Stát – vznik, formy a znaky

 

   Otázka:  Stát – vznik, formy a znaky

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a):  Pavla

 

 

 

 

Dějiny

  • antické politické myšlení považováno za základ evropského myšlení coby celku – model řeckého městského státu (polis)
  • první antičtí myslitelé reagují na vznik a problémy polis, která byla založena na aktivní politické účasti svobodné části městského obyvatelstva
  • Platon – spis Ústava – pokusil se systematicky vyložit politickou teorii, vize – oddělení jednotlivých společenských tříd – vládci, strážci a pracující (vládci a strážci nemohou mít majetek, každému se mělo dostat podle jeho potřeb – Platonský komunismus)
  • Aristoteles – odmítl projekt ideálního státu, žák Platona, a protože ho pozoroval byl zároveň  jeho největším kritikem. Chtěl stát na základě ústavy a zákonech. Podle Aristotela je nejlepší státní uspořádání, ve kterém se rozhoduje v zájmu celku.
  • Augustinus Aurelius – O boží obci – církevní moc považoval za nadřazenou moci světské.
  • Tomáš Akvinský – Aristotelův racionální pohled na svět dal do souladu s křesťanstvím.
  • Niccolo Machavelli (zakladatel politologie) – Vladař – ospravedlnění moci a vztahu mezi úspěšnou politikou a křesťanskou morálkou – politika nemá zatěžovat morálku. Účel světí prostředky.
  • Thomas Hobbes – smluvní koncepce státu
  • John Locke – státní moc rozdělil na zákonodárnou, výkonnou a federativní.
  • Charles de Montesquieu – Duch zákonů. Doplnil rozdělení státní moci – zákonodárná, výkonná a soudní složka.
  • Jean Jacques Rousseau – O společenské smlouvě. Demokracii definuje jako přímou účast lidu na zákonodárné a výkonné moci. Kritika soukromého vlastnictví.
  • Immanuel Kant – mravní zákon považoval za nezbytný
  • Karl Marx – budování beztřídní společnosti prostřednictvím proletariátu
  • Max Weber – protiklad k marxismu, byrokracie

 

STÁT

  • forma politické organizace lidské společnosti
  •  sdružuje obyvatele určitého území v právní celek
  • státní moc je nezávislá
  • suverenita a svrchovanost státu
  • vnitřní a vnější záležitosti si každý stát řeší sám

 

ZNAKY STÁTU

  • organizace státu – soustava státních orgánů tvořící státní aparát
  • právo – prostředek pro stanovení obecně závazných politických, hospodářských a kulturních úkolů. Stanovení pravidel chování lidí, které jsou v souladu s těmito zájmy.
  • území a obyvatelstvo
  • státní suverenita

 

FUNKCE STÁTU

A) vnitřní funkce

  • bezpečnostní
  • právní
  • ekonomická – podmínky pro chod ekonomiky a jejich garance
  • sociální – zajištění občanů ve stáří a nemoci
  • kulturní – péče o kulturní dědictví

B) vnější fce

  • diplomacie
  • regulace zahraničního obchodu
  • obrana území před příp. napadením a udržení mezinárodní bezpečnosti

 

TEORIE VZNIKU STÁTU

  • teorie smluvní (konsenzuální) – stát vznikl smlouvou mezi lidmi, každý občan se zřekl části své suverenity ve prospěch celku
  • teorie náboženská – vychází z božského původu státu (odráží v sobě boží dokonalost)
  • teorie patriarchální – stát vznikl postupným rozšiřováním rodiny
  • teorie mocenská – stát chápe jako vládu silnějšího nad slabšími
  • teorie etická – stát chápe jako mravní nutnost

 

NÁROD

  • společenství a sounáležitost občanů – lidí se společnou národností
  • lidé se hlásí ke stejným tradicím a zájmům
  • národnost – etnická jednotka

 

NÁRODNÍ STÁT

  • útvar vytvořený jako politická organizace jedním národem
  • Dánsko, Norsko
  • národní příslušnost

 

STÁTNÍ OBČANSTVÍ

  • plnoprávné členství jedince v daném státním útvaru na území státu
  • demokratický stát – rovnost občanů

–        garance vzájemných práva povinností mezi státem a občanem

–        stát poskytuje občanovi ochranu uvnitř i vně území (mezinár. smlouvy)

  • nabytí státního občanství ČR: narození, osvojení, určení otcovství, nalezení na našem území, prohlášením (při rozdělení Československa), udělení (trvalý pobyt min. 5 let)
  • pozbytí státního občanství ČR: prohlášení (člověk žijící v cizině), nabytí cizího stát. občanství (člověk, který se na vlastní žádost stal cizím státním občanem), úmrtí

 

FORMA VLÁDY

(v nedemokratických státech)

  • aristokracie – šlechta
  • plutokracie
  • oligarchie
  • monokracie

 

TYPY STÁTU = druhy státního zřízení

1. monarchie – dědičná, doživotní vláda panovníka

  • absolutní – panovník má veškerou výkonnou, zákonodárnou a soudní moc
  • konstituční – panovníka omezuje parlament (ústava

2. republika – neexistuje dědičný panovnický úřad, představitelé jsou voleni na základě ústav

  • parlamentní – vedoucí postavení parlamentu složeného z poslanců více stran (kancléřská – vedoucí role premiéra)
  • prezidentská – v čele prezident plnící úkoly moci výkonné

 

ÚZEMNÍ STRUKTURA STÁTU

  • výkon státní moci ústředními a místními orgány v příslušných částech území, na které je stát rozdělen

1. UNITÁRNÍ – jednotný, s jedinou vládou, jedinými zákony a jediným občanstvím na celém území státu (ČR, Itálie, SR)

 

2. FEDERACE – vzniklý spojením více států, které se vzdaly části své suverenity ve prospěch celku. Společná zahraniční politika a měna. (USA, Švýcarsko)

 

3. KONFEDERACE – volné smluvní sdružení států, které spolupracují v některých oblastech (Commonwealth of Nations)

 

DĚLENÍ PODLE VÝKONU STÁTNÍ MOCI

1. CENTRALIZOVANÝ – jednotná a hierarchicky budovaná skladba státních orgánů, nadřízený orgán řídí podřízené. Koncentrace moci v jednom centru. (Francie)

 

2. DECENTRALIZOVANÝ – centrálním orgánům dává menší pravomoci. Je posílena samospráva. (Švýcarsko, Česká republika)

 

PRÁVNÍ STÁT

  • vztah mezi občanem a státem je vymezen pomocí práva
  • právní řád stanoví pravidla chování státních orgánů, aby jejich moc nebyla zneužita proti občanům
  • stanovuje pravidla chování občanů ve státě
  • prosazována vláda práva

 

HISTORIE ČESKÉ STÁTNOSTI

  • 7. stol. Sámova říše, 9. stol. Velkomoravská říše, 10. stol. Přemyslovský stát, 14. stol. země Koruny české, 15. stol. Jiří z Poděbrad, 1526 – 1918 vláda Habsburků
  • 28. 10. 1918 v Obecním domě vyhlášena samostatnost českého státu jako demokratické parlamentní republiky (30. 10. Martinská deklarace)
  • 1918 – 1938 – období první republiky, prezidentem T.G.M. (zvolen 1918, 1920, 1927, 1934)
  • 30. 9. 1938 – Mnichovská dohoda (VB, F, I, N)
  • 1. 10. 1938 – 15. 3. 1939 – období druhé republiky
  • od 16. 3. 1939 – Protektorát Čechy a Morava
  • 21. 8. 1968 – vpád vojsk Varšavské smlouvy
  • 17. 11. 1989 – sametová revoluce
  • 1. 1. 1993 – vznik České republiky

 

STÁTNÍ SYMBOLY

  • předměty stanovené ústavou jako své oficiální a nezaměnitelné označení
  • úkol – reprezentace státu
  • Velký státní znak, Malý státní znak, Státní barvy, Státní vlajka, Vlajka prezidenta republiky, Státní pečeť, Státní hymna

 

ÚSTAVA

  • právní akt nejvyšší právní síly
  • upravuje principy státu
  • organizace veřejné mocí
  • územní samospráva
  • základní práva a svobody občanů

Dělení

  • psaná – uzákoněný dokument (ČR, USA)
  • nepsaná – na základě zvyku (VB)
  • flexibilní – k její změně stačí běžný způsob hlasování
  • rigidní – ke změně je potřeba souhlas vyššího počtu hlasujících

 

  •  princip oddělení moci – rozdělení do 3 složek (zákonodárná, výkonná a soudní moc)
    • princip brzd a rovnovah – jednotlivé složky se navzájem vyvažují a omezují

ÚSTAVA ČR

  • 1918, 1948, 1960, 1993
  • účinnost 1. 1. 1993 (preambule, 8 hlav, 113 článků)






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: