměti:
  • kódování (zapamatování): Přeměna informace do formy, kterou pamět dokáže uchovat. Vzniká paměťová stopa.
  • Zapamatování může být:

1. bezděčné – informace které nás upoutaly. Často souvisí se silným emočním zážitkem.
2. úmyslné – zapamatování informací, jež souvisí s vytyčením cílů a vůlí.

  • uchování: zapamatované informace přebývají v paměti
  • vybavení: znovupoznání a reprodukce uchovaných informací

 

  • V průběhu času dochází k zapomínání. Dochází k němu ze 2 důvodů:

Rozpad paměťové stopy.
Narušení paměťové stopy jinou

  • Většinou zapomínáme to, co nepoužíváme. A abstraktní informace zapomínáme rychleji než konkrétní.

 

  • Délka uchování obsahů:
  • krátkodobá paměť: několik sekund, max minut. Nejčastěji pracuje se sluch. a zrak. vjemy. Lze tyto informace přenést do dlouhodobé ale je to podmíněno opakováním.
  • dlouhodobá pamět: Delší dobu (měsíce, roky) Uchování a vybavení informací pak závisí na tom, jakým způsobem byla informace osvojena.

 

  • Kognitivní hledisko:
  • Deklarativní paměť: ukládá vzpomínky: a faktické znalosti. Tuto pamět rozdělujeme na Sémantickou – znalosti a fakta o světě, úzce souvisí s jazykem. Epizodickou – Informace o událostech z našeho života, autobiograf. paměť
  • Nedeklarativní paměť: Motorické návyky, zručnost,…

 

  • Způsoby ukládání do paměti:
  • mechanická paměť: Základ v memorování. Vznik řeťězce paměťových prvků, při zapomění jednoho z prvků řetězce je vybavování přerušeno.
  • logická paměť: Utřídění látky a její pochopení. Vznikají síťová schémata ve kterých jsou jednotlivé prvky uspořádány do struktury.

 

  • Rozdělení dle druhu vnímání: paměť zraková, sluchová, pohybová,…
  • Na výkonnost paměti má vliv mnoho faktorů.
  • Rozlišujeme různé poruchy paměti. Např:
  • Hypomnézie: snížení výkonnosti paměti, buď částečné nebo celkové (únava, léky,…)
  • Hypermnézie: Nadměrná výkonnost paměti.
  • Amnézie: úplná ztráta paměti. Časově ohraničená porucha paměti. Např.: dětská amnezie, nebo vzpomínky před prožitým traumatem.

 

Vlastnosti

  • Relativně trvalé charakteristiky, kterými se jedinec vyzančuje.
  • Schopnosti
  • Jsou to vlastnosti, které jsou obecným předpokladem pro úspěšné vykonání určité činnosti.
  • Jsou pouhým předpokladem
  • vyvíjejí se
  • Úrovně schopností:
  • nadání: Souhrn schopností urč. druhu, které umožňují nadprůměrné výkony v urč. oblasti
  • talent: vysoce rozvinuté nadání, umožňuje dosáhnout vynikajících výsledků v oboru.
  • genialita: mimořádně rozvinutý talent. Člověk je schopen tvořit vrcholná díla.
  • Schopnosti jsou obecné (obecná inteligence, úspěšnost vykonávání mnoha činností) a specifické (hudební, matematické, atd.)
  • Dle typu činností které se uplatňují rozlišujeme např. Schopnosti:
  • Smyslové: (zrakové, sluchové,…) Schopnost rychlého postřehu, rozlišování barev,…
  • Psychomotorické: Schopnost pohybové rychlosti, koordinace dvou a více současných pohybů, přesnost pohybů.
  • umělecké: spojují smyslové a senzomotorické schopnosti. důležitou roli hraje i nadání a talent.
  • intelektuální: schopnost orientovat se v nových situacích, řešit problémy.

 

  • Inteligence
  • Schopnost učit se ze zkušenosti, přizbůsobovat se prostředí, řešit problémy, atd.
  • Komplexní schopnost v níž se uplatňují různí činitelé:
  • Dobrá orientace a myšlení (soudnost, přesné vyjadřování)
  • Přesné vnímání a dobrá paměť
  • Schopnost koncentrace na objekt činnosti

 

Rozvoj inteligence závisí na dědičnosti a také na vlivu vnějšího prostředí.

 

2 základní druhy:

  • Fluidní: vrozená. Nejvyšší kolem 20let.
  • Krystalická: Zkušenosti, vědomosti. Více ovlivnitelná než fluidní. Stimulací lze zlepšit.

 

Dle oblastí:

  • teoretická: operace na úrovni znaků, lze měřit pomocí iq testů.
  • praktická: schopnost řešit každodenní problémy. operace s objekty.
  • sociální: specifické operace se soc. signály. Obecně: schopnost rozumět soc. vztahům a přiměřeně v noch jednat.

 

První IQ test použil v roce 1905 franc. psycholog Albert Binet.

  • Úroveň obecné inteligence se vyjadřuje hodnotou inteligenčního kvocientu (IQ)
  • Průměrná hodnota je 90-100. Hranice 70 je hraniční pásmo defektu. Nad 120 se značí nadprůměr.

 

Tvořivost

  • (kreativita) je zvláštní soubor schopností, které umožňují tvůrčí činnost, jejímž výsledkem je něco nového, originálního, příp. tvůrčí řešení problémů.
  • Tvořivá osobnost:
  • tvořívé a flexibilní myšlení.
  • vnímání a asociace směřují k menší všeobecnosti a typičnosti.
  • projevuje zájem o eleganci, není svázána pečlivostí a přesností
  • intuitivní, empatická, psychicky náladová
  • otevřená, vnímavá, zalíbení v nových přístupech
  • esteticky, emocionálně a sociálně senzitivní (citlivá).

 

Temperament

  • Soubor vrozených vlastností, které určují dynamiku prožívání a chování osobnosti. Projevuje se zvláště způsobem reagování člověka a zejména tím, jak snadno reakce vznikají, jak jsou silné a jak rychle se střídají.
  • Je vrozený, i když se dá do určité míry výchovou a sebevýchovou měnit.
  • Nejstarší typologie temperamentu vypracoval Hippokrates a upravil ji Galenos. Ten zařadil lidi do skupin podle souvislostí temperamentu se stavbou a činností těla. V obměněně je používáme dodnes.
  • sangvinik: převládá krev, čilý, veselý, společenský, nestálý
  • cholerik: žluč, rychlý, samostatný, vzteklý, rozčílí se lehce ale i rychle uklidní
  • flegmatik: hlen, klidný, lhostejný, netečný, pomalý
  • melancholik: černá krev / černá žluč, vážný, svědomitý, bojácný, zodpovědný.
  • Vztahem mezi temperamentem a tělesnou konstitucí se zabýval německý psychiatr Ernst Kretschmer.
  • Ve své konstituční typologii popsal 3 základní typy:
  • pyknický typ: jedinec malého vzrůstu se sklonem k hromadní tuku, větší břicho, krátké končetiny. Odpovídá mu cyklotymní temperamentový typ – je otevřený, přizpůsobivý, jeho reakce jsou jednoznačné a srozumitelné.
  • astenický typ: vyšší, štíhlý, malá hlava a dlouhé hubené končetiny. Odpovídá mu schizotymní temperamentový typ – člověk uzavřený, nepřizpůsobivý, obrácený sám do sebe. Reakce ne vždy zcela srozumitelné a jednoznačné.
  • atletický typ: sportovní postava, silná kostra, vyvinuté svalstvo. Odpovídá mu viskózni temperamentový typ – důkladný, pomalý, nedostatek tvořivosti a fantazie.

 

Temperament byl také často vykládán ve vztahu k fyziologickým vlastnostem organismu. Klasickou temperament. typologii, založenou na vlastnostech nervových procesů, vytvořil ruský fyziolog, psycholog a lékař Ivan Petrovič Pavlov. Dle jeho výzkumů probíhají v mozku 2 základní procesy: podráždění a útlum. Pavlov se zaměřil na sílu, vyrovnanost a pohyblivost těchto procesů. Vytvořil 4 typy temperamentu:

  • slabý: neschopen přizpůsobit se, zvládnout silné podněty, bázlivý, plachý, převládá útlum (vlastně melancholik)
  • silný, vyrovnaný a pohyblivý: vyrovnaný, přizpůsobivý, nervové procesy jsou silné a vyrovnané. (sangvinik)
  • silný, vyrovnaný, nepohyblivý: k aktivitě potřebuje silnější podněty, nervové procesy jsou málo pohyblivé. (flegmatik)
  • silný, nevyrovnaný: impulzivní, převládá u něj vzruch (cholerik)

 

Carl Gustav Jung rozlišoval 2 typy temperamentu:

  • introvert: člověk zaměřený do svého nitra, plachý, nejistý, málo průbojný, intenzivní vnitř. život a silné city.
  • extravert: člověk zaměřený na vnější svět, společenský, přístupný, otevřený, aktivní, snadno přizpůsobivý.

Na starořecké pojetí temperamentu a Pavlovovy výzkumy volně navázal psycholog Hans Jürgen Eysenck. Charakterizoval temperament (resp. osobnost) skrze kombinaci 2 dimenzí:  introverze a extraverze, k nimž přidal labilitu a stabilitu.

 

Charakter

Charakter je souhrn psych. vlasností, které se projevují v mravní stránce lidského chování a jednání. Projevuje se ve vztahu člověka k ostatním lidem, k práci, k přírodě i k sobě samému.

Kontroluje a reguluje jedincovo chování podle spol. norem a požadavků. Je řídící složkou jedince.

Formuje se především výchovou a dalšími společenskými jevy. Těsně spjat s temperamentem, motivací a intelektem člověka.

Souvisí s ním pojem svědomí – systém morální kontroly a autoregulace. Přináší člověku uspokojení když jedná ve shodě s ním a výčitky, pokud jeho zásady porušuje.






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: