Ústavní vývoj v ČR – maturitní otázka ZSV

 

   Otázka: Ústavní vývoj v ČR

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Marťas

 

 

 

 

charakteristika ústav v letech 1918 – 2014

 

1500 – Vladislavské zemské zřízení

 

1627 – obnovení zemského zřízení – dědičná moc Habsburků

 

1848 – revoluční rok (proti feudálům a absolutistickému vládnutí) → revoluce poražena

– Rakouská monarchie – absolutismus

 

1867 – prosincová ústava → rakouskouherské vyrovnání (dualismus) konstituční monarchie

 

1918 – rozpad Rakouskouherska

  • Národní výbor – příprava na vznik Československa

 

28.10.1918 – vyhlášení ČS

  • recepční norma – právní dohody jako v Rakousku Uhersku platí na území ČSR do doby, než budou mít vlastní

 

13.11.1918 – přijata prozatímní ústava

 

29.2.1920 – Ústava Československé republiky → 9.5.1948 novelizována (po skon. 2.)

1945:

1)  Benešovy dekrety – odsun němců, zabavování majetku

2) Košický vládní program

Ústava

  • USA – preambule
  • Francie – dvoukomorový parlament (= Národní shromáždění)

– 7 letá volba prezidenta

– aklamace = veřejné hlasování

  • Švýcarská konfederace – pravomoce vlády, slabý prezident
  • Rakousko-Uhersko (1867) – občanská práva

Zákonodárná moc – parlament = Národní shromáždění

  • Sídlo: Rudolfinum (do 1973)

Senát (vyšší komora) – pasivní – 45, věk 40; aktivní – 26, věk 21

Poslanecká sněmovna (nižší komora) – pasivní 30, věk 21; aktivní 21, věk 18

→ poslanec neodpovídá občanům

Výkonná moc – prezident (35 let)

  • volen oběma komorami, přímá volba
  • volen na 5 let
  • suspensivní právo ‚‚VETA‘‘
  • vládu sestavuje premiér, premiéra volí prezident

Soudní moc – systém nezávislých soudů, soudci voleni doživotně

 

9.5.1948 – Květnová ústava – reaguje na změnu společenského zřízení, které proběhli v únoru

  • Asymetrická = nevyvážená ústava
  • Unitární stát – jeden systém institucí
  • 1 vláda – sbor pověřenců, 1 parlament – český národ a slovenský národ
  • omezeno soukromé vlastnictví (půda do 50 hektarů – venkov, firma do 50ti zaměstnanců) → všelidové vlastnictví
  • na venkově – kolektivizace = sdružování

 

11.7.1960 – Socialistická ústava

  • změna názvu ČSSR
  • národní znak → lev nemá korunku, ale pěticípou hvězdu
  • článek 4 → dělníci mají zbraně

→ dovoluje existenci jedné politické straně =KSČ

  • Národní fronta – spadá pod KSČ, musíte mít svolení od NF (?), když chcete něco založit
  • mizí pojem → soukromé vlastnictví

→ je nahrazen – všelidové = národní

  • skupinové – družstevní JZD
  • osobní – je v ústavě přesně definováno

– spolupráce se SSSR

 

1968 –  ústavní zákon o federaci platí od 1.1.1969

Legislativní moc Federální shromáždění

  • zákonodární orgán, který platí v obou částech bez výjimky
  • dvoukomorový
    1. Sněmovna národů – 150 poslanců (75 českých 75 slovenských)
    2. Sněmovna lidu – 200 poslanců ( na základě sociálního původu: dělníci, rolníci)

ČSR – Česká národní rada, SSR – Slovenská národní rada → národní parlamenty, které přijímají zákony, které platí jen na jejich území, ale nesmějí být v rozporu se zákony které vydalo FS (Federální shromáždění)

 

Výkonná moc – Federální vláda

  • ministerstvo – zahraničí (MZV), obrany (MNO), financí (MF) – společné
  • vláda – ČSR, SSR

 

1989

  • změna názvu státu ČSFR
  • změna státního znaku – lvíček má korunku
  • pluralitní politický systém – zrušen článek 4 z roku 1960
  • povoleno soukromé vlastnictví
  • zahraniční politika se všemi demokratickými zeměmi

 

1.1.1993 – rozpad ČSR

  • ústava byla přijata 16.12.1992
  • ústavu přijali: Klaus (ekonom) – předseda české vlády; Uhde (dramatik) – předseda národní české vlády

 

Ústava 

  • skládá se: preambule, 8 hlav, 113 článků
  • základní ustanovení
  • moc zákonodárná, výkonná, soudní; Nejvyšší kontrolní úřad, Česká národní banka
  • územní samospráva
  • přechodná i závěrečná ustanovení
  • součástí i Listina základních práv a svobod
  • Symboly – velký a malý znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť, státní hymna

 

hlava – Listina základních práv a svobod

  • Preambule:

 

Zákonodárná moc (legislativní iniciativa)

  • návrh zákona může podat poslanec, senát, vláda, hejtmani
  • schválit zákon může poslanecká sněmovna a senát
  • po schválení zákona (po třetím čtení) v poslanecké sněmovně → senát (30 dní na rozhodnutí jestli to schválí); (když to neschválí, vrací se to do PS a čte se opět první čtení) po schválení → k prezidentovi (jestliže to nepodepíše, vrací se to do PS, když přehlasuje prezidenta, musí to podepsat)
  • stav legislativní nouze – lze zkrátit lhůty mezi čtením
  • zákon o státním rozpočtu schvaluje pouze poslanecká sněmovna
  • rozpočtové provizorium – když není na nový rok schválen zákon o státním rozpočtu
  • nikdo nemůže být zároveň poslanec a senátor; prezident a soudce
  • může být zároveň ministr, poslanec a hejtman
  • když není PS, funkci přebírá senát a přijímá pouze nezbytná opatření
  • interpelace – každý poslanec má právo, vznášet dotaz na vládu

 

Moc výkonná

  • moc prezidenta – má právo udělovat amnestii
  • jmenuje soudce
  • svolává a rozpouští zasedání PS
  • zastupuje stát na venek
  • podepisuje zákony
  • vláda – vrcholný orgán výkonné moci
  • skládá se: z předsedy vlády, místopředsedy vlády, ministrů
  • vláda je odpovědná PS
  • interpelace
  • demise – proces, kdy vláda odchází

 

Moc soudní

  • soudy – soustava soudů tvoří: Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Vrchní krajské a okresní soudy

 

Nejvyšší kontrolní úřad 

  • nezávislí orgán, kontroluje hospodaření se státním majetkem
  • prezident NKÚ – nejvyšší představitel

 

Česká národní banka

  • jediná národní banka
  • emitní – vydává a tiskne peníze
  • drží stabilitu koruny → drží pomocí úroků






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: