Předsokratovská řecká filosofie – maturitní otázka ZSV

 

   Otázka: Předsokratovská řecká filosofie

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): denisaa

 

 

 

 

Antická filosofie

  • stol. př. n. l. – 529 (římský císař Justinián vydal příkaz zničit řecká díla)
  • = řecká a římská filosofie (řecká je původní, římská od ní přebírá náměty, vychází z ní)

 

PŘEDSOKRATOVSKÁ FILOSOFIE =  Kosmologická filosofie (kosmos = svět)

  • – 5. stol. př. n. l.
  • hledá sjednocující princip, prvotní látku – arché (pralátka)
  • řeší problémy bytí, hledá harmonii → ontologické problémy
  • zájem o přírodu
  • Dělení:
    • Milétská škola
    • škola Eleaté                           HÝLOZOISTÉ
    • Herakleitos z Efezu
    • Pythagoras
    • Řečtí atomisté: Leukippos a Demokritos
    • mladší fyzikové: Empedoklés a Anaxágoras

 

  • Hýlozoisté = (hýlé – látka, zoé – život), věří, že pralátka je nadána vlastním životem, zdroj života. X mladší fyzikové
  • Prameny:
  • Přímé – fragmenty, zlomky,..
  • Nepřímé – díla pozdějších filozofů (Aristoteles, Platón) a díla pozdějších učenců (10 knih Diogena Laertského)

 

A.    Milétská škola

  • název podle města Milét – obchodní přístav, společenské a kulturní centrum na JZ pobřeží v Malé Asii, žijí zde Iónové (proto někdy „Iónská škola“)
  • orientují se na hledání pralátky → hylozoisté, materialisté

 

Thales z Milétu

  • filosof, astronom a matematik (Thaletova kružnice)
  • zakladatel Milétské školy
  • arché – VODA (proměnlivá skupenství, Milét – přístav → respektoval moře)
  • voda je živoucí základ všech jevů, je obdařena božskou silou

 

Anaximandros

  • byl Thaletův žák
  • všímal si proměnlivosti věcí, jejich vzniku a zániku, ptal se, odkud pocházejí a kam mizí
  • arché – APEIRON (něco neurčitého, neomezeného, co nelze postihnout smysly)
  • smysly můžeme vnímat až věci vydělené z apeironu

 

Anaximenés

  • zjednodušil Anaximandrosovu teorii
  • arché – VZDUCH (neurčitý a neomezený zdroj života a veškeré energie)
  • věnoval se hlavně fyzice

 

B.    Škola Eleaté

  • název podle řecké osady Elea v JZ Itálii
  • za předchůdce této školy je považován Xenofanés
  • skutečný zakladatel Parmenidés
  • řeší gnozeologické problémy, problémy „přeměny“ arché

 

Xenofanés

  • předchůdce elejské školy
  • kritik antropomorfního náboženství (bohové v něm mají podobu a vlastnosti lidí)
  • tvrdí, že bůh má být pouze jeden, všeprostupující a nehybný, působící pouze myšlením

 

Parmenidés z Eleje

  • „nebytí“ není, je pouze bytí
  • vše, co je, bylo odjakživa, vše je věčné – bytí je jedno
  • žádná skutečná změna není možná, nic se nemůže přeměnit na nic jiného, než právě na to, co je – bytí je nehybné
  • smysly nás klamou → racionalista
  • hlavní úkol filosofa – odhalit klamy, zvláště smyslové

 

Zénón

  • Parmenidův žák
  • důkazy neexistence pohybu = aporie (logické paradoxy)
  • nejznámější důkazy: letící šíp, Achilles a želva (nejpomalejší tvor nemůže být v běhu nikdy dostižen nejrychlejším, neboť pronásledující musí nejdříve dojít tam, odkud vyběhl prchající → pomalejší je vždy o něco napřed), dichotomie (půlení)
  • tyto důkazy byly vyvráceny až v novověku objevením diferenciálního počtu

 

C.    Herakleitos z Efezu ( asi 540 – 480 př. Kr.)

  • představitel iónské školy, odpůrce demokracie
  • základním rysem přírody je neustálá přeměna: „vše plyne“ (Pantha rhei!), nic netrvá věčně, vše je v pohybu: „Dvakrát nelze vstoupit do téže řeky.“
  • vývoj světa je provázen neustálými protiklady (chladné se otepluje, vlhké schne, nemoc – zdraví,…)
  • jednota protikladů je dočasná
  • změny řídí zákon = LOGOS ( z řečtiny, znamená i rozumnou řeč)
  • zakladatel dialektiky (myšlenka jednoty a boje protikladů, Hegel – německý filosof)
  • hylozoista, arché – OHEŇ (neustálá změna, změny neprobíhají chaoticky – logos)

 

D.    Pythagorovci

  • filosofická škola vycházející z Pythagorových názorů

 

Pythagoras

  • filosof, matematik, vzdělance – hodně cestoval, usadil se v jihoitalském Krotónu, stal se představitelem nábožensko-mystického spolku (vliv orfiků) – víra ve stěhování duší
  • nenapsal žádné dílo, informace o něm máme od žáků (př. Filoláos)
  • sporné autorství (Pythagorova věta)
  • kosmologická filosofie: hledání sjednocujícího principu světa (Miléťané v látce, pythagorovci v ohraničené (vymezitelné) harmonii, kterou lze vyjádřit čísly)
  • číslo = základ světa i kosmu
  • etika – uzavřené společenství, přijímali i ženy, přísná pravidla, veškeré objevy připisovány Pythagorovi (mistru), víra v převtělování. Později snaha proniknout do politiky → sporu → shromaždiště v Krotónu vypáleno a pythagorovci rozehnáni
  • na myšlenku významu čísla navázali: Platón, Kepler a neopythagorovci

 

E.    Řečtí atomisté

  • východiska: učení školy Eleaté (bytí je věčné a neměnné)

učení Hérakleita (vše je v pohybu)

 

Leukippos

  • zakladatel učení o atomech (dále rozpracoval žák Démokritos) – oba byli materialisté
  • pluralista, determinista
  • autor prvního dochovaného zákonu kauzality („Ani jedna věc nevzniká bez příčiny, nýbrž vzniká z nějakého důvodu)
  • Učení o atomech:
  • vše se skládá z ne-dělitelných (a-tomos) tělísek, které se navzájem liší pouze tvarem, polohou a uspořádáním
  • je jich nekonečné množství, pohybují se v prázdnu (je též věčné jako atomy)
  • shluky atomů věčné nejsou
  • atomům je vlastní pohyb

 

Démokritos

  • žák Leukippa
  • rozpracoval více učení o atomech
  • jeho atomismus je východiskem pro helénistický atomismus (Epikuros)

 

F.     Mladší fyzikové

  • východiska:
  • Parmenidés:
    • a) nic se nemůže měnit
    • b) smysly nás mohou klamat

 

  • Hérakleitos:
    • a) vše je pomíjivé, vše plyne
    • b) pomocí smyslů jsme schopni zachytit změny

 

Empedoklés

  • musíme spoléhat na smysly
  • pluralista – více pralátek: VODA, VZDUCH, ZEMĚ, OHEŇ
  • nebyl hýlozoista – v přírodě rozlišuje 2 síly
    • láska – spojování živlů
    • nenávist – rozkládání živlů
  • předznamenal názor moderní vědy: „Veškeré procesy v přírodě lze vysvětlit jako souhru několika látek a několika druhů přírodních sil.“
  • eklektik

 

Anaxagoras

  • pluralista – za arché považuje SEMENA (zárodky – okem neviditelné částečky)
  • nebyl hýlozoista – za vnější sílu, která slouží k přeměně prvotní látky, považuje kosmického ducha – NÚS






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: