Člověk ve společnosti, společenské skupiny, mládež

 

   Otázka: Člověk ve společnosti, společenské skupiny, mládež

   Předmět: Společenské vědy

   Přidal(a): kryska

 

 

Člověk ve společnosti

  • „Základním rysem člověka je společnost.“ „Člověk je bytost společenská – zoon politikon.“ Aristoteles
  • společenství tvoří jedinci a společenské skupiny
  • společenské styky – vznikají v prostoru a čase – jsou soukromé (rodina) nebo veřejné (chodci) – jsou osobní (citové vazby) a věcné – jsou základem společenských vazeb, mohou přejít ve vztahy

 

Společenské vztahy

  • jsou trvalejší – zahrnuje vztahy a povinnosti dvou jedinců

 

Socializace

  • proces začleňování člověka do společnosti – začíná uvědoměním si svého místa ve světě a končí plnohodnotným fungováním ve spol. – celoživotní proces – osvojování si kulturních norem a hodnot – základní socializační činitelé – rodina, škola, vrstevníci

 

Způsoby socializace

  • sympatie a citová nákaza
  • nápodoba
  • sugesce – přejímání názorů významné osoby

 

Resocializace

  • obnovení stavu harmonické adaptace

 

Sociální struktura – síť vztahů spojující jednotlivé členy nebo části společnosti dohromady – základem vztahu je postavení jednotlivců (sociální stratifikace) – pohlaví; věk; národnost…

Sociální role – odrážejí očekávání ostatních členů skutečnosti – s rolí se může i nemusí člověk ztotožňovat – každý člověk má vždy několik rolí př.: žena – matka, dcera, manželka, sekretářka…

Sociální třídy – Marx: „třída se určuje vztahem k výrobním prostředkům (feudál, nevolník, otrok, dělník) – Weber: „třída se určuje podle výše příjmů“ – dnes: třídy se dělí podle prestiže povolání

 

Dělení tříd:

  • a) subjektivní teorie – individuální společenské vědomí
    • útvar založený na společenském hodnocení – jak člověka oceňujeme a kam ho zařazujeme
    • skupina lidí majících stejné vědomí druhu, pociťujících podobné spol. postavení, podobný postoj
    • třída je formou politické moci – záleží na tom, zda-li jedinec patří mezi vládnoucí, nebo ovládané
  • b) objektivní teorie – třída je chápána jako forma ek. kategorie; třídní příslušnost ~ postavení v ek. – určující je bohatství, zaměstnání, výše příjmu

 

Společenské skupiny

  • seskupení lidí spojených určitým cílem, společnou činností nebo zájmy
  • největší sociální skupinou je lidstvo, nejmenší jsou 3 lidé – trés faciunt colegium (tři tvoří skupinu)
  • každá skupina má svou identitu
  • společenská skupina je jednotně vnitřně organizovaná

 

Dělení společenských skupin a útvarů

A) AGREGACE

  • prostý součet lidí, kteří jsou v určitou dobu na určitém místě (obyvatelé města)
  • dočasné shluky – na místě dopravní nehody
  • dav – člověk je v něm chráněn anonymitou a tak se může chovat naprosto odlišně, než je zvyklé – ztráta individuality, převaha instinktů, ztráta rozumové i morální kontroly – aktivní – úniková forma (panika), získávací (drancování), expresivní (demonstrace) – pasivní – publikum

B) SOCIÁLNÍ KATEGORIE

  • skupiny nemusí být pevně organizovány; členové mají pouze společné rysy (pracovní, kulturní…)
  • dělnictvo, družstevníci, studenti…

C) SPOLEČENSKÝ SOUBOR

  • tvořeny podle kategorií (dělící znak)
  • blondýny, lidé do 150cm…

D) PROFESIONÁLNÍ KATEGORIE

  • skupina lidí vykonávajících stejnou profesi (mohou mít jiné zájmy a nemusejí se znát)
  • lidé spolupracující na konferenci

 

Dělení podle struktury skupiny:

  • a) centralizovaná – jeden vůdce
  • b) decentralizovaná – vůdce a řada opozičníků
  • c) polycentrická – několik vůdců a několik středisek
  • d) vyčichlá – funguje na tradicích a zidealizovaných vztazích

 

Dělení skupin podle velikosti:

  • a) malé – maximálně 30 lidí; znají se, jsou soudržní, společné cíle a ideály, normy, vznikají podskupiny (třída)
  • b) velké – nad 30 osob

 

Dělení podle formálnosti:

  • a) formální skupiny – mají své předpisy a řády (třída), vznikla uměle
  • b) neformální skupiny – neoficiální vztahy a vazby (přátelé na návštěvě)

 

Dělení podle doby trvání:

  • a) krátkodobá – je jen na určitou dobu (školní třída)
  • b) trvalá – po celý život (národnost)

 

Dělení podle vlivu na jedince:

  • a) primární – v počátku socializace jedince; malá skupina, vysoký podíl citů a sympatií (rodina)
  • b) sekundární – vliv na další socializaci; volnější až formální vazby

 

Dělení podle nároků na jedince:

  • a) exkluzivní – velmi vysoké nároky; zájem o odborníka, důraz na kvalitu
  • b) inkluzivní – minimální nároky

 

Dělení podle způsobu členství:

  • a) automatické – rodina
  • b) nucené – mohu si je volit (základní škola)
  • c) přikázané – není zde volba

 

Další typy:

  • uzavřená a otevřená
  • vnitřní a vnější
  • referenční – sympatie s určitou skupinou, nejsem členem

 

Funkce člověka ve skupině se vytvoří přirozeně

  • a) vůdce – má přirozenou autoritu, uznává ho většina členů skupiny
  • b) opoziční – člověk s přirozenou autoritou, uznává ho jen část členů, nemůže (nechce) převzít roli vůdce
  • c) outsider – člen skupiny, který bývá nejmladší, submisivní (skupina ho ochraňuje)
  • d) iniciátor – organizuje činnost skupiny
  • e) informátor – informuje skupinu; někdy = iniciátor
  • f) kompromisník – urovnává hádky

 

Společenské role

  • způsob jednání, který je jedinci očekáván
  •  rolím se člověk učí nebo se s nimi ztotožňuje
  • role se prolínají
  • mohou být vnucené
  • a) krátkodobé – návštěvník divadla
  • b) dlouhodobé – rodiče
  • c) individuální – manželka
  • d) skupinové – prodavačka, vedoucí tábora

 

Mládež

  • věková skupina mezi dětstvím a dospělostí
  •  v tomto období je dovršen fyzický a psychosociální vývoj člověka
  • příprava na samostatnou existenci – schopnost obživy, založení rodiny, integrace v komunitě
  • dosažení plné zralosti je otázkou vztahující se ke geografické lokalitě, kulturnímu prostředí, sociálním strukturám

 

Mládí

  • období v životě člověka, průměrně je vymezeno od 15 do 25 let
  • jedinec opouští normy stanovené rodinou a dostává se do vlivu vrstevnické skupiny – mění se spol. pozice, životní názory a postoje (aktivity ve skupině, zaměstnání, samostatnost, založení rodiny)

Znaky:

  • radikální postoje, kritika, morální citlivost, netrpělivost, odpor k stereotypu, smysl pro nové, nižší sebekritika

 

Význam rodiny – prioritní, rodina je vzorem pro jednání a chování v dětství – v mládí ustupuje důležitost a vliv (chlapci ve 14, dívky ve 12) – podle rodiny srovnává mladý své postoje a hodnoty

Role rodiny – biologická (geny), sociální (vzory, výchova), ekonomická (finanční zajištění)

Význam společenských skupin

  • kladný/záporný

 

Konflikty skupin

  • a) intragenerační – uvnitř generace (mezi členy skupiny)
  • b) intergenerační – mezi gen. (citové problémy, neadekvátní projevy rodičovské lásky, rodinné problémy)
  • c) uvnitř jednotlivce – nejistota, boj mezi očekáváním rodičů a vlastní vůlí
  • d) mezi jednotlivci
  • e) mezi skupinami

 

Diferenciace mládeže:

  • 1) základní diferenciace – studující, pracující (dělnická, zaměstnanecká), vojenská, nezaměstnaná – dělí se podle toho, jak řeší svůj volný čas
    pracující se dále dělí na:
    • a) připravující se na povolání – mládež na učilišti
    • b) pracující
    • c) nezaměstnaná
    • b) podle vzdělání a kvalifikace
    • c) podle místa bydliště – venkovská, maloměstská, velkoměstská
    • d) mládež mimo pracovní poměr – ženy na mateřské, nezaměstnaní
  • 2) podle věku
    • raná adolescence – do 18 let
    • pozdní adolescence – do 21 let
    • raná dospělost – nad 21 let
  • 3) mládež postižená

 

* Etapizace lidského vývoje obecně (slabší… 🙂
věk (roky)
etapa
znaky
0-2
rané dětství
poznávání okolí, počátky neverbální komunikace, chování, citové vazby, důvěra
2-5
předškolní věk
verbální dorozumívání, počátky sociálních vztahů (rodina), osvojení návyků (hygiena, sociální interakce), kolektiv
6-12
školní věk
školní vztahy, skupinové chování, poznávací vzdělávání, zodpovědnost
12-15
puberta
vztahy mezi pohlavími, emancipace od rodiny, problém sociální identity
16-20
dospívání
nabývání zákonných práv a povinností, selekce zájmů, nezávislost
21-25
raná dospělost
osvojování rolí dospělého, samostatnost, formování životních plánů
26-40
střední dospělost
sledování sociálních rolí, společenská angažovanost, životní plány, stabilizace ve spol.
41-55
pozdní dospělost
krize středního věku, formování životní perspektivy zbytku života
56-65
důchodový věk
vrchol sociálního postavení a autority, změna zájmů, hodnocení života
66-74
stáří
změny sociálních a psychických f-cí, oslabení životní aktivity, závislost na ostatních
75-89
stařecký věk
oslabení pohyblivosti, prohloubení závislosti na ostatních, nesamostatnost
90 a více
dlouhověkost

 

* Eriksonova psychoanalytická teorie – lidé se v každé etapě svého života musí vypořádat s urč. problémem
0-1
tvoření základní důvěry a vztahu s matkou
1-3
rozpor autonomie a studu (že něco dělat nesmíme)
3-6
vlastní iniciativa (motivace), svědomí
6-12
snaživost, vstup do společenského života
12-19
dospívání, hledání sebe sama, nejistota
19-25
mladá dospělost – partnerský život, obětování se pro druhé
25-50
plození dětí, stagnace
50+
pozdní dospělost – pojetí a sumarizace vlastního života, vyrovnání se se smrtí






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: