Otázka: Regulace médií
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): Lucie B.
Regulace a kontrola činnosti médií. Regulace vnější a vnitřní. Vnější regulace: opatření pomocí státu, která působí na jednání médií. Snaha o udržení politické moci nebo vůbec snaha o získání přístupu k ní, také snaha o předejití společensky nežádoucímu chování, atd. Vnitřní regulaci si média vytvářejí sama. Regulace médií vychází z poznatku, že média mohou mít nepříznivý vliv na společnost a přinášet negativní jevy, kterým lze předcházet.
Postavení médií v ČR vychází z Ústavy ČR a Listiny základních lidských práv a svobod
Oba dokumenty vymezují mimo jiné principy fungování médií v demokratické společnosti. Zákony omezují média převážně v oblasti monopolizace trhu (aby nevzniklo jediné velké médium, které bude ovlivňovat a řídit celou společnost), podmínek signálu dostupnosti a obsahu vysílání. Dále regulován obsah s možným škodlivým vlivem,také pořady s rasismem a pořady násilné.
Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV)-rozhoduje kdo dostane licenci a možnost vysílat pro veřejnost. Je zřízena ze zákona. Členové jsou voleni poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. RRTV dohlíží na dodržování legislativy, může přidělovat a také odebírat licence na vysílání, má na starosti monitoring obsahu rozhlasového a tel.vysílání,dodržování právních předpisů v oblasti vysílání pro provozovatele, předkládá Poslanecké sněmovně každoročně zprávu o své činnosti a o stavu v oblasti vysílání a další. Největším úkolem RRTV-přechod ČR na digitální vysílání.
Digitalizace tel.vys.:podstatou je, že tel.signál nebude pozemními vysílači šířen tak jako nyní analogově, ale digitálně, tedy v číslicové podobě. Potřebuje se lépe využívat frekvenční spektrum, které je vzácné a dig.vys.se hodně ušetří. Na jedné frekvenci místo jednoho anal.programu více než 20 dig.programů. konec zrnění, šumu, atd. rozšíření program.nabídky. více doplňkových služeb (EPG-elektronický programový průvodce, Superteletext)
Digitalizace rozhlasového vysílání: DVB-T-rozšíření nabídky celoplošných stanic. Vychází z dokumentu Koncepce rozvoje digitálního vysílání v ČR
Média pro veřejnou službu-Veřejnoprávní: hlavním úkolem podle zákona o České televizi je poskytování objektivních, ověřených, vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů, přispívá k právnímu vědomí obyvatel, rozvíjení kulturní identity a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel ČR. Česká televize a Český rozhlas. Dohlíží Rada České televize a Rada Českého rozhlasu
Česká televize: zřízena 1.1.1992, tvorba a šíření tel.progr.,popř.dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb, na celém území ČR prostřednictvím zemských vysílacích zařízení a jiných technických prostředků, poskytuje službu veřejnosti a přispívá k rozvoji kultury. Je členem Evropské vysílací unie vysílatelů (EBU)
Český rozhlas: veřejnoprávní instituce,celoplošné stanice, viz seznam stanic. ČRo nabízí spolehlivý komplexní informační servis o událostech doma i v zahraničí, aktuální zprávy o počasí, situaci v dopravě, zajímavé reportáže a rozhovory s osobnostmi. Československo zahájilo první z evropských států pravidelné rozhl.vysílání, a to 18.5.1923 ze skautského stanu ve Kbelích
Rada České televize: může podle zákona jmenovat a odvolávat generálního ředitele a na jeho návrh ředitele televizních studií ČT, schvalovat rozpočet a závěrečný účet ČT. a kontrolovat plnění rozpočtu ČT.,dohlíží na plnění úkolů veřejné služby v oblasti tel.vys. a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu ČT. a další. Kontroluje činnost ČT v souvislosti s jejím právním nástupnictvím po Československé tv v oblasti autorských práv k dílům, apod.
Rada Českého rozhlasu: uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu tvorby a šíření programů ČRo, není však součástí ČRo. Kontrola tvorby a šíření programů je vnější a následná,Rada nezasahuje do přímého řízení ČRo, ale může k němu zaujímat stanovisko.
Legislativní úprava médií: ZÁKON O ČESKÉ TELEVIZI, ZÁKON O ČESKÉM ROZHLASU, ZÁKON O KONCESIONÁŘSKÝCH POPLATCÍCH, ZÁKON O PROVOZOVÁNÍ ROZHLASOVÉHO A TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ, TISKOVÝ ZÁKON (ZÁKON O PRÁVECH A POVINNOSTECH PŘI VYDÁVÁNÍ PERIODICKÉHO TISKU)
Evidenci periodického tisku vede Ministerstvo kultury ČR
Vydavatel musí zajistit dodání povinného počtu výtisků do vybraných knihoven: knihovna Národního muzea v Praze, Parlamentní knihovna, každá krajská knihovna a další.
Každé z médií má prostor na reklamu – ZÁKON O REGULACI REKLAMY-zakazuje reklamu na podprahovém vnímání, klamavou reklamu, skrytou a nevyžádanou, dále mluví o reklamě na tabákové výrobky, alkohol, léčiva, potraviny, atd.
ZÁKON O PRÁVU AUTORSKÉM (nelegální opisování, kopírování, atd.)
Autoregulace-vnitřní regulace médií: kodexy a pravidla, někdy autoregulační orgán: v ČR jsou nejznámější-Rada pro reklamu (sdružení reklamních agentur), Syndikát novinářů v ČR, různé odborové organizace pracovníků v médiích, Unie vydavatelů (denního tisku a internetového zpravodajství), Asociace provozovatelů soukromého vysílání, instituty redakčních kodexů.
Rada pro reklamu je členem EASA-Evropské asociace samoregulačních orgánů.
Sám reklamní průmysl udělal pravidla, která jsou v Kodexu reklamy.
Kodex České televize
Etika v žurnalistické práci: Etika-nauka, která se zabývá morálními hodnotami a principy, jež usměrňují počínání člověka v situacích, kdy pro něj existuje volba řešení.
Etika aplikovaná:etika života a smrti, potraty, trest smrti, lékařská etika (Hippokratova přísaha), etika obchodní, právní, etika sexuality a vztahů.
Etika normativní: normy chování, na jejichž základě se lidé rozhodují, co je dobré a co špatné. Hodnotí také povinnosti a hodnoty, jak se pozná dobrý život.
Etika žurnalistická: morální otázky činnosti žurnalistů v masmédiích, otázky nezávislosti novináře na majitelích a vydavatelích, vztahy novináře k veřejnosti, jeho odpovědnost za škody, vztahy ke kolegům, apod. kodexy-etické zásady-předchůdce byl kodex týdeníku Týden a kodex Syndikátu novinářů ČR
Některá pravidla: Narušování soukromí, Střet zájmů, Braní úplatků, Plagiátorství, Klamání lhaní nebo polopravdy, Syndikát novinářů ČR-je členem Evropské federace novinářů. Syndikát požaduje po členech dodržování etických pravidel. Tato pravidla jsou shrnuta v Etickém kodexu novináře. Etický kodex novináře přijala jako otevřený dokument valná hromada Syndikátu novinářů ČR dne 18.6.98 a na návrh Komise pro etiku při Syndikátu novinářů jej aktualizovala správní rada dne 25.11.99.
Etický kodex novináře obsahuje pravidla: Právo občanů na včasné, pravdivé a nezkreslené informace, Požadavky na vysokou profesionalitu v žurnalistice, Důvěryhodnost, slušnost a serióznost zvyšují autoritu médií.
Svoboda slova: svoboda slova i nepřípustnost cenzury jsou v Ústavě. Není neomezené
Cenzura je opakem svobody slova. Je to kontrola a omezování sdělování informací
Listina základních práv a svobod
Autocenzura-provádí sám autor z důvodu postihu
V dnešní době cenzura hlavně internetu-servery umožňující svobodný projev, nelegální stránky, porno, atd.
Nová média: především m.elekronická
Multimediální systém: souhrn technických prostředků (osobní PC, zvuková karta, graf.karta, videokarta, kamera, mechanika CD-ROM, DVD, software, atd.)
Také mobilní telefony
Internet
Možný zánik masových médií
Obrovská diverzifikace nabídky v podobě digitalizace, rostoucí vliv elektronických médií na úkor médií tištěných nebo globalizace mediálního trhu, poroste úloha interaktivních médií, v nichž konzument spoluurčuje obsah mediálního produktu
Sociální média-sociální sítě, fóra, chaty
