Úvod do filosofie a sociologie – maturitní otázka ZSV

 

   Otázka: Úvod do filosofie a sociologie

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): nick

 

 

 

 

Úvod do filosofie, úvod do sociologie, historie sociologie, soudobá sociologie

 

  • Úvod do filosofie
    • = touha pro vědění
    • Störig – filosofie je pokus vyřešit svým myšlením hádanku bytí
    • Aristoteles – lidé začali filosofovat, aby překonali údiv a unikli nevědomosti
    • Descartes – žít a nefilosofovat je jako mít zavřené oči a nikde se je nepokusit ani otevřít
    • Kant – ve filosofie je potřeba si odpovědět na tři otázky, které jsou pro člověka nezbytné, a hledáme na ně odpovědi:
      1. Co můžeme vědět? Otázka poznání
      2. Co máme dělat? Otázka jednání
      3. V co můžeme věřit? Otázka víry

– tyto otázky dávají dohromady otázku Co je člověk?

  • Nejlepší filosofové jsou děti, protože kladou otázky, objevují svět, který se pro ně stává problémem.
  • Vzniká z nejistoty; poprvé pojem filosofie použil Herokleitos nebo Pýthágoras

 

  • Východiskem filosofie je:
    1. Zkušenost – se světem, který známe; popisuje se přirozeným jazykem

– verifikace zkušenosti

– předvědecká, každodenní

 

  1. Údiv – Platon říká, že údiv je postoj člověka, který moudrost opravdu miluje a není jiný počátek, než tento

– K. Jaspers říká, že údiv nastává v mezních situacích

– Aristoteles říká, že ten, kdo pochybuje a diví se, má vědomí nevědomosti (lidé filosofují, aby unikli nevědomosti). Každodenní zkušenost se mění v nevědomost, vytrhává nás z přirozeného postoje ke světu

 

  1. Pochybování – Descartes – metodická skepse; vede nás k tomu, že zkušenost nás vede ke kritice, protože přestává platit. Musíme připustit, že naše poznání nebylo pravdivé => ztráta jistoty. Nejistotu člověk špatně snáší.
  • Musí být uspokojeny primární potřeby, aby se mohlo filosofovat.
  • Snaží se vysvětlit svět; navazuje na řecké báje a mýty
  • Založena na racionálním tázání se
  • původní, všechny vědy se z ní vyčlenily
  • Předmět filosofie – zabývá se všemi předměty, není nic, co by nemohlo být jejím předmětem, nedá se oddělit předmětem od ostatních věd
  • Metoda filosofie – nemá předem danou metodu, filosofie sama neví, jakou metodu používat. Musí si ji stanovovat sama. Prostředkem je jazyk a komunikace, myšlení s využitím jazyka. Snaží se o pochopení celku.

 

  • Filosofie a věda – filosofii nemůžeme oddělit od předmětu, formuluje nejobecnější zákony; určuje, jakou jsou podmínky zkušeností, směry, kterými by mělo poznání směřovat

– vztah vědy a filosofie – filosofie je služkou věd, analyzuje jen to, co jí dají spec. Vědy k dispozici = scientismus. Dává dohromady výsledky spec. Věd; je autonomní = stojí mimo vědy

  • Filosofie a umění – umění je svobodné, cíl je sám v sobě, sděluje něco, duchovní obsah (co sdělujeme), materiální obsah (jak to sdělujeme). Na prvním místě jsou smysly (až pak rozum), jde o pocity krásy.

 

  • Filosofie a náboženství – oboje se zabývá okolním světem (náboženství mýty, důležitou roli má víra; filosofie pomocí rozumu). Náboženství vysvětluje svět zvenčí, filosofie zevnitř. Víra je něco, co rozum moc nepochopí, člověk vychází ze svých možností. Stav mezi nimi byl vždy komplikovaný.

 

  • Rozdělení filosofie:
    1. Teoretická:
      1. Ontologie – nauka o jsoucnu a bytí (bytí je zdroj jsoucna), hl. Aristoteles
      2. Filosofie přírody
      3. Antropologie – kdo je člověk, v čem je stejný nebo se naopak liší od okolního světa
      4. Gnozeologie – věda o poznání, „neotika“ či „epistemologie“, teorie o poznání, jeho možnostech zkoumá meze; zabývá se teorií pravdy
      5. Logika – věda o správném myšlení a o pravdě, někdy i filosofie jazyka
      6. Axologie – zabývá se hodnocením a hodnotami, zkoumá jejich stálost a proměnlivost, poctivost
      7. Politická – zabývá se otázkami řízení státu, analýzou soustavy
    2. Praktická:
      1. Estetika – otázka krásna, zabývá se uměním, kde jsou hranice mezi krásnem a kýčem
      2. Etika – věda o správném chování, jaké je dobré a zlé, otázka svobody, mravní odpovědnosti, spravedlnosti, morálky (systém pravidel, které sdílí určitá společnost v určité době, představy o tom, zda je chování dobré či žádoucí)
    3. Metafyzika – definována Aristotelem, zabývá se světem jako celkem (teologií a ontologií)

 

  • Základní otázky:
    1. Co je podstatou světa? Ontologická otázka, řeší ji hodně koncepcí a různě:
      1. Podstata světa je jen jedna
        1. Monisté – všechno je z této hmoty odvozené
          • Materialisté – podstata je hmota
          • Idealisté – podstata je idea (Bůh)

 

– objektivní idealisté – uznávají objektivní podstatu, n závislou na vědomí

– subjektivní idealisté – naše vědomí formuje vnější svět (realitu), svět je produktem myšlení (Berkley, Hume)

  1. Dualisté – existují dvě podstaty světa, nejde říct, které je důležitější – Descartes
  • Pluralisté – existuje spousta podstat

 

  1. Je tento svět poznatelý? Gnozeologická otázka

Podle toho, jaké máme předpoklady, omezuje nás poznání, důraz kladen na zrak

  • Skeptici – pochybují, lidské poznání je relativní, zdánlivé
  • Realisté – svět poznat můžeme, takový jaký ho poznáme, tak takový opravdu je
  • Optimisté – svět můžeme poznat, je to jen otázka času
  • Agnostici – svět poznat nejde

 

Podle toho, na co je při poznání kladen důraz

  • Empirismus – „senzualismus“, John Locke, Hume; poznání vychází ze zkušenosti, je uvěřitelné, důraz na smysly a zkušenost, rodíme se s čistým mozkem; smysly jsou hlavní, rozum ale také uznává
  • Racionalismus – Descartes; důraz na rozum, poznání vychází z rozumu a vše z něj vychází- i smysly

 

Otázky pravdy, pět teorií:

  1. Korespondenční pravda – pravda je shoda věci a rozumu
  2. Konsenzuální pravda – pravda je to, na čem se shodne více lidí
  3. Ontologická pravda – pravda je ve věcech samotných, člověk je nevytváří
  4. Koherenční pravda – pravda je to, co neodporuje jiným tvrzením (3+4=7 a i 4+3=7)
  5. Utilitaristická pravda – „pragmatismus“; pravdivé je to, co je užitečné, potvrzení zkušenosti v našem životě






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: