Aktivační vlastnosti osobnosti – maturitní otázka

 

   Otázka: Aktivační vlastnosti osobnosti

   Předmět: Společenské vědy, psychologie

   Přidal(a): Luccy333

 

 

AKTIVITA (ČINNOSTI)

  • Vnější projev aktivace

 

JEDNÁNÍ

  • Vnější, vědomý, volní projev aktivace

 

AKTIVAČNÍ ČINITELÉ = Vše, co vede člověka k aktivaci

  • Vnější – heterogenní (společenské)
  • Vnitřní – autogenní (biologické)

    Pohnutka, motiv =Uvědomělý impuls (činitel aktivace)

    Motivační činnost= Uvědomělé a záměrné vyvolávání pohnutek k aktivitě

 

MOTIVACE

  • MOTIVY = psychologické příčiny reakcí, činností a jednání člověka zaměřené na uspokojování určitých potřeb
  • MOTIVACE
    • z  latinského novel (= hýbám)
    • hybné síly našeho chování nebo jeho příčiny
    • jsou to vnitřní pohnutky k jednání

 

Rozdělení motivace:

– vnitřní motivační dispozice – potřeby (impulsy)

– vnější motivační popudy – incentivy (pobídky a cíle)

– emoce, přání, postoje, hodnoty, které vyznáváme

– vzájemnou interakci vzniká motiv jako pohnutka lidského chování

 

MOTIVmobilizace sil

– na rozdíl od motivace není procesem

– motivy jsou dispozice

– má cíl, směr, intenzitu a trvalost

– mezi základní motivy patří: potřeby, zájmy, návyky, cíle, přání, hodnoty, postoje, emoce

 

RŮZNÉ ROZDĚLENÍ MOTIVŮ:

  • široké motivy

perspektivní cíle

  • dílčí motivy

konkrétnější cíle

vedou k perspektivním

  • vyšší motivy

sekundární, sociokulturní

např. potřeba uznání

  • nižší motivy

např. odstranění hladu

  • návyky = určité zafixované způsoby chování

vznikají na základě motivů

stávají se stereotypní

  • zvyky = kulturně podmíněné způsoby chování

Dále rozlišujeme např. tyto motivy:

  • ZÁJMY = trvalejší kladný vztah člověka k  určité oblasti předmětů nebo činností.

Jsou velmi silným motivem a výrazně člověka aktivizují a tím rozvíjejí jeho schopnosti

– můžeme je rozlišovat podle oblasti zaměření (např. technické, sportovní, …) i podle stálosti, pestrosti, proměnlivosti

– projevují se soustředěnou pozorností v  daném směru, poznáváním dané skutečnosti, uspokojením z  ní a nelibostí při jejím omezování

  • ZÁLIBY = silnější motivace než zájem

vlastnost zaměřená více než kterákoliv jiná na prožívání vztahu k  určité činnosti

vyhraněný, dlouhodobý a činorodý zájem, který přináší radost a uspokojení

  • IDEÁL = vzorový cíl

např. ideál partnera, ideál způsobu života, …

  • ASPIRACE (= ambice) = úroveň vlastního výkonu, kterou jedinec očekává na základě výkonu předchozího

snaha jedince se výrazně uplatnit, snaha o sebeuplatnění a vyniknutí

někdy se označuje jako ctižádost

  • ŽIVOTNÍ PLÁNY = mnohé pohnutky našeho jednání a chování jsou závislé na životních cílech a plánech, které si vytvoříme
  • PUDY = vrozené biologické potřeby, označení pro energii nebo cílenou činnost až nutkání (např. pud pohlavní, pud mateřský)
  • POSTOJE = sklony člověka reagovat ustáleným způsobem na předměty, osoby a situace; odrážejí hodnotící vztah člověka k  dané skutečnosti
  • CÍL = uvědomělý směr aktivity, kterého chceme dosáhnout

 

POTŘEBA

  • je projevem nedostatku nebo nadbytku něčeho, zcela konkrétního a pro člověka důležitého
  • neuspokojená potřeba se projevuje nespokojeností, napětím, nutí jedince k účelovému chování, jehož cílem je uspokojit svou potřebu

 

DĚLENÍ POTŘEB:

  • a/ Primární

– vývojově nižší

– slouží k přežití, jsou vyvinuty u lidí i u zvířat

– biologické potřeby

– potřeby bezpečí

  • b/ Sekundární

-vývojově vyšší

– jsou charakteristické pouze pro člověka,

-souvisí s vývojem CNS, slouží člověku, aby se mohl začlenit do společnosti

– psychosociální potřeby

 

Hierarchické uspořádání dle Maslowa

  • Abraham Maslow – americký psycholog, uspořádal potřeby podle jejich vývoje a důležitosti pro člověka
  • Potřeba vyšší se objevuje až po uspokojení potřeb nižších
  • V nemoci mohou potřeby – měnit své pořadí, či mohou vznikat potřeby nové

 

Hierarchie potřeb je individuální

  • Fyziologické potřeby

– vývojově nejstarší potřeby

– společné pro lidi i zvířata

– v souvislosti s neuspokojenou potřebou můžeme cítit: hlad, žízeň, bolest, horko, zimu, únavu, napětí, či nudu

→ do chování se tyto pocity promítají: podrážděním, neochotou, nepozorností, či agresí

  • Potřeby bezpečí a jistoty

– soběstačnosti, nezávislosti, stability, klidu, ochrany, zdraví, informovanosti, řádu

– v souvislosti s neuspokojenou potřebou můžeme cítit: ohrožení, nejistotu, chaos, strach z neznámého, závislost na druhých

→ do chování se tyto pocity promítají: strachem, nejistotou, zmateností, lítostí, nedůvěrou, zlostí, bojácností, stažením do sebe

  • Potřeby sounáležitosti a lásky

– někam patřit, být pozitivně přijímán společnosti, komunikace, přátelství, kontaktu s druhými, důvěry, touha dávat a přijímat lásku

– v souvislosti s neuspokojenou potřebou můžeme cítit: osamělost, nejistotu, pocit zbytečnosti

  • Potřeby sebeúcty

– uznání, ocenění, respektu, intimity, svobody, soběstačnosti, neztrapnit se, neudělat ostudu, dát souhlas, sám se rozhodnout

– Tyto potřeby vyplývají z touhy člověka být svým okolím kladně přijímán

– v souvislosti s neuspokojenou potřebou můžeme cítit: pocity méněcennosti, nespravedlnosti, křivdy, ponížení, trapnosti, nezájmu, lítosti, beznaděje

→ do chování se tyto pocity promítají: odmítáním vyhovět, nadřazeností, agresivitou, apatii

  • Potřeby seberealizace

– vnímat a poznávat, obklopovat se krásou, estetiky, kultury, tvořit, v něčem být dobrý, uznávaný






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: