Ústava a konstitucionalismus – maturitní otázka ZSV

 

   Otázka: Ústava a konstitucionalismus

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): barbora4.a

 

 

 

 

– ústava = konstituce = nejvyšší platná zákonná norma; základní zákon státu; přijetí: při založení, převratu, po válce

– typy: tradovaná = ústní, není kodifikovaná (UK) x kodifikovaná

             flexibilní (jde lehce změnit) x rigidní = neměnná (Nizozemsko)

             původní x přenesená (Německá demokratická republika -> Německo)

             dohodnutá (kompromis) x revoluční (Prozatímní ústava) x oktrojovaná (vydá panovník bez souhlasu)

– historický pojem, od 18. Stol – nejstarší moderní ústavy – USA, FR, POL – důraz na občanství, svobodu, lidská práva

 

Ústavní vývoj v ČR

  • První ústava za Rakouska 1848 – Pillersdorfova/Dubnová ústava = první ústava v moderním smyslu, která byla přijata na území rakouské monarchie, vyhlášena císařem Ferdinandem I., oktrojovaná = státem vnucená
  • 1860 – Příslib nové ústavy = Říjnový diplom, vydán císařem Františkem Josefem I., = prohlášení, ve kterém se císař provždy zříkal absolutismu a kterým zřídil Říšskou radu
  • 1861 – Únorová/Schmerlingova ústava Rakouského císařství, vyhlásil státní ministr Anton von Schmerling pro celé její území; potvrzuje některá občanská práva (zákaz cenzury, svoboda vyznání, povolení spolků), nehlasovalo se demokraticky – volit směli jen ti, kteří dostali volební cenzus = povolení k volbám, dostal ho ten, kdo má majetek; dle majetku v kuriích
    ( =volební skupiny) = nerovnost hlasů
  • 1867 – Prosincová ústava, reakce na rakousko-uherské vyrovnání (=Rakouské císařství se přeměnilo v R-U), platná do zániku Rakousko-uherské monarchie; císař byl nejvyšší státní orgán, společné vojsko, hlava státu, měna
  • 10.1918 vznik Československa, 1918 – Prozatimní ústava – vymezovala funkce vlády, prezidenta, revolučního národního shromáždění
  • 1920 – Ústavní listina – řádná ústava ČSR, moderní na svou dobu – ženy volební právo, právo na práci, vzory: FR,USA – téma lidská práva + svoboda, Švýcarsko – národní menšiny, NJ – obchodní právo, funkce prezidenta (může být volen od 35 let, období 7 let, jmenuje universitní prezidenty, soudce, je vrchní velitel ozbrojených sil, má právo suspensivního veta, právo rozpustit parlament, udělovat milosti), ustanovena Poslanecká sněmovna (Parlament a Senát), jazyková komunikace s úřady v češtině, do roku 1938
  • 1938 – Mnichovská dohoda – dohodnutí, že Československo musí odevzdat pohraniční území obývané Němci (Sudety) Německu; 1938 – vyhlášena autonomie Slovenska; 1939 – vznik Slovenského státu; 1939 – okupace Čech a Moravy;
    1939 – protektorát Čechy a Morava; 1944 – Londýnská exilová vláda (Edvard Beneš) – zákony vydané v této době nejsou platné; 1948 – nastolení komunistické vlády
  • 1948 – Ústava 9. Května – komunistická, znárodňování, centrálně plánovaný systém, zahrnuje i některá občanská práva (která však dodržována nejsou)
  • 1960 – Socialistická ústava – změnila název státu na „Československá socialistická republika“, prezident Antonín Novotný chtěl udělat z ČSSR sovětskou republiku, článek č. 4 potvrzoval vůdčí postavení komunistické strany
  • 1968 – Rusové obsadili ČSSR, Ústavní zákon o československé federaci – * českého Parlamentu, českých orgánů, * česká a slovenská národní rada = federální parlamentní vláda, 1969 vznikly Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika, které byly součástí federace; zrušeno pro Českou republiku Ústavou ČR 1. ledna 1993
  • 1992 Slovenská národní rada přijala Slovenskou ústavu, přijata Ústava ČR ve federálním shromáždění,1.1993 – obě ústavy vstoupily v platnost

 

Ústava ČR

– vykládá ji Ústavní soud, přijata českou národní radou 16. 12. 1992 (ČNR již neexistuje, zanikla se zánikem federace), v platnost vstoupila 1. 1. 1993, podepsali ji: Václav Klaus (premiér) a Milan Uhde (předseda ČNR)

– 2 těla = 1. Usnesení předsednictva ČNR + vyhlášení listiny základních práv a svobod; 2. Ústava ČR

– složení: 8 hlav a preambule (slavnostní úvod) + Listina základních lidských práv a svobod

– spisovný, srozumitelný, odborný a stručný jazyk

 – autor: Vojtěch Cepl + Petr Pithart, Zdeněk Jičínský

– kodifikovaná, relativně flexibilní – změna: 2. Hlava, článek 39 – třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů               

– ústavní zákon je právní předpis nejvyšší právní síly, který mění nebo doplňuje ústavu; ústavní zákony v ČR přijímá Parlament České republiky, a to třemi pětinami hlasů všech poslanců a zároveň třemi pětinami hlasů přítomných senátorů. Prezident je nemůže vetovat.

 

Části Ústavy ČR

Preambule – slavnostní úvod, předmluva = komu ústava slouží a na co

Hlava I.        – základní ustanovení = hranice, hlavní město, symboly, politický systém, lidská práva     

Hlava II.       – moc zákonodárná, týká se schvalování zákonů = legislativy

                      -> poslanecká sněmovna 200 poslanců, voleni na 4 roky, od 21 let

                           může být rozpuštěna prezidentem republiky

                           vyslovuje důvěru, nedůvěru vládě, přijímá zákony

                      -> senát – většinový dvoukolový volební systém

                      senátoři voleni na 6 let (každé 2 roky se změní třetina senátu), 81 senátorů
                      každý z 1 volebního obvodu, od 40 let, nemůže být rozpuštěn

Hlava III.      – moc výkonná (prezident, vláda)

                      -> vláda se dělí na ministry bez resortu a s resortem, na předsedu = premiéra, na místopředsedy

                      -> prezident volen na 5 let -> max. 2 volební období (má imunitu x neplatí při velezradě)

                      -> státní zástupci zastupují stát

Hlava IV.      – moc soudní (soudy + Ústavní soud), vykládá zákony

                      -> soustava soudů – Nejvyšší soud – Brno

                                                        Nejvyšší správní soud – Brno

                                                        Vrchní soudy – Praha, Olomouc

                                                           Krajské soudy – např. Hradec Králové

                                                           Okresní soudy – Semily, Liberec                 

+ Ústavní soud – dbá na ochranu ústavnosti, soudci jmenováni na 10 let, je jich 15, nyní předseda Pavel Rychetský

Hlava V.       – nejvyšší kontrolní úřad, nezávislý orgán = INSTITUCE V ÚSTAVĚ

                         kontrola hospodaření se státním majetkem, v čele prezident (na 9 let)

Hlava VI.      – ČNB – ústřední banka státu = INSTITUCE V ÚSTAVĚ

                      -> rady banky jmenuje prezident, v čele guvernér

                         emisní právo – tisk a oběh peněz, udržuje inflaci = stabilitu měny

 Hlava VII.   – územní samospráva – 13+1 krajů, republiku dělí na kraje, okresy, obce a vojenské újezdy

Hlava VIII.   – přechodná a závěrečná ustanovení

 

Konstitucionalismus (ústavnost) =  vláda lidu prostřednictvím ústavy

V rámci konstitucionalismu není možné, aby státní moc byla soustředěna v rukách jediného člověka, a je dbáno i na prospěch menšin, opozice a subjektivních lidských práv všech členů společnosti. Je založen na principu rovnosti občanů.

– V původním historickém smyslu konstitucionalismus označoval snahy o prosazení psané ústavy, jako aktu s nejvyšší právní silou, kterou by byli všichni vázáni, včetně absolutistického panovníka. Rozvíjel se postupně, zejména když v 19. století začaly vznikat konstituční monarchie. V českých zemích se požadavky na zavedení ústavnosti objevily poprvé v revolučním roce 1848.

– v ČR je orgánem ochrany ústavnosti Ústavní soud

 

Legislativní proces = schvalování zákonů

– navrhují je: vláda, poslanec PS/skupina poslanců, Krajské zastupitelstvo jako celek, senát – NE skupina občanů!!

– projednávají: moc zákonodárná – senát, PS, moc výkonná – vláda, prezident

– návrh: předkládá se předsedovi Poslanecké sněmovny, který jej odevzdá organizačnímu výboru, následuje 1. Čtení – projednávají specialisti na danou problematiku, 2. Čtení – kontrola, 3. Čtení – finální návrh

– prezidentské odmítnutí návrhu zákona = suspenzívní právo veta

– ke státnímu rozpočtu se nevyjadřuje senát, kdyby nebyl v lednu nového roku – dle loňského = provizorní rozpočet






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: