Sexuologie

 

   Otázka: Sexuologie

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): rockstar

 

 

 

 

 

– literatura:     Encyklopedie sexuality – Ernest Bornemam

 

Dějiny sexuality

–        vědecká disciplína, kt. v současnosti nabývá na významu. Zabývá se pohlavním životem, sexuálním zráním, poruchami sexuality… u lidí

–        hraničí se sociologií, psychologií, biologií, medicínou

–        mnoho zkreslení – zabývá se velice intimními částmi života (=> snaha odbourání mýtů)

 

sex:

–        specifická biologická potřeba ( v životě se bez ní obejdeme)

–        shodnost s ostatními živočichy – pud zachování rodu (periodicky se opakující cykly = říje)

×         člověk- sexuálně aktivní v průběhu celého života (sex. dozrání à stáří)

+         u některých primátů přesahuje sex. aktivita dobu páření, kdy je samice připravena být      oplodněna à dáno složitostí společnosti, ve kt. žijí

 

• úroveň hormonální činnosti mužů a žen:
  

 

+/- 25 – období nejsilnějšího sex. pudu                        +/- 35 – nejsilnější sex. aktivita

(zájem o mladší muže)

 

40 –50 – „druhá míza“                                    50 – „přechod“ – klimaktérium

– hladina hormonů nižší × opětovné                            – postupně se ztrácí možnost otěhotnět

zvýšení sex. aktivity –sociální hledisko                         (biologicky) × neztrácí zájem o sex

=> zájem o mladší ženy                                               aktivitu

 

ð  některé problémy v partnerském soužití

ð  čím dříve začíná člověk sex. žít, tím později jeho sex. aktivita ochabuje

 

® muži – sexuální (hraje větší roli samotný pohlavní akt – viz pornografie, prostituce…)

® žena – erotická – důležitější emotivnost, vztahová stránka

 

důsledky:

–        celoživotní párové soužití (pro muže obtížnější dodržet monogamii; v západní společnosti typická tzv. „sériová“ monogamie -= vždy jen jeden partner, ale pokaždé jiný)

 

ipsace:

–        masturbace – sebeukájení (! nejedná se o deviaci, ani úchylku)

–        u mužů plnohodnotná náhražka sex. prožitku

–        masturbace – sebeukájení rukou

–        onanie (Onan – přerušovaná soulož)

 

sexuální zrání:

–        přeměna na bytost plně sexuálně schopnou rozmnožování

1. asexuální období – dojde-li k sex. styku – může být ohroženo sex. zrání
2. pubertální období – přechodná  fáze mezi asex. a sex. obdobím

– psychologická zralost vyzrává pomaleji

1. sexuální – téměř do smrti

• partnerské a manželské vztahy – sociální podstata (celoživotnost dána sociální podstatou – pro stát výhodné)
• rozdíl mezi počtem partnerů během života     muži     8 – 10

ženy     5 – 6

–        rozdíly se pomalu smazávají – ženy počet partnerů zvyšují

–        prům. na 1 měsíc 4 – 5  sex. styků (bereme celé spektrum sex. období – 15 – 60)

 

–        národy sex. aktivita:   jih       

USA  podprůměrné

sever

–        přechodné období – klimaktérní  – pokles sex. tenzí – u žen biologicky dané (45 – 50)

 

psychofyziologie sex. zrání:

1. identifikace s vlastním pohlavím – role vymezena socializací

! psychiky × fyzické pohlaví – transexualita

–        min: psychické poruchy

–        dnes: možná operativní změna pohlaví – neplnohodnotné )otázka pouze vnějších pohl. znaků (sekundárních)

 

Antikoncepce

–        regulace a ovlivnění gravidity ženy, snaha zabránit otěhotnění

–        těhotenství se nestává dílem náhody – plánované rodičovství

 

Metody antikoncepce:

1) biologická

2) bariérová

3) hormonální

4) chemická

 

ad 1) biologická:

• přerušovaná soulož (coitus interruptus)    – přerušení před ejakulací

X nízká spolehlivost (nutné kombinovat s jinou metodou)

• metoda rytmu       – zjišťování plodných a neplodných dnů

vhodná metoda i pro plánované početí ( 11. – 17. den cyklu je možné otěhotnět, ostatní dny je pravděpodobnost otěhotnění minimální)

zjišťování: měření bazální teploty (pochva, konečník), sledování stavu poševního hlenu a děložního čípku, zjišťování množství glukózy v děloze

X samotná metoda je jako antikoncepce značně nespolehlivá a poměrně složitá

 

ad 2) bariérová:

= snaha mechanicky zabránit proniknutí spermií do vnitřních pohlavních cest ženy

+ poměrně spolehlivá a jednoduchá metoda

kondom – jediná užívaná spolehlivá metoda pro muže,

jediná účinná ochrana před AIDS (z antikoncepčních metod)

pesar – obdoba kondomu, vytváří přepážku blízko děložního čípku

nitroděložní tělísko – zavádí do odborný lékař na delší dobu ( 1 – 2 roky)

vhodné pro ženy, které již mají děti; vysoká spolehlivost

 

ad 3) hormonální:

= ovlivnění hormonální hladiny organismu, zabránění ovulaci

+ v současnosti velice spolehlivá a bezpečná metoda

× jedná se o zásah do hormonální stability těla – může mít negativní účinky

à v současnosti se používají tablety jen pro ženy, mužské hormonální tablety  nemají takovou spolehlivost, ale také se nesetkaly u mužů s pochopením (ze strany mužů je malý zájem)

Denní tablety – používají se během celého menstruačního cyklu (záleží na typu) bez ohledu na pohlavní styk

Postkoitální tablety (následné) – používají se krátce po pohlavním styku

Použití jen výjimečně ( max. 4x za měsíc)

 

ad 4) chemické prostředky:

= látky, které mají spermicidní účinky (antikoncepční krémy, pěny, čípky – nízká účinnost, nutné kombinovat z další metodou)

sterilita – zbavení schopnosti plození (podvázáním chámovodů nebo vejcovodů)

X téměř nevratná změna

 

Sexuální dysfunkce

–        Snížená nebo zamezená možnost pohlavního aktu. Většina sex. dysfunkcí je psychického a psychosomatického původu (stres, frustrace, negativní zkušenost . . ).

 

–        Muži:

Poruchy erekce –    problém s tuhostí penisu

Příčinou je nízká vzrušivost nebo psychický tlak

Existují pomůcky a léky:          viagra – vliv na prokrvení penisu

Uprima – působí na mozek, ovlivňuje vysílání podnětů k erekci

Předčasná ejakulace (ejaculatio praecox) – ejakulace ještě před zavedením penisu do pochvy nebo velice brzy po spojení (20 s). I zde je veliký vliv psychického stavu. Nelze přesně stanovit hranici, kdy se jedná již o dysfunkci a kdy je to otázka individuálních dispozic.

Možnosti ovlivnění:       – kondom snižuje citlivost a prodlužuje dobu do ejakulace

– Stiskací metoda – těsně před ejakulací se provede zaškrcení penisu (poměrně složitá a nepříjemná metoda)

retrográdní ejakulace       – zpětná ejakulace (suchý orgasmus)

– sperma se dostává do močového měchýře a neodchází ven penisem

nízká sexuální apetence    – nechuť k sexu, obdoba ženské frigidity, ale u mužů se vyskytuje méně

 

–        Ženy:

Frigidita – nízký zájem o sex (snížená úroveň sexuální apetence, pohlavní chladnost)

Ve většině případů je příčina psychického rázu. Zejména strach je hlavní příčinou frigidity

Anorgasmie           – neschopnost prožít orgasmus (spastické stahy svalstva vnitřních pohlavních orgánů). Spolu s tím také chybí prožitek rozkoše z orgasmu, ale nechybí naopak pocit uspokojení z pohlavního aktu.

Ovlivnění: cviky na svalstvo dna pánve a dráždění klitorisu (zvýšení jeho citlivosti)

Vaginismus – pociťování bolesti a křečí při pohlavním styku. Znemožňuje koitus.

Fyziolog.: způsoben poraněním v oblasti pochvy, citlivost a bolestivost dlouho přetrvává

Psychický : způsoben strachem nebo odporem k mužům (negativní zážitek, znásilnění a pod). Je daleko častější než fyziologický. S emancipačním hnutím roste počet případů vaginismu.

 

–        společná pro obě pohlaví – impotence – sexuální neschopnost

Impotence je velice široký pojem, který v sobě zahrnuje značnou spoustu projevů

 

Impotentia coeundi – neschopnost  uskutečnit pohlavní akt ( z různých příčin)

Impotentia concipiendi – neschopnost početí (neovlivňuje schopnost koitu)

– počítáme sem i sterilitu a infertilitu (bezdětnost)

– v poslední době dochází k masivnímu nárůstu neplodnosti u mužů v důsledku civilizačních tlaků. Klesá hlavně kvalita sperma.

 

Sexuální deviace

Deviace –odchylka, úchylka, odchýlení od normy (z lat. deviare – sejít z cesty) Dříve se používal pojem perverze

à Normy si stanovuje společnost sama, takže otázka co je deviace záleží na společnosti  a kult. zázemí (antika v jistém ohledu tolerovala pedofílii nebo incest). Existuje tedy veliká provázanost mezi deviací a úrovní a typem společnosti.

 

® Nejdůležitější je problém intenzity úchylky, protože lze říci, že v každém je alespoň malý náznak nějaké úchylky.

Lze diagnostikovat intenzitu (druh úchylky nebo sex. orientaci):

Falopletismografie – muži

Vulvopletismografie – ženy

Pomocí elektrod umístěných na pohlavních orgánech se zaznamenává vzrušení.

 

Dělení deviací:

a)    v objektu – na koho se zaměřuje, kdo je objektem vzrušení

b)    v aktivitě – co člověka uspokojuje

 

a)    v objektu:

pedofílie – zaměřenost na děti

efebofílie – zaměřenost na mladé chlapce

zoofilie – zaměřenost na zvířata

gerontofílie – zaměřenost na staré lidi

nekrofílie – zaměřenost na mrtvé lidi

fetišismus – přesun sexuálního cíle z živé osoby na nějaký předmět, který ji nahrazuje. Typů předmětů je nekonečné množství: kusy oděvu (zejména intimní prádlo), boty, nářadí, kůže, krev, igelit, samet, kožešina, rukavice, pásek, . . .

 

b)    v aktivitě:

sadismus – uspokojení při působení bolesti druhým;podle markýze de Sade (1740 – 1814)

masochismus – ke vzrušení potřebuje pociťovat bolest (fyzickou nebo psychickou), být ponižován, prožívat utrpení podle rakouského spisovatele Leopolda von Sacher- Masocha (1836 – 1895) ® často se objevují spolu – sadomasochismus

Exhibicionismus – odhalování se (genitálie nebo jiné části nahého těla);častější u mužů ® důvodem je náhražka koitu nebo také často jen snaha šokovat (úzká spojitost se sadismem)

Voyerství – vzrušení je vyvoláno pohledem na nahou osobu nebo pohlavní akt, nikoli vlastní aktivitou (můžeme ho považovat za typ náhražkového fetišismu).

Frotérství – vzrušení se pomocí blízkého kontaktu s neznámými osobami, mačkáním se na ně, třením a jakoby náhodnými dotyky ( fronta, veřejná doprava, demonstrace). Snaha zůstat v anonymitě.

Transvestitismus   – touha převlékat se do oděvu druhého pohlaví a působit dojem druhého pohlaví. Častější u mužů. Je ale se svým pohlavím i orientací spokojen – rozdílný od homosexuality a transsexualismu.

 

Patologická sexuální aktivita projevující se násilím a brutalitou – znásilnění. Typická zejména pro muže. Společný základ jako sadismus. Ale pro svou společenskou nebezpečnost (není souhlas sexuálního objektu) je velice závažný.

Homosexualita

–        sexuální zaměření na stejné pohlaví

–        dříve byla považována za deviaci nebo nemoc (ještě v 70. letech), ale i přes velikou netoleranci ze společnosti (projev xenofobie) se jedná o přirozené chování jedinců s odlišnou sexuální orientací

–        i v přírodě se homosexuální chování objevuje relativně často (zvláště i vyšších savců – krávy, klisny, velbloudi, lvi i lvice, hyeny, psi, ale i drůbež – kuřata, kachny, bažanti), proto nelze považovat homosexualitu za produkt lidské civilizace.

 

–        Co je to homosexuální orientace?

Počet homosexuálů není přesně znám. Pohybuje se od 4% do 10%. To zejména proto, že definice homosexuality není jednoznačná. Lidská sexualita se pohybuje od vyhraněné homosexuality přes bisexualitu po vyhraněnou heterosexualitu.

 

vyhraněná                                bisexualita                              vyhraněná

heterosexualita                                   (85%)                                       homosexualita

(5%)                                                                                        (10%)

 

–        studie z USA:         30% lidí v USA má homosexuální zkušenost

20% lidí v USA dosáhlo orgasmu prostřednictvím stejného pohlaví

 

Co způsobuje homosexualitu?

–        Nelze hovořit o nemoci. Tudíž nelze homosexualitu „léčit“ (jako nelze „léčit“ heterosexualitu). Lze pouze potlačit intenzitu sexuálního pudu, ale nelze změnit sexuální orientaci.

Nejdůležitější vliv na utváření sex.orientace má prenatální vývoj. Během těhotenství vzniká sex.polarita.

Vliv socializace a výchovy má jen nepatrný vliv na sex.orientaci.

Pseudohomosexualita – náhražková

Vyskytuje se v prostředí, ve kterém není jiná možnost uspokojení sexuálního pudu. Zejména v jednopohlavních komunitách – kláštery, armáda nebo ve vězení

historie: historická období a kultury, které přály homosexualitě

Řecko:       ženy neměly plnoprávné postavení (byly považovány za méněcenné bytosti), proto za nejdokonalejší formu sex.vztahu byl považován vztah mezi mužem a mladíkem (efebofílie) – spojení moudrosti a krásy

Ženy se naopak někdy separovaly a navazovaly na kult Velké Matky (ostrov Lesbos, Sapfó) X větší bisexuální zaměření

Američtí stepní indiáni:

Některé mladíky, kteří nebyli schopni vyšší statečnosti vychovávali jako ženy. Vytvářeli si tedy třetí třídu lidí – muži, ženy, „berdašové“. Berdašové (transvestiti) nebyli ale nikterak ponižováni nebo haněni

Manuové (Nová Guinea):

Neexistoval téměř žádný rozdíl mezi mužem a ženou (oblečení spol.funkce, vzezření) a tak nedělali rozdíl ani v pohl.styku. Anální i genitální soulož měla stejný název.

Marind-Animové (Nová Guinea):

Pohlavní život všech byl čistě homosexuální (mužů i žen). V zájmu zachování rodu 1x ročně podstupovali styk heterosexuální, ale osobní odpor obou pohlaví vůči sobě byl velmi silný (impotence byla normou)

Homosexualita je problém spíše společnosti. Proč?

Křesťanství – sexualita jen za účelem plození (obdobně jako zákaz předmanželského styku)

Společnost je velice xenofobní. Má často neopodstatněný strach z odlišností a jinakostí (líbající se homosexuální pár vyvolává větší nesouhlas než heterosexuální pár)

Vyšší promiskuita? Důvody jsou jak biologické, tak i sociální.

a)    biologické důvody: souvisí s rozdílným pojímáním sexu u mužů a žen

M+M – nejméně stabilní pár

M+Ž – středně stabilní pár

Ž+Ž – nejstabilnější pár

b)    sociální důvody: netolerantnost společnosti vytváří překážky ve společném životě, žene homosexuály do uzavřených komunit, vytváří pocit odlišnosti.

 

AIDS. Zpočátku byli homosexuálové rizikovou skupinou (nechráněný pohl.styk, promiskuita, anální styk – větší riziko poranění sliznice a snadnější přenos viru). V současnosti se AIDS šíří  ve všech skupinách lidí. Proto hovoříme již o rizikovém chování a nikoli o rizikových sk.)

otázka registrovaného partnerství

– Právo na informace (v nemoci), majetkové nároky (dědictví). Největší spor je o možnosti výchovy a adopce dětí.

 

Pohlavně přenosné nemoci

à Pohlavně přenosných nemocí je veliké množství. Některé (př. AIDS) se přenášejí i jinou cestou než pohlavně. Mezi nejznámější a také nejrozšířenější patří kapavka, syfilis,AIDS.

 

Kapavka

Nejčastější ze všech pohlavních nemocí. K nakažení dochází téměř výlučně pohlavní cestou. Inkubační doba je kolem 4 dnů.

Onemocnění způsobuje gonokok „Neisseri“. Napadá nejdříve močovou trubici a dále pak u mužů prostatu, chámovody, nadvarlata, u žen dělohu a vejcovody. Důsledky jsou stejné – neplodnost.

Nejúčinnější léčba je pomocí antibiotik.

 

Syfilis (příjice)

Do Evropy ji zavlekli námořníci Kryštofa Kolumba roku 1494 z Haiti. Počala se neuvěřitelně rychle šířit z Portugalska po celé Evropě. Evropská těla nebyla připravena na tuto nemoc, která se zde nevyskytovala, a tak dochází k veliké epidemii. Průběh epidemie mimo jiné svědčí o čilém sex.chování napříč všemi společenskými vrstvami. Další vlna epidemie se objevila ve 2/2 20.stol.

Onemocnění způsobuje spirochaeta pallida (mimo tělo rychle odumírá, chlad ani teplotu nad 45°C nepřežije).

Nejdelší inkubační doba ze všech evropských infekčních onemocnění (až 4 týdny). Jedná se o onemocnění celého těla (nikoli jen pohlavních orgánů). Projevy jsou zpočátku nenápadné – fleky a vředy na kůži (1 – 2 měsíce od nakažení). Tyto symptomy se postupně sami vyhojí. Při neléčení syfilis napadá vnitřní orgány, které následně odumírají (po 3 –15 letech) – ledviny, slinivka břišní, játra, napadá také oči, sluchový orgán, aortu a pod. V poslední stádium napadá CNS, míchu, mozek.

Léčba je nutná včas. Používají se antibiotika, arzenobenzolový preparát (Neosalvarsan 914), jódové sloučeniny a vizmutové soli.

 

AIDS (podrobnější a aktuální informace je možné získat na internetové adrese: http://aids.alms.cz)

AIDS – syndrom získaného selhání imunity

HIV – virus lidského imunodeficitu

Jedná se o nevyléčitelné infekční onemocnění celého těla, jehož výsledkem je postupná celková destrukce imunitního systému člověka.

Existují 2 podobné formy HIV, jejichž původ je nejspíše různý. Jedná se však o hypotézy. HIV 1 se vyskytoval již dlouho u izolovaně žijících lidských populací, které ho dobře snášely. HIV2 je velice podobný viru africké opice, ze které došlo k přenosu na člověka.

 

Jak napadá organismus?

1)    virus se dostane do krevního oběhu

2)    virus se fixuje na T4 lymfocyty, které řídí celý imunitní systém v těle

3)    virová RNA se přes stěnu lymfocytu dostává na DNA a stává se součástí genetického kódu buňky

4)    a) lymfocyty žijí dále a infekce se neprojevuje – stav HIV pozitivní

b) virus se uvnitř lymfocytu množí a ničí ho. Propuká infekce – AIDS

 

Jak dochází k přenosu?

Virus HIV se přenáší –   krví, spermatem, poševním sekretem

X sliny, slzy, pot také obsahují viry, ale v malém, „bezpečném“, „podprahovém“ množství. Nebylo prokázáno, že by pomocí nich někdy došlo k přenosu viru.

 

1) pohlavním stykem – a) análním (vysoká pravděpodobnost poranění sliznice)

b) vaginálním

2) sdílením jehel a stříkaček

3) krevní transfúzí a krevními deriváty ( v současné době je toto riziko již minimální, protože   veškerá krev se testuje na HIV – v ČSSR od 1.6.1987)

4)    z infikované matky na dítě – v době těhotenství přes placentu, během porodu a také kojením

– do budoucnosti veliký problém, riziko přenosu je až 30%

– v ČR jsou od 1.1.2001 povinně testovány těhotné ženy

 

Rizikové chování pro přenos viru HIV

a) žádné riziko –           běžný tělesný dotyk, objímání, mazlení, společné užívání bytu, bazénu, sauny

píchnutí bodavým hmyzem, poranění domácími zvířaty

dotek zaschlých krevních skvrn

b) nízké riziko –           pohlavní styk s použitím kondomu, erotické líbání, potřísnění pokožky spermatem

společné používání holících strojků, zubních kartáčků a pod.

c) vysoké riziko –          nechráněný pohlavní styk, kontakt úst se spermatem a poševním sekretem

tetování nesterilními jehlami, nesterilní stříkačky a jehly

 

Příznaky

První příznaky se podobají chřipce nebo mononukleóze. Přítomnost viru HIV v těle je možné zjistit 3 – 12 týdnů po nakažení. Následně se u někoho objevují klinické příznaky: únava, horečky, průjmy, zvětšení uzlin, herpetická infekce (puchýře na kůži). Následuje postupné hroucení imunitního systému. U některých jedinců se příznaky neprojevily ani po více jak 10 letech, ale vzhledem ke krátké znalosti nemoci není jasné, co to znamená.

Léčba

Neumíme definitivně odstranit virus HIV z těla. Dokážeme jen zpomalovat průběh onemocnění. I čeští vědci přispěli ke snaze zvýšit účinnost „léčby“ AIDS – lék zpomalující postup infekce VIREAD. Důležitá je také podpora a stimulace imunitního systému (vitamíny, správná strava, pohyb).

Zneškodnění viru HIV

Mimo tělo je málo odolný. Ke zneškodnění lze použít běžné dezinfekční prostředky a teplo nad 60°C. Naopak je odolný vůči chladu, záření RTG, gama i UV.

Statistika

HIV je rozšířen již po celém světě – pandemie (epidemie, která překračuje hranice regionů a týká se celého světa).

V roce 2001 uplynulo dvacet let od doby, kdy bylo poprvé diagnostikováno onemocnění AIDS. První záznam o této chorobě byl učiněn 5. června 1981 v devíti odstavcích Americkým centrem pro kontrolu nemocí (US Center for Disease control) a zaznamenal 5 případů. V té době, nikdo netušil do jakých epidemických rozměrů se toto onemocnění rozvine.

Svět:    36 mil. HIV+ (do 2000)

za rok 2000:     5,3 mil. nakažených HIV (14500/den)

3 mil. zemřeli

do roku 1999:   16,3 mil.zemřelo

Dodneška se rozšířilo do všech částí světa a virem HIV se nakazilo 58 milionů lidí, z nichž již 22 milionů na následky nemoci AIDS umřelo.

 

V současné době žije s HIV/AIDS 36,1 milionů lidí. Největší část z tohoto počtu v sub-Saharní Africe, kde se v průběhu roku 2000 nově infikovalo 3,8 milionů lidí. Žije zde 90% ze všech 10-ti milionů “AIDS sirotků”.

ČR: do roku 2000 (od 1985):     480 HIV+

144 AIDS

88 zemřelo

X nejsou to reálná čísla, opravdová čísla budou 5 – 10x větší

 

V ČR bylo podle statistiky SZÚ ke dni 31.3. 2001 registrováno celkem 510 HIV-pozitivních osob, z toho u 150 osob onemocněno AIDS; z nich 90 již zemřelo.

 

Prostituce:

–        z lat. veřejně vystavovat – počátky prostituce jsou úzce spjaty se zavedením monogamie (prostituce  jako nutné zlo)

–        chrámová – sex. styk součástí obřadu – Asýrie

–        aremoniální – přírodní národy při návštěvě nabízejí muži svou ženu, dceru

–        ekonomická – přišlapování – přivydělávání si

–        ženská – pasák, kuplíř, bordelmama – drtivá většina prostituce

–        mužská

–        dětská – úlohou státu chránit děti

řešení:

–        represivní – přísné tresty (Rumunsko)

–        aboliční – zabránění jevů, které jsou s prostitucí spojeny = znepříjemňovat jim život (ČR, SR)

–        reglementace – pravidla – zlegalizování prostituce

 

Kamásútra – rozdělení prostituce na 3 typy:   1. hethéry – společnice

                                                                      2. „běžné“ – zaměřena na sex. akt

                                                                      3. dívky

pouliční – nehygienická, “široká nabídka služeb !?

v erotických klubech; „masážních salónech“ – hyg. pravidlo bezpečného sexu, odstupňované ceny

prostitutka s vlastním bytem – inzerce v časopisech, zvláštní druhy služeb

hotelová prostituce – na vys. úrovni, vysoké vzdělání => „společnice“ (nemusí jít nutně pouze o sex)

prostituce s vlastní vymezenou klientelou (malou) –vzdělání ještě na vyšší úrovni

à v totalitním režimu prostituce považována za příživnictví (trestný čin)

problémy:

–        povinné lékařské prohlídky

–        místo, kde nabízet služby – snahy dostat prostituci z ulice

–        „registrační podmínky

–        sankce za porušování zákonů (v současné době nevymahatelné pokuty…)

 

manželství

–        pouze právní akt („legalizace soužití“)– sňatek – (úřad, kostel) – vystaven oddací list (právní vymahatelnost majetku při rozvodu, informace o stavu nemocného…manželé nemusí svědčit proti sobě…) – nutné např. po získání dítěte (adopce, pěstounctví)

–        podmínky: plnoleetost, způsobilost… (ve věku 15+ ve vyjmečných případech rozhoduje soud)

–        dnes častým jevem soužití na zkoušku – bez právních a jiných závazků  (většinou bezdětné páry…)

–        5% mužů a 4% žen se nikdy neožení (čísla pořád stoupají)

–        po r. 1989 se postupně zvyšuje prům. věk ženicha a něvěsty (90. l. žena 23 a muž 25)

 

plánované rodičovství

–        počet dětí nepřímo závisí na vzdělání – vysoké vzdělání- kariérismus – většinou 1 dítě v pozdějším věku (česká prům. rodina 2 děti)

–        potrat – 1/3samovolné; 3/4 umělé

 

Nevěra:

–        znalost budoucího partnera a jeho rodiny – způsob řešení konfliktů, vztah k dětem, příbuzných, přátelům, dělba práce, trávení volného času

–        svobodný výběr partnera × většinou dobrovolně nevybíráme mimo kastičky

–        vybíráme vzory matky; otce – jinak možné narušení streotypů – podvědomé instinkty (často fetišistického rázu)

–        během nevěry muž více ejakulátu (zasívá jinde), pozornější k vlastní manželce, nikdy sex. neselže

–        prostituce nenarušuje fci rodiny

–        monogamie

 

Flirt:

1 fáze – seznamování na veřejnosti

2 fáze intimní (oslovení ® pozvání někam ® milostná akce)

–        oční kontakt velmi důležitý (4s), pozor na vzdálenost +/- 1 m čelem; iniciativa muže (hozená rukavička)

muž     – v době, kdy je spokojený, hledá dobrodružství („užije si“ a vrací se domů jako „milující manžel“)

žena    – když je nespokojená, hlavně v době ovulace

 

–        fenyl-methyl amin – látka způsobující zamilovanost – u žen se zvýší hladina a vydrží pořád na stejné úrovni × muži – hladina po 3-7 měsících opět klesá => muži od přírody promiskuitní

–        přiznání nevěry – znak nezralosti + bezohlednosti

 

Typy nevěry:

1)    solitairní – 1 zážitek bez nebezpečí

2)    rekreační – fungující rodina + „kamarádka“ (když je čas)

3)    bigamická –  vedle oficiální manžela (ky) milenec (ka) po dlouhou dobu

4)    heterická – prostituční

5)    milenecká – problém pro rodinu, spíše ženy (muži nechtějí změny- nenechají to tak daleko zajít – rekreační, bigamický typ)

6)    společně konzumovaná – výměna partnerů, skupinový sex ( ? otázka jestli se jedná o nevěru?)