Aristoteles ze Stageiry – životopis (referát)

 

   Otázka: Aristoteles ze Stageiry

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Kačmi

 

Aristoteles Ze Stageiry

  • Jeho otec působil jako lékař u Filipa II.
  • On sám byl vychovatelem Alexandra Makedonského. Alexandr mu posílal různé věci ze svých cest -> Aristoteles z nich např. založil knihovnu a vytvořil přírofovědeckou sbírku.
  • Aristoteles 20 let studoval na Platónově Akademii v Athénách.
  • Sám založil v Athénách svou školu Lykeion ( =lyceum ).
  • Peripatetická škola = peripatetici: Aristotelovi následovníci. Peripatos byla promenáda, kde Aristoteles učil, jeho žáce se při učení procházeli.
  • Byl jedním z největších myslitelů Starověku.

 

  • Jeho filosofie je velmi PROVÁZANÁ!
  • Po smrti Alexandra Makedonského byl obžalován z bezbožnosti -> odešel, řekl, že nedovolí, aby se lid znovu prohřešil. ( Stejně, jako když obžalovali Sokrata a později ho odsoudili k smrti – vypitím bolehlavu. ) -> Byl opuštěn a v exilu zemřel.
  • Byl velmi systematický.

 

  • Měl opravdu velký rozsah znalostí ze všech vědních oborů!
  • Napsal velké množství spisů! Na témata: rétorika–politika–literatura–etika–logika–přírodní vědy.
  • Takzvaně dělal do všeho. – “Snaha pochopit všechno, co jest.”
  • Spisy už nemají formu dialogu, jsou to jeho představy, myšlenky a úvahy. ( Dnes bychom spisy nazvali jako traktáty, ale v jeho době tento útvar ještě nebyl pojmenován. )
  • Položil základy mnoha samostatných věd!
  • Byl POLYHISTOR = ví o mnoho vědách mnoho informací! ( Můžeme říci, že byl i erudovaný = znalý ve svém oboru. )

 

  • LOGIKA
    • Spisy v jednom souboru: “ORGANON”.
    • Je zakladatelem vědecké logiky = ANALYTIKA ( = věda o formách a metodách správného myšlení. )
    • Podle něj je myšlení = POJMOVÉ MYŠLENÍ.
    • -> Správně myslet znamená – správně definovat pojmy!
    • <- Pojmy získáváme pomocí definic.
    • => Vytvořil: SYSTÉM DEFINOVÁNÍ:
    • Příklad definice: Co je člověk? Člověk je živočich, vyznačující se rozumem, řečí a výrobou nástrojů.
    • Vymezil základní pojmy = KATEGORIE ( např.: podstata, kvantita, kvalita… )

 

  • ARISTOTELŮV KATEGORICKÝ SYLOGISMUS:
  • = řada, kterou vytvořil:
    • Máme 1 POJEM.
    • -> 2 pojmy = 1 SOUD = PREMISE.
    • -> Ze 2 premisí vytvoříme 1 ÚSUDEK = KOMPULSE.
    • Příklad: Člověk je smrtelný = 1. soud. Sokrates je člověk = 2. soud. -> Úsudek: Sokrates je smrtelný.

 

  • ARISTOTELOVY ZÁKONY SPORU: Něco, co je, nemůže být – v tomtéž ohledu – nebýt.

 

  • ARISTOTELOVA TEORIE INDUKCE: Vyvozuji obecné (nějaký celek) z jednotlivého ( ze soudů ).

 

  • PŘÍRODOVĚDA
    • Byl znalcem v tomto oboru a obsáhl všechny přírodní vědy!
    • Spis “FYZIKA”: 8 knih
      • Fyzika tehdy ale nebyla to, co fyzika dnes.
      • Zabýval se: prostorem, časem, pohybem, hmotou, příčinou, astronomií, meteorologií, zoologií ( Měl i sbírku vycpanin. ), …
    • Všechny své poznatky SYSTEMATICKY uspořádal.
    • Provedl kritiku všech tehdejších známých názorů.

 

  • Myšlenka propojující všechny jeho spisy.: Celý svět, celý kosmos je účelně uspořádán. -> Vše má příčinu a nic se neděje jen tak, bez důvodu, bez cíle.

 

  • Jádro jeho fylozifie tvořil spis.: “METAFYZIKA”
    • Metafizika je to, co přesahuje fyziku, to, co je za přírodou.
    • Spis se zabývá a řeší základní filosofické otázky.: nepříklad.: Co je skutečné? Jednotlivé či obecné? Jaký je vztah mezi látkou a formou?
    • V tomto spisu velmi ostře kritizuje Platóna a teorii idejí.

 

Aristoteles je dualista. ( Dua = dvojí. )

  • Jestliže Platón uznává jednu substanci, jestliže Thales hmotu, tak Aristoteles uznává obě substance.
  • Uznává hmotnou i duchovní stránku.
  • “Vše, co existuje, se skládá z látky a tvaru.”
  • HÝLÉ ( = LÁTKA ) + MORFÉ ( = TVAR, FORMA )
    • = Základ světa, zustává při změnách, stále trvá.
    • = Substrát všecho existujícího.
    • Hylé: Nikdy neexistuje bez tvaru, je abstraktní, je beztvará, není konkrétní.
    • Morfé: Může existovat bez látky, existuje jako samostatný princip.
    • Morfé = jednotící princip.
    • Hylé a morfé si můžeme pro lepší pochopení představit jako modelínu a formičku, formička existuje i sama, ale modelína potřebuje formičku, aby dostala tvar.
    • Aristoteles sloučil prvky materialismu i idealismu.
    • Ale hylé a morfé je pouze základ, pro skutečný vznik věcí potřebujeme ještě cíl a příčinu.

 

  • ÚČEL (=CÍL) + (HYBNÁ) PŘÍČINA
    • Hylé a morfé není a neexistuje náhodně bez cíle, vždy je zde nějaký účel, proč se tak děje, proč existují.
    • (Hybná) příčina je zdrojem pohybu, je vlastností všech těles, vše si hledá příčinu, vše někam směřuje, vše se hýbe.
    • 4 druhy příčiny:
      • Vnitřní
        • Co? … příčina formální.
        • Z čeho? … příčina látková.
      • Vnější
        • K čemu? … příčina účelová.
        • Od čeho? … příčina působící.
      • Příčina =bůh =čisté myšlení =božský impulz =PRVOTNÍ HYBATEL.

 

Toto učení byl prvek, který zapříčinil, že byl Aristoteles přijímán i v období středověku a scholastiky. Důvodem bylo to, že církev uznávala pouze křestanské učení, pohanské učení zavrhla, vše vykládala Biblí. Aristotelova hybná příčina neboli prvotní hybatel neboli bůh způsobil jeho přijetí i v této době. (Příčina, kterou on však nazýval bůh neznamenala to, jak si tento výraz vysvětlovala církev.)

 

GNOZEOLOGIE A POZNÁNÍ: spis: “O DUŠI”:

  • Narozdíl od Platoná, (který zavrhuje smyslové poznání), on smyslové poznání nezavrhuje.
  • Přímo odmítá mýtus anamnéze a naopak zdůrazňuje empirie – smyslové zkušenosti.
  • Přisuzuje důležitou roli rouzmu a myšlení.
  • Ve shodě s Platónem Aristoteles říká, že pravou podstatu poznáme rozumem, ale smysly poznáme jedinečné věci, například kyselé, sladké….

 

ETIKA

  • Podle Aristotela bychom měli dosáhnout EUDAIMONIA = blaženost, dělíme na dvě části.:
    • Rozumová: vědění, moudrost.
    • Etická / charakterová: statečnost, pravdivost, spravedlnost.
    • Eudaimonium = trvalé štěstí = smysl a cíl našeho života.
    • Eudaimonium nastane při rovnováze rozumových a charakterových ctností, musíme jim holdovat přiměřeně. ( Zdůrazňuje UMĚŘENOST! ).
  • Všechny ctnosti jsou podle něj mezi extrémy.
  • Spis: “ETIKA NIKOMACHOVA”.
    • Zabývá se životem člověka v obci, ve státě.
    • Řeší zde, co žene člověka vpřed. Zdůraznuje, že je to touha po štěstí a rozkoši.
    • Rozpracovává zde názor na blaženost a jak ji dosáhnout.
    • Nejvyšší ctnost je podle něj SPRAVEDLNOST = základ života ve státě, druhá nejvyšší ctnost je PŘÁTELSKÁ LÁSKA ( BEZ sexuálního podtextu ).

 

ESTETIKA

Základy popsal ve spise: “POETIKA”: Spis o umění, definuje poezii/ prózu/ drama/ metaforu/ tragédii. Například tragédie hovoří o katarzi, o očistě, má očistnou funkci a charakter.

 

Vrchol Aristotelova myšlení je zaznamenán ve spise: “POLITIKA”.

  • Je jedním ze základních státovědných děl, zabývá se státem.
  • Popisuje, rozebírá, hodnotí a kritizuje dosavadní formy státu.
  • Reálně vnímá tehdejší situace.
  • Dílo zachycuje vnímání mezi občanem a státem.
  • Aristoteles tvrdí, že celek je vždy více než část. A pro dobrý rozvoj celku ( = státu ) je třeba se starat o všechny části celku / státu ( = o občany ).
  • Platón nadřazuje stát jednotlivci, ale Aristoteles ne, je zde myšlenka vzájemné souhry celku a části.
  • Podle Aristotela by jednotlivec neměl být zcela podřízen státu, musí mít svobodu a prostor pro rozvoj osobnosti. A stát mu to má umožnit.
  • Stát musí mít donucovací moc, ale není to jeho hlavní funkce. Hlavní funkce státu je péče o obecné blaho.
  • Kdo nejlépe ví co je dobré? Vzdělaní! -> Filozofové. -> Požaduje v čele vzdělaného = filosofa.
  • Aristoteles hledá zdroj zla ve státě. Jsou to podle něj příliš velké sociální rozdíly mezi lidmi ( poor & rich ) -> stát má mírnit rozdíly!
  • Stát bude podle něj nejlépe fungovat, když tam bude co nejširší střední vrstva.
  • Otroctví je přirozené, také nerovnost mezi muži a ženami je přirozená.
  • Podle Aristotela neexistuje všeobecný návod na to, jak má stát fungovat.
    • Každý stát má své rysy a ty se v ústavě musí promítnout.
    • -> Nechce jednu jednotnou ústavu. = Pokrokové, moderní, realistické.

 

  • Ovlivnil materialisty i idealisty až do 20. století.
  • Přejímali ho další školy, navazovala na něj například i arabská filosofie.
  • Po něm přišlo útlumové ( trochu úpadkové ) období, trvá dlouho a vede k ZÁNIKU ZÁPADO A VÝCHODO ŘÍMSKÉ ŘÍŠE.






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: