Pojetí filosofie – maturitní otázka ZSV

 

   Otázka: Pojetí filosofie

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Petr Novák

 

 

 

 

filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka)

klade si otázky ohledně smyslu všeho a zkoumá odpovědi

-> hledá obecně platné vlastnosti

klade otázky – cesta k odpovědi je důležitější než samotná odpověď

není to věda v pravé slova smyslu – nemá vymezený předmět zkoumání, neempirická

snaha zpochybňovat a zpětně ověřovat

 

řecky „filein“ – milovat; „sofia“ – moudrost

 

Vznik filosofie

  • před-filosofický postoj – „mýtus“

dogma, nezpochybnitelná pravda

jasný výklad nějaké skutečnosti, má odpověď na všechno!

jde o „samu pravdu“, která je člověku vyprávěna prostřednictvím příběhu

 

mýtus: výklad skutečnosti ve spojitosti s božskými silami

filosofie: výklad skutečnosti rozumově, racionálně

 

  • Podpora mýtů:
  • indiánské osady

jejich území = Kosmos, ostatní = Chaos

Kosmos = bezpečí, harmonie -> rituály na upevnění, Př. náboženské rituály

 

  • Hesiodos

vytvořil soustavu řeckých mýtů

svět vznikl z Chaosu

příchod řádu – Kosmos -> zrození Gaia – Země, Uranos – Nebe, Tartaros – Podsvětí

               mýty souvisí i s funkcí výchovnou (př. dnes – pohádky pro děti)

 

               dva známé principy mýtických postav:

               Hybris: zpupný charakter, zneužívá své jedinečnosti, následuje trest – nezvládne

               Dianora: pokorný princip, dokáže si najít smysl v porážce a trestu a nevzdat se (viz. Sysifos)

 

příchod filosofie je spojen s příchodem skepse ->

změny ve společnosti – mýty začaly být zastaralé, „neseděly“

„mýty tvrdili, že z Chaosu se se vznikem světa stal Kosmos – poznatelné a jasně popsatelné, dogmatické“

  • starý řád se rozpadá
  • snaha nalézt jinou odpověď, hledají, co jiného zapříčiňuje vznik světa
  • zapojení rozumu – mýtus vs. „logos“

 

První filosofie

  1. – 6. století

v oblasti Malé Asie

podmínky:

  • nebyla zde žádná despotická vláda
  • nebylo zde jednotné, centrální náboženství
  • střet kultur a mýtů (Asie, Evropy a Afriky)
  • vyšší životní standart (zemědělci – pravidelný režim, nově i řemeslníci – rozvoj individualismu)
  • nahrává rozvoji individuality a svobodného myšlení

 

„filosofie údivu a pochybností“

údiv nás vytrhne ze samozřejmosti světa a donutí nás pochybovat

 

první údivy – obyčejným věcem

př. Proč vychází a zapadá Slunce?

mýtus – jasná odpověď – Bůh Helios x filosofie – pochybuje a hledá jinou možnost

 

Základní filosofické info.:

  • Pythagoras

jako první se označil za filosofa

  • Karl Jaspers

„Děti jsou nejlepší filosofové“

nemají předsudky, neexistují pro ně dogmata

stále se něčemu diví, kladou si otázky Proč?

skepse vůči dogmatům od rodičů (př. Ježíšek)

  • August Comte

definoval 4 stádia vývoje filosofie

  1. mýtické – skutečnosti vysvětlovány pomocí nadpřirozených sil
  2. filosofické – skutečnosti vysvětlovány pomocí pojmů, úvah
  3. pozitivní – skutečnosti vysvětlovány pomocí faktů
  • Immanuel Kant

definoval 3 základní otázky filosofie

  1. co můžu vědět? (jaká je hranice lidského poznání)
  2. co mám dělat? (jak být správným člověkem)
  3. v co můžu doufat? (co je možné/ reálné)

-> co je člověk? (základní otázka filosofie)

  • Aristoteles

systematizoval filosofii tak, jak ji známe dnes:

 

Systém filosofie

ontologie /součást metafyziky

„on“ – „jsoucno“

zkoumá jsoucno (člověk), Bytí (Bůh), a bytí (uvědomění si sebe sama)

  • monismus (za naší realitou stojí jediný princip)
    • materialismus (látka) – Marx, Engels
    • idealismus (idea) – Platon, Hegel
  • dualismus (za realitou stojí dva neslučitelné principy) Descartes
  • pluralismus (za realitou stojí mnoho principů) Leibniz
  • determinismus (křesťané)
  • indeterminismus (iracionalisté)

 

gnozeologie

„gnosis“ – poznání, („epistemologie“ – vědění, „noetika“ – myšlení)

zabývá se lidským poznáním světa

  • empirismus – v hlavně nemáme nic, poznávání z okolního světa (senzualismus – J. Locke)
  • racionalismus – v hlavě máme předem dané ideje, poznání pouze v rozumu (R. Descartes)
  • realismus (věci jsou takové, jak si myslíme)
  • skepticismus (pochybují o lidském poznání)
  • agnosticismus (objektivní poznání není možné)

 

filosofická antropologie

zabývá se člověkem jako celkem, jeho charakterem, čím je určeno jeho bytí

 

etika

zabývá se otázkami mravní zodpovědnosti, mravního dobra a zla

 

logika

zabývá se zákony správného usuzování

 

estetika

zabývá se krásnem, vnímáním a hodnocením krásy

 

filosofie přírody

zabývá se výkladem přírodních jevů

 

oddělení speciálních věd:

nejprve filosofie zaštiťovala vše

  1. oddělení teologie
  2. oddělení matematiky a logiky
  3. oddělení přírodních a společenských věd (některé až 19. a 20. stol., př. sociologie, psychologie

 

filosofie a náboženství:

filosofie- kritická, rozumová věda, která o všem pochybuje

náboženství – nadrozumová věda, má dogmatická fakta, o kterých se nepochybuje






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: