Specifika edukace v jednotlivých vývojových obdobích – maturitní otázka

 

   Otázka: Specifika edukace

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Laura

 

 

 

 

SPECIFIKA EDUKACE V JEDNOTLIVÝCH VÝVOJOVÝCH OBDOBÍCH

(význam znalostí vývojové psychologie, vývojové teorie a edukace, význam edukace v jednotlivých etapách ontogenetického vývoje, celoživotní učení, možnosti pedagogického působení rodičů a pedagogů)

 

Vývojové úkoly v jednotlivých obdobích:

  • Rané dětství:
    • 0 – 6 let
    • naučit se chodit, přijímat pevnou stravu, mluvit, sebeobsluha, vyměšování, rozlišit pohlaví, tvořit pojmy
    • osvojení přírodních a sociálních jevů

 

  • Střední dětství:
    • 6 – 12 let
    • ovládnout dovednosti pro běžné hry; vytvářet positivní vztahy; začlenit se mezi vrstevníky; odlišit mužskou a ženskou roli; rozvoj základních dovedností (počítání, čtení, psaní, formování morálky); hodnotové orientace, svědomí, osamostatňování se

 

  • Dospívání a adolescence:
    • 12 – 20 let
    • rozvoj zralejších vztahů vrstevníků; přijmout mužskou a ženskou roli, akceptovat vlastní tělesnou stavbu; vybudovat emocionální nezávislost na rodičích; příprava na partnerský/manželský/rodinný život; příprava na výdělečnou činnost; osvojení etiky; dosažení sociální zodpovědnosti v chování

 

  • Raná dospělost:
    • 20 – 30 let
    • výběr partnera + soužití; založení rodiny + výchova dětí; vedení domácnosti; nástup do zaměstnání; převzetí občanské zodpovědnosti, hledání zájmově blízké sociální skupiny

 

  • Střední věk:
    • 30 – 60 let
    • postupovat modely dospívajícím dětem; dosáhnout výkonnostního vrcholu v profesu, adaptovat se na psychické, biologické změny v souvislosti se stárnutím
    • přebírat zodpovědnost za stárnoucí rodiče

 

  • Pozdní dospělost:
    • nad 60 let
    • adaptace na úbytek sil a zhoršování zdraví
    • adaptace na důchod a nižší příjmy; zvládnutí reality úmrtí partnera; kontakt s vrstevníky; pružně reagovat na nové role

 

Co má umět předškolák:

  • hrubá motorika
    • nešikovnost, nekoordinace
    • základní pohybové dovednosti, stabilita
    • cviky: malé pohyby koordinovaně; cviky ve vodě

 

  • Jemná motorika
    • cviky: denní činnosti (česání, mytí, oblékání, čištění zubů)
    • stříhání, trhání papíru; navlékání korálků
    • manuální zručnost

 

  • grafomotorika
    • grafomotorická cvičení: uvolnění prstů, ruhy, zápěstí
      • krouživými pohyby – schopnost utvořit špetku (držení náčiní); správné sezení
    • Zraková percepce
      • pomatování
      • umět rozeznávat předměty a obrázky a celek, ale rozložit je i na části (puzzle, pexeso), stejné tvary, převracení, obrácené

 

  • sluchová percepce
    • nejprve je učit na samohlásky (na začátku a konce slova)
    • schopen vyčlenit zvuk, poznat směr; neměl by se nechat vyrušit nepodstatnými zvuky; rozlišování souhlásek na začátku a konci slova (pes)

 

  • Číselné (matematické) představy:
    • počítání do 10 – 20; začleňování prvků

 

Etapy výchovy z hlediska ontogeneze

  • kvantitativní a kvalitativní změny – charakteristické pro určité věkové období
  • v jednotlivých obdobích: nutné specifické podmínky pro optimální vývoj; výchova by je měla respektovat; využívat vhodné období pro intelektuální, pohybový rozvoj – např. 8 – 10 let = plavání, jízda na kole
  • požadavky na vychovatele: přizpůsobovat záměry, úkoly, požadavky věku

 

Fáze:

fáze výchovného procesu z hlediska utváření charakteru:

  • heteronomní:
    • neměnné do 6 let
    • člověk přijímá veškeré normy a pravidla
    • dítě získává zkušenosti – především hrou; nápodoba
    • rozumová kontrola bez většího uplatnění
    • je – li vychovatel autorita, jedinec úkoly plní bez přemýšlení – roste aktivita + samostatnost dítěte (př. období vzdoru = dítě se spontánně brání poslušnosti a podřízení se)

 

  • autonomní:
    • od 6 let
    • bohatší sociální zkušenosti; kontakt s více lidmi
    • vnitřní motivy + uvědomění si svého chování; vlastní stanoviska k normám; roste kritičnost (puberta); nesouhlas, netrpělivost
    • vychovatel: více vysvětlovat + zdůvodňovat požadavky

 

  • Sociální konformity:
    • výchovný proces vrcholí
    • samostatné usměrňování jednání (pochopení požadavků a potřeb SEF)
    • vyzrálost osobnosti: soulad potřeb svých + SEF
    • vysoká aktivita jedince – sebevýchova

 

  • fáze výchovného procesu z hlediska metodického
  1. vstupní diagnóza:
  2. potřeba hodně informací o vychovávaném: zdravotní stav, intelektové vlastnosti, záliby, sociální podmínky
  3. užití diagnostických prostředků: rozhovor, sociometrie atp.); možnosti individuální přístupu
  4. motivace + pg. projektování:
  5. získání zájmu vychovávaného
  6. potřeba jasných formulací požadavků (u předškoláků je téměř nezdůvodňujeme)
  7. u starších: zdůvodnit + vysvětlit podstatu a oprávněnost + správnost
  8. při stanovení cílů je třeba spolupracovat

 

  1. Realizace a regulace:
  2. vychovávaný se snaží požadavky plnit
  3. cíl: upevnění žádoucího chování
  4. potřeba: cvičit + opakovat
  5. formujeme: postoje, zájmy, přesvědčení trvalejšího charakteru

 

  1. Výsledná (výstupní) diagnóza:
  2. završení výchovného procesu
  3. výchozí fáze pro pokračování výchovného cyklu
  4. konfrontace s představami + výsledky výchovného procesu obou činitelů výchovy (oběma poskytujeme zpětnou vazbu)
  5. používáme například dotazníky, testy atp.

 

Vztah mezi pedagogem a vychovávaným jedincem:

  • pedagog směrem k vychovávanému → autoritativní výchova
  • vychovávaný směrem k pedagogovi → submisivní (pedocentrická)
  • pedagog k vychovávanému a opačně → kooperativní = ideál

 






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: