Corpus Juris Civilis – právo

 

   Otázka: Corpus Juris Civilis

   Předmět: Právo

   Přidal(a): Kratos

 

Vyšší úředníci:

  • Prefekt praetorio Východu – správa Malé Asie, Egypta, Thrákie
  • Prefekt hlavního města
  • Kvestor – předseda státní rady
  • Náčelník paláce – osobní ochrana císaře, státní pošta, přijímání velvyslanců
  • Dva komité financí – 1) státní pokladna 2) správa císařských majetků
  • Dva magistři armády – hlavní velitelé
  • V 7.století byl systém změněn – vyšší úřednictvo rozděleno do 60 hodností:
  • Logothetové – osoby, jež zaujímaly vyšší státní úřady, hlavou velký logothet – řídil zahraniční vztahy, správa pošty, řízení kanceláře císaře a jeho stráže
  • Správce financí, vojenský logothet (zásobování a finance armády), logothet spravující císařské pozemky, logothet kontrolující řemeslníky a dílny
  • Eparchové – nejvyšší správní úředníci velkých měst
  • Archonti  – úředníci v čele menších měst a obcí

 

Správní zřízení:

  • Rozdělení BŘ na 2 prefektury: 1) východní – Malá Asie, Egypt, Thrákie2) illyrská – Balkánský poloostrov- v čele každé prefektury prefekt praetorio (soudní a správní moc)
  • Rozdělení prefektur na diecéze (spravované vikáři)
  • Rozdělení diecézí na provincie (v čele presidové neboli rektoři)
  • Provincie se skládaly z občin (samostatnost při rozhodování o vnitřních záležitostech, spravované volenými úředníky pod kontrolou státních úředníků)
  • Až do 6.století snaha o oddělení občanské a vojenské moci – zvýšení nebezpečí napadení -> spojení vojenské a občanské moci
  • Vznik exarchátů ravennského a kartaginského -> spojení císařských náměstků (v rukách vojenská i občanská moc)
  • 7.století – thémové zřízení – ohrožení Peršany a Araby -> odevzdání správy pohraničních území do rukou vojenských velitelů

 

Armáda:

  • Kvůli neustálému nebezpečí byla stále udržovaná armáda
  • tagmata – v hlavním městě – specializované jezdecké jednotky
  • themata – v provinciích – místní muži
  • hraničáři (limitanei) – muži dostávající půdu v pohraničí s voj. závazky
  • Námořní velmoc – obchod s východem a západem vyžadoval udržování loďstva a budování přístav

 

Soudnictví:

  • Nejvyšší soud – Cařihrad, v čele císař – zločiny proti státu
    Soud kvestora –
    totožný s nejvyšším soudem
  • Soud hipodromu (soud véla)
  • Soud občanských rozepří
  • Soudy zasedaly kolegiálně

1296 – úplatkářství si vynutilo reformu soudnictví – > dvanáctičlenný sbor (z vyšších duchovních a senátorů) – dozírání na řádné fungování soudů

1329 – nové čtyřčlenné kolegium = všeobecní soudcové římští – duchovní i laikové  – kontrola soudnictví po celém území říše

 

Místní povšechní soudci – pouze pro určité oblasti, k soudům byli přidělováni advokáti

 

Stát a církev

  • Císař vládl církvi i státu – papež i císař -> cézaropapismus
  • Císař navrhoval k jmenování biskupy, vydával normy náboženské povahy, ale i světské
  • Svolával církevní sněmy, řídil jejich jednání
  • Jeho úkolem bylo bránit církev a šířit ortodoxní víru
  • Cézaropapismus bránil emancipaci církve
  • Byzantské právo
  • = soubor právních norem, které vyplývají z císařských konstitucí či zákoníků a ze spisů byzantských právníků, a to od konce vlády Justiniánovy (od r.565) do zániku říše (1453)

 

PERIODIZACE PRÁVA:

1.perioda: do r.866 – oficiálním pramenem práva justiniánská kodifikace

2.perioda: od r.866 – počátek vydáním Basilik (sbírka práva o 60ti knihách)

 

– tria volumnia ( původní název)

– ius edicendi

  • = právo vydávat vyhlášky
  • – pro císaře neomezené časem a místem
  • – původně právo senátorů, praetorů…
  • – konstituce = constitutes principum

– oratio principis

  • – císař > monopol zákonodárné moci

– edicta principis

  •  – vztah: celá říše/ území říše
  • – především veřejná zpráva

– mandata

  • = instrukce pro nižší úředníky

– decreta

  • = rozsudky císařského soudu
  • – možnost interpretace
  • – tvorba nového práva

– reskripta

  • = odpovědi císaře
  • – dotazy soukromníků na právo
  • – respondere ex auctiotate = právo udílet dobrá zdání ( právní rady) jménem císaře
  • – reskriptový proces – autoritativní řešení sporů císařem

– praetor peregrinus

  • = cizinecký praetor
  • > zákony ( římské právo platilo jen pro římany)
    • – cizí národní právo
    • – nepsané obyčeje
    • – usace obchiodníků
    • – praetorská edikta

– krize v zemědělství (4.,5. stol.)

  • – země ladem
  • – vylidňování venkova
  • > pokusy o osídlení opuštěných pozemků
  • > snaha připoutat městské rodiny trvale k určité profesi
  • > daňová břemena
  • – východ: ekonomicky stabilnější

– cca 50 let před začátkem Justiniánovy vlády > západ: sesazen poslední římský císař germány

– galbae adscriptus

  • – zákon
  • – kolon = drobný svobodný pachtýř (Pacht označuje časově vymezený pronájem zemědělské půdy a zemědělských objektů )

– ius = staré právo

– leges = konstituce…

 

struktura corpus iuris civilis: 

CODEX (Codex Iustinianus Repetitite Praelectionis);

  • ihned po nástupu do funkce jmenuje Justinián komisi, která za úkol sebrat císařské konstituce

geneze:

  • 13. 2.528 konstituce k zahájení prací na kodexu
  • složení komise z významných právníků té doby
  • úkolem škrty, interpolace, spojování jednotl. témat, přizpůsobení jazyka atd.
  • 529 konstituce Suma rhei publicae- ruší předchozí kodexy
  • 534 v rámci konstituce Cordi vychází kodex- ten čítá  12 knih

 

DIGESTA SEU PANDECTAE

  • práce zahájena 530; není zákoníkem v pravém slova smyslu- jedná se výpisky z děl slavných autorů (Gaius)
  • tvoří komise, 16 členů
  • vyhlášeno 533- teorie, jak možno takové množství materiálu tak rychle zpracovat
  • 50 knih- dělí se na tituly, ty na fragmenty, ty na věty

 

INSTITUTIONES SEU ELEMENTA

  • učebnice práva sestavená významnými právníky
  • vychází z Gaiovy učebnice, ale ta proškrtána a doplněna
  • vyhlášeno společně s Digesty r. 533, v platnost vešlo spol. s Digesty 1.1.534
  • derogační účinek – zákon pozdější ruší zákon dřívější = lex poster derogat priori
  • Formální, obsahová nedostatečnost, zákony si často odporují

 

Ekloga, 762, řecky

Výbor ze zákonů dvou císařů Lva III. a Konstantina V., 17 kapitol

  • Dílo čerpá z Justiniánovy kodifikace a staví na křesťanských principech a vlivu církve
  • Zákony jsou přímo označovány za vůli Boží
  • Upravuje pouze nejběžnější vztahy – důraz na rodinné právo – ochrana a postavení ženy (ruší se tradiční římskoprávní podřízení ženy muži)
  • Dílo je doplněno o tři menší sbírky:
    • 1) Zemědělský zákon – upravuje vztahy mezi vesničany, svobodnými a nesvobodnými, normy se týkají hospodaření s půdou, pastevectví apod.
    • 2) Rhodský námořní zákon – soukromý zápis práva regulujícího mořeplavbu
    • 3) Vojenský zákon – upravuje poměry ve vojsku, rozdělování kořisti apod.

 

Procheiron

  • Císař Basileios I. zrušil Eklogu vydáním nové sbírky (870-879)
  • Vrací se k justiniánskému právu
  • Úvod k hlubšímu studiu práva
  • Platný až do zániku byzantského státu
  • Velmi jednoduchý, přehledný, velmi se rozšířil

 

  • V úvodu se mluví o zvrácenostech Eklogy, ale paradoxně některé zákony přejímá
    • 1) soukromé právo (manželství, právo dědické apod.)
    • 2) veřejné právo

 

Basiliky neboli Šedesát knih

  • Lev VI.
  • Pověřil skupinu právníku v čele se Symbatiem úkolem: sloučit všechny normy Justiniánovy kodifikace do jedné, odstranit vše zastaralé a doplnit nové normy
  • Částečně vychází z Justiniánovy kodifikace
  • Světské právo (veřejné i soukromé)

Ke sbírce přidal Lev VI. I další zákony – novely – vznikla z nich oficiální sbírka:

  • Ecloga novellarum Leoni (113 zákonů)
  • Eparchikon Biblion
    • „živnostenský řád“
    • Stanovuje pravidla pro řemesla a obchodní činnost v hlavním městě
  • Hexabiblos
    • = Šesti kniží soluňského soudce Konstantina Harmenopula
    • 14. století, spojuje nesourodá témata
    • Soukromé sepsání práva, rozšíření po celé Byzanci a v Řecku platila až do roku 1946

 

Leges Romanae barbarorum:

  • zánik západního impéria x zákony stále platné
  • osobní právo římského obyvatelstva nových barbarských států
  • Král Gundobad  ( – 516),  Král Alarich II.

 

Edictum theodorici

  • soupis norem římského práva
  • 155 krátkých článků
  • závaznost: římané, gótové
  • případy: quae saepe contigunt = které se často stávají
  • výkladová forma
  • považováno za sbírku ostroghotského krále

x

  • vizigotská
  • publikace: 458-459 praefectus galliarum
  • Toloská vizigotská říše
    • podléhání římským úřadům
    • foederati = cizí námezdní bojovníci






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: