Psychologie jako věda – maturitní otázka ZSV (4)

 

Otázka: Psychologie jako věda

Předmět: Základy společenských věd

Přidal(a): twitere

 

 

 

 

 

PSYCHÉ (duše) LOGOS (věda)

– psychologie = věda o psychice (o duševním životě) -> věda o prožívání (v NITRU) a chování (navenek) živých bytostí

– introspekce – pozorování vlastního nitra -> je obtížné, aby se jedna bytost rozdělila na pozorovatele a pozorovaného,

změna činnosti, které věnuji introspekci

-> poznat -> pochopit, vysvětlit -> ovlivnit -> předvídat

– praktická (nemusí být studovaný psycholog), vědecká (vystudovaný)

ROZLIŠOVAT:

popis : „Zodpověděl správně 150 otázek z 200.“, hodnocení : „Student je líný, protože se při vyučování nehlásí.“

Vývoj

– do poloviny 19.stol součást přírodních nebo filozofických věd – nebyla to samostatná disciplína

– V 2.pol.19.stol. – rozvoj přírodních věd -> osamostatnění psychologie

průkopníci – přírodovědci (Fechner, Weber)

– hlavním cílem – měření psychických jevů, zejména

měření vnímání (dopad fyzikálního světa na vnímání)

– „psychofyzika“

Wilhelm Wundt – rozšířil „psychofyziku“

začal zkoumat i jiné jevy: paměť, asociace, účinky léků na vědomí, myšlení, snažil se soustavně vytvářet experimenty

– založil v Lipsku 1879 první psychologickou laboratoř

Významné psychologické směry 20.století

Neobehaviorismus

– F. Skinner, USA; 20.století

– snaží se trochu poznat i „černou schránku“; – S-O-R (stimul, organismus, reakce)

– chování je i trochu ovlivněno určitými vnitřními faktory, intervenující proměnná (vnitřní faktory)

– zabýval se tím, jakou roli má odměna a trest při formování odpovědi na podnět

– zakladatel „programovaného vyučování“ -> učebnice se nepřešla stránku po stránce, ale byla tam otázka při jejímž správným zodpovězení se posouvalo dál (odměna) a při špatné odpovědi se vrací zpět (trest)

Behaviorismus „behavior“ = chování

J.B. Watson, USA, 1913 – první náznaky

– je zcela orientován na chování, říká, že psychologie je věda o chování

– odmítá prožívání a introspekci, všechno staví na registrovatelných faktech, je nekompromisní

S-R …… Stymul(podnět) a Reakce

„Dejte mi tucet zdravých jedinců a já vám z nich vychovám, co budete chtít“ J.B.Watson, co je vevnitř, je úplně jedno

Hlubinná psychologie (PSYCHOANALÝZA)

– lidské projevy jsou složitou souhrou procesů vědomých a nevědomých

– nevědomí (podvědomí) obsahuje psychické jevy, který si obvykle neuvědomujeme, ale přesto je to součástí života, ovlivňuje nás to a dokonce ho ovlivňuje rozhodující silou

Sigmund Freud (* Příboru 1856-1939)

– pracuje s nevědomím, rozhodující složka lidské psychiky, rozlišil vaginální a klitoriální organismus

– hybná sila – dva pudy: sexuální (eros) -> cíl je dosáhnutí slasti, destruktivní (thanatos = „pud smrti“) ->cíl je ničení

– veškerý duševní je pouze důsledkem prolínání těchto dvou pudů

Carl Gustav Jung (1875-1961)

– zakládá ANANLYTICKOU (komplexovou) PSYCHOLOGII

– původně s Freudem, později se odpojil – rozšířil jeho teorii nevědomí

– hlavním motorem nejsou jen ty dva pudy, ale je jich více (touha po moci, …)

– nevědomí dělí na dvě skupiny->individuální nevědomí-názor jako Freud, patří tam zapom.zážitky ze životě jedince

->kolektivní nevědomí-obsahuje koncentrovanou zkušenost celé historie lidstva ->

Archetypy (praobrazy)

– poděděny od předků, jedinec se s nimi nemohl setkat, objevují se ve snech, v tíživých situacích, při duševních chorobách

Alfred Adler

– rozešel se s Freudem

– vytváří INDIVIDUÁLNÍ PSYCHOLOGIE

– veškeré psychické dění se řídí principem finality, neboli principem teleologickým principem

-> pro psychické dění není důležité příčina, ale účel (něco děláme za nějakým účelem – NÉ z určité příčiny)

– základní životní cíl je určován potřebou začlenit se do společnosti a uplatnit se v ní v lepším případě mít moc, základ.

cílem (pudem) je touha po moci

– při naplňování touhy po moci se objevují překážky ->začneme se porovnávat s ostatními a získáváme pocit méněcennosti

– jedinec s pocitem méněcennosti se ho snaží překonat :

přímou cestou ->kompenzujeme ho jinou (společensky žádoucí) aktivitou, je k tomu potřeba vůle, vytrvalost a trpělivost

nepřímou cestou ->ovládnu své okolí prostřednictvím své nemoci (fyzická či psychická), i podvědomě

Getstaltismus (tvarovací psychologie)

– vznik v Německu, Wertheimer, Kaffka

– reakce proti atomismu, celek není možno vysvětlit jen z jeho částí

– nadsumativnost – celek je něco víc, než všechny jeho části, strukturuje se podle určitých tvarů daných nervovou soustavou

Neopsychoanalýza

– vychází z Freuda ale odklání se od něj

– připouští podvědomí, zahrnuje i zážitky z dětství, hl. zdroj konfliktů je vrstva společenská

Humanistická psychologie

– hl. principem je, že odmítá jakékoli mechanistické pojetí člověka,

– odmítá přístup nomotetický – hledá obecné zákonitosti, které by platili pro všechno

– zdůrazňuje přístup idiografický – objevování jedince, nejdůležitější pro psychiku je, jak sám sebe člověk vnímá a přemýšlí o sobě = SEBEPOJETÍ, každý člověk má dát životu smysl

– člověk je dobrý -> negativní chování vzniká vnějšími podmínkami

 

Psychologické disciplíny (vědy)

Základní disciplíny

– obecná psychologie- obecně platné zákonitosti, to, co je společné všem (paměť, vnímání,…)

– psychologie osobnosti – zkoumá podobnosti a rozdíly mezi jednotlivci

– vývojová psychologie – jak se psychika mění v čase -> stárnutí

– sociální psychologie – zkoumá vliv společnosti na psychiku člověka

– psychopatologie – zkoumá chorobné abnormality

Speciální disciplíny

– zoopsychologie – rozdíly mezi živočišnými druhy, modely pro chování

– diferenciální psycho – zkoumá rozdíly mezi pohlavími, národy, rasami, rozdíl neznamená ani plus ani mínus, je prostě jiný

– psychometrika – zabývá se snahou a měřením psychických jevů

– psycholingvistika – zkoumá vztahy mezi psychikou a řečí

Aplikované disciplíny

– Pedagogická psychologie – sleduje činnost člověka v podmínkách výchovy, zkoumá činitele, kteří ovlivňují chování a vzdělávání

– Psychologie práce – jak se mění pracovní výkon pod vlivem okolností (skupina, prostředí)

– Psychologie klinická (zdravotnická) – diagnostika duševních nemocí, otázky psychoterapeutické péče o nemocné

– Psychologie soudní (forenzní) – studuje zločinnost, zachycuje psychologii pachatelů

– Psychologie sportu, dopravy, reklamy,…






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: