Sofisté – maturitní otázka ZSV

 

Otázka: Sofisté

Předmět: Základy společenských věd

Přidal(a):  Nikol

 

 

 

 

Sofisté,Sokrates, Platón

Předsokratovci – příroda přírodní jevy, podstata věcí

klasické období – moralita a legalita, člověk a společnost, zpochybňování zákonů

 

Sofisté

rétorika,

– logika,

– politika,

– eristika (opak logiky, zdánlivá logika)

  • co jsi neztratil to máš
  • neztratil jsi rohy
  • tedy máš rohy.

– postupem doby negativně hodnoceni jako nemorální, ale spíše pragmatici

nejschopnější : (Platon na ně napsal dialogy)

Protagoras – „Měrou všeho je člověk. Věcí jsoucích, že jsou a věcí nejsoucích, že nejsou“ →relativizace

pravdy a objektivního poznání

Gorgiás – vynkající řečník, učením vydělal jmění

  • „Nic není. I kdyby něco bylo, nemohli bychom to poznat. A i kdybychom to mohli poznat, nemohli

bychom to nikomu sdělit – takže nic není.

  • Zákony vnímají jako pouhé konvence

 

Sokrates

– i když jsou zákony konvencí, je nutné je dodržovat ( sám se podrobil trestu smrti, i když měl možnost

uniknout, aby zákony neutrpěly na vážnosti)

– nikdy nic nepsal, vše o něm víme od Platóna (Sokrates je v jeho knihách hlavní mluvčí – prnví knihy

patrně opravdu popisují Sokrata, další už jsou Platonovým dílem)

– „Poznej sám sebe „ (nápis na věštírně v Delfách)

. „Vím, že nic nevím“ (ve smyslu, vím, co nevím)

  • mínění – na základě zkušnosti, neověřené rozumem
  • vědění evidentní, založené na rozumovém pochopení (Kohák a lednička 😀 )

 

Platon

– 4. stol. př.n.l.

– významná Athénská rodina – svůj původ odvozovala od Solóna

– už od mládí nadaný, psal básně, tělesně zdatný

– měl být politik, ale pak se poznal se Sokratem a rozhodl se pro dráhu filosofa – tedy ani básník a ni

politik

– psal formou dialogů (napsal jich přes 30)

  • Sokrates vždy jen klade otázyk – nikdy nepřednáší svou filosofii →filosofie jako proces hledání

otázek a odpovědí (tedy nelze se naučit nazpaměť)

  • každý ze zůčastněných v dialogu nabývá poznání
  • Nic nepsal, protože tím by své vědění degradoval na mínění – dal přednost, aby na to druzí přišli

sami a pomáhal jim kladením otázek („porodní dědek myšlenek“) ←- maieutika

Teorie anamnéze – nic se neučíme, musíme se soustředit a rozpomenout se, neboť poznání už v sobě máme –

protože naše duše je věčná („světová duše“) a kdysi pobývala ve světě idejí

– hlavním mluvčím je vždy Sokrates

  • Obrana Sokratova
  • Symposion (=hostina, pitka) – o lásce
  • Menón – otázka zdatnosti (co je příčinou toho že někteří jsou nadaní a úspěšní a jiní nikoliv)
  • Ústava (Res pública)
  • SymParmenidés
  • Protágoras
  • Gorgias
  • Sofisté
  • Faidon – o nesmrtelnosti duše
  • Faidras – o kráse
  • Hippias …

Ústava – návrh an uspořádání života ve státě – Syrakusy (vládl tam tyran Dionýsos) -chtěl tam vytvořit

svůj ideální stát

  • podobenství jeskyně
  • podobenství vozataje – rozum jako vozataj držící otěže dvou bujných koní – žádostivost

(instinkty a pudy) a emoce (vznětlivost) – koně jako dynamická část naší duše, ale nemohou

si cválat jak chtějí – rozum by je měl mít pod kontrolou

  • jeho největší dílo

– Akademia – cca 379 př.n.l. – koupil pozemky, které patřili hrdinovy Hakadémovi

– byla zavřena až 529 n.l., nejvýznamnější škola starověku

– předpoklady pro studium: číst, psát, počítat („Bez znalosti matematiky nikdo nevstupuj“)

– platonická láska – nenaplněná láska (fyzicky) – fyzická láska má být zdokonalována v oblasti duševní

– jeho láska byl Dión (synovec Dionýsa)

– v celých dialozích se vyskytuje jediná žena – Diotima (ze Symposia) – kněžka, která Sokratovi řekla

„jak se to s tou láskou vlastně má“ 😀

 

Fysis (= natura) – příroda, přirozenost

nomos (=konvence) – kultura

==> Co je důležitější , staří filosofové kladli dlraz na fysis

Jak se člověk liší od zvířat

  • mám morálku
  • řeč
  • člověk může hlasu přírody říci ne
  • →svobodná vůle, zodpovědnost

učení:

– ontologie (o bytí) :

  • existují 2 světy – svět idejí – reálný, svět pravzorů, inteligibilní – jen myslitelný,

neviditelný, čísla, matematické vztahy, přírodní zákony.., vědění, rozumové poznání

◦svět smyslově vnímatelný – mínění, odvozený od idejí

→objektový idealismus (pravé poznání jen skrze ideje) —> gnozeologie (teorie poznání)






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: