Stát a občan – maturitní otázka ZSV

 

   Otázka: Stát a občan

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): nela.pliesovska

 

 

 

obsah: pojem stát, prvotní a druhotné tvoření státu, formy státu (kdo stojí v čele, jak je soustředěna moc, počet vlád), národní složení, národ, národnost, kosmopolitismus, nacionalismus, pojetí občanství, historie našeho občanství, nabývání a pozbývání občanství

 

stát

= forma politické organizace společnosti, která sdružuje obyvatele určitého území v právní celek

– státní moc je nezávislá, neodvozená od žádné jiné (suverenita a svrchovanost státu)

– znaky státu:

  • občané (mají občanská práva) x obyvatelé (všichni lidé žijící ve státě)
  • hranice ohraničující území, na něž se vztahují zákony státu
  • orgány státní moci a správy
  • obranné složky (armáda, policie)
  • právní subjektivita – může vstupovat do právního vztahu s jinými státy i s občany
  • státní suverenita – své problémy si stát řeší sám (u nás porušeno 1938-39 a 1968)

 

vznik státu

prvotní tvoření

– starověk a středověk

– několik teorií – boží vůle

– přirozený vznik z praktických potřeb lidského soužití

– kočovné národy se na určitém místě usadily, byly společensky rozvrstveny – skupina

bohatých a mocných pro udržení své moci a majetku vytvářela instituce a pravidla ->

pro posílení autority vyhlásila vznik státu z vůle boží

druhotné tvoření

– novověk (hlavně 19. a 20.stol.)

– spojení menších státních útvarů v jediný celek (Itálie, Německo, uměle i Jugoslávie a SSSR…)

– rozpad velkého celku na samostatné státy (rozpad Jugoslávie, SSSR, Rakouska-Uherska, ČSR)

 

formy státu

– kdo ve státě vykonává moc:

  • demokracie – z řečtiny vláda lidu
  • nedemokratický stát – na vládě ve státě se podílí jedinec nebo skupina lidí kolem něj

– aristokracie (vláda privilej.stavu, šlechty)

– plutokracie (vláda úzké skupiny bohatých)

– oligarchie (vláda privilegované vrstvy magnátů)

-monokracie (vláda jedince, samovládce, diktátora)

– kdo stojí v čele:

  • monarchie

– v čele stojí monarcha (král, císař, car, velkovévoda…) – dědičně a doživotně

– vývojově 4 typy: absolutistická – panovník není omezen ve vládě

– starověk až 19.stol.

– teokracie – „vláda boží“

stavovská – panovníkova moc omezená určit.společen.vrstvami

parlamentní – panovník je ve své moci omezován parlamentem

konstituční – moderní monarchie

– ústava – zákonodárná moc (parlament), výkonná (panovník

a vláda)

– Španělsko, Belgie, Švédsko, Norsko, Dánsko…

  • republika (lat. res publica – věc veřejná)

– vývojově mladší

– představitelé voleni na základě ústavy

– parlamentní – vedoucí postavení parlamentu

– prezidentská – v čele prezident, má moc výkonnou

 

typy států

– podle rozvržení výkonu státní moci:

  • centralizovaný – řízen z jediného centra, nižší územně správní celky mají malé pravomoci
  • decentralizovaný – značná část stá.moci a správy je přenesena na nižší územně správní celky

 

– podle územně správního členění:

  • unitární ( lat. unus – jeden)

– jednotný, s jedinou vládou, jedinými zákony a jediným občanstvím na celém území státu

– jednomu centru moci jsou podřízeny nižší správní jednotky (ČR, SR, Itálie, Polsko…)

  • federace

– spolkový stát (vzniklý spojením více států, které se vzdaly části své suverenity ve prospěch

celku)

– jednotné federální zákonodárství, společná zahr.politika, měna

– jednotlivé státy mohou mít vlastní ústavu a zákony i dvojí soustavu nejvyšších stát.orgánů

– USA, SRN, Švýcarsko

  • konfederace

– svaz států (volné smluvní sdružení samostatných států, které úzce spolupracují v některých

oblastech)

– státy mají vlastní ústavy a občanství

– orgány pro společné zajištění obrany. zahr.politiky, zahr.obchodu a měny

– hl.v minulosti (Švýcarsko, Nizozemsko), dnes britské Commonwealth of Nations

 

národ

= společenství lidí, kteří dlouhodobě žili a žijí na stejném území -> mají společnou historii, jazyk, tradice, kulturu a zvyky

– jeden národ může vytvořit více států, a naopak, v jednom státě může žít více národů – dáno historickým vývojem (Němci – Rakousko, Německo; R-U – Maďaři, Chorvati, Slováci, Češi….)

– národnost – etnická jednotka předcházející vzniku národa charakterizovaná společným jazykem, vírou a zvyklostmi; také je to příslušnost k určitému národu

– nacionalismus – přílišné zdůrazňování kvalit vlastního národa na úkor kvalit národů ostatních

– šovinismus – extrémní nacionalismus

– kosmopolitismus – světoobčanství, velmi volný vztah k vlastnímu národu

– patriotismus – konzervativní vlastenectví, které je založeno na tradici, úctě a citu

 

dělení států podle národnostního složení

  • národní stát – tvoří ho převážně jeden národ (Dánsko, Portugalsko)
  • stát s národ.menšinami – převládá jeden národ, ale příslušníci jiného národa/ů tvoří významnou menšinu, která se podílí na utváření charakteru státu (Slovensko, Španělsko)
  • stát dvou nebo více národů – příslušníci žádného národa nemají výraznou převahu (Švýcarsko, Belgie)
  • občanský stát -mnoho národností, které se slučují -> pův. národnost ustupuje do pozadí (USA)

 

občanství

= plnoprávné členství jedince v daném státním útvaru na území státu

– v demokrat.státě zaručuje rovnost s ostatními občany státu a garantuje komplex vzájemných práv a povinností mezi státem a občanem

– stát poskytuje občanovi plnou ochranu uvnitř celku a v rámci mezinárod.smluv i vně území

– povinnosti – dodržování zákonů, placení daní, branná povinnost v případě ohrožení státu….

– výhody – stát pečuje o bezpečnost, organizuje zdravotní péči, vzdělávání, soc.zabezpečení…

 

nabytí občanství ČR

  • narozením – dítě získá občanství svých rodičů
  • osvojením – dítě osvojené občany ČR nabývá jejich občanství
  • určením otcovství – nemanželské dítě matky, která je cizí státní občanka, a otce se státním občanstvím ČR se stává občanem ČR
  • nalezením na území ČR – pokud se neprokáže jiné občanství
  • prohlášením – při rozdělení ČSR si mohl její občan zvolit státní občanství ČR
  • udělením – občané cizího státu trvale žijící na našem území, kteří splní určit.podmínky, mohou požádat o udělení státního občanství ČR

 

pozbytí občanství ČR

  • prohlášením – člověk, který žije v cizině a má současně cizí státní občanství, se může občanství ČR vzdát
  • nabytím cizího státního občanství – člověk, který se na vlastní žádost stal cizím státním občanem, pozbývá občanství ČR
  • smrtí






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: