Český právní řád – maturitní otázka

 

   Otázka: Český právní řád

   Předmět: Společenské vědy

   Přidal(a): jikol

 

 

Český právní řád = souhrn veškerých právních norem daného státu, uspořádaný podle právní síly

  • Jednotný = žádná nižší právní norma nesmí být v rozporu s vyšší, ani ji nesmí přesahovat
  • Descendenční (sestupní) – sestupně seřazen podle důležitosti

 

PRÁVNÍ NORMA obecně závazné pravidlo chování, které je vynutitelné státní mocí (sankce)

a) primární

  • základní právní normy, zákonné
  • Listina základních práv a svobod
  • Mezinárodní smlouvy (ratifikovány a vyhlášeny ve Sbírce mezinárodních smluv
  • Ústava, Ústavní zákony
  • Zákony, Zákonná opatření senátu, některé nálezy ústavního soudu

 

b) sekundární

  • podzákonné právní normy, prováděcí
  • nařízení vlády a prezidenta
  • vyhlášky ministerstev, obcí, krajů (Český statistický úřad, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Úřad na ochranu hospodářské soutěže)

 

Druhy právních norem:

  • Přikazující – ukládají adresátovi nějakou povinnost k aktivnímu jednání
  • Zakazující – zakazují adresátovi určitou činnost
  • Opravňující – umožňují si zvolit nějaký typ chování

 

Kogentní norma – zvláště důležité vztahy, není umožněno se od ní odchýlit

Dispozitivní norma – lze se od nich odchýlit (účastníci si neupravili své vztahy sami)

 

Struktura právní normy:

  • Hypotéza – stanovuje podmínky, z nichž se má pravidlo chování realizovat
  • Dispozice – je vlastní pravidlo chování, přičemž stanovuje, komu a jaká oprávnění a povinnosti vznikají
  • Sankce – určuje následky porušení normy

 

Platnost, účinnost a působnost právní normy:

  • Platnost – vytvořena předepsaným způsobem, vydána příslušným orgánem, řádným způsobem vyhlášena
  • Účinnost – okamžik, kdy je nutno se normou řídit (datum uveden nebo 15. den po vyhlášení)
  • Působnost – vymezuje rozsah použití normy na konkrétní případ
    • Osobní – na koho se právní norma vztahuje
    • Místní – prostor, kde se norma uplatňuje
    • Věcná – vymezuje oblast normy
    • Časová – od kdy do kdy jed účinná

 

PRÁVNÍ SYSTÉM – obsahuje všechny právní předpisy na území ČR, uspořádány dle obsahu do odvětví

 

PRAMENY PRÁVA = jsou formy, ve kterých je obsaženo objektivní právo

  • Normativní právní akty – jsou důsledkem právotvorné činnosti kompetentních státních orgánů (vyhlášky, zákon, zákonná opatření)
  • Právní obyčej – dlouhodobě užíván, závazný (pokud je zmíněn v zákoně), státní donucení při jeho porušení
  • Precedent – jednotlivé rozhodnutí orgánu veřejné správy (soudce nebo orgánu veřejné správy, které řeší právem dosud neupravenou problematiku – vzor pro rozhodování), v ČR nejsou závazným právem, angloamerické právo
  • Normativní smlouva – reguluje celou skupinu právních vztahů

 

PRÁVNÍ VZTAHY = vztah mezi nejméně 2 subjekty práva, v němž tyto subjekty vystupují jako nositelé subjektivních Práv + Povinností, stanoveny právními normami

 

Právní skutečnosti – veškeré události se kterými spojuje právo nějaký důsledek (p +p)

  • Závislé na vůli
    • Právní jednání – smlouva
    • Protiprávní jednání – zaviněné porušení právní normy spojené se sankcí: trestné činy (správní delikty, disciplinární delikty, trestní delikty …)
  • Nezávislé na vůli
    • Právní události – narození (občanská práva), smrt (dědictví), věk (volby), promlčení, prekluze (neuplatnění práva v zákonem stanovené lhůtě způsobuje ZÁNIK SUBJEKTIVNÍHO PRÁVA)
    • Protiprávní stavy – spojeny se vznikem objektivní odpovědnosti (bez zavinění) – princip reklamace

 

PRÁVO VEŘEJNÉ A SOUKROMÉ

VEŘEJNÉ PRÁVO – tvoří právní normy, které sledují vztahy mezi veřejnou mocí (stát, obec) a fyzickými/právnickými osobami, stát vždy prosazuje veřejný zájem a vystupuje jako nadřazený subjekt (subjekty si nejsou rovny)

1) ÚSTAVNÍ PRÁVO

  • základní právní normy, jež upravují státní zřízení a právní postavení občanů státu, pramenem je Ústava České republiky, LZPS, další ústavní zákony

2) TRESTNÍ PRÁVO – právní normy vymezující trestní činy a tresty a jejich sankce, základním pramenem je trestní zákoník (hmotné) a trestní řád (procesní)

  • Právo hmotné = souhrn právních norem, které směřují bezprostředně k naplnění účelu práva a jsou smyslem právní úpravy
  • Právo procesní = slouží k naplnění účelu právní úpravy zprostředkovaně

3) SPRÁVNÍ PRÁVO – právní normy upravující veřejnou správu, jediný pramen neexistuje, protože veřejná správa zahrnuje množství činností ve velmi odlišných oblastech života společnosti, základním a obecným je pramenem správního práva procesního je správní řád

4) FINANČNÍ PRÁVO – právní normy upravující finančně právní vztahy státu, v oblasti daňové, měnové, rozpočtové politiky, upraveno v řadě zákonů (zákon o daních z příjmu, daňový řád, zákon o rozpočtovém určení daní)

5) PRÁVO SOC. ZABEZPEČENÍ – souhrn právních norem, které stanovují možnost poskytnutí pomoci občanům, kteří v důsledku soc. události nemohou být výdělečně činní, oblast nemocenského pojištění, důchodového zabezpečení, sociální péče,

6) ŽIVNOSTENSKÉ PRÁVO – upravuje podmínky živnostenského podnikání (živnost) a kontrolu nad jejich dodržováním, základním pramenem živnost. práva je zákon o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) nebo např. zákon o živnostenských úřadech

 

SOUKROMÉ PRÁVO – založeno na principu rovnosti a nezávislosti subjektů občanské společnosti, které vstupují do vzájemných vztahů, hájí zájmy jednotlivců (FO a PO), upravuje právní vztahy osob soukromého práva

  • RODINNÉ PRÁVO – upravují osobní vztahy v rodině, mezi manželi, rodiči a dětmi a vztahy tzv. náhradní rodinné péče, pramenem je občanský zákoník (část druhá)
  • OBČANSKÉ PRÁVO – je základním právním odvětvím soukromého práva, z nějž ostatní odvětví vycházejí, řeší majetkové vztahy, práva na ochranu osobnosti, autorské, patentové právo, základním pramenem je občanský zákoník
  • OBCHODNÍ PRÁVO – řeší vztahy vznikající v souvislosti směny zboží a služeb, upravuje také právní postavení a jednání obchodníků, kromě občanského zákoníků je hlavním pramenem zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích
  • PRACOVNÍ PRÁVO – smíšená povaha – soukromé (úprava pracovní smlouvy mezi FO a PO) i veřejné (státem stanovená min. mzda) – upravuje vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, základním právem je zákoník práce

Právní odvětvísouhrn právních norem, které upravují určitou skupinu právních vztahů, základní dělení na právo soukromé a veřejné

Co je to právo? soubor obecně závazných pravidel chování, vytvořený státem v určité zvláštní formě, jde o státem vynutitelný souhrn právních norem

 

PRÁVNÍ OCHRANA

  • Spolu s uplatňováním práva dochází také k jeho ohrožování a porušování, proto stát vytvořil určitý ochranný systém. Jsou to orgány zřízené státem, které zajišťují dodržování práva v podobě donucovacích nástrojů

 

SOUDNÍ SYSTÉM

  • jsou zřízený státem jako nestranné a nezávislé instituce

 

4 základní typy soudů:

  • Civilní – řeší občanskoprávní vztahy (rozvod manželství)
  • Trestní – rozhodují o vině a trestů pachatelům TČ (vražda)
  • Správní – přezkoumávají rozhodnutí správních soudů (o přestupku)
  • Ústavní – rozhodují o dodržování ústavy a ústavnosti právních předpisů

 

Soustava soudů České republiky:

Ústavní soud – sídlí v Brně, je tvořen 15 soudci, které se souhlasem Senátu jmenuje prezident republiky na 10 let, specializovaná soudní instituce, která stojí mimo systém obecných soudů a jejímž základním posláním je garantovat ústavnost právního řádu a poskytovat ochranu základních lidských práv FO I PO na základě ústavního pořádku

  • Nejvyšší soud – vrcholný soudní orgán, který rozhoduje o tzv. dovoláních proti rozsudkům krajských nebo vrchních soudů, sídlí v Brně
  • Nejvyšší správní soud vrcholný orgán správního soudnictví, zabezpečuje státní ochranu občanů před rozhodováním státních orgánů, orgánů veřejné správy, rozhoduje o kasačních stížnostech v rámci správního soudnictví, Brno
  • Vrchní soudy – od 1.1.1996, v Praze a v Olomouci, hlavní náplň je rozhodovat o odvolání proti rozhodnutí krajských soudů
  • Krajské soudy – soudy 2. stupně, odvolání proti rozhodnutí okresních soudů, někdy soudy 1. stupně – rozhodují o věcech právně složitějších a společensky významných (autorská práva), o závažnějších trestních činech, je jich 8 a i Městský soud v Praze
  • Okresní soudy – nejnižším stupněm soustavy, projednávají věci patřící do oblasti občanskoprávních, pracovních, rodinných vztahů. Řeší méně závažné činy, jsou zřízeny v každém okresním městě

 

SOUDCI

  • bezúhonný občan starší 30 let s vysokoškolským právním vzděláním a justiční zkouškou, jmenuje jej prezident České republiky doživotně, své funkce se soudci ujímají složením slibu
  • soudce rozhoduje buď sám jako samosoudce, či v senátu, samosoudci vystupují u většiny civilních záležitostí a u méně závažných, kde horní hranice trestu odnětí svobody nepřevyšuje hranici 5 let, senát je zpravidla 3členný a skládá se z předsedy soudu a 2 přísedících, soudce může být stíhán jen se souhlasem prezidenta republiky

 

Státní zastupitelství

  • v právním řízení hájí zájmy státu, podřízeno ministerstvu spravedlnosti
  • v přípravném řízení spolupracuje s vyšetřovateli, rozhoduje, zda se má v TŘ pokračovat či ne, předběžný souhlas k zadržení pachatele
  • v občanskoprávních věcech vystupuje jen okrajově
  • působí jako orgán žaloby v trestním řízení, tj. Podává obžalobu

 

Advokacie

  • soukromá osoba, poskytující za úplatu právnické služby
  • advokát musí chránit oprávněné zájmy klienta a zároveň sloužit zájmu spravedlnosti
  • zastupuje před soudy a dalšími orgány

 

Notářství

  • notář je jmenován ministrem spravedlnosti
  • notář sepisuje veřejné listiny (závěť), osvědčuje prohlášení, ověřuje pravost podpisů a opisů listin, spravuje majetek, zastupuje v jednání, poskytuje taktéž práv. pomoc
  • přijímá listiny a peníze do úschovy za účelem jejich vydání dalším osobám

 

Policie – ozbrojený, vojensky organizovaný orgán, jeho úkol spočívá v ochraně bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku a předcházení trestné činnosti, podřízena ministerstvu vnitra

 

Exekutoři – nucený výkon soudního rozhodnutí, působí při soudech nebo soukromě, exekuci nařizuje soud a exekutor ji provádí srážkami ze mzdy, prodejem majetku..

 

Ombudsman

  • veřejný ochránce práv, ochraňuje osoby před nečinností úřadů nebo jejich jednáním
  • ombudsman je zvolen Poslaneckou sněmovnou na 6 let, působnost v obci…
  • nezávislý orgán právní ochrany

 

LEGISLATIVNÍ PROCES

  • proces přijímání zákonů, jehož pravidla jsou zakotvená v Ústavě ČR a v jednacích řádech obou komor Parlamentu ČR

 

4 základní stádia:

  • Zákonodárná iniciativa – podání návrhu zákona
  • Projednání návrhu zákona – posuzování zákona, vytváření konečného znění
  • Schválení návrhu zákona – hlasování o návrhu zákona a podpis zákona
  • Vyhlášení zákona – vydání zákona ve Sbírce zákonů

Návrhy zákona má v ČR právo podávat poslanec či skupina poslanců, senát (jako celek), vláda a krajská zastupitelstva

Při projednávání prochází 3 čteními, v prvním a druhém probíhá rozprava, v níž se poslanci mohou vyjadřovat k podobě zákona a předkládat pozměňovací návrhy, po třetím čtení se o návrhu zákona hlasuje

K přijetí zákona je potřeba většiny hlasů přítomných, pokud není vysloven souhlas s návrhem zákona, zákon není přijat a proces je ukončen, pokud je návrh schválen postupuje do Senátu Parlamentu ČR

V případě, že senát zákon zamítne, zákon se vrací zpět do poslanecké sněmovny, jestliže se zákonem vysloví souhlas nadpoloviční většina všech poslanců (101), je zamítnutí Senátem tzv. přehlasováno a zákon je přijat, poté je přijatý zákon postoupen k prezidentu republiky, který má právo tzv. suspenzivního veta (dovoluje mu vrátit Parlamentem schválený návrh zákona zpět do PS), ale bez možnosti vznášet pozměňovací návrhy

Poslanecká sněmovna jej může přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců, nemá-li prezident námitky, přijatý zákon podepíše

Přijatý zákon se poté vyhlásí ve Sbírce zákonů, účinnosti nabývá do 15 dnů po zveřejnění

 

EVROPSKÉ PRÁVO

  • Mezinárodní smlouvy mezi členskými státy EU, právní akty, které usilují o sbližování

Dělení evropského práva:

  • Primární právo – stanovuje základní principy integrace a základy společných evropských institucí, jeho pramenem jsou mezinárodní smlouvy (Evropské společenství pro atomovou energii, založení Evropského společenství uhlí a oceli, smlouva o Evropské unii)
    • Pařížská (uhlí a ocel), Římská (atomová energie…), Amsterdamská (změny), Lisabonská smlouva (reformovat EU), Maastricht
  • Sekundární právo – je tvořeno právními akty (nařízení, směrnice, rozhodnutí, stanoviska, doporučení), které přijímají jednotlivé instituce Evropské unie, jako Rada Evropské unie, Evropský parlament, dohody mezi členskými státy

 

Hlavní formy právních aktů:

  • Nařízenípřímo závazné právní akty, které stanovují obsah právní úpravy, vztahují se na všechny členské státy, platí hned po schválení
  • Směrnice – právní akty, které zavazují členské státy, aby jejich obsah převedly do právního řádu => začínají platit práva a povinnosti, jsou nástrojem harmonizace národních právních řádůcílem harmonizace je sladit právo v jednotlivých zemích tak, aby poskytovalo srovnatelnou úroveň právní ochrany
  • Rozhodnutí – závazné právní akty, které se však vztahují pouze na subjekty, jimiž jsou určeny (např. jsou určeny pro některé členské státy)
  • Stanoviska a doporučení – právně nezávazná, mají povahu tzv. dobré rady

Návrhy nových evropských předpisů připravuje Evropská komise, předkládá je Evropskému Parlamentu a Radě Evropské unie, rovnoměrně se dělí o legislativní pravomoc

Na dodržování a správný výklad Evropského práva dohlíží Soudní dvůr, ten zahrnuje Soudní dvůr, Tribunál, Soud pro veřejnou službu






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: