Společnost a stát v dějinách myšlení – maturitní otázka ZSV

 

   Otázka: Společnost a stát v dějinách myšlení

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Marťoula

 

 

 

 

  1. Teorie společnosti a státu v antické/středověké/ renesanční a moderní politické filosofii
  2. Vývoj sociologie a politologie jako vědy

 

1) Antickáteorie společnosti

Politická filosofie – disciplína, která zkoumá povahu a cíle politické činnosti z filosofických hledisek.

Zaměřuje se na: společenská uspořádání, formy vlády, obecné pojmy (spravedlnost, svoboda, moc..)

 

Antičtí sofisté (Sokrates)

  • století př. n. l.
  • Pozornost obracejí od problému světa ke společenským a politickým otázkám
  • Témata, kterými se zabývají: povaha zákonů, vedení obce..
  • Zakladatelé politické filosofie

 

Antičtí klasikové (Platon, Aristoteles)

  • století př. n. l
  • Otázky: jak spravedlivě uspořádat společnost?

 

Platon

  • Dílo: Ústava – společnost jako jeden velký jedinec
  • Duše je složena ze tří částí = společnost je celek složen ze tří částí

= rozumová část –vládci – filosofové, ctností je moudrost –nejdokonaleji poznají co je dobré pro obec

= Vůle – strážci – statečnost – jsou určeni k ochraně a k boji

= Žádostivost – třída výrobců – úměrnost – zajišťuje materiální potřeby obce

  • Pokud jsou všechny tři složky naplněny à společné dobro + náplň nejvyšší ctnosti – SPRAVEDLNOST
  • Cíl: spravedlnost

 

Aristoteles

  • Cíl: dosažení co největšího dobra pro co největší počet členů obce (= demokracie)
  • Poznání: Nelze stanovit jediný správný model správy obce, je třeba zohlednit tradice a přírodní podmínky

 

Helénismus

  • 4 – 1. století př. n . l

 

Polybios z Megapole

  • Cyklická teorie vývoje

= dějiny jsou koloběhem ústav

  • prvotní chaos – vládne nejistota a právo silnějšího à 2. monarchie lidé si zvolí nejmoudřejšího – rodové nástupnictví přechází v tyranii à několik mocných svrhává z trůnu vládnoucí generaci – * 3. Aristokracie à4. Oligarchie – vláda nejbohatších àdemokracie

= neustále dochází k rozkvětu a následně k úpadku (cyklické opakování)

 

2) Středověká teorie společnosti

Scholastika – vrcholná fáze středověké filosofie a teologie.Snaha racionalizovat pravdy křesťanské věrouky. Metoda středověkého bádání + vyučování na středověkých školách.

 

  • Státní zřízení: křesťanská feudální monarchie

= koncepce trojího lidu – společnost rozdělena na 3 stavy

  • Duchovenstvo (kněží, mnichové)

= zajišťuje náboženskou spásu všech stavů

  • Panský stav (vyšší a nižší šlechta)

= zajišťuje výkon světské moci a spravedlnosti, dbá na ochranu před vnějším i vnitřním nepřítelem

  • Poddaní (zbylé části společnost – řemeslníci, obchodníci..)
  • = jejich povinností je zajišťovat materiální potřeby všech

 

Augustinus Aurelius

  • Dílo: O boží obci

= dějiny = zápas dvou neviditelných obcí (obec božská/obec pozemská – zlá)

= Lidé se do obcí rozřazují dle lásky k bohu (dobro)/ lásky k sobě samému (zlo)

= Souboj mezi dvěma obcemi à osvobození lidský duší u Posledního soudu

  • Predestinace – někteří jedinci jsou od Boha z milosti předurčení k spasení .
  • Lineární vývoj lidstva = směřuje k Poslednímu soudu
  • = směřuje k nezvratným naplněním a konečným cílům

 

Tomáš Akvinský

  • Lidé jsou tvorové společenští (Aristoteles – zoónpoliticon – tvor společenský) + potřebují vedení

= Král má být obrazem boží vlády nad světem

  • = nejvyšší církevní představitelé mohou zvolit krále

 

3) Renesanční a novověká politická filosofie

Renesance

  • 14-16. Století
  • Snaha o nové spojení antiky a křesťanství + nový důraz na člověka a jednotlivce

 

Utopistické teorie

  • Utopistický socialismus – vznik na základě úpadku a transformace feudálního systému, nárůst chudoby, zločinnosti a jiných negativních důsledků
  • Utopisté chtěli svých sociálních experimentů dosáhnout poklidnou cestou. S revolucí ještě nepočítali.

 

Thomas More

  • Dílo: Utopie
  • = dílo se odehrává ve vysněné, ideální (neexistující) společnosti.
  • = dílo dalo název samotnému termínu – utopie.

 

Tommaso Campanella

  • Významný představitel utopického socialismu
  • Dílo: Sluneční stát

= ideální církevně politický stát

 

      Jan Ámos Komenský

  • Komenského premisa – celková náprava musí vycházet z nápravy jednotlivce, tedy jeho lepším a komplexním vzděláním a výchovou.

 

Niccoló Machiavelli

  • Dílo: Vladař
  • = rady, kterými by se měl ideální vládce řídit
  • = činnost vládce podřízena obecnému blahu státu
  • = vládce = silný, obratný a energický politik
  • = pro dosažení cíle má využít chytrosti, lstivosti, činnosti na úkor vl. Štěstí
  • = ctnost vladaře: schopnost a síla k jednání

 

Erasmus Rotterdamský

  • Humanismus (představitel)
  • nový pohled na lidskou přirozenost + křesťanství
  • = ideál člověka = neustále mravní sezdokonalování + křesťanská zbožnost doplněná antickou vzdělaností
  • Díla:
  • O výchově křesťanského vladaře – vládce = ctnostný služebník vlastního lidu
  • Chvála bláznovství – kritika mravů doby a chování mnichů

 

Novověk

  • 17 a 18. Století

 

Hugo Grotius

  • Teoretik přirozeného práva
  • Člověk = spolupracují bytost

= člověk je od přírody společenský tvor – spolupráce s ostatními mu přináší užitek

 

Thomas Hobbes

  • Lidé následují své pudy a žádosti

= sobectví, zášť a závist àválka všech proti všem ànouze a osamělost

  • à * Teorie společenské smlouvy – vznikla kvůli vlastnímu přežití
  • = vysvětluje fungování společnosti na základě dobrovolné dohody svobodných jedinců
  • Ideální státní zřízení: Absolutní monarchie – vynucení poslušnosti, ochrana člověka před jeho vl. přirozeností àmír a pořádek v zemi

 

John Locke

  • Stát má chránit práva (život, svoboda, majetek) člověka
  • Tolerance (především náboženská)
  • Zájmy veřejné – ochrana života, svobody i obecného blaha občanů

= tyto zájmy je třeba chránit a prosazovat veřejným způsobem – kompetence vlády

  • Zájmy soukromé – spása vlastní duše

= v kompetenci každého jednice = nezasahování státu

 

Jean Jacques Rosseau

  • Původní lidská přirozenost je dobrá a nezkažená
  • Mravnost upadá ve chvíli, kdy si lidé začnou činit nároky na zemi, která původně patřila všem
  • Vlastnictví – panství – stát àútlak a zkáza lidské přirozenosti
  • Společenská smlouva = obecná vůle – zdroj zákonné vlády

 

Charles Louis de Montesquieu

  • = zastánce svobod a politických práv jedince
  • = 3 základní formy vlády
  • Republikánská forma vlády se zakládá na národní suverenitě.
  • Monarchie nesmí být ustanovena absolutisticky, nýbrž kromě vládce musí připouštět ještě jiné instituce.
  • Despotická forma vlády, která spočívá výhradně na násilí a na pohrdání veškerými zákony a institucemi = musí být odmítnuta

 

4) Moderní politická filosofie

  • století
  • Modernizace a průmyslová revoluce àřada změn
  • = zánik tradičních společenských vazeb (komunita vesnice – velká rodina)

 

Auguste Comte

  • Společnost, kterou lze popsat a nalyžovat: Společnost řízená vědeckou elitou odpovědnou za pokrok

 

John StuartMill

  • Teorie politického liberalismu

= důraz kladen na nedotknutelnost svobody a majetku jednotlivce

= ochrana – hlavní funkce státu

  • Forma státu: zastupitelská demokracie
  • Politický a ekonomický liberalismus

= lid – rovnější hlasovací právo + kontrolní moc

 

Adam Smith

= otec ekonomického a politického liberalismu

= svobodné podnikání, volná konkurence, státem co nejméně regulovaný trh

 

Claude Henri de Rouvroy de Saint – Simon

Charles Francois Marie Fourier

Robert Owen

 

Karl Marx (přidal se později)

  • Nové podmínky – nové problémy (chudoba dělnictva)
  • Revoluce – volnost, rovnost a bratrství
  • Socialističtí autoři (výše uvedeni) – právo na práci + životní minimum + majetková rovnost

 

Demokracie a totalitní režimy

  • století
  • Světové války – střet demokracie/totalitní režimy

 

Totalitní režimy (Nacismus a komunismus)

= cíl: absolutní kontrola, všech oblastí individuálního i společenského života

= Ideologie, která totalitní společnost ovládá, zdůrazňuje povinnost občana podřídit se zájmu celku a státnímu zájmu

= občané jsou vůči státu v podřadném postavení a pravidelně bývají rozdělováni do různých skupin s odlišným přídělem práv (podle etnického, třídního původu..)

 

Demokracie

= moc většině

= Svobodné volby

= pluralismus – více stran udávajících se o naši přízeň

= Dělba politické moci (zákonodárná, výkonná soudní)

= Respektování lidských práv

 

Politologie jako věda

  • a 20. století
  • Politologie = společenská věda zabývající se studiem politiky a politických problémů (využívá poznatků sociologie, psychologie)

 

Sociologie jako věda

  • Začátek 19. století
  • je společenská věda zkoumající sociální život jednotlivců, skupin a společností.
  • Auguste Comte






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: