Demokracie – maturitní otázka ZSV

 

   Otázka: Demokracie

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Eli

 

 

 

 

Demokracie = vláda lidu (z řečtiny demos – lid, kratos – vláda)

politický systém založený na všeobecné účasti občanů na správě státu

založena na respektování většiny menšinou

respektuje lidská a občanská práva menšin a rovnost občanů

 

  • principy demokracie:
    • suverenita lidu (lid je zdrojem veškeré státní moci)
    • princip parlamentarismu (zákonodárná moc je pravidelně obnovována prostřednictvím voleb konaných pravidelně)
    • cílem státní moci je sloužit všem občanům (stát slouží lidem, nikoliv lidé státu)
    • vztah občana a státu je vymezen právním řádem (právní řád)
    • dodržování lidských práv a svobod
    • pluralita politických stran
    • svoboda tisku a projevu
    • právo na svobodné vlastnictví a soukromé podnikání
    • rozdělení státní moci a princip brzd a rovnovah
    • politická rovnost a rovnost před zákonem
    • vláda na čas – umožňuje pravidelné a poklidné střídání vlády, volby jsou založeny na všeobecném rovném, přímém, tajném hlasovacím právu
    • demokracie je zakotvena v ústavě
    • decentralizace státní moci – územní samospráva
    • ochrana a sociálně-ekonomické zajištění starých, nemocných a nezaměstnaných občanů

 

POLYARCHIEpolitický systém charakterizovaný určitými znaky

  • rysy – volení vládní úředníci, svobodné a pravidelné volby, všeobecné volební právo
    • právo ucházet se o úřad, svoboda projevu
  • kritéria – rovné hlasovací právo, účinná participace, pochopení založené na informacích
    • konečná kontrola programu démosem (tj. lidem), univerzálnost – všeobecné volební právo

 

DRUHY (FORMY) DEMOKRACIEpodle způsobu výkonu suverenity lidu

  • přímá – lid přímo přijímá základní rozhodnutí ve věcech veřejných (přímá účast občanů)
    • referendum – hlasování oprávněných voličů o závažné, významné otázce (schválení ústavních dodatků, běžných zákonů, ratifikování mezinárodních smluv
    • plebiscit – hlasování obyvatel určitého území o osamostatnění se od daného státu nebo o připojení k jinému státu
    • iniciativa – právo občanů iniciovat nebo navrhovat zákony, potřeba sepsat petici a sesbírat požadovaný počet podpisů
    • odvolání – reprezentantů nebo jiných volených úředníků; nutná petice
  • nepřímá (zastupitelská) – účast občanů na politickém životě prostřednictvím voleb
    • zvolený zástupce by měl vždy vyjadřovat vůli svých voličů
    • způsob rozhodování:
      • většinová – rozhoduje většina, která má v rukou moc
      • konsenzuální – hledá kompromisy mezi skupinami (národnostní menšiny – ochrana LP)
    • moderní demokracie – pluralitně- konsenzuální rozdílné společenské zájmy různých politický stran a nátlakových skupin ústí v konsenzus (shodu, soulad) v zásadních otázkách

 

PARTICIPACE OBČANŮ NA POLITICKÉM ŽIVOTĚ – účast

  • volby – akt, při kterém volí oprávnění voliči své zástupce do určitých funkcí nebo orgánů
  • funkce – aby byl zachován princip plurality, jde o pokojnou změnu lidí, kteří mají ve státě politickou moc
    • udělují legitimitu parlamentu a vlády
    • zahrnují zpětnou vazbu pro politiky
  • volební systém – většinový (majoritní) – zvolen ten, kdo má nejvíce hlasů (senátoři)
  • poměrné zastoupení – politické strany, podle jejich poměru zastoupení (poslanci)
  • volby má na starosti ministerstvo vnitra, vyhlašuje prezident alespoň 90 dnů před volbami
  • hlasy přepočítává Český statistický úřad
  • parlamentní, prezidentské, komunální, krajské
  • volby:
    • všeobecné – občan ČR 18 let
    • přímé – každý sám za sebe volí přímo svého zástupce (hlas je nepřenosný)
    • tajné – naprostá svoboda
    • rovné – rovnost hlasů (každý může být vybrán do veřejné funkce)
  • pluralita – existuje možnost volby, výběru mezi různými politickými subjekty
  • dočasnost – moc je zvoleným zástupcům svěřena dočasně, omezena volbami
  • většinový princip – platí to, co rozhodla většina
  • kontrola – moc je pod kontrolou opozice v parlamentu a kontrolních orgánů

 

DEMOKRACIE V ČR

  • parlamentní republika
  • prezident – Miloš Zeman
  • premiér – Bohuslav Sobotka
  • rozdělení státní moci – zákonodárná, výkonná, soudní
  • moc zákonodárná = legislativa
    • dvoukomorový parlament
      • Senát (starší 40 let, 81 členů, na 6 let) – obnovuje se 1/3 každé dva roky
      • Poslanecká sněmovna (starší 21 let, 200 členů na 4 roky)
    • mandát = vzniká zvolením (pověření, zplnomocnění zvoleného představitele moci)
      • nikdo nemůže být současně v obou komorách
      • zaniká rozpuštěním poslanecké sněmovny, odebráním
      • prezident může poslaneckou sněmovnu rozpustit
      • zřizuje výbory, které předjednají návrhy zákonů
    • legislativní proces – proces schvalování zákonů
      • zákonodárná iniciativa (návrh podávají poslanci, senátoři, příp. jiné orgány)
      • projednání návrhu zákona
      • schválení návrhu zákona
      • vyhlášení zákona
        • k přijetí – nadpoloviční většina přítomných členů v PS
        • přijetí ústavního zákona – 3/5 všech poslanců
      • moc výkonná = exekutiva
        • vykonává vláda a prezident + státní zastupitelství, krajské a městské úřady
        • vláda – kolektivní orgán zodpovědný PS (předseda, místopředseda, ministři)
          • vrcholný orgán výkonné moci
          • vláda do 30 dnů předstoupí před PS a požádá o vyslovení důvěry
            • pokud ne, musí podat demisi
          • přijímá vládní usnesení a vydává nařízení
          • + státní zastupitelství – zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení
        • prezident – postavení reprezentační a symbolické; HLAVA státu; starší 40 let
          • volen v přímých volbách na 5 let (max. 2x za sebou) – nadpoloviční většina platných hlasů oprávněných voličů, pokud ne – 14 dnů potom tom je druhé kolo
          • navrhovat kandidáta může každý občan ČR starší 18 let s peticí 50 000 podpisy; nebo nejméně 20 poslanců a 10 senátorů
          • není z výkonu své funkce zodpovědný
          • pravomoci – jmenuje, odvolává předsedu a členy vlády, svolává zasedání Poslanecké sněmovny, rozpouští Poslaneckou sněmovnu, jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy, odpouští a zmírňuje tresty, má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, podepisuje zákony
          • zastupuje stát navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu, jmenuje a povyšuje generály, propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán, jmenuje soudce, má právo udělovat amnestii
          • nelze ho po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat, jen za velezradu
            • samostatné – sám rozhodne
            • kontrasignační – + podpis premiéra
          • moc soudní = jurisdikce – Ústavní soud a soustava soudů
            • nezávislé, soudci jmenováni prezidentem bez časového omezení, neodvolatelní
            • vykonávána jménem republiky – veřejně
            • Ústavní soud – sídlo v Brně, ochraňuje ústavnost a dodržování lidských práv
              • 15 soudců, jmenovaných na 10 let od 40 let; prezident se souhlasem senátu
            • Soustava soudů – poskytují právní ochranu a rozhodují o vině a trestu
              • Nejvyšší soud a nejvyšší správní soud v Brně
              • Vrchní soudy v Praze a Olomouci
              • Krajské soudy v krajských městech
              • Okresní soudy
            • všichni účastníci mají před soudem rovná práva (presumkce neviny = každý obžalovaný nesmí být odsouzen do vynesení rozsudku) – právo na obhájce
            • jednání před soudem je ústní a veřejné; přístupné veřejnosti

 

POLITIKA

  • společenská činnost, vztahující se k řízení věcí veřejných a mající dva základní charakteristické znaky – obecný a mocenský dopad
  • společenská činnost, která spočívá v účasti politických subjektů na státních záležitostech
  • nástrojem k prosazování cílů je politická moc
  • umění řídit stát, mezinárodní vztahy
  • politický pluralismus – více politických stran, hnutí, názorů
  • opozice – strana, která ve volbách nezvítězila, ale udělá vše pro to, aby příště zvítězila
  • koalice – účelové spojení pol. stran s cílem vyhrát volby; k dosažení cílů
  • politické stranydobrovolná sdružení občanů za účelem účasti na politickém životě (politická participace)
    • stejné politické názory a cíle
    • snaží se prosadit vůli své strany a snaží se dostat k moci
    • financování – státní příspěvek (příspěvek za hlasy ve volbách), členské příspěvky, sponzorské dary
      • podnikání ve vymezených oborech – prodej upomínkových předmětů, pořádání kulturních akcí
    • politický program – systém politických představ vycházející z ideologického přesvědčení dané strany
    • pravicové – co nejmenší zásahy státu do ekonomiky
      • podporuje soukromé podnikání + vlastnictví, rovnou příležitost, konkurenci
      • klade důraz na jednotlivce
      • liberální
    • levicové – sociální jistoty – stát musí zasahovat do ekonomiky, školství, kultury, zdravotnictví
      • klade důraz na kolektiv
      • snížení nezaměstnanosti

 

IDEOLOGIE

  • soustava myšlenek, názorů, teoriíi představ vyjadřující zásadní životní postoje a cíle určité sociální skupiny, zabývá se základními problémy společnosti a státu
  • funkce – vysvětlení politických událostí, jevů
    • hodnotový rámec (dobro, zlo), sounáležitost se skupinou
  • liberalismus – svoboda jedince, individualita, otevřená možnost pro všechny
    • požaduje práva a svobody, svobodný trh bez zásahu státu, ochrana soukromého majetku a podnikání
    • moderní liberalismu – žádá pluralitu, demokracii, decentralizaci (středolevicový)
    • ekonomický liberalismus – minimální zásahy státu
  • konzervatismus – úcta k tradicím, klade důraz na morálku
    • usiluje o zakování osvědčených hodnot, upřednostňuje to, co se osvědčilo
    • je proti radikálním změnám – připouští pozvolné změny
    • liberální konzervatismus
    • autoritativní – absolutní poslušnost autoritám
    • paternalistický konzervatismus – úcta k autoritám jako otec
  • socialismus – usiluje o odstranění sociální nerovnosti mezi lidmi, zabezpečení sociálních jistot pro všechny
    • pokus o vytvoření ideální společnosti
    • ideál rovnosti, spravedlnosti, kolektivismu, zásahy státu do ekonomiky
  • komunismus – usiluje o naprostou rovnost a kolektivizaci vlastnictví (vystupňovaný socialismus)
    • zakladatelé Marx, Engels
    • beztřídní společnost, volí radikální prostředky k dosažení cílů – revoluce
  • nacionalismus – vlastní národ vyvyšuje nad jiné, je netolerantní a agresivní vůči jiným národům
    • sahá od vlastenectví až k agresivitě
    • liberální nacionalismus – požaduje sebeurčení národů
    • konzervativní nacionalismus – nejprve hájit staré monarchie, proti nacionalismu, později se spojit s nacionalismem proti revolučnímu socialismu
    • šovinismus – radikální nedemokratický směr, hledá nepřítele, který pomůže sjednotit národ; požaduje absolutní podřízení národu
  • fašismus – italský fašismus, německý nacionalismus; nacionálně rasistické hnutí s diktátorskou vládou (v praxi vyústil v terorismus, genocidu a útočné války)
  • anarchismus (bezvládí) – požaduje zrušení státu a státní moci, uskutečnění absolutní sobody člověka
    • původně odmítal jakýkoliv politický boj, nejednotní
    • individuální anarchismus, kolektivní anarchismus
  • rasismus – legitimuje biologickou nerovnost mezi lidmi
    • jednu rasu vyvyšuje nad ostatní (rasy – bílá, černá a žlutá)
    • nerovnost před zákonem, diskriminovaná rasa nemá spoustu práv
    • radikální rasismus – používá násilné prostředky
    • antisemitismus – nenávist k Židům
    • apartheid – rasová segregace (oddělování ras)
    • pozitivní diskriminace – členové menšiny jsou přednostně přijímáni do škol, zaměstnání
  • enviromentalismus – zabývá se vztahy mezi přírodou a společností
  • feminismus – ženské hnutí; prosazuje právní, ekonomické, spol., zrovnoprávnění ženy
    • dnes – otázka domácího násilí, právo na potraty, nižší odměňování
    • liberální feminismus – boj za volební právo, za úplné zrovnoprávnění ženy
    • sociální feminismus – smaží se o naprosté rozbití patriarchálního typu rodiny

 

OBČANSKÁ SPOLEČNOST

  • založena na dobrovolnosti občanů a týká se politické participaci na dění ve státě
  • v demokratických státech stát musí dát volný prostor pro aktivity, realizace zájmů
  • politické strany, masová média, zájmové skupiny
  • lobismus – nějaká skupina se snaží ovlivnit zákonodárce a úředníky
  • podle právního postavení
  • obecně prospěšné společnosti – poskytují veřejně prospěšné služby; zisk z činnosti musí být zase použit na tu činnost, nikoliv ve prospěch členů
  • občanská sdružení – svobodná sdružení alespoň 3 občanů (jeden 18 let) – spolky, srazy, kluby
  • společenské organizace
    • odbory – hájí ekonomické a sociální zájmy zaměstnanců
      • cíl – zlepšení pracovních podmínek – prostřednictvím smlouvy; ovlivnit hospodářskou a sociální politiku ve prospěch zaměstnanců.; přímá pomoc prostřednictvím poraden
    • církve – sdružují věřící občany jistého vyznání, musí být státem uznané
      • prostřednictvím svého majetku mohou mít vliv i na politiku
      • i charitativní činnost
    • organizace mládeže – různá náplň (zájmové kroužky, Skol, Junák, skauting)

 

STÁTNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA

  • veřejná správa – cílevědomá činnost vykonávaná ve veřejném zájmu
    • státní správa – zahrnuje státní správní orgány (výkonná moc)
    • samospráva – má nestátní charakter, částečná autonomie a právní subjektivita
  • orgány státní správy
    • ústřední – vykonávají správu na celém území státu (prezident)
    • územní – územně dekoncentrované území (správa záležitostí určitého celku)
    • + Krajské státní správy – samospráva kraje (14 krajů)
  • obec – základní jednotka územní samosprávy ČR; každá obec musí mát území a orgány
    • občanem fyzická osoba, která je státní občan ČR, má trvalý pobyt
    • vnitřní část obce – určená k zástavbě = INTRAVILÁN
    • vnější část obce – pole, louky, rybníky = EXTRAVILÁN
    • 3 typy – město (3000 obyvatel), statutární město, hlavní město Praha
    • v čele starosta, ve statutárním městě primátor, Praha je samostatný kraj
    • působnost
      • samostatná – samospráva řeší místní problémy a zajišťuje potřeby obyvatel, hospodaří se svým majetkem, vydává obecně závazné vyhlášky
      • přenesená – plné funkce státní správy; existují decentralizované orgány – evidence obyvatel, ochrana veřejného pořádku
        • řídí se nařízením ústředních orgánů státní správy
      • kraje – vyšší územně správní celek; má právo samosprávy určitého území
        • zastupitelstvo kraje – 45 – 60 členů; občan starší 18 let, řídí hejtman
        • rada kraje – výkonný orgán
        • hejtman – zastupuje kraj navenek
        • krajský úřad – vykonává státní správu kraje; v čele stojí ředitel






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: