Psychologie – NSZ

 

   Otázka: Psychologie – NSZ

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Jan V.

 

 

 

 

PSYCHOLOGIE – NSZ

  • Zabývá se duševními jevy
  • Věda o chování a prožívání

Cíl: 3P – pochopit, popsat, předpovědět

 

Historie

Ebbinghaus – „dlouhá leč krátká historie psychologie“ – výzkumník paměti

Aristotelés – spis O duši – první psychologické dílo

  • Stejně jako dnes vědomí, percepce, procesy myšlení

Hippokratés – biologická stránka psychologie

John Locke – tabula rasa (behavoarismus)

August Comte – pozitivismus – pozorování faktů – OBJEKTIVNÍ

X duchovědní psych. – různé významy různých věcí – CHÁPAJÍCÍ

Wilhelm Wundt – založení psychologie 1879 (Lipsko)

  • Založení první psychologické laboratoře -> „psychologie jako věda“
  • Introspekce – pozorování dějů odehrávajících se v nás
  • Fyzické dráždění smyslů -> strukturalismus – rozkládání vjemů na co nejmenší možné části

 

Psychologie jako „empirická experimentální věda“ – empirické zkoumání a pozorování – rozvoj nových směrů a oborů

Teoretické obory

  • Obecná psychologie – základní psych. jevy, principy u zdravých jedinců
  • Vývojová psychologie – vývoj jedince – sociální změny, změny v myšlení
  • Psychologie osobnosti – rozdíly mezi lidmi, vzorce chování -> modely vzorců
  • Sociální psychologie – interakce mezi jednem a společností, různé normy a postoje

 

Aplikované obory

  • Klinická psychologie – diagnotika a léčba
  • Psychologie zdraví – souvislot mezi psychickým a fyzickým zdravím
  • Poradenská psychologie – školy, práce, úřady – pro zdravé jedince v nesnázích
  • Pedagogická psychologie – vyučování, motivace, vztah mezi kantorem – žákem, efektivní učení
  • Psychlogie práce – psych. trhu, ing. Psych. – jevy v pracovní oblasti – motivace, podmínky, kdo je vhodný na práci atd.
  • Forenzní psychologie – soudní – během celého řízení, při výběru policistů

 

Základní pojmy v psychologii

Psychické jevy:

  • Procesy
  • Obsahy
  • Stavy

 

Procesy –  vedou k obsahům

  • Dynamické, krátkodobé
  • Vjemy, myšlenky, vzpomínky, pocity, sny

 

Stavy – déletrvající

  • Dočané – nálady, fyziologické stavy
  • Trvalé – celkové duševní nastavení

 

Procesy:

  • kognitivní – poznávací, myšlenkové – senzorické procesy, vnímání, učení, myšlení, paměť
  • emocionální – vznik emocí
  • motivační – dávají chování směr a trvání

 

vnímání – sjednocuje jednotlivé počitky do celkových vjemů

počitek – nejmenší element našeho vnímání – v pozadí mnoho kognitivních procesů

učení – vznik mentálních a behaviorálních změn v důsledku zkšenosti – chování, výběr nápoje – všehcno

 

druhy učení

  • klasické podmiňování – lehnutí na postel ve dne -> únáva
  • operantní podmiňování – vyžaduje aktivní zapojení
    1. něco uděláme, někdo nás chválí, ze začátku to děláme vedomě, potom už podvěd.
  • Učení vhledem – pochopení situace a porozumění
  • Observační učení/imitace – nápodoba
  • Haituace – biologická forma učení – učení se ignorovat podnět (např. hluk)
  • Imprinting – bio – vtisknutí určitých vzorců v určitém období vývoje (jak vypadá matka a sourozenci)

 

Myšlení – proces zpracování a užívání informací

Fce:

  • Práce s pojmy
  • Objevování vztahů a kauzuality
  • Řešení problémů
  • Imaginace

 

Dedukce – vyvozování závěrů na základě obecných pravidel

Indukce – vytváření pravidel na základě jednotlivých poznatků

Algoritmy – myšlenkové posupy – při svém dodržení -> správný závěr

  • Delší průběh než dedukce
  • Jasný postup (např. využití fyzikálních vzorců)

 

Heuristiky –  soubroy pravidel, usnadnění řešení problému

  • Posuzování okolního světa na základě malého množství informací, kte kterým máme přístup
  • (autonehoda -> začneme jezdit opatrněji, i když doteď byla stejná pravděpodobnost na nehodu, ale předím jsme info neměli)

 

Paměť – schopnost uchovávat a vybavovat si informace – proces kódování a uchovávání a vybavování info

Duhy paměti

  • Pracovní/krátkodobá
  • Douhodobá

 

George Miller – max. kapacita pracovní paměti (7 +- 2 položky)

Semantická paměť – efektivní pro dlouhodobé uchování – kódování skrze smysl informací

 

Dělení podle kódování informace:

Implicitní – info prožíváme bez vědomí (řízení auta, chůze, mluva)

Deklarativní – vědomé vybavování

  • Epizodická – konkrétní info
  • Sémantická – abstraktní pojmy, vztahy a významy slov

 

Psychologické směry

Hlubinná (dynamická) psychologie

  • Nevědomé procesy mysli
  • Psychika je dynamická a determinovaná
  • Psychoanalýza, determinismus (všechno je zapříčiněno předchozími událostmi) – Sigmund Freud

 

Analytická psychologie

  • navazuje na Freuda, ale ne ve všem s ním souhlasí
  • Carl Gustav Jung

 

Individuální pychologie

  • Alfréd Adler

 

Behavoarismus

  • Blízké reflexiologii I.P. Pavlova

 

John Broadus Watson – zakladatel

  • Ne introspekce, ale co je pozoroatelné – chování
  1. Stimul -> 2. Reakce —- 1. Stimul -> 2.organismus -> 3. Reakce
  • Chování je naučené – může být naprodmiňováno systémem trestů a odměn – F. Skinner

Albert Bandura – sociálně-kognitivní přístup – učení není podmiňování, ale observace/nápodoba

 

Gestalt psychologie – tvarová

  • Celostní pojímání psychických fenoménů – psychické jevy nejsou suma částí, ale komplexní struktury

Max Werteimer

Kurt Koffka

Wolfgang Köhler

  • Teorie učení vhledem
  • psych. – struktury a dynamika skupin
  • Psychoterapie

 

Humanistická psychologie

  • „třetí síla v psychologii“ x behaviorismus
  • Svobodná vůle a možnost volby – tvořivost, láska, naděje

 

Seberealizace – naplňování svého potenciálnu

Carl Rogers – terapie zaměřená na klienta v procesu „stávání se“

Abraham Maslow

 

Kognitivní psychologie

  • Léta 20. Století

Jean Piaget – práce o kognitivním vývoji dětí – Piagetova teorie o kognitivním vývoji dětí

George Miller – paměť

Noan Chomský  – lingvistika

Ulrie Neisser – zabývat se mentálními událostmi – mozek – počítač

Témata – paměť, vnímání, pozornost, myšlení, inteligence, soc. kognice

 

Biologický směr

  • jevy mají původ v organismu
  • vše má biologickou podstatu
  • neurologie, fyziologie, endokrynologie

výzkum – magnetická resonance, tonografie, kazuistika (jak se projevuje u koho poškození mozku atd.)

 

psychologie osobnosti

rysov přístup – pojetí osobnosti podle vlastností jedince

rys – atom – nedělitelná část osobnosti

temperamentové typy – soubory rysů

  • 2-16 rysových škál

 

Hans Eyseneck

  • Stabilita-labilita
  • Introverze- extroverze
    • Kvadranty -> temperament (Eysneckův test temperamentu)

 

temperament – stav vyladění jedince a dynamika jeho rpožívání a chování

  • flegmatik
  • sangvinik
  • cholerik
  • melancholik

 

Big five – velká pětka – rysový model, 5 faktorů

  1. neuroticismusemocionální nestabilita, náchylost
  2. extraverze – kvalita interpersonálních interakcí + jejich potřeba
  3. otevřenost vůči zkušenosti – touha po nových zážitcích
  4. přívětivost – kvalita interpersonální orientace (empatie atd.)
  5. svědomitost – individuální úroveň při organizaci, motivaci, motivaci
    • spolehlivost/lhostejnost

 

inteligence – 2 teorie

  • 1 faktor
  • mnohočetná

obecná inteligence – míra G faktoru – IQ

Howard Gardner – 7 druhů inteligence

  1. lingvistická
  2. hudební
  3. logicko-matematická
  4. prostorocá
  5. tělesně – kynetická
  6. intrapersonální
  7. interpersonální

Dynamické teorie – další modely, složitější – osobnost není statická

 

Sigmund Freud

vědomí – co je teď

předvědomí (podvědomí?) – co si umíme vybavit

nevědomí – nemáme k němu přístup

 

id – primitivní, zvířecí část osobnosti

superego – zvnitřněné hodnoty a morálka společnosti

ego – racionální stránka (utvořeno z impulsů Id a zákazů superega)

 

Freud – velký důraz na Id – psychoanalýza

X

Jung (analytická psychologie)

  • práce se slovními asociacemi a aktivní imaginací

kolektivní nevědomí

  • část nevědomí stejná pro všechny
  • skládá se z archetypů

archetyp – předobraz – zděděno po předcích – forma chování pro vnímání světa (sny, mýty, pohádky)

 

Adler  ( individuální psychologie)

  • snaha překonat pocity méněcennosti
  • zajištění pocitů hodnoty

„osobnost utvářena společností, každý si utváří osud“

 

obranné mechanismy – nevědomé strategie sloužíví k obraně před vznikem úzkosti

  • regrese, popření, vytěsnění, projekce, racionalizace, sublimace, kompenzace, realtivní výtvor

 

Humanistické teorie

osobnost – tvořivá sebeaktualizující se, jedinečná

  • pochopitelná pouze skrz její pohled na svět

Carl Rogers – hl. motivace – tendence k seberealizaci

 

self – sebepojetí, reálné self – to, jací doopravdy jsme

  • ideální self – to, jací bychom chtěli být
  • reálné self – to jací doopravdy jsme

Abraham Maslow – hierarchie potřeb

  • základní fyziologické -> složitější

vyšší potřeby jsou důležité jen při naplnění potřeb nižšího stupně

  • výjimky – hladovka z přesvědčení

 

Ernst Kretchmer  – typologie podle tělesné konstituce

  • pyknik
  • astenik
  • atletik

typologie osobnosti – souhra vlastností odpovídajícím určitému vzorci (Hippokrates/Kretchmer…)

 

krystalická inteligence – ovlivněno prostředím a učením (někdy kulturní inteligence)

fluidní inteligence – vrozená, geneticky determinovaná – nezávisla na učení a prostředí

 

Vývojová psychologie

téma – vývoj jedince v čase

  • tělesné, kognitivní i emocionální či sociální změny

 

obecná periodazice

  • prenatální obodbí – ovlivnění vývoje přes matku (strava, rozpoložení -> alkoholový syndrom, drogy, nechtěné děti)
  • novorozenecké období – (0-6 t.) – jednání na základě reflexů, reakce na podněty
  • kojenecké období (do 1 roku) – práce s vlastním tělem, zvuky (napodobování)
  • batolecí období(1-3 r.) – chození, mluvení -> fáze vzdoru – objevuje se „já“
  • předškolní období (3-5 l.)– prudký rozvoj řeči, sociální dovednosti, morální uvažování a sebepojetí
  • školní období (6-11 l.)– fungování v kolektivu, myšlení a morální rozhodování
  • pubescence (11-15) – druhotné pohl. znaky, formální myšlení, změna vztahu k rodičům
  • adolesce (15-20 l.)– formování identity (budoucnost, kdo jsem atd.)
  • mladá dospělost (20-30l.) – příprava na kariéru, období nových rolí
  • stření dospělost (30-45 l.) – nejlepší pro kariéru, stárnutí, první úbytek výkonnosti
  • pozdní dospělost (45-60 l.) – kriz stř. věku, bilance nad životem, odchod dětí
  • stáří (60+) odchod do důchofu, zhoršování (zdraví, finance, myšlenky na smrt)

 

Piagetova teorie kognitivního vývoje

Jean Piaget

  • asimilace – dítě začleňuje své chování do daných schémat
  • akomodace – přebudování dostupných schémat

model je pro děti 0-11 let

  • senzomotorické stádium – (0-1.5 roku)
    • smysly, dotyky
    • egocentrismus
    • předměty nejsou trvalé (matka schová tvář – zmizí), od 8. měsíce chápe trvalost – matka odejde, dítě aktivně hledá
  • předoperační stádium (1,5-7 let)
    • symbolické a předpojmové myšlení (1,5 – 4 roky)
    • názorové myšlení (4-7 let)
    • egocentrismus
  • stádium konkrétních operací (4-11)
    • logické operace spojeny, ale na konkrétních případech
    • chápe vztah příčiny a následku
  • stádium formálních operací (11-15)
    • myšlenky a abstraktní pojmy
    • zvládne deduktivní úlohy
    • vrchol inteligence (15)

 

Vývojový model Erika Eriksona

  • vychází z konceptu hlubinné (dynamické) psychologie
  • zaměřen na vývoj ega
  • pokračovatel ssychosexuální Freudovy teorie

Freudovy fáze použité u Eriksona

  • orání, anální, falická, latentní, genitální

 

vývojová fáze -> vznik konfliktu -> vyřešení ->  vznik „ctnosti“ (když nevyřešeno – narušený vývoj v určitém odvětví)

 

orálně symslová fáze                                          věk: 0-1         konflikt: důvěra/nedůvěra            ctnost: naděje

muskulárně anální                                               věk 1-3          konflikt: autonomie/zahanbení                                                                                   vůle

 

Sociální psychologie

téma: komunikace,

komunikace – proces výměny informací

  • verbální
  • nevebální – gesta, proxemika (vzájemná blízkost), vzezření, pohledy, řeč…

 

Edward T. Hall – Proxemika:

  • intimní zóna (0,5 m) – partner, nejbližší
  • osobní zóna (0,5-1,2 m) – dobří známí, přátelé
  • soplečenská z (1,2-3,6) – lidská interakce
  • veřejná z (3,6+)
    • různě posunuté (lidé z města menší)

posturika ­ – část komunikace tvořena postojem těla

 

atribuceproces přisuzování příčin lidskému chování

  • vnitřní – dispoziční příčiny – vlivy zemnitř (vlastnosti, hodnoty, postoje)
  • vnější – situační příčiny – normy, strach, finance

základní atribuční chyba – poceňování situačních vlivů a přisuzování činů dispozičním přičinám

 

postoje – pozitivní/negativní hodnocení rakce jedince vůči nějkému aspektu světa

  • afektivní – předsudky
  • kognitivní – tereotypy
  • behaviorálí – diskriminace

 

kognitivní disonance – nepříjemné pocity či vnitrřní napětí zpsobené nesouladem 2 kognic (vjemů, myšlenek, postojů)

  • chování člověka není v souladu s jeho postojem k věci
    • kouřím i když vím, že to je nezdravé

Leon Festinger – pokus – viz scio str. 42 – google

 

konformita – přozpůsobení se svým názorem okolí (i přes vědomí/tušení, že je to špatné) – stačí 1 člověk se stejým názorem a svůj si udržímee

  • Solomon Asch

 

poslušnost

Stanely Migram – pokus s elektřinou

  • stálý dohled, prostředí pokusu, chybějící kontakt s obětí a uniforma – podporují autoritu (scio 43)

sociální role

Philip Zimbardo – pokus se studenty – vězni/bachaři

  • velký vliv situačních okolností

 

difúze – rozptyl zodpovědnosti

  • efekt přihlížejícího
  • čím více přihlížejících, tím více se spoléháme na zodpovědnsot jiných (případ Kitty Genovese)

 

sociální facilitace

  • zlepšení výkonu jednotlivce za přítomnosti jiných lidí

internalizace – zvnitřnení společenských norem, osvojení okolního světa

skupinová polarizace – změna průměrného názoru skupiny, kde dochází ke skupinové diskuzi

 

skupinové myšlení – úmyslně odpovídající zachování shody ve skupině (např. správní rada firmy, každý by se sám rozhodl správně, ale kvůli skupinovému myšlení se rozhodnou špatně)

 

haló efekt- chyba prvního dojmu

  • posuzování podle celkového dojmu (55% vzhled, 38% hlas, 7 procent obsah sdělení)
  • prvnímu dojmu se přizpůsobí zbytek našeho vnímání konkrétního jedince
  • předsudky

Thorndike – autor pojmu

sociální percepce – to, jak vnímáme ostatní

altrutismus – opak egoismu – postoj sledující prospěch druhých

 

psychopatologie

  • obor zabývající se abnormálním chováním
  • vzdálené od statistické normy takovým způsobem, že překáží fungování jedince ve společnosti
    • škodí mu i z hlediska jeho subjektivních pocitů (nemusí)

 

normální jedinec – schopnost přiměřeného vnímání reality

  • ovládá své chování
  • váží si sám sebe a ostatních
  • schopnost citové vazby

 

abnormální:

  1. dělění
    • neurózy
    • psychózy
  2. delění
    • neurotické poruchy
    • poruchy nálady
    • ostatní poruchy

 

neurotické poruchy

fobie

  • prosté (arachnofobie, akrofobie, ofidiofobie, aerofobie, dysmorfofobie)
  • sociální (strach ze ztrapnění, ponížení…)
  • agorafobie (souhrn fobií – dříve strach z otevřených prostranství, dnes strach z veřejných míst)

 

ocd

obsese – nežádocí vtíravé myšlenky

kompulze  – neodolatelné ntkání provést nějaký čin

  • kompulze zmírňují obsese (uspokojení kompulze)

poruchy nálady

 

Bipolární afektivní porucha

  • deprese
  • mánie

 

Schizofrenie

  • skupina poruch vaznačující se těžkou desintegrací osobnosti a zkreslením reality
    • poruchy myšlení, bludy, halucinace
    • poruchy emocí, špatná socializace

 

perzekuční blud – přesvědčení, že jsem pronásledován

halucinace – smyslové prožitky objevující se bez patřičné stimulace smyslů

bludy – nesprávná interpretace skutečnosti

ostatní poruchy

disociativní poruchy – narušení integrace mezi vlastní identitou, vzpomínkami, pocity a ovládáním těla

 

mentální retardace

vývojové poruchy – Asperger, autismus

závislosti

stav vyhoření – celkové životní vyčerpání

 

léčba

  • psychofarmaka
  • psychoterapie
  • nejůčinější je kombinace

 

kognitivně-behaviorální terapie

behaviorální složkasystematická desenzibilizace – představování nepříjemné situace v rámci relaxace a meditace (popisuje terapeut)

expozice in vivo – jako desenzibilace, ale v reálných podmínkách -> vystavení stres. situaci

zaplavení – expozice in vivo bez možnosti úniku

 

Kognitivní složka – vede ke zlepšení interpetace okolí

  • učí pacienta poznávat deformace v jeho uvažování






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: