Podstata a vývoj křesťanství

Otázka: Podstata a vývoj křesťanství

Předmět: Základy společenských věd

Přidal(a): Ann

Vznik a podstata křesťanství

Většinové náboženství ve 145 zemích, jeden z pilířů západní civilizace, ale jeho původ vychází z judaismu, evropskou společností bylo přijímáno postupně v průběhu staletí.
Jeho vznik je přelomem mezi starým a novým letopočtem.
Palestina byla římskou kolonií. Římská moc řídí politické věci, Židé budou mít určitou autonomii i ve věcech náboženského charakteru, měli sbor SANHEDRIN, mohli rozhodovat o všem, co nebylo proti římským řádům.

Židovské složky obyvatelstva:

SADUCEJOVÉ

elita, vyhovuje jim tento stav, spolupracují s Římany a nepřejí si změn
nejpočetnější, střední vrstva, umírněný směr, římská moc jim nevadí, pokud neomezuje jejich svobody
nespokojení, radikálové, nesouhlasí s římskou mocí, atentáty, fanatici
nesouhlasí s římskou mocí, ale jsou to pacifisté, odmítají násilí,žijí v ústraní, mají komunity v poušti KUMRÁN, jsou velice vzdělaní, dbají na dodržování morálky a božích přikázání, Desatero je pro ně nedotknutelné.
Očekávají příchod Spasitele, několik bodů proroctví:

FARIZEJOVÉ

ZELÓTI

ESEJCI

Půjde o syna Božího
Přijde v lidské podobě
Je to Žid z rodu krále Davida
Bude počat bez ztráty panenství
Narodí se v Betlémě
Narodí se v době, kdy bude existovat Jeruzalémský stát
Bude zrazen někým ze svých přátel
Zemře násilnou smrtí, ale sám smrt překoná a stane z mrtvých

Vývoj:

Spasitel – hebrejsky označován jako posvěcený, pomazaný=Mašiah, latinsky-Mesias, řecky Christos= Kristus.
Jedním z hlasatelů příchodu Mesiáše byl Jan Křtitel, esejec, měl mnoho stoupenců a posluchačů, byl skvělý kazatel, à symbolickým obřadem přijímal příznivce do svého společenství à křest- polití vodou z Jordánu, očištění od dědičného hříchu Adama a Evy. Jan tvrdil, že není spasitelem, ten má teprve přijít.
V Betlémě se narodil chlapec, splňuje podmínky spasitele, jeho matka Marie tvrdí, že neztratila panenství, její rod sahá k Davidovi à chlapec Jošua = Ježíš splňuje podmínky
O jeho dětství moc nevíme. V 30 letech opouští Nazaret, začíná veřejně vystupovat , kázat, získává své stoupence (většinou to byli stoupenci Jana Křtitele), kritizuje způsob života zámožných vrstev, ti se odchylují od náboženství, hlásá pokoru, je proti násilí, zdůrazňuje, že jeho skutečným otcem je Bůh, který ho vyslal , dokládá to skutky à zázraky, které překračují rámec fyzikální, mimořádné léčitelské schopnosti. à V Betanii zemřel Ježíšův přítel Lazar, Ježíš vstoupil do hrobky, dotkl se ho a řekl, vstaň à Lazar vstal a chodil.
Davové šílenství, zástupy stoupenců.
Ježíš v kázáních klade důraz na dodržování desatera přikázání:

Budeš věřit v 1 boha
Nevezmeš jméno boží nadarmo
Budeš dodržovat den sváteční
Budeš ctít svého otce a matku
Nezabiješ
Nesesmilníš
Nepokradeš
Nepromluvíš křivého svědectví
Nezatoužíš po manželce bližního svého
Nezatoužíš po statcích bližního svého

První učedníci =apoštolové, oblíbil si rybáře Šimona, překřtil ho na Petra, odkazuje mu povinnost, po jeho smrti, převzít společenství stoupenců.
Farizejové se obávají toho, že by to mohlo vyprovokovat nějakou vzpouru, hledají záminku k potlačení, slaví se Pesach, Ježíš jej přichází slavit do Jeruzaléma se svými příznivci à ví, že ho 1 z 12 apoštolů zradí (Jidáš).
Lidé ho vítají, oslavují, toho využívá Sanhedrin v čele s Kaifášem.
Zástupcem římské správy byl Pontius Pilátu. Farizejové považují Ježíše za nebezpečného a chtějí jeho popravu. Kaifáš upozorňuje Piláta, že Ježíš narušuje římskou nadvládu, když o sobě tvrdí, že je král-král, ale ne z tohoto světa. Kaifáš pak Pilátovi vyhrožuje, a tak se ptá davu koho má propustit, zda Ježíše nebo lupiče Barnabáše, lid rozhodne pustit Barnabáše= ukřižování Ježíše proběhlo na hoře Golgota, na jeho kříži je přibyt nápis Jesus Nazarinus Rex Indeorum (Ježíš Nazaretský, král židovský) à Ježíš zemřel po 3 hodinách, jeho tělo si vyžádal Josef z Arinatie a Nikodém, kteří mají již několik dní zakoupenou hrobku.
Když ho chtějí ženy další den nabalzamovat, zjišťují, že kámen je odvalen a tělo tam není.
Po nějaké době se Ježíš ukazuje svým učedníkům.
Rybář Šimon= Petrus, má založit organizaci-církev, Petr je považován za první hlavu církve, kterou mají tvořit stoupenci Ježíše.
Římané si je pletou s esejci. Kristovi stoupenci se orientují na oblast Palestiny, pronásledováni Židy.
Saul, který byl vyslán do Damašku à na cestě se mu zjevil Ježíš, mění své jméno na Paul –Pavel, nejvýznamnější šiřitel v 1. fázi křesťanství.
Do Říma došel Petr a Pavel, náboženství univerzální.
V 1-3. stol. je křesťanství ilegální. Vzniká oficiálně uznaná literatura, do 2. stol. se vytváří soubor knih tvořící oficiální výklad =Bible

Obsah a význam Bible

Ústředním křesťanským textem, její podoba vznikala po staletí, vzešel kodifikovaný text, navazuje na zákon židovský-Starý zákon

Starý zákon

je psán hebrejsky, základ tvoří 5 knih Mojžíšových =Tóra:

Genesis (Berešit) – kniha původu, mýtus stvoření světa, vyhnání z ráje, potopa světa, Abrahám a jeho potomci
Exodus (Šemot) – odchod, útěk Židů z Egypta, putování pouští a návrat do Země zaslíbené
Levitikus (Vajikrá) – kněžská kniha, obřady, bohoslužby, obětování
Numeri (Bamidbar) – kniha počtů, statistická ročenka, kolik mělo město obyvatel, letopočty,…
Deuteronomium (Devarim)-shrnutí a komentář k předcházejícímu

Knihy proroků – stará proroctví, týkají se příchodu Mesiáše
Třetí část tvoří spisy (žalmy) – Kniha přísloví, Kniha písní

Nový zákon

Od pol. 1. do pol. 2. století, původním jazykem je řečtina, jen některé pasáže jsou psány aramejsky
Základem jsou evangelia (evangelium=dobrá zpráva), obsahem je život Ježíše z Nazaretu, jeho narození, skutky, ukřižování, zmrtvýchvstání.
4 oficiální EVANGELIA – Marek, Matouš, Lukáš, Jan. Nejkonkrétnější a nejstarší je Markovo. Nikdo z evangelistů nebyl přímo u událostí, Janovo je spíš filozofické.
Na evangelia navazují Skutky apoštolů-momenty ze života učedníků.
Další částí jsou EPIŠTOLY-dopisy apoštolů členům křesťanských obcí v různých městech (epištoly Pavla, Korinťanům, Efezanům,..). Poslední část Janovo zjevení= APOKALYPSA=zkáza, katastrofa, tajemná, mystická předpověď světa.

Vznik a vývoj církve

Roku 313 bylo křesťanství uznáno císařem Konstantinem za legální náboženství, budovalo si svou jednoznačnou převahu, šířilo se ze středomoří dále na sever.
K nám v 8. stol. à lidé misionářům často nerozuměli à kníže Rastislav požádal o misi – ze Soluně Cyril a Metoděj, pak začíná převažovat latinská liturgie.
Písemnictví latinské., ve 13. století se ještě udržovala polyteistická náb., ještě ve 12. stol. přežívaly pohanské kulty. Venkovan latinsky= PAGANUS.
Křesťanská církev byla uskupena v průběhu raného středověku, upevnila pozici i z hlediska politického, spolupracovala se světskou mocí, ale i spory, vzdělanostní instituce byly v rukou církve, udržovala si jednotu do 11. Století

I. a II. Schizma

I. schizma:

V polovině 11. století vyvrcholil konflikt uvnitř církve = 1. SCHIZMA (řecky rozkol), spor mezi východními a západními biskupy
Západ = římský biskup jakožto nástupce sv. Petra má být nejen autoritou duchovní, ale má mít rozhodující slovo v otázkách právního charakteru.
Východ = právní otázky může řešit jen koncil.
R. 1024 východní koncilové přestali respektovat papeže, a tak vznikly 2 proudy křes.:

Západní – katolická církev, oficiální
Východní – neměl centrální vládu, členil se na jednotlivé autonomní církve. Označováni jako vyznání pravé víry = ORTHE DOXA (ortodoxní), pravoslavní

II. schizma:

Západní sféra à drželo si jednotu ještě 5 století.
Vznikla hnutí, která se snažila ukazovat na problémy, usilovat o nápravu.
Hnutí Albigenských, Valdenských, hlásali očištění křesťanství = katance -kataři – kacíř.
Objevovala se hnutí = HEREZE-odpadlíci, odrodilci à Jeden z nich byl i angl. zeolog John Wycliffe, inspiroval i Husa, který se stal jedním z reformátorů, husitství ještě není protestantství à Nechtěl narušovat církev.
1. pol. 16. století, výsledkem je vznik protestantských církví, odpojily se od katolicismu.
V západních zemích kritika přílišného zásahu do světských záležitostí, velký majetek, odklon církevních hodnostářů od křesťanské morálky.
Za počátek protestantismu je považován 31. 10. 1517- augustiniánský mnich Martin Luther přibil na vrata kostela v něm. městě Wittenberg prohlášení s 95 tezemi, upozorňuje na nešvary v církvi, žádá nápravu.
Našlo řadu stoupenců i odpůrců. Luther přestává věřit papeži a koncilům, vázán pouze písmem svatým à Papež ho vyobcoval z církve.
Luther nachází velkou podporu u něm. šlechty (snaha oslabit papežskou moc).
Luther se usadil na hradě Wartburg.
Reakcí na exkomunikaci Luthera z církve byl list – protest proti exkomunikaci – název protestantismus.
Vzniká v severním a středním Německu – LUTHÉRÁNSKÁ CÍRKEV.
Rozpoutal se konflikt s katolicismem po desetiletí.
Roku 1555 – sněm v Augsburgu, stanovil zásadu, která měla být určující k zařazení obyvatelstva. „ Cirkus regio eius religio“= Čí je vláda toho je vyznání à Náboženské vyznání obyv. mělo být závislé na panovníkovi.

Křesťanské církve současnosti

Protestanství

Lutheránská církev

Luther přeložil Bibli do němčiny, snažil se oprostit pojetí víry od věcí, které byly teprve později přidány k Bibli.
Ze 7 svátostí respektuje pouze 2 – křest a eucharistii.
Nevyžaduje po věřících žádné skutky, které by vedly ke spáse, stačí vnitřní víra, přesvědčení o existenci Boha, podstatný je vnitřní projev – účast na mši není zapotřebí.
SOLA FIDE-pouze víra stačí ke spáse.

Calvinská církev:

Další hnutí vzniklo ve Francii, přenášelo se do švýcarských kantonů poč. 16. stol., vedl Ulrich Zwingli.
Protestanství se vytvořilo až po příchodu teologa Jeana Calvina.
Vytváří odlišné pojetí protestantství, bohatství církve by mělo být omezeno.
Zásada SOLA LEX = pouze zákon à Cesta ke spáse vede přes přísné dodržování Božích zákonů, všech přikázání, přísný strážce mravů, modli se a pracuj-Ora et labora.
Výchova k pracovitosti, střídmosti, odpůrce hýření, zbytečných požitků – vzepjetí západní civilizace.
Toto hnutí se dostalo i do českých zemí à Kalvinismus – Jednota bratrská, mluvící německy.
Kalvinismus se dostává zpětně do Francie (občanská válka mezi katolíky a protestanty) à Srpen 1572 – bartolomějská noc, povražděno asi 30. tisíc hugenotů. à 1598 edikt nantský, kalvinismus se zrovnoprávňuje, ale roku 1685 ho Ludvík XIV. ruší. à Roku 1787 definitivně zavedena ve Francii náboženská svoboda (většina katolická)
Kalvinismus v Nizozemsku (boj X Habsburkům, zároveň náboženský boj).
Dále v Anglii většinovým náboženstvím, šlo o zavedení protestantismu královským nařízením Jindřich VIII. Tudor à jeho morálka nebyla taková, jaká se vyžadovala à roku 1533 vyhlásil nezávislost anglických křesťanů na papeži a současně založil anglickou církev, hlavou král ne papež à na krátko se vrátil ještě katolicismus, ale dnes má 60 mil. věřících po celém světě à částečně přejalo kalvínské zásady, od katolicismu se zase tak neodklonila, existují 2 proudy:

1. LOW CHURCH – více protestantská
2. HIGH CHURCH -sympatizuje s katolicismem

Dodnes hlavou církve panovník, ale jen formální, o zásadní záležitosti rozhoduje konference biskupů
Nejvyšší duchovní autoritou je arcibiskup z Canterbury
Vysvěcování žen do světského stavu, členové královské rodiny musí být povinně členy církve.
Sev. Amerika povstala na tradici anglické církve, ale chtěli být nezávislí na Anglii, vznik nových protestantských církví.

Pravoslavná církev

V čele každé církve stojí PATRIARCHA, 2 patriarchové jsou považováni za nejvýznamnější:

Patriarcha Konstantinopolský – v řecké části – Řecko, Turecko…
Patriarcha Moskevský a celé Rusi – pro slovanskou větev, bohoslužebný jazyk staroslověnština.

Základ učení je pro východ i západ stejný, liší se v některých liturgických záležitostech, ve vnitřní struktuře, užívání symbolů.
Kněžím ze slovanských oblastí se říká POP, nemusí dodržovat celibát, kromě mnichů, kteří žijí v klášterech, používá se trojramenný kříž – boha Otce i syna i ducha svatého.
Zdobené kostely, honosné, bohoslužba je výpravná, nepoužívají hudební nástroje, v kostelích stěna – IKONOSTAS – pokryta ikonami, obrazy světců, nejčastější námět bohorodička + sv. Jiří.
Jinak se křižují – 3krát, nejprve k pravému rameni. Bohoslužby delší 2 – 3 hodiny, věřící drží svíce.
Svátky a tradice podobné, ale v jiných termínech. Nepřijali gregoriánský kalendář. Měli Juliánský kalendář.
Vánoce – 6. ledna, po 2 týdnech Velikonoce – Pascha-věřící se zdraví velik. pozdravem,
Rozděleno do jednotlivých autonomních církví – Cařihradský, Jeruzalémský, Srbský, Ruský, atd.
Většinové v Řecku, Rusku, Bělorusku, Ukrajině, Bulharsku, Rumunsku, Moldavsku, Gruzii, Srbsku, Bosně a Hercegovině.
V ČR také, 8000 věříc. Kostely sv. Cyrila a Metoděje v Praze, Karlovy Vary, na Prostějovsku.

Struktura římskokatolické církve

Obecná církev, nejpočetnější náb. organizace na světě – 1 mld. lidí, funguje nejdéle – 2000 let, má nejpropracovanější strukturu, funguje na bázi územní správy.
Základní jednotkou je farnost, centrem je farní kostel a farní úřad v čele s farářem. Pomocníci faráře jsou kaplani, povinnost dodržovat celibát.
Vyšší jednotkou je DIECÉZE – v čele je biskup, zvlášť historicky významné diecéze povýšeny na arcidiecéze, arcibiskup. Hranice diecéze nepřesahují hranice státu.
Z řad biskupů je jmenován vůdčí biskup pro danou zemi – PRIMAS.

Papež

Ústředím celé církve je papežský stát Vatikán (suverénní, přesto závislý na Itálii). Armáda – švýcarská garda. Hlavou církve je papež, současně je římským biskupem.
Titul Pontifex maximus = nejvyšší spojovatel + Primus inter pares = první mezi rovnými.
1. papežem byl apoštol Petr.
Papež je volen doživotně, má obrovské pravomoci, přesto změny provádějí koncily (=shromáždění biskupů z celého světa). à Poslední byl 2. Vatikánský koncil 1962-1965
Papež volí sbor kardinálů, jmenuje je z řad biskupů, počet je 150 – 170.

Kardinálové se sejdou v Sixtinské kapli ve Vatikánu a začíná tzv. KONKLAVE. Pro volbu papeže jsou zapotřebí 2/3 hlasů přítomných kardinálů, pokud se několik kol volba nedaří, pak stačí nadpoloviční většina.
Ne všichni kardinálové mohou volit (starší 80 let ne), při zvolení se hlasovací lístky neberou, spálí se v krbu. Když stoupá bílý dým – symbol, že papež byl zvolen.
Papežský kostel na protějším kopci – St. Giovanni v Lateránu.

Nejdůležitější svátky

Velikonoce – připomínka ukřižování a zmrtvýchvstání Krista, Vánoce
7 svátostí – křest očištění od hříchů), přijímání, konfirmace – biřmování(provádí biskup pomazáním směsí oleje a balzámu), sňatek, zpověď (vyznání svých hříchů spojené s pokáním), eucharistie (přijímání), pomazání nemocných

Křesťanství v ČR

4. mil. věřících, praktikujících mnohem méně
2 arcidiecéze (pražská-Vlk a olomoucká- Graubner)
Diecéze – Královehradecká, Českobudějovická, Plzeňská, Litoměřická, Brněnská, Ostravsko-Opavská

Náboženská orientace ve světě

Asie

islám (blízký Východ, Indonésie, středoasij. rep.)
buddhismus, hinduismus – Indie, JV Asie
taoismus, konfucianismus – Čína, dálný východ
šintoismus -Japonsko
Islám (sever, střed Afriky, Nigérie)
Katolictví (Subsahara)
křes. Protestantství (USA+ Kanada)
katolictví (střed a jih)- lat. Amerika
Anglie, Skotsko – protest.
Irsko – katolické
Španělsko, Portugalsko -katolické
Francie – převážně katolické
Belgie -katol., i protest.
Nizozemí – protest., kalvíni
Německo – protest., Bavorsko – katolické
Skandinávie – protest.
Švýcarsko – protest., na S katolické
Itálie – katolické
Polsko, ČR ,SR, Maďarsko ,Rakousko -katolické
Slovinsko, Chorvatsko – katolické
Srbsko – pravoslaví
Bosna a Hercegovina – islám, pravoslaví, katolické
Albánie -islám
Řecko -pravoslaví
Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko, Ukrajina, Rusko -pravoslaví
Litva-katolické, Lotyšsko, Estonsko – protest.

Afrika

Amerika

Evropa