Sociologie – maturitní otázka ZSV

 

   Otázka: Sociologie

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Zdeňka

 

 

 

 

Sociologie

lat. societas=společnost; logos=věda

 

Sociologie je věda o společnosti. Sociologie zkoumá společnost jako celek (celkový obraz společnosti), jeho vývoj, strukturu a jeho zákonitosti. Zabývá se soc. vztahy a soc. jevy, na rozdíl od ostatních společenských věd, které zkoumají pouze jeden aspekt společnosti. Jejím předmětem je společnost a její struktura.

Sociologie souvisí s:

  • filozofií – mají spol. orientaci na člověka
  • historií – celé společenské dění probíhá v historii
  • ekonomií – ekonom. život je podstatnou složkou společ. života
  • psychologií – psychika jedince je ovlivňována soc. faktory
  • antropologií – kultura a společ. instituce
  • politologie – problematika moci
  • ekologií – ekolog. problémy jsou zásadní spol. problémy

 

Dějiny:

  1. Do 19. stol. součást filozofie, poté samostatná věda= protosociologie
  2. pol. 19. stol. – pozitivismus

 

  • Auguste Comte – franc. filozof, sociolog, dal tomuto oboru název

původně ji nazval sociální fyzikou a dělil ji na sociální statiku a sociální dynamiku

  • sociální statika – zkoumá řád společnosti a snaží se o jeho udržení, jevy a vztahy v daném okamžiku
  • sociální dynamika – zkoumá vývoj společnosti
  • období klasických teorií
  • snaha popsat společnost na základě jednoho principu
  • na vznik sociologie měla vliv průmyslová revoluce a urbanizace (=přechod do měst) – změna soc. struktury, vztahů v rodině, apod

 

Herbert Spencer – anglie – teorie evoluce – chápe společnost jako organismus, který se postupně vyvíjí – sociální Darwinismus

 

  1. další sociologové 2. pol. 19. stol – 20. stol.
  • Karl Marx – ekonom, sociolog, pomocník Engels, vytvořil teorii třídního boje
    • Na světě existují jenom dvě třídy lidí, kteří stojí proti sobě a neustále se střetávají (otrok/pán, feudál/poddaný)

 

  • Emile Durkheim – fr. sociolog, teorie dělby práce – věda o sociálních faktech
    • sociální fakta jsou nezávislá na psychice člověka, které psychiku formují a ovlivňují náš každodenní život. = Sociologický realismus
    • studiem sociálních faktů se můžeme přiblížit k přírodním vědám
    • zkoumání sebevražd a náboženství
    • anomie – nomos=řád, stav společnosti, kdy přestávají platit jasně formulované normy a hodnoty – popis stavu moderní společnosti

 

  • Max Weber – něm. sociolog a ekonom
    • věda o sociálním jednání – když porozumíme smyslu a významu jednání člověka, tak porozumíme i sociální realitě
    • problematika moci, politiky

 

V české republice se sociologií zabýval T. G. Masaryk – sebevražda, Jan Keller, Beneš

Usa – Lester Frank Ward, Dubois, Addams

20.stol. –   T. Parsons, R. K. Merton – funkcionalistický přístup

  1. Coser, R. Dahrendorf, R. Collins – konfliktuální přístup
  2. H. Mead, E. Goffman, P. L. Berger – interpretativní přístup

                   

Kvantitativní výzkum sociologie

  • Testování pravdivosti nebo nepravdivosti dopředu vytvořených hypotéz na velkém počtu tázaných
  • např. hypotéza říká, že se zvyšujícím vzděláním klesá rozvodovost – 2 proměnné – rodinný stav člověka a vzdělání – rozdáme tázaným dotazník a poté sledujeme pravdivost nebo nepravdivost
  • Metody výzkumu:
    • přímé pozorování – vnímání vybraných jevů, vše zaznamenávané
    • rozhovor- přímý s dotazovaným
    • dotazník – odpovědi na otázky v tištěném formuláři
    • analýza dokumentů – dokumentů nevytvořených za účelem výzkumu

 

Kvalitativní výzkum vývoje

  • hledání motivů, které stojí za jednání jedinců a skupin, hledání významů, které lidé přisuzují okolním věcem a událostem, jak chápou určitou situaci
  • na základě dlouhého rozhovoru se ukazují významy, které lidé událostem přisuzují – odpověď je omezená na určitou skupinu lidí
  • nepoužívají se statistické metody
  • Metody výzkumu:
    • zúčastněné pozorování – výzkumník se podílí na každodenním životě lidí
    • analýza osobních dokumentů – výpověď dotázaného, nebo úvaha o určité události, o životě apod. (autobiografie, deníky, dopisy,…)
    • nestandardizovaný rozhovor – rozhovor mezi dotázaným a tazatelem s velmi obecným plánem tématu

 

Socializace

Socializace je proces, který probíhá především v prvních letech dětství a jde o osvojování a poznání kulturních norem a hodnot. Probíhá během celého života.

Jeho cílem je zespolečenštit člověka tak, aby byl schopen vycházet s druhými lidmi, aby mohl existovat ve společnosti. Socializovaný člověk by se měl chovat v soukromí úplně stejně, jako na veřejnosti.

Velkou váhu mají v socializaci nejbližší příbuzní – primární skupina – vštěpují dítěti základy. Tato skupina lidí je s dítětem poměrně dlouhou dobu.

Sekundární skupina – lidé, které neznáme příliš důvěrně a udržujeme s nimi formální vztahy, členství ve skupině. Např. pracovní skupiny, politické strany, etnické skupiny,…

 

Rodina

Rodina má v socializaci nejvýznamnější roli. Je s dítětem dlouhou dobu, vedou je, učí je základním návykům, pravidlům chování.

Podle výzkumů rodiče s vyšším socioekonomickým postavením vedou děti k individualitě, originalitě a rodiče s nižší socioekonomickým postavením k dodržování společenského řádu i za cenu, že bude potlačena jejich individualita.

Rodina je skupina jedinců mezi nimiž existují příbuzenské vztahy a citové vazby. Rodina je

  • ekonomickou jednotkou – společně užívaný majetek
  • výchovnou jednotkou

 

Rodina:

  • úplná (otec, matka, děti) a neúplná (jeden z rodičů chybí)
  • patriarchální, matriarchální a rovnostářská
  • nukleární (rodiče, děti) a širší (příbuzenstvo)
  • orientační (jedinec se v ní narodil) a prokreační (nová rodina kde je narozený už rodičem)

 

Vrstevnická skupina

  • v současné společnosti považována za konkurenta rodiny, v procesu socializace.
  • skupina kamarádů, kteří můžou mít odlišný názor než dítě. Na dítěti je, aby se rozhodlo, jestli se zachovat tak, jak ho vychovali rodiče, nebo jak by se zachovali kamarádi a s kým se dostaneou kvůli tomu do rozporu

 

Další zprostředkovatelé socializace

  • Masmédia – televize, noviny, rádio, internet – hromadné sdělovací prostředky
  • škola
  • církev

 

Sociální struktura

Sociální role

  • soubor očekávaného chování jedince, odráží jeho postavení ve společnosti, je to to, co se od něj očekává
  • Sociální role ženy – matka, sestra, manželka, sekretářka, cvičitelka aerobicu,…
  • sociální role
    • skupinové, individuální, nucené, volitelné, krátkodobé, dlouhodobé,…

 

Sociální pozice (status)

  • je to hodnota postavení, kterou člověk zaujímá v nějakém sociálním útvaru. Toto postavení má určitou hodnotu a je svázáno s výkonem určité role.
  • sociální pozice je obvykle vymezená postavením člověka v zaměstnání – lékaři, právníci, učitelé,…
  • Sociální role je chování plynoucí z dané sociální pozice. Chováme se tak, jak se od nás očekává, druzí na to mají pozitivní pohled
  • když je někdo ředitel firmy, tak toto postavení není svázáno s vynášením odpadků a vaření kávy. V soukromí ale hraje roli otce, manžela a od něj je toto očekáváno

 

Sociální stratifikace

  • sociální rozvrstvení – různé typy strukturování společnosti
  • základem stratifikace je nerovnost :
    • nerovnost – věk, vzdělání, příjem, náboženství, národnost, ekonomické a sociální postavení.
  • Na základě nerovnosti v něčem má pak někdo lepší sociální postavení
  • Stratifikace:
    • vertikální – nerovné rozdělení dané např. ekonom. kapitálem – majetek, vzdělání, profese
    • horizontální – rozdělení dané – např. místem bydliště – věk, pohlaví
  • Stratifikační systémy:
    • otrokářský – svobodní, nevolníci
    • kasty – kasty, do kterých se rodíme, a nelze přejít do jiné
    • stavovský systém – středověká společnost – najdeme zde stavy, ale také právo, které reguluje společenský život, lze přestoupit do jiného, např. povýšením do šlechtického stavu, nerovnost v tradiční společnosti. Stavy – skupina lidí s privilegii
    • třídní systém – třídy vymezené vlastnictvím výrobních prostředků, nebo postavení na trhu práce, ve třídách lze přestupovat

 

Společnost – je obecné označení pro skupiny lidí. Lidé mají kulturu, kterou se buďto odlišují nebo ji sdílejí

 

Sociální mobilita je přesun z jedné společenské vrstvy do jiné.

  • sociální mobilita
    • vertikální:
      • vzestupná – do vyšší spol. vrstvy
      • sestupná – do nižší spol. vrstvy
    • horizontální (územní přemisťování, profesní změna – bez změny sociální vrstvy)

 

  • sociální mobilita
    • intergenerační mobilita – přesun mezi generacemi – děti získají lepší/horší soc. postavení než rodiče
    • intragenerační mobilita – přesun v jedné generaci – na konci života lidé mají lepší/horší postavení, jak na jeho začátku

 

Sociální vrstva

Sociální vrstva je skupina lidí odlišující se životním stylem, socioekonomických postavením nebo rozsahu moci.

Sociální vrstvy:

  • vyšší (elita) – zámožní lidé, aristokraté, vlastní nebo ovládají výrobní prostředky
  • vyšší střední – odborníci
  • nižší střední – úředníci
  • vyšší dělnická – odborná manuální práce
  • nižší dělnická – neodborná manuální práce
  • underclass – vyloučení z trhu práce a stratifikačního systému

V čr většina populace mezi střední a dělnickou vrstvou

 

Sociální třída

Sociální třída odkazuje k typu zaměstnání, které vykonávají – podle způsobu obživy a postavení na trhu práce.

 

Sociální útvary

  • jsou skupiny lidí a vztahy mezi nimi, v nichž lidé kolektivně organizují své institucionální činnosti (tyto činnosti nevymysleli, ale děláme je proto, že přispívají k chodu společnosti – vycházení a žití s ostatními)
  • Např. v rámci rodiny se člověk chová jako otec – toto chování nevymyslel, ale přispívá k dobrému chodu domácnosti, proto se tak chová =institucionální chování
  1. Sociální agregát – skupina osob, které k sobě mají fyzicky nebo geograficky blízko, ale nenajdeme mezi nimi vztah, neovlivňují se navzájem (např. vysokoškolští studenti na přednášce, lidé žijící v jednom místě bydliště)
  2. Sociální dav – je to náhodné nebo úmyslné dočasné setkání většího počtu lidí na stejném místě za nějakým účelem, něco ty lidi spojuje. V davu lidé ztrácí individualitu

 

dav:

  • sociálně strukturovaný – divadelní publikum
  • náhodný – okolo nějaké mimořádné události
  • nezákonný – demonstrace
  1. komunita – skupina lidí spojující určitý zájem na určitém prostoru – spolky, občanská sdružení, společenský klub, firma,…
  2. hnutí – snaží se o prosazení zájmu nebo cíle kolektivní akcí

 

Sociální skupiny

Sociální skupina je obvykle 3 a více osob, mezi nimiž jsou vzájemné vztahy, spojuje je společný cíl, vlastnost, funkce,…

 

Sociální skupiny dělíme podle:

  • velikosti
    • malé – lidé se v něm navzájem znají, vztahy nejsou řízené formálními pravidly
    • velké – lidé o sobě vědí, ale neznají se blíže. Formální vztahy, podřízené obecným společenským pravidlům, sociální distance – sociální vzdálenost, objevují se předsudky, menší blízkost
  • stability
  • stejnorodosti
  • soudržnosti
  • cíle a zaměřenosti

 

  • formální a neformální
    • formální -řídí se podle funkce nadřízenosti, podřízenosti
    • neformální – neřeší se vztah nadřízenosti a podřízenosti
  • primární a sekundární
    • primární – tvoří blízcí lidé – rodina,…
    • sekundární – neznáme je příliš důvěrně – pracovní skupiny,…

 

————————————————-

Etnocentrismus – přesvědčení, že moje kultura je nadřazená ostatním – netolerance

X

Tolerance – snášenlivost, strpění, respektování ostatních kultur

 

Rasismus – netolerance k národnostním menšinám – nadřazenost rasy nad jinou na základě vnějších, fyzických znaků

Globalizace – zintenzivnění sociálních celosvětových vztahů, které propojují vzdálené lokality

Globalizace může být v ekonomice, kultuře, obchodu,…

Kultura jsou způsoby vnímání a jednání, které si lidé jako členové společnosti osvojili a které jsou pozorovatelné v jejich každodenním chování a jednání – způsob života a umožňuje přetrvat lidem z jedné generace na druhou.

Kultura je to, co se člověk musí naučit, aby se stal platným členem ve společnosti. Většinou se ji učí od starších (rodičů). Čím je spojován a čím odlišován od jiných. Kultura je výsledek lidské tvořivé činnosti. Kultura se dá změnit, přizpůsobit.

Prvky kultury:

  • Vědění a znalosti – poznávací (kognitivní) stránka kultury, které odlišují reálné od nereálného. Mají každodenní a odbornou povahu. Každodenní znalosti nám říkají, co věci a události z našeho okolí znamenají, a jak se máme v běžném životě chovat=etiketa,…
  • Normy a hodnoty – normativní stránka kultury – idee a standardy, na nichž se lidé žijící v jedné společnosti shodují. Vymezují lidské chování, říkají, co je přípustné a co ne. Normou je to, jak se chová většina.
  • Materiální statky – materiální stránka kultury – artefakty a symboly
    • artefakty – předměty charakteristické pro určitou kulturu
    • symboly – objekty se specifickým kulturním významem
  • Jazyk – symbolická komunikace v kultuře – prostředek dorozumívání a vnímání, nástroj přenosu myšlenek a vyjádření osobní zkušenosti

 

Subkultura – specifická podskupina kultury, odlišuje se od ostatních určitými znaky (názorem, věkem, …)

Např. subkultura EMO, Hippies, Punk, Skinheads,…

 

Funkce kultury:

  1. rekreační – zábava, odreagování
    1. umění
    2. masová kultura
  2. akumulativní – kulturní dědictví
  3. socializační – poznávání okolního světa, poznávání norem, pravidel, umožňuje jedinci začleňování

 

Zdroje:

http://zsv-maturita.blogspot.cz/

http://sociologie.czweb.org/

http://studentka.sms.cz/index.php?P_id_kategorie=7630&P_soubor=%2Fstudent%2Findex.php%3Fakce%3Dprehled%26subakce%3D1%26cat%3D21%26ptyp%3D%26typ%3D






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: