Sociologie – maturitní otázka ZSV

 

   Otázka: Sociologie

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): mk

 

 

 

 

-společenská věda zkoumající společenský život jedinců,skupin a společností

-jednání lidí ve společnosti,struktura společnosti,sociální interakce,sociální skupiny,….

-formování na začátku 19.stol.,za otce soc. je považován francouzský filosof Auguste Comte

-slovo sociologie (z latinského socius = společník nebo societas = společnost a řeckého logos = slovo, výklad) poprvé použil Auguste Comte

– snaží se odhalit zákonitosti, na jejichž základě se společnost vytvořila,  jimiž se řídí

– Předmětem   není člověk jako individuum, ale člověk pohybující se v různých sociál.

skupinách, kde se spojuje s jinými lidmi

– multidisciplinární – využívá poznatků z ostatních věd (politologie, psychologie, biologie, statistika…)

 

Předmět studia sociologie

– společnost – souhrn individuí, kteří jednají s ohledem na jednání druhých a to v urč. historickém, prostorovém, kulturním a sociálním kontextu

–  strukturace společnosti – vnitřní skladba

– sociální vztahy – vzáj. závislosti soc. subjektů

– sociální jevy – způsoby jednání, myšlení a cítění, existující mimo jedince a schopné vnějšího tlaku

– oblasti sociálního života – hospodářství, politika, právo …

– sociální seskupení – soc. skupiny, páry, komunity, dav, národ …

– sociální činnosti – práce, rekreace

– sociální procesy –urbanizace, industrializace

 

FUNKCE

  1. empirická = popis společenských jevů, procesů, pomocí výzkumů jako v psychologii
  2. teoretická = vysvětlování výskytu a průběhu jevů

 

Sociologické disciplíny

  • Sociologie obyvatelstva
  • Sociální ekologie
  • Sociální geografie
  • Sociologie etnických a rasových skupin
  • Sociologie sexuálních vztahů
  • Sociologie věkových skupin

 

Metody sociologie:

kladení otázek– základní metoda získávání informací(dat) potřebných ke zkoumání společnosti

Kvantitativní výzkum-stovky,tisíce  lidí (dotazník)

Kvalitativní metoda-poznání jednoho konkrétního problému do hloubky

-menší počet lidí,delší rozhovory

Pozorování-výzkumník  pozoruje skupinu,která ho zajímá,někdy může být i její součástí

Analýza dokumentů-př. Dopisy emigrantů do vlasti

 

společnost-síť mezilidských vztahů,které se ustavují vzájemnou komunikací

-př.-pokud do místnosti zavřeme skupinku lidí,ještě netvoří společnost

Tu začnou tvořit až ve chvíli,kdy spolu začnou mluvit,řešit problémy,navazovat vztahy

=skupina lidí,kteří „o sobě vědí“

-soudržnost vztahové sítě je zajištěna sdílením konkrétní kultury(jazyk,normy,hodnoty)

 

Typy společnosti

Archaická společnost:

-ještě neproběhla neolitická revoluce-nedošlo k trvalému usazování obyvatel

 

Tradiční společnost:

-dějiny civilizace začínají zde

-obraz tradiční společnosti známe z dějepisu

-malá společenství(rodina,domácnost,vesnice)

-závislost na přírodních rytmech a podmínkách

-život naprosté většiny lidí dám předem-cestování bylo vzácnost,obdělávání stejné půdy,…

-rozvrstvené společnosti bylo pevné-Evropa-3 stavy-šlechta,duchovenstvo,lid

-polovina 18.stol.-krize tradiční společnosti

 

Průmyslová revoluce- industrializace- rozvoje moderních způsobů výroby

-neživotné zdroje energie,stroje,vynálezy

urbanizace-prudký rozvoj měst

 Města- přinesla zcela nový životní styl

-chudoba,kriminalita,prostituce X nabídka širší aktivity(kavárny,noviny,..)

 

Georg Simmel– hlavní rys města=anonymita

Moderní společnost:

-modernizace-procesy,které vedly ke vzniku moderní společnosti-průmyslová revoluce,industrializace,urbanizace,politické revoluce,…

-prudký nárůst obyvatel

-rozvoj nových komunikačních prostředků(pošta,telegraf,noviny,telefon)

horizontální mobilita-možnost,někdy nutnost cestovat nebo se stěhovat

vertikální mobilita-možnost stoupat či klesat v sociální hierarchii

-společnost je sekularizována-náboženství hraje daleko menší roli a musí soupeřit s vědou,uměním a politickými ideologiemi

-přinesla člověku-svobodu,možnost seberealizace,zábavu

-učinila ho ale také osamělejším-ztratil oporu tradičních vazeb-velká rodina,vesnická komunita

 

Postindustriální společnost:

-období posledních zhruba 40 let

-současná společnost,informační společnost,postmoderní společnost

-zásadní roli hraje informace,komunikace a technologie

-svět založený na vzdělání,vědění,znalostech,informacích

-klíčovou roli hrají média a internet

-konzumní společnost-principem světa je konzum-shromažďování věcí,zážitků,vztahů,…

Daniel Bell- první použil termín postindustriální společnost

-změna je dle Bella v přesunu zaměstnanců ze sekundárního do terciálního

globalizace-narůstající propojení a vzájemná závislost jednotlivých částí světa

-změna ve vnímání času a prostoru,radikální zkrácení vzdáleností

-kontakty mezi vzdálenými částmi světa-politické,kulturní,obchodní,…

-globální rizika-nelze je vyřešit na místní úrovni-přelidnění planety,šíření epidemií,ekologická krize,…

 

Sociální změny:

-jakákoliv změna ve struktuře určité soc. instituce,praktik či ve společenském uspořádání

-Konstruktivní-pozitivní X destruktivní –negativní

-změny na mikroúrovni– v rovině jednotlivců

-změny na makroúrovni- celospolečenská rovina

adaptace přizpůsobení se společenským změnám

 

Socializace– osvojení si kultury,které je nutné pro to,abychom mohli ve společnosti existovat

-probíhá od narození a probíhá celý život

-zajišťuje,že se z nás stanou plnohodnotní členové společnosti

-začleňování člověka do společnosti

-umožňuje člověku utvářet vztahy,rozvíjet vlastní vidění světa a fungovat v něm

špatná sociální adaptace-selhání v komunikaci s ostatními

-potíže s navazováním přátelství,vytvářením partnerských vztahů,respektování pravidel,.

-může mít počátek již v dětství-př.-dítě,které zná z domu jen nadávka a křik,se může ve škole chovat agresivně,protože napodobuje to,co vidí u rodičů.Začlenění do kolektivu dětí je pak obtížné

-socializační činitelé-rodina,škola,média,…

Primární socializace-probíhá nejčastěji v rodině

-dítě si vytváří citovou vazbu na rodiče,získává základní návyky,učí se normám

-nejčastěji probíhá do 3 let,pak vstupují další osoby a instituce

Sekundární socializace-jak v rodině,tak i v dalších skupinách(škola,kroužky,zaměstnání,…)

 

Sociální role

-od jedince se očekává způsob chování v určité situaci

-jak má být role naplněna je dáno společenskými normami

-př. Role žáka-očekává se,že budou dodržovat školní řád,…

-role získáváme a přebíráme dobrovolně nebo nuceně

-přejímání rolí nám umožňuje vidět svět z jiných úhlů pohledů a měnit se-př. V roli rodiče přehodnotíme dosavadní chování a omezíme čas věnovaný kamarádům

-konflikt rolí-střet  nebo neslučitelnost rolí-př. 16ti letá dívka je matkou a zároveň nedospělou dcerou

 

Sociální status

-je vyjádřen mírou prestiže,kterou člověk ve společnosti získává od svého okolí

-jedná se o úctu,kterou člověku prokazuje jeho okolí-nemusí souviset s bohatstvím ani politickou mocí

-v moderní společnosti určován především profesí

-souvisí s ním také životní styl a způsob chování,který od člověka očekáváme-př. Věříme,že bohatá podnikatelka tráví svůj volný čas na golfovém hřišti

-uklízečka se zálibou ve filozofické literatuře by nás překvapila

Získaný status-můžeme na něm aktivně pracovat

-př. Status lékaře získáme absolvováním lékařské fakulty

Připsaný status –souvisí s vlastnostmi,které si vybírat nemůžeme a problém nastává ve chvíli,kdy jej okolí vnímá negativně

-př. V ČR status roma nebo staršího člověka

-často bývá překážkou sociální mobility

 

Sociální mobilita– přesun z jedné společenské vrstvy do druhé

-míra mobility souvisí s otevřeností společnosti

-umožňují ji sociální kanály-především vzdělání a profese

Vertikální mobilita –pohyb po žebříku nahoru nebo dolů,zvýšení nebo snížení prestiže

Horizontální mobilita-pohybování se v sociálním prostoru bez změny statusu

-př. Nástup do nového zaměstnání znamená novou profesní pozici,prestiž ale může zůstat stejná

Vnitrogenerační mobilita- statková změna během života jednoho člověka

 

Sociologové

August Comte (1798-1857) – fr. filosof, jako první použil pojmu sociologie

–     rozdělil ji na statiku (současný stav)-zkoumá spol. řád a dynamiku– zkoumá  společenský vývoj

  • souvisí s jeho pozitivismem
  • viděl v ní nástroj, kterým lze efektivně organizovat průmyslovou společnost, dnes sociální inženýrství
  • vize: vědecké řízení společnosti, její vylepšení

 

Karel Marx(1818-83) – něm. ekonom, sám se za sociologa nepovažoval, přesto ho tam řadíme

  • autor pojmu společenskoekonomická formace, jejíž prvky jsou třídy
  • považován za průkopníka konfliktualistického přístupu (soc.konflikt je „hybatelem dějin“)

 

Herbert Spencer– angl. evolucionista, rozdělil společnosti na:

a) tradiční vojenské a

b) moderní průmyslové

  • nedomníval se, že smyslem soc. je snaha o „vylepšení“ společnosti

 

Émile Durkheim– fr. filozof, lidské jednání se vysvětlí nejen z pozice individuí, ale i společnosti

  • stav společnosti závisí především na míře dělby práce
  • zakladatel sociologie náboženství

 

Georg Simmel – něm. filozof a sociolog, zakladatel formální sociologie

problém diády (skupiny o dvou členech)

  • rozvíjí teorii konfliktu :

a) realistický k.( nevyhnutelný)

b) nerealistický ( vytvořený)

 

Max Weber – něm. právník, filozof, definuje 4 typy jednání:

1) účelově-racionální

2) hodnotově-racionální

3) tradiční

4) afektivní

 

Erich Fromm   – představitel Frankfurtské školy (analýza základu kapitalistické společnosti (svoboda Kapitalistické společnosti je fiktivní)

– Umění milovat, mít nebo být?

  1. G. Masaryk – zabýval se teorií sebevraždy

 

Komunikace,média

Komunikace=schopnost sdílet informace a emoce s druhými lidmi

-předpoklad života ve společnosti

sociální komunikace-základní forma sociální interakce,sdělování významů mezi dvěma a více lidmi

interpersonální komunikace-mezi dvěma lidmi formou rozhovoru,diskuze či vyjednávání

skupinová komunikace-více aktérů

-v jejím průběhu může častěji docházet k nedorozuměním

masová komunikace –od vzniku knihtisku

-pomocí masových médií,může obsáhnout velké skupiny příjemců

intrapersonální komunikace- vnitřní monolog,mluvíme sami se sebou

interkulturní komunikace- dorozumívání mezi příslušníky různých kultur

 

Proces komunikace :

-Komunikátor-na začátku,ten co vysílá sdělení(řečník,spisovatel)

-Sdělení  -přenášeno kanály (řečový,písemný kanál)

-obsah by měl být jasný,stručný,důvěryhodný,podpořený dostatečným množstvím argumentů

-Příjemce –adresát,ten komu je sdělení určeno

Komunikační šumy– některé věci můžeme různě interpretovat-př. Voní tady Herkules-může si myslet,že salám,lepidlo,…

 

Mezilidská komunikace

-komunikace mezi jednotlivce

-klíčově dvě složky-verbální,neverbální komunikace

Neverbální komunikace– mimoslovní komunikace

-mimika,gesta,postoj těla,doteky,…

mimika-to jakou má člověk náladu,zda se usmívá,mračí,…

gesta-jestli je člověk klidný nebo výbušný,nervózní,jestli spěchá,…

posturice-postoj člověka,pozice jeho těla

-odráží se míra sebevědomí,únava,vyčerpanost,odhodlání,…

proxemika-vzdálenost,na jakou si chce jedinec pustit druhého k tělu

-haptika-množství doteků

Symbolická komunikace– malování obrazů na stěny

-jazyk-systém symbolů(slov)

Efektivní komunikace- výměna informací,která je nezkreslená,vzájemná a včasná

-podmínka-ochota informace přijímat

Manipulace v komunikaci-jednání,které umožňuje dosáhnout cíle oklikou

-často toho lze dosáhnout apelací na morálku nebo vyvolat pocit viny

-dá se použít křik,pláč,sliby,výčitky,lichotky,…

Komunikační fauly –čtení myšlenek-do sdělení druhého si vkládáme svůj názor-př. Mlčí,protože se nudí

-nereagování na sdělení-při konversaci s někým se dívám z okna a nepřítomně přikyvuji

-nejasné,nekonkrétní sdělení-př. Někdo by měl vynést koš

-přehánění-př. Stokrát jsem to říkal

 

Média

-prostředky sloužící ke komunikaci napříč časem a prostorem

-v moderní společnosti je nutný rychlý přístup k velkému množství informací

-prostupují každodenním životem od probuzení do usnutí

-většinu informací o světě získáváme z médií

funkce médií-zprostředkování informace co nejširší skupině příjemců

-zábava-odreagování

-společenská kontrola-upozorňování na negativní jevy a problémy ve společnosti

-politické kauzy,…

-agitace

-ovlivňují veřejnost a v ní převládající názory-veřejné mínění

-určování agendy-schopnost médií nastolovat téma

-měla by být objektivní a vyvážená

-Bulvární média-senzační a skandální události,neověřování zdrojů,někdy i vymýšlení informací

Cenzura-záměrné zasahování vlivných skupin,časti přímo státu,do mediálních sdělením účelem omezení a kontroly šíření informací

masová komunikace-použití technologií,které umožňují jednosměrně předávat velké množství informací velkému množství anonymních příjemců

-čtenář,divák nemůže okamžitě reagovat a má jen omezenou možnost zpětné reakce

masová média-souhrnné označení pro prostředky masové komunikace-tisk,rozhlas,televize

Nová média- informace v digitální podobě

-okamžité šíření,propojování různých starších médii(text,obraz,zvuk)

-podporuje zpětnou reakci uživatelů






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: