Sociální útvary – maturitní otázka ZSV

 

   Otázka: Sociální útvary

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Mael

 

 

 

 

Sociální role – soustava předem daného nebo vyžadovaného chování

 

Georg Herbert Mendel
osvojujeme si soc. Role v procesu sociálního učení
role mohou být vzájemně v konfliktu, musíme se je učit vhodně spojovat
lze se s ní ztotožnit nebo odmítnout
role nemají stejnou váhu
skupinové (člen týmu) x individuální (syn)
nucené (žena, dítě) x volitelné (divák v kině)
krátkodobé (cestující ve vlaku) x dlouhodobé (rodič)
pronikající se (student + kamarád) x vylučující si (stařec + chlapec)

 

Konflikt sociálních rolí – Robert King Merton
v rámci jedné role ( zaměstnanec – loajální i ambiciózní)
mezi rolemi (student x zaměstnanec)
já vs. role (nevěrný manžel)
nositel role a role samotná (nositel na ni nemá – např. Inteligencí)

 

Sociální pozice – místo jedince ve společnosti na základě určitých vlastností: věk, pohlaví, peníze
Sociální status – trvalejší pozice → hodnota postavení v daném sociálním útvaru
a) vzozený
b) získaný
c) připsaný – získaný bez vlastního přičinění v důsledku sociálních okolností

 

Sociální mobilita – možnost jedinců měnit svůj sociální status uvnitř soc. systému
P.A.Sorokin (1927)
horizontální mobilita: prostorová či profesní změna, nemění se výše soc.status
vertikální mobilita: vzestup či sestup v rámci stratifikačního prostoru společnosti
vysoká míra mobility = otevřená společnost
intergenerační (změna pozice dětí proti rodičům) x intragenerační (život jedince)

 

Sociální stratifikace – stratum = vrstva
Max Weber
rozdělení (rozvrstvení) společnosti, základem je nerovnost
společnost – lidská pospolitost s fyzickou, biologickou a psych. Stránkou
společnost se rozděluje z důvodů: dělby práce, věku, zkušeností, zájmů
horizontální dělení: nelze stanovit kritérium horší x lepší, podle věku
vertikální dělení – diferenciace autority, vyjádřena hierarchie

 

Základní 3 osy rozdělení – Gerhard Lenski
a) majetek
b) vzdělání
c) moc

 

Lokální seskupení a útvary

1. Sociální kategorie
2. Agregáty

– Sociální skupiny

 

1. Sociální kategorie – soubor osob, vykazující alespoň jeden shodný znak – např. Zaměstanec

2. Agregáty – sdružení lidí na prostorovém principu, spojení jen fyzickou blízkostí (spolužáci)
 

Dav – skupina osob, která se shromáždila na tomtéž místě na základě podnětu
– klasifikace davu: (Gustav Le Bon)
1. davy sociálně strukturované: spojené místem a společným zájmem, plánované uskupení, není v rozporu se zákonem
a) posluchačstvo (diváci)
b) plánovaný expresivní dav (manifestace)

 

2. náhodné davy – neplánované, chovají se podle zákona, ale neeticky
a) divácké davy (čumilové – např. Okolo dopravní nehody)
b) panické davy (lidi utíkající z hořící budovy)
c) znepříjemňující davy (lidi stojící ve frontě)

 

3. nezákonné davy
1) aktivní expresivní davy: a) rebelující davy (dělníci vs.Roboti)
b) lynčující davy (rozhodují o trestech)
c) drancující davy (zombie apokalypsy)
amorální davy – opilci, fotbaloví fanoušci, orgie

 

Teorie davového chování – Gustav Le Bon (Psychologie davu)
potlačení a ztráta identity, výrazná převaha původních, primitivních instinktů a emocí nad rozumem
ztráta morální odpovědnosti a kontroly
člověk je v davu anonymní a má pocit bezpečí před sankcemi

 

3. Sociální skupiny – dvě nebo více osob, které jednají společně, mají určité cíle a zájmy, jejich jednání je organizováno a regulováno, vzájemně komunikují, mají vlastní identitu (my – oni)

Klasifikace:
1. podle velikosti
a) malé – 2-30 (není důležité), musí se velmi dobře znát
b) velké – znají se povrchně, profesionální – třída, kancelář

 

2. podle typu vazby
a) formální – život skupiny je řízen normami
b) neformální – závislá na aktivitě členů – kamarádi

 

3. podle stability
a) přechodné – krátkodobé, do 1. roku – návštěvníci kina
b) dlouhodobé – směřují k naplnění dlouhodobých cílů

 

4. podle vlivu na formální individua
a) primární – intimita, sympatie (G.Cooley)
b) sekundární – bez kontaktů (E.W.Burgess)

 

Referenční skupina – taková skupina lidí, s jejíž hodnotami, vzorci chování se člověk identifikuje

 

Sociální instituce a organizace – Georg Simmel
Instituce – sociální útvar se zvláštním postavením
– soubor právně upravených vztahů mezi lidmi (systém – jak a co dělat)
– organizující a řídící složka určitých společenských systémů, tvoří jádro kultury
školství, zdravotnictví, náboženství, rodina, soudnictví…

 

Organizace – sociální útvar mající blízko k soc. Skupině
– konkrétní, strukturovaný, ohraničený, vymezený, společenský útvar
znaky:

1) jednoznačná orientace na cíle (výroba, zisk, výkon)
2) diferenciace pozic (pyramida)
3) budování vlastní identity (propagace, image na veřejnosti)
škola, nemocnice, kostel

 

Sociální rituály – ustálený model individuálního či kolektivního chování, založený na pravidlech přijatých v soc. Skupině, umožňují zvládat společenské situace, regulují lidské chování oslavné (přípitky), krizové (válečnické tance, pokřiky), trestání (pomsta, prokletí), úcty a zdvořilosti (pozdravy, podání ruky)






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: