Problematika metod sociální péče – maturitní otázka ZSV

 

Otázka: Problematika metod sociální péče

Předmět: Základy společenských věd

Přidal(a): Kenzi Scissorhands

 

 

 

 

 

Pojmy:

sociální – společenský

sociální politika – řídí jí MPSV, souhrn zásad směrujících k odstranění nebo zmírnění vad společenského života

socializace – začlenění člověka do společnosti, začíná narozením a končí smrtí, člověk si osvojuje schopnosti, vědomosti, komunikaci…, když socializace neprobíhá správně vznikají u člověka poruchy chování

disociální chování – probíhá v pubertě, objevují se problémy jako vzdorovitost a negativismus

asociální chování – jedinec porušuje mravní normy společnosti

antisociální chování – jedinec porušuje mravní i právní normy společnosti

sociální péče – snaží se odstranit nebo zmírnit problém nebo postižení u klienta, formy kterými odstraňujeme postižení jsou dávky, poradenství, služba

sociální práce – konkrétní práce sociální pracovníka s klientem

 

Funkce sociální práce

preventivní – předcházíme vzniku sociálního problému, formou přednášek, filmů, časopisů, letáků, peer-program (skupina, 15-20 let)

paliativní – zmírňujeme a odstraňujeme dopad postižení u klienta formou dávek, služeb, poradenství

kurativní – (nápravná, resocializační), opětovné začlenění člověka do společnosti, může být použit nátlak

 

Vědy spolupracující se sociální péčí

lékařství – první pomoc

právo – listina základních práv a svobod, úmluva o právech dítěte, zákony

informační technologie – práce na PC

pedagogika – známe výchovné postupy, jsme schopni sestavit denní plán, umíme doporučit vhodné vzdělávání

psychologie – víme jak s lidmi zacházet, dokážeme reagovat na danou situaci, jsme empatičtí

speciální pedagogika – víme jak výchovně působit na postiženého jedince

Podoby speciální pedagogiky

somatopedie – osoby se zdravotním a tělesným postižením

tyflopedie – osoby se zrakovým postižením

surdopedie – osoby se sluchovým postižením

etopedie – osoby s poruchami chování

psychopedie – osoby s mentálním postižením

logopedie – osoby s vadou řeči

U těchto lidí uplatňujeme individuální přístup.

 

Historický vývoj v Anglii

16.století

  • největší problém s chudobou, začali se stavět útulky pro chudé

  • vyšel zákon, který měl lidem zabezpečit práci a slušný výdělek

  • vyšel zákon, aby se tuláci, bezdomovci a chudí lidé shromažďovali na okrajích měst a tam měli povoleno žebrat

19.století

  • velká myšlenka, že chceme pomoci všem

Octavia Hillová – založila komunitní práci, pracovala s větší skupinou lidí nebo s větším územním celkem, řešila bytovou problematiku, vystavovala hřiště pro chudé děti, zakládala kluby

motto: „Chudí lidé nepotřebují peníze, ale potřebují přítele.“

Elizabeth Fryová – pracovala s odsouzenými ženami, organizovala výuku jejich dětí, pro vězenkyně organizovala kurzy šití

 

Historický vývoj v Americe

  • hlavním tématem byla individuální práce s jedincem, cílem bylo poznat charakter člověka

Jane Addamsová – nositelka Nobelovy ceny míru za rok 1931, zabývala se problematikou přistěhovalců, založila pro ně dům, kde mohli překonávat své životní situace, také řešila prostituci a tuberkulózu

Richmondová – řešila individuální životní situace jednotlivce, člověka brala jako člena rodiny, zkoumala sociální role v rodině, tvrdila že rodina může člověka dostat výš

Robinsonová – kritizovala paní Richmondovou, zabývala se prostředím ve kterém se klient nachází, zdůrazňovala že vztah mezi klientem a pracovníkem by měl být profesionální, klienta brala jako osobnost, individualitu

Hollisová – vyučovala sociální práci na VŠ, založila sociální diagnózu => pojmenovat problém, hledat příčiny problému, klady a zápory problému, plán práce (řešení)

 

Historie sociální práce v ČR

Středověk

  • pomoc poskytovala církev, zřizovala útulky pro chudé, postižené, sirotky, rodiny bez otce

  • vznikali špitály

  • 13.-14.století – církev se starala o nejpotřebnější občany, díky tomu město začalo poskytovat bezplatnou lázeňskou péči

 

Renesance a osvícenství

  • v 16.století vznikali sirotčince

  • zákon, že žebráci mohou žebrat jen na vyhrazeném území

  • v roce 1620 vznikla největší Pražská nemocnice „Milosrdných bratří“, v jednom úseku pouze zdravotní péče a v druhém sociální péče

  • významná představitelka Marie Terezie, zabývala se problematikou školství, zavedla základní školství, povinnou školní docházku, školy vyššího stupně, univerzitní studia a učitelské ústavy

  • v roce 1789 vznikl v Praze na Karlově náměstí chorobinec, starali se tam o duševně nemocné, o staré muže a ženy, otevřena porodnice, vznikl Pražský nalezinec => útulek pro nemanželské děti

 

Rakousko-Uherská monarchie

1.světová válka

  • v roce 1868 vznikl zákon, že obec má povinnost pečovat o chudé, zajišťovat jim výživu, ošetření v nemocnici, pomáhat jim s péčí o děti

  • v roce 1881 vznikl občanský zákon, který upravuje postavení dítěte v rodině (právo na výživu, výchovu, má opatrovatele)

  • v roce 1883 první opatrovna pro chlapce

  • v roce 1902 první dávka pro pěstouny, příspěvek na dítě v cizí péči

  • v roce 1918 vznik samostatné republiky do roku 1945, závislí na dovozu potravin, objevili se patologické jevy – alkoholismus, prostituce, rozvody, trestná činnost mladistvých

  • většina dělníků žila na pokraji nouze

  • k odstranění těchto problémů vzniklo Ministerstvo sociální péče – rozdělovali potraviny, pečovali o válečné poškozence, nezaměstnané, chránili děti, mláděž a ženy, chudinská péče, zavedli sociální pojištění – garantovalo pomoc v nemoci a invaliditě

Alice Masaryková – založila vyšší školu pro sociální péči, studovala se pouze jeden rok, později už dva roky po maturitě

  • 1932-1948 vycházel časopis Sociální pracovnice

 

Od 2.světové války až po součastnost

50.léta – období komunismu

  • sociální péče šla do úpadku, protože se věřilo, že budou odstraněny třídní rozdíly

  • sociální péče měla hlavně finanční účel – lidem bylo poskytováno minimální sociální zabezpečení, člověk byl závislí pouze na státu

  • pouze 1 škola se zaměřením na sociální péči

  • nebyl dán prostor neziskovým organizacím

60.léta

  • sociální politika byla centrálně řízena státem

  • byla snaha obnovit ve školství obory sociální péče, ale zabránil tomu vpád sovětských vojsk

  • v roce 1969 vznikla společnost sociálních pracovníků, až do roku 1990 se snažili obnovovat sociální péči

70.-80.léta

  • fungovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)

  • vznikali posudkové komise, komise sociálního zabezpečení => nárok na důchod, pracovní úrazy, invaliditu…

  • dávková komise => rozhodovala o tom, zda máme nárok na dávku a v jaké výši

  • komise pro rodinu a děti => potraty, rozvody, problematika s výchovou dětí

  • objevuje se zde znovu sociální práce

  • řeší se problematika alkoholismu, vězňů, romů => první novinové články o drogové problematice, prostituci, alkoholismu, finanční nouzi

  • začali se znovu objevovat pomaturitní obory sociální péče

90.léta až současnost

  • obnovilo se studium sociální péče na VŠ

  • začali se řešit nové sociální problémy – finanční problémy, nezaměstnanost, bezdomovectví, přistěhovalci, rasismus, násilí, sexuální zneužívání, týrání dětí, drogová problematika, prostituce

  • zákon o sociálních službách

 

Etický kodex

Etické zásady

  • nezávislost – sociální pracovník se řídí platnými zákony a vyhláškami a vede klienta k nezávislému životu, vedeme ho aby převzal zodpovědnost sám za sebe

  • demokracie a lidská práva – sociální pracovník se řídí a dodržuje základní listinu práv a svobod a dodržuje úmluvu o právech dítěte

  • protidiskriminační přístup – sociální pracovník přistupuje ke všem stejně, co se týče pohlaví, sexuální orientace, náboženství, barvy pleti nebo národnosti

  • sebeurčení – sociální pracovník nesmí používat nátlak, vyjímkou je kurativní funkce

  • spoluúčást klientů – sociální klient spolupracuje se sociálním pracovníkem, pokud klient odmítá spolupráci, pracovník se ho může vzdát, vyjímkou je soudně nařízený klient

  • ochrana integrity klienta – povinnost mlčenlivosti, nesmíme vynášet problémy ven, klienta informujeme o všech krocích, které provádíme v jeho případu

  • odpor proti násilí – sociální pracovník stojí proti rasismu, fašismu, xenofobii a nacionalismu

  • osobní zodpovědnost – sociální pracovník se zavazuje k tomu, že nebude hájit své známé ani příbuzné, rozhoduje kdy terapie začne a kdy skončí, vždy hájí děti a seniory

  • osobní ochrana – sociální pracovník dodržuje duševní hygienu, pečuje o sebe jak po fyzické tak i psychické stránce

rasismus – nenávist mezi rasami

xenofobie – strach z cizinců, nesnášenlivost vůči jejich tradicím, kultuře

nacionalismus – národovectví, týká se celých společenských skupin

fašismus – v čele státu požaduje silného vůdce, manipuluje s fakty, využívá násilí, usiluje o samostatný stát

 

Pravidla chování sociálního pracovníka

ve vztahu ke klientovi

  • vedeme klienta, aby převzal zodpovědnost sám za sebe, přistupujeme k němu tak, abychom zachovali jeho důstojnost, nepoužíváme diskriminaci a snažíme se abychom klientovi poskytli služby a dávky na které má nárok

ve vztahu k zaměstnavateli

  • máme povinnost dodržovat veškeré povinnosti, které nám vycházejí z pracovní smlouvy a prezentujeme zaměstnavatele, dodržujeme nejlepší postup při práci

ve vztahu ke kolegům

  • respektujeme své kolegy, jejich postupy práce, spolupracujeme s nimi, respektujeme názory i když jsou odlišné od našich, nevyměňujeme si názory před klientem

ve vztahu k odbornosti povolání

  • snažíme se zvyšovat prestiž, zvyšujeme úroveň svých znalostí, zabraňujeme aby sociální práci vykonával nekvalifikovaný pracovník

ve vztahu ke společnosti

  • povinnost informovat veřejnost o tom, co nabízíme, snažíme se aby byli spravedlivě rozděleny dávky a služby, snažíme se o zlepšení kvality života obyvatelstva






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: