Právo a jeho vývoj – maturitní otázka ZSV

 

Otázka: Právo a jeho vývoj

Předmět: Základy společenských věd

Přidal(a): Kuba Vybíral

 

 

 

 

Právo   – soubor právních předpisů, norem a pravidel, kterými se organizuje život společnosti

– dodržování předpisů je vynutitelné státní mocí

právo přirozené (ius naturale)

  • normy, principy přirozeného práva mají původ v přírodě (ius naturale), v Bohu (ius divinum) nebo v lidském rozumu (ius rationale)
  • existuje nezávisle na státě
  • vzniká a vyvíjí se ve společnosti
  • jde o souhrn principů, které jsou adekvátní dosaženému stupni vývoje společnosti
  • bráno jako ideál, který má největší hodnotu
  • př. právo na život, vlastní majetek, svoboda názoru, …
  • výsledkem LZPaS, která je nadřazena všem českým zákonům

právo pozitivní (ius pozitivum)

  • pozitivní právo = právo stanovené = ius positum (je vždy výrazem lidské aktivity)
  • je dané státem
  • je systém obecně závazných modelů chování (právních norem), vyjadřujících ideály a hodnoty společnosti zorganizované ve stát, stanovených kompetentními státními orgány, určených k organizaci, řízení, kontrole společenských vztahů právem upravených, jejichž zachování je vynutitelné státním donucením

objektivní právo

  • soupis všech obecně uznaných pravidel chování, všech možností, co se smí, nesmí a musí – souhrn právních předpisů, kterými jsou upravovány právní společenské vztahy
  • systém pravidel chování, které uzná (sankcionuje) stát a vymezuje jej

právo subjektivní

  • souhrn oprávnění a dovoleného chování v právním vztahu
  • nárok účastníka právního vztahu k něčemu nebo na něco (soudní ochrana, právo na alimenty, právo na plat, …)
  • je rozdíl mezi subjektivním právem a vlastním chováním (např. mohu, ale nemusím jít volit, stát má ale povinnost zajistit mi tuto možnost)
  • jestliže nemám svobodu vůle, nemohu být za své jednání postižen (taková úprava je disfunkční – např. zákon neumírat)
  • pokud by zákonodárce postupoval proti subjektivnímu právu, jednal by protiprávně (např. vzít ženám volební právo)
  • souhrn norem upravujících subjektivní právo (vlastnictví, dědictví) se nazývá právní institut

Základní lidská práva 

  • jsou subjektivní veřejná práva, která jsou v České republice zaručena především ústavní Listinou základních práv a svobod
  • základní lidská práva jsou přisuzována každé lidské bytosti

Listina základních práv a svobod 

  • je součástí ústavního pořádku ČR
  • vznikla na podkladě Všeobecné deklarace lidských práv, přijaté a vyhlášené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 10. prosince 1948 a dalších mezinárodních dokumentů

Lidská práva a svobody se obvykle rozdělují do těchto skupin:

Občanské svobody (nebo práva)

– svoboda a rovnost lidí v jejich právech

– právo na život

– nedotknutelnost osoby a obydlí

– nikdo nesmí být nucen k pracím a službám

– ochrana lidské důstojnosti, cti, pověsti a jména

– právo na majetek

– listovní tajemství

– svoboda pohybu

– svoboda myšlení

Politické svobody:

– svoboda projevu

– právo petiční

– shromažďovací právo

– sdružovací právo

– právo účastnit se řízení státu

– ochrana menšin

Sociální svobody:

– právo na svobodnou volbu povolání

– právo na práci

– právo svobodně se sdružovat v odborových organizacích

– právo na spravedlivou odměnu

– ochrana žen, mladistvých a postižených

– ochrana rodiny a rodičovství

– právo na vzdělání

Právo na soudní a jinou ochranu:

– každý má právo domáhat se práva zákonným způsobem

– každý má právo odepřít výpověď, jestliže by jí způsobil újmu sobě nebo osobě blízké

– nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci

– jen soud rozhoduje o vině či nevině

– právo obhajoby.

 

Dějiny práva:

1. ANTIKA 

  • původ sledujeme už u řeckých filozofů – Platón v jeho díle Politea
  • dualismem práva se zabývali již sofisté:
    a) práva přirozená= jdou zde odjakživa, od narození, bylo zde před vznikem státu př. právo na život
    b) právo pozitivní = výsledkem zákonodárných procesů př. různé zákony, vzniklo se vznikem států
  1. STŘEDOVĚK
  • středověké pojetí státu a práva vycházelo z názoru ADOREX, A REGE LEX – od Boha je král a od krále je zákon (ještě v 17. st. tuto myšlenku vyjádřil Ludvík XIV. větou: „Stát jsem já“)
  • člověk je objektem dění, za něj je vše rozhodováno, neměl práva
  • první pokus o omezení moci krále byla Magna Charta Libertatum (1215) – slib Jana Bezzemka, že nebude zneužívat své moci.
  1. NOVOVĚK
  • občan je zatahován do dění, stává se subjektem, sám se účastní rozhodování
  • absolutní moc je omezována ve prospěch šlechty a později ve prospěch jednotlivce
  • došlo k náboženské reformě, první požadavky na svobodný výklad Písma, později na svobodné náboženské vyznání
  • a tak se začala rodit myšlenka přirozených nezcizitelných práv, která náleží všem lidem z titulu jejich lidství, tato práva jsou nezávislá na panovníkovi a na platném právu a svou podstatou vznikla již před státem.
  1. JOHN LOCKE
  • anglický filosof, mluvil o tom, že přirozená práva nezanikají ani po vzniku státu, a že právě stát se stává ochráncem těchto přirozených práv
  • – „Druhé pojednání o vládě“ – jeho teorie vychází ze stavu, který předcházel vzniku organizované společnosti, kdy si byli všichni rovni a měli přirozené právo na život, svobodu, vlastnictví. Sami nejsou schopni tato práva obhájit – sdružují se od společnosti, která pak stanovuje vládu. Občané jsou povinni poslouchat vládu jen tehdy, jestliže chrání jejich lidská práva. Stát k tomu má sloužit
  1. OSVÍCENSTVÍ
  • ucelené formulování koncepce lidských práv pochází ze školy přirozeného práva
  • tvůrcem byl holandský právník Hugo Grotius, anglický filozof Hobbes a francouzský osvícenec Montesquieu
  • podle nich každý jednotlivec má právo na svá přirozená práva, nezadatelná a věčná
  • se státem uzavírá společnost smlouvu, jejímž prostřednictvím část svých práv předává panovníkovi
  • pokud panovník vládne špatně, mají lidé právo jej svrhnout a vytvořit novou vládu
  1. BILL OF RIGHTS 1689
  • vznikla v Anglii, v době kdy působil John Locke
  • jde o listinu, která omezovala královu moc a posílili vliv parlamentu (z Anglie tak vzniká konstituční monarchie)
  • došlo k náboženské toleranci, svobodným volbám, presunkce neviny
  1. DEKLARACE NEZÁVISLOSTI 1776
  • požadavek nezávislosti na královské moci Anglie
  • vznikla jako výraz odporu amerických kolonií proti anglickému králi
  • chtěli si vlastní záležitosti spravovat sami
  1. DEKLARACE PRÁV ČLOVĚKA A OBČANA 1789
  • vznikla ve Francii, během VFR
  • roku 1958 se stala součástí francouzské ústavy
  1. BILL OF RIGHTS
  • roku 1791 bylo k americké ústavě přijato 10 dodatků
  • dodatek se vztahuje k přirozeným právům občanů – nikdo nemůže být zbaven života, svobody, majetku bez řádného soudního procesu

Sociální a kulturní práva 

– Listiny obsahují také sociální a kulturní práva, na které měly vliv:

  1. a) socialismus
    – sociální práva se začala rodit v 18. – 19. století př. zabezpečení ve stáří, právo na odpočinek, práci
    – roku 1936 vyšla Stalinova ústava, kde sice bylo právo na práci, odpočinek, ale na druhou stranu popírala lidská práva jako na život, majetek, svobodu
  2. b) křesťanská sociální nauka
    – od roku 1891 vydává papež okružní listy ENCYKLIKA = stanoviska církve k problémům současné doby př. potraty, …

Významné dokumenty ve vývoji lidských práv ve 20. Století 
– tyto dokumenty byly ovlivněny světovými válkami

1. CHARTA OSN 

– byla vydána roku 1945, sídlo OSN je v New Yorku, má 191 členů
– OSN sdružuje téměř všechny státy uznávající mír
– založení: 1945 San Francisco
– UNICEF – dětský fond OSN, 11. 12. 1946 Úmluva o právech dítěte
– orgánem OSN je Komise pro lidská práva, která sídlí v Ženevě, podporuje lidská práva pro všechny lidi bez ohledu na jazyk, rasu, náboženství
– generálním tajemníkem byl Kofi Anan, dnes je to Jihokorejec Pan Ki-Mun

  1. VŠEOBECNÁ DEKLARACE LIDSKÝCH PRÁV

– byla přijata 10.12.1948, obsahuje 30 článků, které se týkají svobod politických,   sociálních a kulturních
– je zde zakotveno: právo na život, bezpečnost, rovnost před zákonem, právo pohybu, svoboda myšlení, náboženství, spravedlivou odměnu, odpočinek, životní minimum, vztahovala se jak na dospělé, tak na děti
– součástí není právo na bezplatné školství

  1. 1966

– dalším významným rokem byl rok 1966, kdy valné shromáždění OSN schválilo
a) Mezinárodní pakt občanských a politických práv
b) Mezinárodní pakt sociálních, kulturních a hospodářských práv
– nemají již jen doporučující charakter, ale byly předloženy OSN k podpisu a pak se pro ně staly závaznými
– všichni lidé mají právo na základní občanské svobody bez jakékoli diskriminace – tedy bez ohledu na rasu, náboženství, politické přesvědčení, národnost,…
– kontrolním orgánem v dodržování lidských práv a jejich ochrany je Komise pro lidská práva
– ČSSR je schválilo až roku 1975 na základě Helsinského protokolu

  1. 1975

– Komise pro bezpečnost a spolupráci v Evropě – 33 evropských zemí + Kanada a USA (přispěla k pádu komunismu)

  1. RADA EVROPY

– Sídlí ve Štrasburku, založena roku 1949, má 46 členů
– jde o instituci na ochranu lidských práv, spolupráce v oblasti kulturní a sociální
– roku 1950 přijata Evropská úmluva o lidských právech
– zakládající státy: Belgie, Lucembursko, Nizozemí, Irsko, VB, Dánsko, Norsko, Švédsko, Francie, Itálie
– roku 1991 zde vstoupila ČSR, roku 1992 ratifikovala, 30.6. 1993 vstoupila ČR

Významné mezníky týkající se práv na území ČR 

1420 Čtyři pražské artikuly
a) požadavek na svobodu kázání
b) přijímání podobojí
c) chudá církev, sekularizace
d) těžkání těžkých hříchů pro všechny stejně

1609 Majestát Rudolfa II. – náboženská svoboda, vrchnost nemá odvádět poddané od náboženství, nejliberálnější náboženský zákon Evropy
1781 Toleranční patent Josefa II. – povoloval vyznání pro věřící některých nekatolických církví, dalším patentem zrušil nevolnictví a omezil cenzuru
1907 – zavedení všeobecného hlasovacího práva – právo pro všechny (muži od 24 let, pasivní od 30 let), každý hlas má stejnou váhu
1918 – zrušení šlechtických titulů, nastolena rovnoprávnost žen
1920 -1. demokratická ústava, hlava V. – práva a svobody jakož i povinnosti občanské, hlava VI. ochrana národnostních menšin
1948 VDLP – Československo se nezúčastnilo, práva definována v ústavě
1966 – 2 mezinárodní pakty, které byly povinné
1975 – ČSSR se zavázalo dodržovat pakty z roku 1966
1976 – pakty vešly v platnost
1977 Charta 77– v čele Václav Havel, Jan Patočka,… sledovali porušování lidských práv, byli vězněni
70. a 80. léta – obecně občanská hnutí- př. Hnutí za nespravedlivě trestané, VONS,…
1990– zrušen trest smrti, dána politická práva, právo shromažďovat se
1991 – schválení Listiny základních práv a svobod, vstup ČSFR do Rady Evropy
1992 – ratifikace Evropské úmluvy o lidských právech
1993 – Listina zákl. práv a svobod součástí ústavního pořádku ČR, vstup do Rady Evropy

 

Právní normy, právní předpisy, právní vztahy

Právní normy

  • všeobecně závazná pravidla chování, jejichž dodržování je vynutitelné státní mocí
  • tvoří a vydávají je příslušné státní orgány předepsaným postupem a v předepsané písemné formě
  • tvorba právních norem se nazývá legislativa(lat. lex = zákon)
  • postih za porušení právní normy je sankce (trest, úroky, náhrada škody).
  • soubor právních norem je právní předpis, např. zákon nebo vyhláška
  • tvoří a vydávají je státní orgány uzákoněným postupem a v předepsané písemné formě. Viz publikace právních přepisů v tzv. Sbírce zákonů České republiky.

Právní předpis:

  • Platnostprávního předpisu znamená, že byl vytvořen předepsaným způsobem příslušným státním orgánem (prošel legislativním procesem) a stal se součástí právního řádu. Právní předpis je platný ode dne vydání.
  • Účinnost je povinnost předpisem se řídit. Může být dnem vyhlášení, potom se shoduje datum účinnosti s datem platnosti. Doba od platnosti do účinnosti se nazývá vacatio legis (vakacio).
  • Působnost může být:
  1. osobní – na které osoby se vztahuje (všeobecná, řidiči, diplomaté).
  2. územní (prostorová, místní)
  3. časová – jde o dobu od kdy, popř. i do kdy se předpis musí dodržovat.
  4. věcná – vymezuje, kterých záležitostí se předpis týká.

Právní vztahy

  • práva a povinnosti vyplývající z objektivního práva
  • jsou vztahy upravené právními normami, kterými se účastníci těchto vztahů mají řídit
  • člověk je účastníkem různých právních vztahů po celý život (vztahy rodinné, pracovní, majetkové, kupní, pojišťovací aj.)

Každý právní vztah má tři prvky

  • Účastníci (subjekty) právního vztahu
  1. a) osoby fyzické (lidé)
  2. b) osoby právnické (uměle vytvořené subjekty).

– Při právních úkonech jsou zastupovány osobami fyzickými, které za ně jednají    jejich jménem. Právnickou osobou je také stát.

– Možnost osob účastnit se právních vztahů je podmíněna tzv. právní   subjektivitou = způsobilost k právům a povinnostem.

  • Obsah právního vztahu – tvoří práva a povinnosti jeho účastníků
  • Předmět právního vztahu je cíl, účel k němuž práva a povinnosti účastníku směřují

     

Způsobilost k právním úkonům

Právní úkon = určitý úkon, který musí být srozumitelný, musí být proveden svobodně a musí   být vážně míněn

  • unilaterální (jednostranné) – výpověď
  • bilaterální (dvoustranné) – smlouvy (kupní, nájemní, předmanželská)
  • multilaterální (vícestranné) – mezi státy EU, petice, …

Smlouvy = nejčastější právní úkon

                 – většina smluv je uzavřena ústně

                 – nejčastější právní smlouvou je kupní smlouva

Právní ochrana

  • je tvořena orgány, které stojí na pomezí dvou prvků systému státní moci, moci výkonné a soudní
  • Lidé, kteří porušují pravidla společenského soužití, nerespektují ustanovení právního řádu, nedodržují právní normy, svým jednáním poškozují oprávněné zájmy druhých lidí, případně zájmy obce či státu
  • Společnost si za účelem obrany proti porušování právních norem vytváří orgány právní ochrany
  • ty proti narušitelům pořádku zakročují, provinilce postihují a zjednávají spravedlnost
  • stát tak chrání práva a zájmy fyzických a právnických osob
  • nejdůležitější orgány právní ochrany v České republice jsou policie, státní zastupitelství a soudy. V některých případech (například znečištění veřejného prostranství) mohou zakročovat i obce, okresní úřady a jiné orgány státní správy.






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: