Otázka: Psychologie
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): Dominika
PSYCHOLOGIE – je empirická (=vychází ze zkušeností), přírodně-společenská věda o člověku. Jejím předmětem je chování a prožívání jedince.
psychologie – slovo z řečtiny (psýché=duše, logos=rozum, věda)
Funkce : jejím úkolem je zkoumat zákonitosti a mechanismy vzniku, utváření a průběhu lidského prožívání a chování.
– jejím úkolem je zkoumání psychiky
Co je to psychika ?
– chování, jednání, prožívání => duše člověka
Proč je tato věda společenská ?
-zkoumá psychiku člověka v rámci celé společnosti
Proč a jak psychologie vznikla ?
-společnost se rozvíjela
-19.století = období průmyslové revoluce => vznik společenských sfér
-lidé se ptali : Co způsobí, že se někdo stane alkoholikem ? Proč někdo reaguje na nějakou skutečnost takto a druhý úplně jiným způsobem ?
-z toho důvodu se odtrhla od filozofie a vytvořila vlastní vědeckou disciplínu
Kde má své kořeny?
.její kořeny sahají až do kmenových soužití, kde byli také šamani, kteří velmi dobře znali lidskou duši (ale vliv drog a omamných látek)
-dále se psychologií zabýval také Aristotelés
Základní disciplíny
= psychologické vědy a) základní, b) aplikované
Základní :
- Obecná psychologie
– se věnuje základním teoretickým otázkám psychologie
– podává celkový obraz o člověku
– zabývá se problematikou poznávacích procesů, dynamikou citového života, zaměřeností, usilování člověka a autoregulací
– úzce souvisí s dějinami psychologie a psychologickou antropologií - Psychologie osobnosti
– zabývá se strukturou a vývojem osobnosti, zkoumá podobnosti a odlišnosti mezi lidmi - Vývojová psychologie
– pojetí psychického vývoje člověka, zkoumá činitele ovlivňující vývoj, charakterizuje vývojová období člověka - Sociální psychologie
– formy a mechanismy začleňování lidí do mezilidských vztahů, sociální skupin, společenských institucí
– zabývá se problematikou mezilidských vztahů a sociálních skupin - Psychopatologie
– psychické poruchy a potíže, zjišťování příčin jejich vzniku a další následná léčba
Aplikované :
- Pedagogická psychologie – psychologické aspekty rozvoj člověka v podmínkách výchovy – problematika účinného vyučování, poznání žáka
- Klinická psychologie – diagnostika duševních nemocí a potíží, psychoteraupetická péče pro nemocné
- Poradenská psychologie – školní, výchovné, profesní a manželské poradenství
- Soudní (forenzní) psychologie – studium zločinnosti psychologie pachatelů trestných činů, psychologické expertízi pro soudní potřeby
Jak se využívá psychologie v reklamě ?
– sugesce, snaží se vsugerovat názor a odhadnou zájem diváka
-vytvoření iluze podle toho, co lidé chtějí
Vliv moderní hudby na diváky ?
-obsahově = text
-umělé skupiny (zpěváci vybíráni podle příjemné barvy hlasu), text + melodie
Jak se projevuje psychologie ve škole ?
-přizpůsobení výuky věku dítěte
Metody výzkumu v psychologii
- Pozorování – metoda introspekce = pozorování vlastních vnitřních psychických jevů
- Experiment
Metody těchto věd : zkoumání, pozorování, diagnostika, analýza, porovnávání
PŘEDMĚT PSYCHOLOGIE – viz.funkce
- PROŽÍVÁNÍ – souhrnný název pro všechny vnitřní, subjektivní psychické procesy a stavy (vjemy, představy, emoce, rozhodování, vybavování z paměti), které tvoří celek
- Vědomé – podle toho, jestli si to člověk uvědomuje
- Nevědomé
-projevuje se navenek v chování člověka (emoce)
- CHOVÁNÍ – soubor vnějších projevů, které jsou zpracováním a vyjádřením vnitřní situace člověka
– zahrnuje všechny činnosti, pohyby, úkony, jednání, výrazy člověka (pláč, rudnutí, smích, mimika
a) expresivní – vyjadřuje skutečné smýšlení a pocity = bezprostřední výraz prožívání
b) adaptivní – přizpůsobování se dané situaci – předstírání, zastírání, stylizacePROŽÍVÁNÍ + CHOVÁNÍ = OSOBNOST ČLOVĚKA
Jaký je rozdíl v jednání a prožívání člověka ?
– jednání je vnějším projevem lidské psychiky a prožívání vnitřním projevem
DĚJINY PSYCHOLOGIE
-byla součástí filozofie až do 19.století, poté vytvořila samostatnou vědu
etapy vývoje :
a) první – nauka o duši
b) druhá – duše nahrazena vědomím
- Experimentální psychologie – Wilhelm Wundt
– první experimentální laboratoř
-považujeme ho za zakladatele moderní psychologie
-poznávání duševních pochodů pomocí vědecké introspekce
– zkoumání vnitřních psychických jevů
-Německo
- Behaviorismus (z angl.behaviour = chování)
– jeden z nejvýznamnějších směrů
psychologie = věda o chování
zkoumá chování člověka tj. jeho reakce na podněty
-zakladatel John B. Watson
-přeceňování role výchovy, neuznávání vrozených psychických dispozic
-člověk se chová podle toho, co ho ovlivňuje (rodina, prostředí…apod.)
Reflextologie – první se jí zabýval I.P.Pavlov, který rozlišil podmíněný a nepodmíněný reflex
–nepodmínění reflex = vrozený ;dýchání, polykání, mrkání, dávicí reflex
–podmíněný reflex = naučený; vysvětlil na pokusu se psy
-> dával psům jídlo a pokaždé, když jim ho nesl, rozsvítil červené světlo. Psi jídlo očekávali a když jim ho jednou nepřinesl a rozsvítil světlo, psi začali slintat.
- Psychoanalýza – zakladatel Sigmund Freud
-zkoumal problém, zda se psychologickému výzkumu stačí zabývat pouze vědomím, zda nemohou existovat nějaké další pochody, které mohou ovlivňovat i naše jednání a chování => NEVĚDOMÍ
-podle S.Freuda jsou rozhodujícím činitelem psychologického vývoje pudy, zvláště sexuální
-psychologická a filozofická disciplína
-lékař ; praxe, setkání s hysterií (prudké reakce na nějaký podnět), chtěl znát její příčiny
-domníval se, že za prudkými reakcemi stojí zážitek nebo zkušenost, která je potlačena, za vědomím jednání je nevědomí, které celý proces ovlivňuje
-zážitek se dá vyvolat hypnózou nebo výkladem snů
-domníval se, že lidé si vybírají partnery podle svých rodičů
–Oidipův a Elektřin komplex – náklonnost dítěte k rodiči opačnému pohlaví
KOMPLEX = soustava pocitů, myšlenek, vjemů a vzpomínek ovlivňující myšlení a chování člověka.
Freud rozdělil lidskou psychiku na vědomí a nevědomí
VĚDOMÍ – psychický stav jedince, který je schopen reagovat na podněty, vnímat, prožívat, myslet a tyto procesy si uvědomovat
-část psychiky, která zahrnuje vše, co si jedinec právě uvědomuje
NEVĚDOMÍ – všechny duševní obsahy, které jsou v daném okamžiku mimo vědomí jedince
Struktura osobnosti podle Freuda
a) vědomí – ego
b)nevědomí –superego, id
Rodiče – předávají pravidla, hodnoty, normy a to prostřednictvím výchovy a tradicí
Dítě – pudy a) života (sexuální pudy)
b) smrti
-zabývá se otázkou Co chci dělat ?
Tradice – Co mám dělat ? Co musím dělat ?
-vědomé (dospělé jednání) – skloubení norem a tradic s tím, co chceme
- Analytická psychologie
– Carl Gustav Jung
– teorie o kolektivním nevědomí lidstva, jež je souborem archetypů tj. předobrazů, ze kterých se zrodila naše kulturaArchetyp – je společné sdílení nevědomí
Představa – je názorový obraz něčeho, co v daném okamžiku nepůsobí na naše smyslové orgány, zakládá se na minulém vnímání
– je méně výstižná než bezprostřední vjem
- Humanistická psychologie – opozice behaviorismu, zdůrazňuje tvořivost osobnosti
– zdůrazňuje vědomí a sebeuvědomování
– zakladatelé Abraham H. Maslow a Carl R. Rogers
Současnost :
- Hlubinná psychologie – zahrnuje klasickou psychoanalýzu podle Freuda, analytickou psychologii (Jung) a individuální psychologii (Alfred Adler)
- Kognitivní psychologie (z angl. cognize = poznat)
– za rozhodující považuje poznávací procesy, kterými si vytváříme tzv. vnitřní obrazy vnějšího světa
-> schopnost sebereflexe a utváření vlastních hodnot
– George A. Kelly - Humanistická psychologie – sebevyjádření člověka, jeho pravá identita (= to, kým ve skutečnosti je) a seberealizace
– příležitost projevit svoji identitu (= totožnost ; sebepojetí – postoje a očekávání jedince samého)
Řeč (vnější = mluvená a psaná, vnitřní = „řeč pro sebe“)
.nástroj myšlení, vyjadřuje myšlenky a umožňuje je sdílet s dalšími lidmi a komunikovat (dorozumívat se)
Řeč x jazyk
– nástroj myšlení a forma dorozumívání, jazyk je prostředek dorozumívání, tedy nástroj řeči
PSYCHICKÉ JEVY OSOBNOSTI
Co jsou to psychické jevy ?
= projevy lidské psychiky tzn. Jak člověk vnímá a reaguje na základě nějakého podnětu
– jednotlivé psychické jevy jsou navzájem spojeny a působí na sebe jako celek -> projevuje se to v osobnosti člověka
– jsou funkcí mozku, formují se vlivem společnosti, zvláště působením výchovy
– umožňují člověku poznávat svět a zároveň na něj aktivně působit
– v průběhu života se mění a vyvíjejí (vědomosti, schopnosti apod.)
Psychické jevy dělíme na :
- Psychické vlastnosti (dispozice) osobnosti
= temperament, schopnosti, charakter, motivy a postoje, volní vlastnosti
- Psychické procesy osobnosti
= poznávací (kognitivní) procesy -> Vnímání, fantazie, myšlení, řeč, představy
= procesy paměti -> zapamatování, uchování, vybavení
= motivační procesy – citové a volní - Psychické stavy osobnosti
= stavy pozornosti, citové stavy - Získané dispozice
Podle čeho je takto třídíme ?
– podle délky jejich trvání (nejkratší = procesy, nejdelší =vlastnosti, dispozice)
Jak se navzájem psychické jevy ovlivňují ?
- Někdo je nemocný => snížená pozornost, špatná nálada
- Pozorný člověk = ↑ vnímání
- Špatná nálada = ↓ vnímání
- Potřeba se vzdělávat => ↑ pozornost
Psychické vlastnosti osobnosti
TEMPERAMENT (z lat. Temperamentum = poměr)
– soubor převážně vrozených psychických vlastností, které určují dynamiku celého prožívání a chování osobnosti (např. způsob reagování)
– vlastnosti temperamentu jsou vrozené, ale mohou se změnit výchovou
– nejstarší teorie temperamentu – Hipookrates -> poté lékař Galenos, který vytvořil tabulku temperamentů :
- Sangvinik (z řec. Sanguis = krev) – čilý, veselý, společenský, nestálý
- Cholerik (z řec. Cholé = žluč) – rychlý, samostatný, dráždivý, vzteklý, snadno se rozčílí i uklidní
- Flegmatik (z řec. Flegma = hlen) – klidný, lhostejný, netečný, pomalý
- Melancholik (z řec. Melaina cholé = černá žluč) – vážný, svědomitý, zodpovědný, bojácný, skleslý
- Neexistuje čistý typ
Švýcarský psycholog Jung rozlišil dva typy osobnosti :
- Introvert – člověk zaměřený do svého nitra, plachý, nejistý, málo průbojný, s intenzivním vnitřním životem a hlubokými city
- Extrovert – člověk zaměřený na vnější svět, společenský, přístupný, otevřený, aktivní, snadno přizpůsobivý
Psycholog H.J.Eysenck – model osobnosti
SCHOPNOSTI
– vlastnosti osobnosti, které jsou předpokladem pro úspěšné vykonávání nějaké činnosti
– jsou ukazatelem rozdílu v kvalitě, rychlosti a snadnosti osvojení si určitého výkonu u různých lidí za stejných vnějších podmínek
– vyvíjí se na základě vrozených dispozic (předpokladů) = vlohy
Stupně schopností
- Nadání – souhrn schopností určitého druhu, který umožňuje pozoruhodné až nadprůměrné výkony v určité oblasti
- Talent – vysoce rozvinutý souhrn schopností, který umožňuje člověku dosáhnout vynikajících výsledků ve svém oboru
- Genialita – mimořádně rozvinutý talent, který umožňuje vytvářet vrcholná díla
Druhy schopností :
- Prostorová představivost – orientace v prostoru
- Numerické – schopnost operací s číselnými symboly
- Psychomotorické – koordinace dvou a více pohybů najednou
- Umělecké – literární, hudební, výtvarné, dramatické
- Percepční pohotovost – schopnost rychlého postřehu
INTELIGENCE
= rozsah určitých poznávacích schopností, které umožňují řešit problémy, učit se, přizpůsobovat se…
- Fluidní – vrozená, nezávislá na předchozím učení, během života se nevyvíjí
- Krystalická – založená na zkušenostech, vědomostech získaných učením a schopnostech je využívat
Inteligenční testy – průměr IQ 100
Souvisí s ní i další pojmy :
- Dovednost – učením získaná dispozice k správnému a úspěšnému vykonávání určité činnosti vhodnou metodou
- Vědomost – učením osvojený poznatek -> zapamatovaná a pochopená informace, vztah mezi informacemi, pojem, pravidlo
– různé úrovně poznání skutečnosti - Návyk – opakováním získaný sklon k vykonávání určité činnosti, zautomatizovaný zvyk bez potřeby uvědomělé kontroly
TVOŘIVOST
– lat. creo = tvořím => kreativita
– zvláštní soubor činností, které umožňují tvůrčí činnost , jejímž výsledkem je něco originálního
CHARAKTER
– souhrn psychických vlastností osobnosti, které se projevují v mravní stránce jejího chování a jednání
– projevuje se ve vztahu člověka k ostatním lidem i k sobě samému
– formuje se působením výchovy a dalších společenských jevů
– kontroluje a reguluje jedincovo chování podle společenských norem a požadavků
- Svědomí = systém morální kontroly a autoregulace, „vnitřní hlas“ – říká, co je dobré a co špatné
MOTIVY
– jsou to psychologické příčiny reakcí, činností a jednání člověka zaměřené na uspokojování určitých potřeb
POTŘEBA
– stav nedostatku nebo nadbytku něčeho, co nás vede k činnostem, jimiž tuto potřebu uspokojujeme
- Biologické (primární,vrozené) – potřeba dýchání, potravy, bezpečí, spánku apod.
- Sociální (získané) – kulturní (vzdělání, kulturní život) a psychické (radost, štěstí, láska)
Hodnota = vlastnost, kterou jedinec přisuzuje objektu, situaci, události nebo činnosti ve spojitosti s uspokojováním potřeb
Dále rozlišujeme tyto motivy :
- Pud – vrozená pohnutka činnosti, nutkání
- Zájem – získaný motiv, upoutává člověka po stránce poznávací nebo citové
- Aspirace (ambice) – snaha k sebeuplatnění,vyniknutí, též ctižádost
- Cíl – uvědomělý směr aktivity
- Ideál – vzorový cíl (ideál partnera)
- Zvyk –tendence vykonávat za určitých okolností určitou činnost
POSTOJE
– sklony člověka reagovat ustáleným způsobem na předměty, osoby a situace
Postoj x motiv
– motiv mateřské péče je aktivizován křikem dítěte, způsob reakce matky závisí na jejím postoji k dítěti
VNÍMÁNÍ
– psychický proces, který zachycuje to, co zrovna v daném okamžiku působí na naše smyslové orgány
– předpoklad toho, že člověk může myslet
-probíhá bezprostředně po ovlivnění okolím
– odlišení důležitých informací od nepodstatných -> zpracování (srovnávání a zařazování dle předchozích zkušeností)
-předpokladem je podnět; receptory nervové soustavy, které ho zachytí
- Vjem – zobrazuje obraz předmětu jako celku, tedy výsledek vnímání
- Počitek – obraz některého jednotlivého znaku vnímaného předmětu (barva, vůně apod.), počitky jsou součástí vjemů
PŘEDSTAVA
-názorný obraz něčeho, co v daném okamžiku nepůsobí na naše smyslové orgány
– zakládá se na minulém vnímání, je méně výstižná než bezprostřední vjem
– lidská psychika je schopna přemýšlet
- Představa paměťová – vybaví se nám z paměti, jsme schopni vybavit si nějaký zážitek -> co jsme v tu chvíli prožívali, ale teď to na nás nepůsobí
- Představa fantazijní – představujeme si něco, co jsme nikdy neviděli
-schopnost obrazotvornosti, subjektivní názor
-výsledek ovlivněn náladou
(také případný vliv omamných látek)
FANTAZIE (obrazotvornost)
– psychický proces, ve kterém vytváříme relativně nové představy, základem jsou vždy zkušenosti, vjemy a paměťové představy, které jsou často pozměněné a zkombinované tak ,jak se ve skutečnosti nevyskytují
PAMĚŤ
– schopnost uchovat poznatek a znovu si ho vybavit
– je jedna z nejdůležitějších vlastností člověka, soubor procesů, které umožní osvojení informací, jejich uchování a vybavení
Zapamatování (uložení do paměti)
– největší část osvojeného zapomínáme zpravidla bezprostředně (několik hodin) po zapamatování
- Spontánní, bezděčné
- Úmyslné (učení nazpaměť)
- Uchování v paměti
- Vybavení a znovupoznání uchovaného
Druhy paměti :
a) krátkodobá – zapamatování na několik sekund
– zapojuje zvláště sluchové a zrakové vjemy
b) dlouhodobá – uchování toho, co budeme potřebovat delší dob
- Logická
- Mechanická
- Bezděčná
- Záměrná
Zapomínání
-nejvíce osvojovaného zapomínáme zpravidla bezprostředně (několik hodin) po zapamatování
-vlivy : porozumění, zájem
-zapomínáme to, co nepoužíváme
MYŠLENÍ = vyšší forma poznání
-schopnost člověka na základě smyslového poznání a spolu s ním poznávat obecné, zákonité, podstatné souvislosti a na základě toho určovat své cíle
– vymezuje POJMY = vystižení obecných a podstatných znaků jevu, formovat a ověřovat hypotézy
- Vyjádření vztahu mezi dvěma pojmy – SOUD
( pravda x nepravda, omyl x lež) - Vyjádření vztahů mezi dvěma a více soudy – ÚSUDEK
- Soudy z nichž vycházíme – PREMISY
- Vyvozený soud = ZÁVĚR
- Motorické – řešení problému pohybovou manipulací s předměty
- Imaginativní – pracuje s názornými obrazy a představami
- Propoziční – pracuje se slovy, větami a pojmy, abstraktní myšlení
Myšlenkové procesy (operace) :
- Analýza (porovnání) a syntéza – myšlenkové rozdělení celku na části a vystižení jejich uspořádání vzájemných vztahů, opětovné sjednocení
- Abstrakce – vyčlenění podstatných a obecných vlastností, odhlédnutí od konkrétních (opak = konkretizace), př. projevy lásky
- Dedukce – vysleduji něco na základě obecného principu, který postupuje od obecného ke konkrétnímu
- Indukce – opak dedukce, postupuje od konkrétnímu k obecnému
UČENÍ
– je aktivní a tvořivý proces, který rozšiřuje vrozené dispozice a rozlišuje možnosti jedince
– smyslem je získávání, osvojování, pozměňování a upevňování nových zkušeností, přizpůsobování situacím, naučené je opakem vrozeného
- Vědomosti – osvojené poznatky a informace, včetně jejich vztahů
- Dovednosti – učením získané dispozice pro vykonávání nějaké činnosti
- Návyky – učením získané sklony, které člověka pobízejí v určité situaci k určité reakci
VŮLE
– označuje psychické procesy a vlastnosti, které zajišťují řízení činnosti a dosahování cílů v situacích, kdy je potřeba překonávat překážky nebo se rozhodovat
VOLNÍ VLASTNOSTI
– vlastnosti podmíněné vůlí člověka
– vyjadřují záměrné, cílevědomé úsilí směřující k dosažení vědomě vytčeného cíle, které je vlastní jen člověku
MOTIVACE
– z lat. movere = hýbat se
– je psychický proces vedoucí k energetizaci organismu
– usměrňuje naše chování a jednání pro dosažení určitého cíle
EMOCE (City)
– jsou psychické procesy, které hodnotí různé skutečnosti, situace, události, průběh a výsledky činnosti jedince
– prožívání subjektivního stavu a vztahu k působícím podnětům
Citové stavy :
- Pocity – jednoduché emoce (hlad, únava…)
- Nálady – dlouhodobější emocionální stavy, které podbarvují celkové prožívání a činnosti člověka (euforie, deprese)
- Afekty – silné, bouřlivé a krátce probíhající emocionální stavy; ztráta sebekontroly
- Vášně – silné dlouhotrvající emocionální stavy
- Citové vztahy – -> sociální vztahy (láska, nenávist)
