Základy teorie státu

 

   Otázka: Základy teorie státu

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): misulka1111

 

 

 

 

stát – organizované společenství lidí, žijících trvale na určitém ohraničeném území

teorie vzniku státu:

  1. 1.       náboženská teorie
  • vychází z božského původu státu
  • panovník – zástupce boha na zemi
  1. 2.       patriarchální teorie
  • vychází z představy, že stát vznikl z rodiny – jejím postupným rozšiřováním
  1. 3.       mocenské pojetí státu
  • chápe stát jako vládu silnějšího nad slabšími
  1. 4.       smluvní teorie
  • stát vznikl uzavřením nepsaných smluv mezi lidmi

→ vzdali se tak některých práv a svobod ve prospěch státu

  1. 5.       teorie patrimoniální
  • vznik státu na základě vlastnictví půdy nebo území
  1. 6.       teorie psychologická
  2. 7.       teorie solidarismu
  • stát je nejvýším stupněm mezilidské pomoci
  1. 8.       teorie organická
  • připodobňuje vznik státu k růstu a vzniku složitějších organismů

 

charakteristické vlastnosti státu:

  • státní aparát – soustava orgánů vykonávajících státní moc a správu
  • ohraničené území ( na které se vztahuje působnost státních orgánů)
  • občané
  • ozbrojená moc ( policie, armáda)
  • právní subjektivita – způsobilost samostatně vystupovat v právních vztazích ( např. uzavírání smluv)
  • státní suverenita         vnitřní – státní moc je nezávislá na jiném politickém subjektu uvnitř státu

( někdy omezována působením politických stran, nátlakových     skupin,….)

vnější – nezávislost státu na jiném státě

( omezována díky závazkům vyplývajících z dobrovolného členství v nadnárodních organizacích)

Þ teorie státní suverenity pochází od francouzského právníka Jeana Bodina ( 16. stol.)

  • tvrdí, že suverenita je složena ze 3 bodů:
  1. 1.       neomezená moc vydávat zákony
  2. 2.       tato moc je nezcizitelná a nedělitelná
  3. 3.       tato moc je trvalá a stálá

občanem státu se člověk stává narozením → je podřízen příslušným mocenským orgánům daného státu)

→ musí platit daně a poplatky

→ musí dodržovat zákony

→ občanské povinnosti jsou vyváženy různými výhodami – např. stát se stará o bezpečnost občanů zajišťuje základní zdravotní péči ,  chrání životní prostředí

 

funkce státu:

  • původně represivní ( = podmaňovací)
  • dnes spíše služebné
  1. 1.       vnitřní funkce
  • právní ( regulačně normativní) – tvorba Ústavy a zákonů
  • soudcovská ( arbiterská) – stát vymáhá a zjednává spravedlnost
  • bezpečnostní ( ochranná) – ochrana vnitřního pořádku
  • ekonomická ( hospodářská) – stát spravuje státní finance, zajišťuje rozpočet, vybírá daně,…
  • sociální – stát se snaží o udržení nízké nezaměstnanosti, zajišťuje dostupnou zdravotní péči, spravuje důchody, podporuje kulturu, řeší krizové situace ( povodně, epidemie,…)
  1. 2.       vnější funkce
  • obranná – stát musí být schopen ubránit své území
  • zahraniční politika – organizování styků s ostatními státy, snaha o zajištění míru, péče o občany v zahraničí
  • ekonomická – regulace zahraničního obchodu, celní politika

 

 formy státu ( vlády):

  • podle toho, kdo vykonává státní moc ( z hlediska účasti na vládě):
    • demokracie

z řečtiny démos = lid

kratias = vláda

všem plnoprávným občanům je umožněn podíl na vládě

předpokladem je rovnost mezi lidmi

základem jsou svobodné volby

 

moc se dělí na:       

-zákonodárnou

-výkonnou

-soudní

 

přímá – rozhodování se účastní všichni plnoprávní občané ( např referendum, plebiscit)

nepřímá ( = zastupitelská, reprezentativní) – rozhodnutí a vládu vykonává skupina,

  • diktatura

u  autokratická nebo totalitní diktatura

u  soustředění moci do rukou jednoho vládce nebo malé skupiny lidí

u  většina obyv. je vyloučena z účasti na politickém rozhodování

u  neexistuje opozice

u  vládnoucí strana kontroluje všechny oblasti života občanů

u  např. komunistické režimy ( KLDR, Kuba, dříve SSSR ČSSR)

vojenské chunty ( dříve Chile)

absolutní monarchie ( Kuvajt, dříve Japonsko)

jednoduchá – moc je uplatňována tradičními nástroji vlády – policií, armádou, soudy, byrokracií

caesaristická – diktátor usiluje o získání podpory mezi lidmi, aby mohl svůj režim legitimizovat ( veřejně ospravedlnit)

totalitní – zanikají rozdíly mezi státem a společností, mezi veřejným a soukromým, právní stát se mění na policejní, vláda jedné strany

 

  • podle toho, kdo stojí v čele státu:
    • republika

u  z latiny res publica = věc veřejná

u  má většinou demokratický charakter

u  nejvyšší představitel je do čela státu volen občany nebo parlamentem

parlamentní – největší váhu má parlament – zástupci jsou voleni občany

poslanecký mandát je slučitelný s funkcí ve vládě, vláda je odpovědná

parlamentu /vyslovení důvěry či nedůvěry/

prezidentská – prezident má větší pravomoce, je odpovědný ze své funkce

– poslanecký mandát není slučitelný s funkcí ve vládě

– prezident volen občany, parlament může vetovat jeho rozhodnutí

  • monarchie

u  = jedinovláda

u  monos = sám, jediný, archein = vládnout

u  veškerá moc je soustředěna do rukou jednoho panovníka – dědičný nárok na trůn

absolutní – vláda panovníka není ničím omezena, je nejvyšším zákonodárcem,

soudcem

konstituční – panovník má častou pouze jen reprezentativní funkci

dualistická – moc je rozdělena mezi panovníka a parlament

  • teokracie

u  theos = bůh, kratias = vláda

u  veškerá státní moc je odvozena z  boží vůle

u  moc má v rukou církev nebo zbožštělý panovník

u  většinou se jedná o nedemokratickou formu vlády ( např. Írán, Súdán)

  • sofokracie

u  vláda filosofa

  • aristokracie

u  vláda urozených, šlechty

  • timokracie

u  vláda nejsilnějších

  • oligarchie

u  vláda několika, nejbohatších

 

  • podle rozvržení výkonu moci:
    • centralizované

u   stát je řízen z jednoho centra

  • decentralizované

u   značnou část státní moci a správy mají samosprávné územní celky

 

  • podle struktury ( územního dělení):
    • jednotné = unitární

u  stát má jednu soustavu nejvyšších orgánů státní moci ( jedna vláda, jeden parlament), jednu ústavu e jeden systém státní správy

u  jsou řízeny z jednoho centra

  • složené

u  tvořeny ze dvou a více celků

federace – svazek států, zemí, kantonů – dobrovolně se vzdaly části státní moci

→ tvoří jeden subjekt mezinárodního práva

– má jednotnou měnu, armádu, zahraniční politiku

– např. USA, Spolková rep. Německo

– může vzniknout         rozpadem ( = disociace, např. ČSFR)

sdružením ( = asociace, např. USA, Německo, Indie)

konfederace – volné sdružení členských států

→ každý z nich tvoří samostatný subjekt mezinárodního práva

→ ponechávají si  vysokou míru suverenity

personální unie – svazek samostatných států, spojených osobou jednoho panovníka ( např. Rakousko – Uhersko)

 

struktura státu:

  • tři hlavní funkce státu: tvorba zákonů

: prosazování zákonů

: rozhodování ve sporech

Þ moc           zákonodárná

výkonná

soudní

Þ navzájem nezávislé

 

                        1. moc zákonodárná ( legislativa)

  • legislativa = proces tvorby právních norem
  • svěřena Parlamentu ČR – jeho úlohy a pravomoci určuje ústava
  • přijímá a vydává Ústavu a zákony – předkládá vláda, poslanci, Senát nebo krajské zastupitelstvo
  • schvaluje program vlády
  • schvaluje státní rozpočet
  • volí prezidenta
  • rozhoduje o vyhlášení válečného stavu
  • má 2 komory

 

Poslanecká sněmovna

u  tvoří ji 200 poslanců – sdružují se ve výborech, komisích a klubech

→ kluby se vytváří na základě stranické příslušnosti

→ v komisích se projednávají odborná témata

→ ve výborech  se zpracovávají a upravují návrhy zákonů

 

Senát

u   tvoří ho 81 senátorů

u  senátoři jsou obměňováni po dvou letech po třetinách

u  je nerozpustitelný

u  projednává návrhy zákonů, které schválila Poslanecká sněmovna

u  navrhuje Sněmovně zákony

u  podílí se na volbě prezidenta

→ ochrana poslance a senátora – imunita → nelze je trestně stíhat, pokud k tomu příslušná komora nedá souhlas

 

                         2. moc výkonná ( exekutiva)

  • představována         vládou

u  nejvyšší orgán státní moci a správy

u  skládá se z předsedy vlády, místopředsedy a ministrů

u  její úlohou je uvádět do života zákony přijaté Parlamentem ČR

u  prezident jmenuje předsedu vlády → jmenuje ministry

u  ministerstva         klíčová ( financí, zahraničních věcí, obrany, vnitra, průmyslu a obchodu, pro místní rozvoj zemědělství, práce a sociálních věcí)

ostatní ( spravedlnosti, školství, zdravotnictví,

dopravy a spojů, životního prostředí,…)

u  pokud jí sněmovna nevysloví důvěru, podá předseda a jeho prostřednictvím i ostatní členové vlády demisi do rukou prezidenta

prezidentem

u  jmenuje a odvolává členy vlády

u  může rozpustit Poslaneckou sněmovnu

u  jmenuje soudce

u  uděluje amnestii

u  vrací parlamentu zákony ( kromě ústavních)

u  podepisuje zákony

u  zastupuje stát navenek

u  velitel ozbrojených sil

u  může být stíhán pouze za velezradu → ztráta úřadu

státním zastupitelstvím

u  zastupuje stát v trestním řízení

 

3. moc soudní ( jurisdikce)

  • vykonávají nezávislé soudy

Nejvyšší soud

Nejvyšší správní soud

krajské soudy

okresní soudy

→ nejdůležitější je Ústavní soud – tvoří ho 15 soudců – se souhlasem Senátu jmenuje president

– rozhoduje např. o zrušení zákonů a právních předpisů

  • samospráva a státní správa
    • část moci je přenesena na orgány územní samosprávy
    • vyšší územně správní celky – kraje
      • v čele hejtman
      • orgány kraje

zastupitelstvo

– vydává vyhlášky

– schvaluje krajský rozpočet

– stará se o dopravní obslužnost v kraji, o jeho  územní rozvoj

– vykonává státní správu v tzv. přenesené působnosti – např. bojuje s nezaměstnaností

– vykonává rozhodnutí zastupitelstva

– je zodpovědná zastupitelstvu

 

  • nižší územně správní celky – obce
    • v čele obecního úřadu stojí starosta – plní úkoly zadané zastupitelstvem a radou
    • orgány zastupitelstvo

rada

  • vydává obecně závazné vyhlášky
  • zřizuje obecní policii
  • rozhoduje o místních poplatcích,…






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: