Stát a národ – maturitní otázka ZSV

 

   Otázka: Stát a národ

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Tereza Plačková

 

 

 

1.1 Pojem státu

Stát – z lat.stato = status, řád

  • Itálie 15.st.- v politické teorii jej začal používat Niccolo Machiavelli
  • Řekové nazývali své státy polis

 

= forma politické organizace lidské společnosti

  • Sdružuje obyvatele určitého území v právní celek
  • Státní moc – nezávislá, neodvozená od žádné jiné → stát je suverénní – vnitřní a vnější záležitosti si řeší každý stát sám

 

Znaky a funkce státu

Znaky státu jsou:

Území a obyvatelstvo

  • Území, na kterém stát realizuje státní moc a na kterém se vyskytuje obyvatelstvo

 

Organizace státu

  • Soustava státních orgánů spjatá se státním aparátem
  • Právo
  • Nejdůležitější prostředek pro stanovení obecně závazných politických, hospodářských a kulturních úkolů dané společnosti a stanovení pravidel a mezí chování lidí, které jsou s těmito zájmy v souladu

 

Státní suverenita

  • Státní moc je neomezená, nezávislá na jiné vnitřní nebo vnější moci

 

Moderní stát se zaměřuje především na zajištěná svých základních funkcí:

Základní funkce:

  • Vnitřní funkce
    1. Bezpečnostní
      • Zajištění bezpečnosti občanů a jejich majetku
      • Vnitřní zabezpečení fungování státu, jeho orgánů a institucí na stát.území
    2. Právní
      • Zajištění svobod a práv občanů
      • Respektování právního řádu ve všech oblastech činnosti dané společnosti
    3. Ekonomické
      • Stanovení podmínek pro chod ekonomiky a jejich garance
    4. Sociální
      • Zajištění občanů v nemoci, ve stáří
      • Při ztrátě prostředků obživy
    5. Kulturní
      • Péče o kulturní dědictví
      • Vytváření podmínek pro rozvoj hmotné i duchovní kultury
      • Rozvoj školství, vědy a výchovy

 

  • Vnější funkce
    1. Obranné
      • Zajištění obrany území před případným napadením
      • Udržení mezinárodní bezpečnosti
    2. Diplomatické
      • Zajištění podmínek pro mírové soužití
      • Udržování vztahů s dalšími státy
      • Realizace integračních procesů
    3. Hospodářské
      • Prosazování ekonomických zájmů státu v jiných státech

 

1.2 Teorie vzniku státu

Smluvní

  • Vznik smlouvou mezi lidmilidé zrušili přirozený stav, zorganizovali se a založili stát
  • Každý občan se zřekl části své suverenity ve prospěch celku

 

Náboženská

  • Vychází z božského původu státu
  • Vznik a existence z boží vůle
  • Odráží v sobě boží dokonalost

 

Patriarchální

  • Vznik postupným rozšiřováním rodiny
  • Moc monarchy = moc otce nad rodinou

 

Mocenská

  • Stát = vláda silnějšího nad slabším

 

Násilí

  • Vznik státu jako produkt uplatnění síly

 

1.3 Národ, národní stát, státní občanství

 

Národ

= skupina lidí se společným původem, hlásící se ke stejným historickým a kulturním tradicím

  • Objektivní rysy – společný původ, jazyk, území
  • Subjektivní rysy – vědomí příslušnosti a loajality k vlastnímu národu

 

Existence národa → dána vlastním státem, nebo federativním či autonomním statusem v rámci vícenárodního státu

Na světě existuje 300 národů a 1 500 národností.

Nejpočetnější národy na světě – Číňané, Hindustánci, Američané.

 

Národnost

  • Předchází vzniku národa
  • Charakterizována společným jazykem, vírou a tradicí
  • Národnost = také označení příslušnosti k určitému národu

 

Národní příslušnost

  • Příslušnost k určitému národu
  • Člověk ji získává narozením a přijetím určitého životního stylu

 

Národní stát

  • Politický útvar vytvořený jako politická organizace jedním národem

 

  • Ve skutečnosti žije ve všech národních státech řada jazykových, náboženských, etnických a regionálních skupin – některé se mohou považovat za národy

 

Státní občanství

  • Plnoprávné členství jedince v daném státním útvaru na území státu
  • Zaručuje rovnost s ostatními občany státu
  • Garantuje souhrn vzájemných práv a povinností mezi státem a občanem
  • Stát poskytuje občanovi plnou ochranu uvnitř celku a v rámci mezinárodních smluv i vně

 

Občan – politický pojem, označuje příslušnost k určitému státuu ≠ Obyvatel – geografický pojem, příslušnost k urč.území

 

Občan

  • Podřízen mocenským orgánům svého státu
  • Dodržování zákonů
  • Placení daní
  • Vojenská služba v případě ohrožení státu
  • Využívání výhod poskytovaných státem – bezpečnost, soc.a zdrav.zabezpečení

 

Nabytí občanství:

Narozením

  • Zisk státního občanství, pokud je aspoň 1 z rodičů občan

Určením otcovství

  • Nemanželské dítě matky, která není občankou ČR a otce se státním občanstvím se stává českým občanem

Osvojením

  • Dítě osvojené občany ČR nabývá jejich občanství

Nalezením na území ČR

  • Dítě mladší 3let nalezené na území ČR, jehož totožnost se nepodaří zjistit, je jejím státním občanem, neprokáže-li se do 6ti měsíců jiné občanství

Udělením

  • Občané cizího státu trvale žijící na našem území, kteří splní určité podmínky, mohou požádat o udělení občanství

Prohlášením

  • Při rozdělení České a Slovenské federativní republiky si mohl občan sám zvolit státní občanství

V souvislosti se svěřením do náhradní péče

Pozbytí občanství:

Prohlášením

  • Člověk žijící v cizině mající současně cizí státní občanství se může toho českého vzdát

 

Formy a typy státu

Forma státu – 3 složky:

  1. Forma vlády
  2. Politický režim
  3. Státní zřízení

 

Forma vlády

  • Způsob organizace státní moci
  • Zahrnuje složení nejvyšších orgánů státu – jejich vztahy k nižším státním orgánů a občanům

 

Podle formy vlády:

  1. Demokratické státy
  2. Autokratické státy (nedemokratické)
  • Vládne jen úzký okruh osob nebo jedinec
    • Aristokracie – vláda privilegovaného stavu, šlechty
    • Plutokracie – vláda úzké skupiny bohatých
    • Oligarchie – vláda privilegované vrstvy magnátů (nejbohatších)
    • Monokracie – vláda jedince, samovládce, diktátora

 

Politický režim

  • Souhrn metod vládnutí, které se v daném státu využívají

 

→ vyhroceným stupněm nedemokratické diktatury = totalitní režimy = cílem je úplná kontrola nad každodenním životem a neomezené řízení společnosti

Typy státu:

2 základní typy:

  1. Monarchie (12 v Evropě)
  • Zaručuje dědičnou, doživotní vládu jednoho panovníka
  • Rozlišujeme podle moci, kterou ve svých rukou panovník soustřeďuje:

Absolutní (neomezená)

  • Panovník má veškerou výkonnou moc, nejvyšším zákonodárcem i soudcem
  • Př. Francie za Ludvíka XIV.

Konstituční (omezená)

  • panovník omezen pravomocemi dalších státních orgánů – dělí se o vládu
  • omezen ústavou
  • př: Jordánsko

Parlamentní (omezená)

  • Výkonná moc v rukou vlády
  • Vláda sestavená na základě voleb
  • Panovník má pouze ceremoniální a formální pravomoce
  • Př. Velká Británie

 

  1. Republika
  • z latinského res publica = věc veřejná
  • neexistuje dědičný panovnický úřad
  • představitelé vládnoucího úřadu jsou voleni na základě ústavy
  • oddělení 3 složek státní moci – zákonodárné, výkonné, soudní

parlamentní

  • vedoucí postavení parlamentu – složený z poslanců z více polit.stran – je mu odpovědná vláda
  • prezident má spíše formální postavení – málo pravomocí
  • npř. ČR, Irsko, Itálie,…

poloprezidentská

  • rozdělení výkonné moci mezi prezidenta a vládu
  • v čele republiky: prezident – volen přímo
  • větší prezidentské pravomoce než u parlamentní republiky
  • prezident spolupracuje s vládou na výkonu exekutivy
  • vláda nezávislá na prezidentovi, ale závislá na parlamentu
  • npř. Francie

prezidentská

  • v čele prezident – volen přímo
  • prezident v čele výkonné moci – vybírá si členy kabinetu – poradní funkce
  • výkonná moc je nezávislá na zákonodárné
  • npř. USA

 

Územní struktura státu

  • struktura, kde ústřední a místní orgány vykonávají státní moc v příslušných částech území, na které je stát členěn

 

Dělení podle územně správního členění:

  1. unitární stát
    • z lat. unus = jeden
    • jednotný stát s jedinou vládou, jedinými zákony a jediným občanstvím na celém území
    • jednomu centru moci jsou podřízeny nižší správní jednotky
    • př. ČR, SR, It, Nizozemsko, Polsko
  2. federace
    • složený – spolkový stát
    • vznikl spojením více států – vzdaly se části své suverenity ve prospěch celku
    • jednotlivé části mohou mít svou ústavu, zákony i dvojí soustavu nejvyšších správních orgánů
    • společná zahraniční politika, měna, soudní systém
    • př. USA, Spolková republika Německo(16)
  3. konfederace
    • svaz států
    • volné smluvní sdružení samostatných států
    • úzká spolupráce v některých oblastech
    • státní orgány pro společné zajištění obrany, zahr.politiky, zahr.obchodu a měny
    • bývá přechodným útvarem mezi federací a unitárním státem npř.při sjednocení či rozpadu

 

Dělení podle rozvržení výkonu moci:

  1. centralizované
    • tvořeny jednotnou, hierarchicky budovanou skladbou státních orgánů
    • nadřízený orgán řídí ty podřízené a zasahuje do jejich činností
    • cíl – koncentrace moci v jednom centru
    • př. Francie
  2. decentralizované
    • centrální orgány mají menší pravomoci a působnost
    • oblasti státní moci, které jsou vyňaty z působnosti ústředních orgánů, jsou vymezeny na základě ústavy nebo zákonů
    • posílena samospráva
    • př. Švýcarsko

 

1.5 Právní stát

  • Vznik práva spojen s tzv. zvykovým(obyčejovým) právem – uplatňováno v rodové společnosti
  • Právo ve formě písemných předpisů = zákony
  • Existence demokratického státu podmíněna existencí právního řádu
  • Stát slouží občanovi

 

Právní stát

  • Vztah mezi občanem a státem vymezen pomocí práva
  • Právní řád stanovuje chování státních orgánů – brání zneužití moci proti občanům
  • Stanovuje pravidla chování občanů ve státě
  • Prosazována vláda práva

 

  • Hlavní zásady zaneseny v Ústavě
  • Stát vázán právem, ústavou, zákony, demokratickými principy,…
  • Zárukou fungování jsou nezávislé soudy

 

Multietnicita ve státě

Národnostní menšina

= společenství občanů žijících na území určitého státu

  • Odlišují se od většinového obyvatelstva etnickým původem, jazykem, kulturou,…
  • Příslušníci se hlásí k jiné národnosti než k většinové
  • Usilují o zachování a rozvoj svébytnosti svého národ

 

Listina základních práv a svobod

  • Právo na svobodnou volbu národnosti
  • Právo na zachování a rozvíjení svého jazyka, kultury a tradic
  • Právo na vzdělávání ve svém jazyce, právo na užívání jména ve svém jazyce,…

Rada vlády pro národnostní menšiny – právo menšin zúčastnit se na řešení záležitostí jich se týkající, ½ členů   tvořena zástupci národnostních menšin

 

Problematika:

Xenofobie = vyhrocený odpor, nedůvěra, nenávist k cizincům, obecně strach z cizího

Rasismus = nepřátelský postoj vůči příslušníkům jiné rasy nebo etnika → může přerůst v ideologii i v systematický teror

  • Ideologie = soubor idejí vyjadřujících životní postoje a cíle určité soc.skupiny
  • Dalším problémem je skrytý rasismus – předsudky, diskriminace, …






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: