Vznik filosofie – maturitní otázka ZSV

 

   Otázka: Vznik filosofie

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): E.t.nika26

 

 

 

 

FILOSOFIE = SOUSTAVA KRITICKÉHO UVAŽOVÁNÍ O OBECNÝCH OTÁZKÁCH ( BYTÍ, POZNÁNÍ, ŽIVOT ČLOVĚKA

  • odvozena od řeckého slova filein=milovat, a sofiá=moudrost, doslova láska k moudrosti
  • původně byla chápána jakou souhrn veškerého poznání, byla v tom smyslu synonymem pro vědu => postupně se začaly jednotlivé disciplíny vydělovat=> pro filozofii zůstalo charakteristické úsilí o vidění světa jako celku
  • filozofie má své podobory :
  • ontologie = zabývá se bytím(proč vůbec něco je)

– tímto odvětvím se zabýval Aristoteles ( podle něj se také ontologie nazývá metafyzika)

  • gnozeologie = nauka o poznání
  • axiologie = zabývá se hodnotami (co je pro člověka důležité)
  • etika = zabývá se dobrem
  • filozofická antropologie = zkoumá člověka, *la ve 20.st.

 

  • jako první sám sebe nazval filozofem Pythagoras ze Sámu – a to s dovětkem je moudrý jen bůh => sám filozof je podle něj lovcem pravdy(pravda nikdy nemůže být člověkem uchopena ve své celistvosti a tak se stát jeho majetkem) => filozof nikdy nemůže být lovcem bohatství a slávy,ptž závislost na bohatství a slávě člověka pravdě vzdaluje

 

POČÁTKY  FILOZOFIE =>

  • * ve starověkém Řecku v 7.st.př.n.l. – od té doby, co vznikla se změnil způsob myšlení z mýtu k logu

 

mýtus=příběh se symbolickým bo náboženským významem=> mýty lidem zprostředkovávaly názor na svět, přírodu a lidské bytí, vysvětlovaly účel věcí a někdy i původ států, měst, rodů apod.

 

  • mýtické myšlení = svět kolem sebe si vysvětlujeme pomocí mýtů, součástí mýtů jsou archetypy
  • teoretický postoj člověka ke světu-filozofie- vzniká z údivu, který nás vytrhne ze samozřejmosti světa(tedy přirozeného postoje ke světu) => tato cesta v dějinách antiky je nazvána CESTOU OD MÝTU K LOGU
  • Milétos=řecké město v Malé Asii (bohaté město), obchodní křižovatka mezi západem a východem=> právě zde *ly přírodně filozofické koncepce, kterými začal vývoj filozofie ovlivnění Řecka Blízkým Východem => obchodní centrum => odtud filozofově MILÉŤANÉ

 

MILÉŤANÉ

  • první filozofové, kteří začínají realizovat přechod od mýtu k logu(filozofii)
  • jde jim o snahu vyložit svět z něho samého,tj.přirozeným způsobem
  • orientují se na svět jako na přírodu prostřednictvím představy kosmu jako uspořádaného a jednotného celku, jehož jednota je dána jeho počátkem(pralátkou=arché)
  • představitelem milétské školy jsou Tháles, Anaximandros, Anaximénes
    • THALES
  • za arché považuje vodu
  • založil starořeckou matematiku a astronomii, Zemi si představoval jako disk plovoucí na nekonečné vodě
  • proslavil se předpovědí a výkladem zatmění Slunce

 

  • ANAXIMANDROS
  • za arché považuje neurčitý princip apeiron(to, co nemá hranice => je kolem vesmíru, už to nejde ničím jiným ohraničit, je to neomezené)
  • jako první nakreslil zeměpisnou mapu
  • Zemi si představoval jako volně vznášející se v prostoru, byla prý nejprve v kapalném stavu a při svém postupném vysoušení dala vznik živočichům

 

  • ANAXIMÉNES
  • vidí arché jako neurčitý vzduch (když se vzduch zhustí ke z něho voda, když se zhustí ještě víc je to Země, když roztaví je z něho oheň)

 

PYTHAGOREJCI

  • skupina, která pokračovala v Pythagorově filozofii a zkoumala svět na základě čísla, která je principem jsoucího
  • jejich vědecká orientace se splétá s učením o převtělování duší, kterou chtěli osvobodit z koloběhu životů dodržováním přísných životních zásad uzavřeného učení(vzdělání, disciplína, autorita)
  • objevuje se u nich učení o duši => tvrdí, že duše je nesmrtelná, má vlastní rozum, duše si určuje vlastní osud proto se opakovaně převtěluje=reinkarnace=metempsychosis =>lidská duše se mohla převtělit i do rostliny nebo do zvířete

 

  • PÝTHAGORAS ze SAMU
  • založil svou školu v Itálii a na Sicílii
  • působil hodně v Protónu
  • žádný spis se nedochoval, svou nauku utajoval => dochovala se pouze akúsmata=záslechy, vyslechnutí výroků od akúsmatiků=posluchačů => v akúsmatech se objevuje zajímavé info z jeho učení, zákazy(neprohrabuj oheň dýkou; nejez nic v čem je duše -> od toho se odvozuje, že Pythagorejci byli vegetariáni)
  • jako první se nazval filozofem
  • hledá princip, který zakládá řád kosmu, v kvantitě, číslu
  • zájem o matematiku a akustiku
  • číslo ve vztahu k věcem nevyjadřuje pouze rozměr věci či počet, ale též kvalitu
  • celek světa je kosmem(řádem), který je výsledkem harmonických poměrů vyjádřených čísly
  • za nejvyšší princip všeho bytí pokládal ČÍSLO
  • celá příroda není podle něj ničím jiným než kombinací čísel a veličin => celá příroda žije a mění se, pouze číslo zůstává věcné a neměnné => číslo je tedy podstatou všech věcí, prvopočátkem světa
  • máme pouze

 

HÉRAKLEITOS Z EFESU 

– našel azyl v okolí Artimidina chrámu-jeden z divů světa

  • současník Pythagora =>považuje se za samouka, který nenavazuje na žádného předchůdce
  • vedl prý asketický život, odcházel do hor a pohroužil se do svých myšlenek
  • byl představitel iónské školy
  • podobně jako Mileťáné považoval za prvopočátek všech přírodních živlů-oheň
  • své myšlenky vyložil v díle „O přírodě“ = „Peri fyseós“=> psal vybraným slohem ve formě aforismů => za své dílo si vysloužil přídavek“ temný filozof=Skoteinos“, ptž v jeho díle je vyjádřena myšlenka věčného pohybu => svět je v neustálém procesu vznikání a zanikání nachází v protikladech, které jsou ve věcech samých => své dialektické chápání světa vyjádřil aforismem, že dvakrát nelze vstoupit do téže řeky
  • tvrdil, že přirozenost nelze popsat jednoduše
  • jeho výzkum spočíval v porozumění samu sebe
  • popisoval proměnlivý a složitý svět, ve kterém vše plyne(výrok: „vše se mění, vše plyne“=panta rhei)
  • tvrdil, že úkolem poznání je proniknout k podstatě přírody
  • viděl ve světě zákonitost, nutnost LOGOS, kterou chápal jako všeobecný zákon pohybu

 

ELEÁTSKÁ ŠKOLA

  • skupina filozofů soustředěných ve městě Eleat-řecká kolonie na J Itálie(založili ho imigranti z Jónie)
  • filozofové předsokratovského období antické filozofie z 6.-5.st. př.n.l.
  • Eleaté poukazují na vztah mezi pravým poznáním(výsledek práce rozumu) a pouhým zdáním(výsledek klamu smyslů)
  • Eleaté mají pro filozofii velký význam => oddělili svět daný nám smysly od světa poznatelného rozumem, a tím postavili před filozofii spolu s problémem i řešení, jehož překonáním se filozofické poznání prohlubovalo
  • Elejská škola je křižovatkou řeckého filozofického myšlení
  • z jejich děl se dochovaly pouze zlomky
  • za zakladatele školy je považován Xenofanes z Kolofontu

 

  • XENOFANES z KOLOFONTU
  • tento filozof se proslavil kritikou bohů a náb.=> to z něj udělalo 1.racionálního filozofa a teologa
  • nelze ho přesně zařadit k Eleatům => poté co se odstěhoval z Kolotónu přišel do Itálie, kde byl vyháněn od města k městu
  • vzal řeckou intuici o bozích a pracoval s ní racionálně (tvrdil, že je lepší, když bůh je jen jeden-je vším zároveň, nemůže u něj nastávat změna, žije věčně, proto se nerodí) => moment kdy se prvně rozvíjí racionální představy o bohu a všechno je vysvětleno rozumově => poprvé přemýšlí o náboženství pomocí racionality
  • PARMENIDES z ELEJE
  • Je autorem první koncepce elejského myšlení
  • Byl knězem a lékařem Apollóna
  • Dochovala se v rozsáhlých zlomcích báseň ( přijíždí ve spřežení na rozcestí, kde se setkává s bohyní spravedlnosti a mluví o 2 cestách, kterými se může vydat)
  • Jeho filozofie svým způsobuje neguje hérakleitovské dynamické pojetí vnitřně protikladného bytí => Parmenidés na své cestě za pravdou opouští smyslové poznání, které ho připoutává k přírodě(ta podléhá změnám, tj. může být i nebýt)
  • Tvrdil, že rozum nás však poučuje o tom, že je nelogické připustit existenci bytí a nebytí zároveň ( a tedy i pohybu od nebytí k bytí a opačně) => skutečným světem je jediné bytí s vlastnostmi, které plynou z existence-je jediným, neměnným, nedělitelným a stejnorodým => toto rozumové poznání nás vede k pravdě(skutečnému vědění)
  • Vedle jsoucího není nejsoucí(ptž je nesmyslné tvrdit, že nejsoucno je => pokud není nejsoucí, nemůže být pohyb => vznik(=pohyb od nebytí k bytí) ;zánik(= pohyb od bytí k nebytí ), nutně se domnívá, že jsoucí je jedno a že není nic jiného

 

  • ZENÓN ELEJSKÝ
  • Dovršil elejské učení
  • Parmenidův žák => rozvíjel Parmenidovo učení tím, že pro ně hledal logické důkazy
  • Zakladatel dialektiky=ze 2 protikladných názorů se dochází k nějakému závěru
  • Dokazuje pravdivost Parmenidova tvrzení o existenci jediného bytí a neexistenci pohybu tzv.aporiemi=(obtížná filozofická otázky,neřešitelný rozpor) způsoby jak dokazoval platnost Parmenidových myšlenek; zaváděl myšlenky protivníků do slepých uliček=aporií, je to tzv.důkaz sporem; paradoxy týkající se pohybu (nesnázemi, do nichž se člověk dostane, předpokládá-li reálnost pohybu)
  • Závod Achylla se želvou(aporie) => běžec nemůže želvu nikdy dostihnout,ptž musí stále překonávat vzdálenosti zmenšující se do nekonečna, o které se želva posune, než k ní doběhne
  • Letící šíp(aporie) => má dokázat nemožnost pohybu tím, že letící šíp je v každém okamžiku jen v jednom bodě, a tedy nehybný

 

Tyto Zenonovy důkazy mají prokázat, že smysly jsou pouze zdrojem mínění, zdání, a jen rozum vede k pravdivému poznání. Aporie nejsou tak nesmyslné, jak se na první pohled zdá. Nejde totiž o to, je-li pohyb, nýbrž o to, jak jej vyjádřit v logice pojmů

 

MLADŠÍ FYZIKOVÉ

  • řeší jak fyzis= příroda funguje
  • řeší protiklad statické koncepce pojmů bytí a dynamiky
  • všichni měli společné: věčné základy bytí; dynamický princip
  • stojí ve svých úvahách pod fascinací hérakleitovské i elejské koncepce, a proto se snaží sjednotit je
  • dynamická proměnlivost přírody vzniká slučováním neměnných základů bytí, které jsou ke slučování přivedeny dynamickým principem
  • tento dynamický princip po určité době působí na neměnná tělesa( směsi neměnných základů) a rozloží je opět do uvedených základů

 

  • EMPEDOKLES z AKRAGANTU
  • Pokládá za neměnné základy světa čtyři živly (voda, země, oheň, vzduch) => za princip, který živly spojuje ve věci považuje LÁSKU => za princip, který ničí věci a rozkládá je zpět do neměnných živlů považuje SVÁR
  • láska a svár (2 protikladné aktivní principy) se vzájemně doplňují a udržují tak vesmír v rovnováze
  • Základy bytí jsou u něho rhizómata=kořeny (oheň, země, voda, vzduch => jsou podle něj kořeny bytí) => síla, která je mísí a rozděluje je láska a svár
  • Byl to filozof, politik, vědec a lékař
  • Od Mileťánů jej odlišuje pluralismus a neměnnost 4 živlů, jejichž míšením, slučováním a rozlučováním vysvětluje, proč neměnné jsoucno, v němž nic nevzniká a nezaniká (vliv eleatů), se jeví jako mnohotvárné a proměnné
  • Zdůrazňoval význam pozorování a pokusů
  • Víra v převtělování duší => možná byl Pythagorejcem, ale byl vyhnán, že vyzradil učení => nepracoval s žádnými čísly
  • Napsal dvě básně FYSIS, KATHARMOI=očišťování

 

  • ANAXAGORAS z KLAZOMEN
  • Pokládá za neměnné základy světa tzv. semena (je jich nekonečně mnoho, dají se stále dělit) => ptž semena jsou věcí pasivní, musí je uvést do pohybu vnější příčina, kterou nazýváme rozumem(„nús“)
  • Přišel do Athén za doby Perikla, z Athén byl vyhnán za bezbožnost
  • Řek, který se domníval, že nebeská tělesa jsou hmotné předměty
  • z přesvědčení, že svět je věčný, vyvozuje (stejně jako Empedokles), že elementy, jimiž je tvořen jsou neměnné => vznik a zánik je jen spojováním a rozdělováním nesčíslných množství věčných částic
  • hledal vysvětlení různých přírodních jevů
  • tvrdil že rozum je zodpovědný
  • rozum uspořádal to , co bylo vlhké a studené do země => to teplé a suché do nebe
  • tvrdil, že země je placka, která se vznáší vzduchem
  • Slunce je kus rozžhaveného kovu

 

ATOMISTÉ

  • atomismus= svérázná reakce na aktuální problémy své doby (zejména problém pohyb-klid, bytí-nebytí)
  • atomisté navazují na mladší fyziky, zejména Anaxagora
  • koncepce atomismu ovlivnila vědu až do konce 19.st.
  • LEUKIPPOS
    • Zakladatel atomismu
    • Jako jeden z prvních formuloval logický zákon dostatečného důvodu, tj. nic se neděje nadarmo, vše je podmíněno nutností
    • Tvrdil, že všechno je určené předem
    • Aktuálním stavem věcí je určeno všechno do budoucnosti
  • DEMOKRITOS z ABDÉR
  • Hodně cestoval a studoval
  • Označuje svět jako jednotu atomů(jsoucna) a prázdna ( nejsoucna, prázdného prostoru), v němž se atomy(nedělitelné konečné částice bytí) pohybují po předurčených dráhách => vzájemným spojováním atomů vznikají jednotlivé věci i lidské duše, které jsou směsí atomů a prázdná
  • Tvrdí, že jsou trvalá jsoucna (prázdno, které se rozděluje na malé kousíčky a prázdnem mezi nimi a to jsou ty atomy) a nejsoucna
  • Celý svět je tvořen atomy, které jsou odděleny prázdnem => fungování světa spočívá v dění atomární úrovni
  • Podle něho jsou 2 druhy poznání (temné-chuť ; pravé- je skryto co mu náleží)
  • Dohodám říká nomó –říkají to co je pro nás trpké, sladké
  • Euthymie=síly=spokojenost->ideál, kterého měl člověk dosáhnout
  • Nic nevzniká bez příčiny, vše se děje podle řádu a nutnosti
  • Kladl důraz na rozumové poznání
  • Byl to dialektik






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: