Starověké náboženství

 

   Otázka: Starověké náboženství

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Anonym

 

 

 

 

Staroegyptské náboženství

– 5 tisíc let před naším letopočtem

– uctivači prvních totemistických Bohů – zvířat i rostlin

– velmi originální – liší se od ostatních

– velmi komplikovaná mytologie a náboženství

– mnoho regionálních bohů – každý má vlastní chrám

– přísně oddělení světa bohů a lidí, jediným spojovatelem je faraon

 

Hlavní náboženské systémy

1) devatero z Heliopolis

– hl. bůh Atum

2) osmero z Hermopolis

– hl bůh Re

3) trojice Chnun-Satet-Anuket z Elefantiny

– hl. bůh Chnun

4) Thébská trojice

– bohové Amun, Mut, Chonsu

– hlavní je bůh amun

5) trojice z Memphisu

– Ptah-Sekhmet-Nefertem

– hlavní bůh byl Ptah

6) tzv. Usírevovský mýtus

– Usírev-Eset-Hor

– hlavní bůh Usírev

 

Amarnské období

– krátkodobé monoteistické období

– systém bohů nahrazen jedním bohem

– za vlády Amenhotep IV. (Achnaton)

– zakázal kulty s Amonem a dalšími bohy

– jediný povolený bůh Aton

– postavil město Achetaton (v překladu Atonův obzor) v regionu Amarna

– hned po smrti Achnatona jeden z jeho nástupců Tutanchamon obnovil původní systém

-hl. myšlenky:   – obecné mravní zásady

– potvrzovalo roli státu, protože faron se hned po nástupu stává bohem, ale po své smrti jim zustává

– hojně uctivana zvířata např. kočka, býk, krokodýl

 

kosmologie (vznik světa)

– není příliš propracovaná, protože staří egyptane tuto otázku nepovali za důležitou

– Nejdříve byl vesmír naplněn tmavými vodami chaosu. –> 1. bůh Re-Atum. Ten si odplivl a z jeho sliny vznikl Šu (bůh vzduchu) a Tefnut (vlhkost). Svět jako takový (především Egypt) vznikl, když Šu a Tefnut „porodili“ (přesněji vytvořili) děti: Nut (obloha) a Geb (Zem)

– z Nut vznikají např.: Usír (plodnost), Eset (bohyně mrtvých),  Sutech ( bůh pouště, sucha)

– lidé vznikli ze slz bohů

– smrt    – uctívali posmrtný život – nutno zachovat tělo –> mumifikace

– hrobky (a chrámy) jsou náboženské stavby –> z kamene –> hodně se dochovali

– po smrti podsvětí         – prvně ve vesmíru, později pod zemí

– aby se tam člověk dostal, musel splnit několik podmínek – zachování těla, duše nesměla zabloudit (–> v hrobech spisy, tzv. knihy mrtvých)

– zobrazování bohů

– v podobě zvířat; zvířecích a lidských hybridů

– neměli stálou podobu, mění se s časem i místem

-Řád (Maat)       – univerzální řád světa, který zachycoval svět bohů, svět lidí

– zhroucením Maat by zvítězil Chaos

 

Náboženství starověkého Řecka

– polytheistické

– úzký vztah s řeckou mytologií – vyprávění o řečtích bozích, polobozích a hrdinech

– antropomorfní bohové – lidská podoba bohů

– mohli se narodit, ale nestárli, neumírali, byli nezranitelní

– mohli být neviditelný, přemísťovat se na dlouhé vzdálenosti

– mluví prostřednictvím lidí nebo přímo

– bohové jsou velká, několikagenerační rodina

– nejvyšší bohové sídlí na olympu –> Olympští bohové (12) + Kronos (sídlí v podsvětí)

 

stvoření světa:

– nejprve vznikl Chaos – počátek a pramen všeho

– po Chaosu vznikla temná noc Nyx (bohyně noci), věčná tma Erebos (bůh tmy)

– spojením Nyx a Ereba vzniklo věčné světlo Aithér (bůh světla) a světlý den Hémerá (bohyně dne)

—> vznikla bohyně země Gaia, podsvětná propast Tartaros, bůh Eros (bůh lásky)

– Gaia zrodila boha nebe Uranos, spolu měli 12 dětí (titánů), např. Okeanos, Kronos, Atlas

– Uranos se zmocnil vlády nad světem, později ji předal synovi Krónovi

– Kronos po válce se svým synem Diem mu předal vládu

– kromě titánů měli Gaia a Uranos i Giganty (dlouhovasý obludní obři), Kyklopy (jednoocí obři), Erýnie (pronásledovaly ty s výčitkami svědomí)

 

– Olympské božstva:

– nejvyšší bůh Zeus, manželka Hera (ochrankyně manželství)

– Diovi sourozenci: Hádes (bůh podsvětí), Poseidon (bůh moří), Démeter (bohyně plodnosti, země, rolnictví), Hestie (bohyně rodinného krbu)

– Diovy děti: Athéna (bohyně moudrosti, ochránkyně statečnosti, práva, spravedlnosti), Appolón (bůh slunce, světla, vládce věštíren), Artemis (bohyně měsíce, ochránkyně přírody, vášnivá lovkyně), Héfaistos (bůh ohně, kovářství), Ares (bůh války), Afrodité (bohyně krásy, lásky), Hermés (bůh obchodníků, poutníku, zlodějů, atletů)

– vedle těcho nejdůležitějších bohů i mnoho dalších bohů, polobohů, bájných tvorů

 

Náboženství starověkého Říma

– převzaté od jiných národu, zejména od Řeků, Etrusků

– každá domácnost měla své bůžky; každý člověk měl svého ochranného boha – génia

 

Kosmologie: Chaos–> bůh Erebus + jeho matka Nyx –>  spolu splodily první elementy vesmíru: věčné světlo Aithera a jasný den Hémeru.

– náboženské praxe:      – bohové byli získaváni obětmi, např. pán domu činil obět na ochranu své rodiny

– nejvyšším kěnzem byl císař – později považovan za boha

 

nejdůležitější bohové

Řecké jméno Římské jméno sféra vlivu
Zeus Jupiter nejvyšší bůh, ochránce Říma
Héra Juno nejvyšší bohyně, ochránkyně manželství
Ares Mars bůh války
————- Quirin bůh války
Poseidon Neptun bůh moří
Hádes Pluto bůh podsvětí, mrtvých
Dionýsos Bakchus bůh vína, radovánek
Athéna Minerva bohyně moudrosti, lásky
Hermés Merkur posel bohů
Héfaistos Vulkanus bůh kovářů, ohně

 

 

Keltské náboženství

– 2. tisíciletí před naším letopočtem

– největší rozkvět 6. -1. století před naším letopočtem

– 1. století před naším letopočtem podlehli Římanům, byli asimilováni nebo vytlačeni

– součásti keltské pravlasti i západní a jižní Čechy – byl zde keltský kmen Bójové (–> název země Boiohaemum)

 

samotné náboženství bylo polyteistické, měli své posvátné místa

– božstvo je ve všech věcech -> uctívání přírodních jevů – stromy, vodní prameny, jezera, hory,..

– druidové – vzdělaná kněžská vrstva, rozhodovali o věcech právních, politických, ekonomických

– víra v nesmrtelnost duše —> honosné pohřby s dary, aby nemusely být další život na stejné životní úrovni

– kult hlavy         – hlava sídlem nesmrtelné duše, poskytuje životní sílu

– má sílu, i když je odňata

– brzy přešli na křestanství

– systém bohů: bohyně Ainé – matka bohů, bohyně slunce

bůh Arawn – bůh podvěstí

bohyně Morrigan – bohyně války

– keltské svátky:- na oba slunovraty + v době rovnodennosti

– svátek Samhain  – v noci na 1. listopadu, svátek konce léta, zesnulých, příprava na zimu

– svátek Imbolc – v noci na 2. února, oslavy začínajícího jara, dnešní Hromnice

– svátek Beltine – v noci na 1. května, svátek jasného ohně, který likdivuje utrpení a strádání

– svátek Lughnasad – okolo 1. srpna, počátek sklizně, oslava plodnosti

 

Slovanské náboženství

– do 7. – 12. století našeho letopočtu

– společné znaky s jinými indoevropskými náboženstvími

– souvisí se slovanskou mytologií

– svět jako ohraničená deska, v jeho středu je hora

– nad světem nebeská klenba s hvězdami

– osa středem hory, v nebi je středem polárka

– jih – aktivita, mužský princip

– sever – pasivita, ženský princip

– v podsvětí věčné pastviny,…

– bohové:            Perun   – vládce hromů, nejvyšší bůh

– zobrazován s atributem sekery, byl mu zasvěcen dub

Veles  – bůh hospodářství, podsvětí; měl skotí hlavu

Radegast – bůh slunce, války, hojnosti, úrody

– byli mu zasvěceni zvířata – kanec, kůň

Morana – bohyně smrti, symbolem je zima

Vesna – bohyně mládí, života, jara, lásky, harmonie

– objekty kultu  – stromy – v nich bohové, démoni; bylo zakázano kácet posvátné stromy, dub (Perun), bříza (Vesna), jeřabiny, osika, vrba, jmelí, …

– rostliny – obilí, kopřiva, máta, kapradí

– zvířata – býk, kůn, had, pes, kočka, koza, čáp, vlaštovka,…

– kultovní předměty – idoly – ze dřeva, kamene; v podobě sošek; spojení mezi světem živých a mrtvých…například zbraně, uzdy, sedla,…

– postupně přecházejí na křestanství – 7.-12. století  přes naším letopočtem






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: