Volný čas, kultura – maturitní otázka ZSV

 

   Otázka: Volný čas, kultura

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): kryska

 

 

 

 

Volný čas
 něco z historie:
Antika – volný čas slouží k přemýšlení (Aristoteles)
středověk – „Ora et labora.“ žádný volný čas

 

čas, který člověku zbude po splnění všech nutných povinností (zaměstnání, škola, domácí práce,
hygiena, spánek (8-9 h), výchova dětí – vázaný čas)
 o využití tohoto prostoru a jeho náplni rozhoduje sám jedinec

 

rozlišujeme 2 formy:
a) aktivní – sport, hraní na kytaru, tančení
b) pasivní – sledování televize, návštěva vinárny, poslech hudby
 prožívání volného času formuje životní styl člověka (existuje spousta variant životního stylu), záleží na
preferencích a hodnotách, často ovlivněna i prací

 

polovolný čas – aktivity na hranici volného času a pracovního času patří domácí práce, péče o děti a
práce navíc (na jedné straně si člověk vybírá, na druhé jsou podmíněny závazkem)
– čas, který začínal jako volný, později závazný (domácí mazlíček)

 

průmysl volného času – volný čas je ekonomickou kategorií
– předměty k volnému času (sportovní oblečení), zaměstnanci (trenéři)
 délka: cca 28-34 h/týden u mužů a 24-28 h/týden u žen (více uklízejí a starají se o děti)
v roce 1965 – 24-31 muži a 16-22 ženy

 

údaje o volném čase slouží k:
a) vytváření hodnot
b) zájmové činnosti
c) utváření koníčků

 

vliv na prožívání volného času má:
1. pohlaví
2. věk
3. zdravotní stav
4. rodinný stav
5. vzdělání
6. místo bydliště
7. materiální zabezpečení
8. roční období
9. rozložení volného času
10. hodnotová orientace
11. sociální prostředí
12. dovolená

 

funkce volného času
a) reprodukce pracovních sil
b) rekreační (zbavení se stresu)
c) uvolnění od pracovního vypětí
d) mnohostranný rozvoj osobnosti – koníčky, záliby

 

náplň volného času
a) využívání masové komunikace – televize, počítač
b) sport, příroda, cestování
c) manuální činnost – kutilství

 

typologie člověka podle způsobu strávení volného času:
a) konzumní orientace – pasivní; materiální
b) sociálně orientovaný – činnost ve společenských, politických nebo charitativních organizacích
c) esteticky orientovaný – kreslení, fotografování
d) teoreticky orientovaný – prohlubování vědomostí
e) sportovně orientovaný – aktivní sportování
f) nudící se člověk

 

nuda – vnitřní pocit prázdnoty vyplývající z mělkého a jednoduchého prožívání; pocit vnitřní chudoby
(bývá jak chvilková, tak dlouhodobá – životní styl – často se nudí)

 

Kultura
vše to, co člověk vytvořil
to, co nevyrůstá jen samo z přírody; je to opak přírody; člověk a kultura by nemohli existovat
samostatně

 

souhrn materiálních a duchovních hodnot vytvořených v procesu historického vývoje
kultura přináší možnost adaptace na prostředí; můžeme se jí přizpůsobit, nebo ji přetvářet
vyvíjela se postupně z přírody; je rozdílná jak v čase (antika × dnešek) tak v prostoru (jiné kontinenty)
kultura bývá přenášena hlavně díky symbolickému zprostředkování

 

subkultura – specifická skupina, která je odlišná jinými hodnotami, normami (etnika, VIP, mafie)

 

enkulturace – proces osvojování si kultury

 

akulturace – přijetí kultury jiného národa

 

memy – to, co nám zbylo po minulých generacích (něco jako geny)

 

kulturní dědictví – souhrn duchovních a materiálních hodnot, které vytvořily minulé generace
– osvědčily se v minulosti a mají trvalejší platnost

 

difuze – prolínání kultury

 

charakteristické znaky kultury:
a) je jevem – existuje v určitém okamžiku v dané podobě na daném místě
b) je procesem – neustále se vyvíjí
c) je vztahem – vztah člověka (společnosti) k lidem, k přírodě, k sobě samému

 

znaky kultury
a) kultura je naučená – není vrozená, nezděděná, není podmíněná instinkty; člověk si ji osvojuje
b) zachovává si kontinuitu (souvislost) – z generace na generaci
c) adaptivní – přizpůsobuje se změnám a podmínkám
d) kolektivní produkt – vytvářena lidmi v sociálních interakcích; i jedincem (truhlář – stůl)
e) umožňuje sociální přenos (difuzi) – můžeme přejímat kulturní vlivy od jiných společenství
f) akumulace – radikální přenos kultury

 

materiální kultura
 vše to, co uspokojuje materiální potřeby lidí
 soubor jevů a procesů
(obydlí, oděv, pracovní prostředky – k výrobě, předměty denní potřeby, mobil)

 

duchovní kultura
 vše to, co uspokojuje duchovní potřeby; oblast duchovního bohatství společnosti
 umění, relaxace, krásno, historické památky
(umění, věda, filosofie, náboženství, právo, morálka; + pyramidy, náboženské stavby –
Katedrála sv. Víta, kostely, ostatky, památky, hrady a zámky, knihy, tradice, mravy, styl života)

Normativní kultura (někdy jako součást duchovní) – normy říkající, jak má člověk jednat

 

Prvky kultury:
a) Vědění a znalosti (kognitivní – poznávací)
 informace, které odlišují reálné od nereálného; každodenní vědecká povaha; každodenní
poznatky jsou nezbytné – říkají, co věci v okolí znamenají a jak se máme chovat
b) Normy a hodnoty (normativní)
 ideje a standardy, na nichž se většina lidí v jedné společnosti shoduje; vynucují lidské
jednání (co se může a co nesmí); motivují lidi k jednání určitým způsobem
c) Materiální statky
 symboly (objekty určitého kulturního významu) a artefakty (fyzické předměty
charakteristické pro určitou kulturu)
d) Jazyk (symbolická komunikace)
 vnímáme jím svět a dorozumíváme se s druhými
 jazyk – naučný systém symbolické komunikace, který umožňuje sdílet svět s ostatními lidmi

 

 Funkce kultury:
a) civilizační (humanizační)
 kultura pomáhá začleňování člověka do určité skupiny (polidšťování, socializace)
b) poznávací (výchovná, normativní)
 kultura pomáhá člověku poznávat a osvojovat si okolní svět, vede ho k uznávání a
dodržování normativních hodnot (soubor norem)
c) akumulativní
 spojuje a uchovává poznatky předešlých generací
d) kompenzační (zábavná)
 zejména umění pomáhá člověku se uvolnit, odreagovat se

 

Proměny kultury
 kultura prochází nestálým vývojem, musí se přizpůsobit novým jevům, událostem a
podmínkám

 

Nejvýznamnější příčiny proměny kultury
a) technologie
 způsob zpracování materiálu v daný výrobek
 ovlivňuje především technickou úroveň kulturního života
b) akulturace
 přebírání kulturních rysů při setkání kultur
 ovlivňuje symbolickou stránku (hodnoty, normy, jazyk)
c) asimilace a integrace
 osvojení si kulturních rysů většiny menšinou (přijímají etnické menšiny v dané kultuře)

 

Masová kultura
 zvláštní typ kultury přístupné a určené co nejširšímu okruhu lidí bez rozdílu
 vztahuje se k X0000 sériím oblečení, k filmu…
 souvisí s průmyslovou výrobou (18. a 19. stol USA, Evropa)

 

Masová symbolická kultura – kultura tištěného slova

 

Masová komunikace – od 20. století; rozhlas, televize, video; má za cíl šíření masové kultury

 

Znaky masové kultury
a) masovost –
 velké množství je předkládáno; ztráta individualizace; šablonovitost; zaměřena na průměr a
stádo
b) komercionalizace –
 předmět ekonomických zájmů (kvantita > kvalita); jde o zájem většiny
c) standardizace –
 stejnost, totožnost; člověk se stává masovým
d) tlak prostředí na jedince –
 „abych byl IN tak sleduji Superstar, aniž se mi to líbí“; stáváme se otroky seriálů
e) demokratizace +
 jak chudý, tak bohatý mohou sledovat stejný program
f) zdroj informací +






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: